středa 29. listopadu 2017

Pivnice Ferdinand

Ve Vršovicích je od března 2012 otevřena pivnice Ferdinand, která nabízí svým hostům příjemné posezení při pivu z pivovaru Ferdinand. Hosté mohou ochutnat několik druhů nepasterizovaného, nešizeného a neředěného piva, prostě piva skutečného.
Je možná dobře, mít pivnici v centru a čepovat pivo za 35,-, ale je lépe mít pivnici třeba trochu stranou, v místě, kde byla hospoda s osmdesátiletou tradicí, kde se vypilo nepočítaných půlltrů, kde pivo není předražené a kde se to prostě umí. A hlavně se ví, že pivař si to svoje pivo najde, že na poctivé pivo si zajde i kousek dál, protože stojí za to posedět ve skutečné pivnici u skutečného piva. Jsou prostě věci, které se nedají nahradit.

Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14.století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název Pivo.
 Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569.
Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.
Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".
Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.
Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand.
V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost.
V současné době pivovar vyrábí celkem sedm druhů piv. Jsou to jednak piva světlá - nealko, 10%,11%,11% Max,12% dále
Tmavý ležák 11% a polotmavý ležák 13% s názvem Sedm kulí a Světlý speciál 15% d´Este.
Pivovar také vyrábí limo oranž a malina,které prodavá v KEG sudech a nealkoholické pivo,které je
distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 23 000hl ročně.
Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000t sladu ročně.

10° světlé  (7)



Pivo s jemnou čistou vůní a chutí po sladu a chmelu, s jemnou harmonickou hořkostí, příjemně řízné střední plné chuti.
Zrání ve sklepích: 30 dnů
Složení piva:
pitná voda, ječný slad, chmel
Obsah alkoholu: 4% obj.

11° Max  (7.5)

Ležák lahodné chuti vařený na vyšší hořkost ze sladu z vlastní humnové sladovny a žateckého chmele Vital.
Zrání ve sklepích: 45 dnů
Složení piva: pitná voda, ječný slad, chmel
Obsah alkoholu: 4,7 % obj.

 13° Ponypejl (8.5)


pivní speciál z produkce pivovaru U Koníčka (Vojkovice) Obsah alkoholu: 5,4 % obj.

čtvrtek 23. listopadu 2017

Pivovarská krčma Chýně

Pivečko z místního pivovaru 50 metrů vzdáleného, příjemné posezení u krbu v zimě, v létě je možno posedět v zahrádce.

10° Dvorní výčepní (7)

Obsah alkoholu: 3,8 % nasládlé pivko, střední až nižší říz.

12° Dvorní výčepní (5)

 Polotmavé, obsah alkoholu: 4 %, kávička atd. nic pro mojí hubu...

!turistika!

Pivovarský dvůr Chýně



Přijďte si posedět do příjemného prostředí našeho Pivovarského domu v obci Chýně, který provozujeme již od roku 1992. Náš pivovar spolu s restaurací má bohatou historii a nachází se na místě bývalých hospodářských budov zdejšího kláštera.
Zákazníci k nám chodí nejen na pověstné dobré pivo. To zde vyrábíme z tradičních surovin (sladu, chmelu a vody). Fungujeme samozřejmě i jako restaurace. Ochutnat zde můžete speciality české kuchyně a nabízíme též polední menu, které potěší svou lidovou cenou a širokým výběrem z mnoha jídel.
 V našem pivovaru vaříme pouze kvasnicové nefiltrované svrchně nebo spodně kvašené pivo. Vybrat si u nás můžete hned ze třech druhů. Nabízíme český světlý ležák, což je klasické kvasnicové světlé pivo českého typu, vyrobené ze žateckého chmele již od roku 1998. Druhou možností je pšeničné pivo (svrchně kvašené), které je součástí našeho nápojového lístku od roku 2007. Nakonec nabízíme také svrchně kvašená piva anglosaského typu a ta v našem menu naleznete od roku 2011. Jedná se o piva typu ale, stout, ipa, pale ale.
Vlastní výroba piva je poměrně složitý proces, který v podstatě sestává ze tří hlavních fází. První fáze výroby probíhá ve varně, která je součástí interiéru restaurace. Při ní dochází nejprve pomocí vhodně volených teplot k rozštěpení škrobu obsaženého ve sladu. Následuje oddělení mláta ve scezovací kádi a povaření s chmelem, čímž vzniká tzv. mladina. Celá várka trvá asi 12 hodin. Následuje ochlazení asi na 6° Celsia.
Mladina se přečerpá do kvasného tanku, přidají se pivovarské kvasinky a to je počátek druhé fáze hlavního kvašení, která trvá 7 dní. Po ukončení hlavního kvašení se mladé pivo předává do ležáckého tanku, ve kterém probíhá závěrečná fáze výroby, dokvašování neboli zrání piva. Doba zrání závisí na původní stupňovitosti, u 12% piva se pohybuje okolo 5-6 týdnů. Po ukončení dokvašování se pivo čepuje z ležáckého tanku.
Vlastní výroba piva je poměrně složitý proces, který v podstatě sestává ze tří hlavních fází. První fáze výroby probíhá ve varně, která je součástí interiéru restaurace. Při ní dochází nejprve pomocí vhodně volených teplot k rozštěpení škrobu obsaženého ve sladu. Následuje oddělení mláta ve scezovací kádi a povaření s chmelem, čímž vzniká tzv. mladina. Celá várka trvá asi 12 hodin. Následuje ochlazení asi na 6° Celsia.
Mladina se přečerpá do kvasného tanku, přidají se pivovarské kvasinky a to je počátek druhé fáze hlavního kvašení, která trvá 7 dní. Po ukončení hlavního kvašení se mladé pivo předává do ležáckého tanku, ve kterém probíhá závěrečná fáze výroby, dokvašování neboli zrání piva. Doba zrání závisí na původní stupňovitosti, u 12% piva se pohybuje okolo 5-6 týdnů. Po ukončení dokvašování se pivo čepuje z ležáckého tanku.

13° Vídeňšká (7.5)


Polotmavý speciál...