Pivo se v Kamenici nad Lipou vařilo zřejmě již v 15. a 16. století. Historický vývoj pak způsobil, že až do 20. století ho vařila ve městě pouze vrchnost. Její pivovar, který se nachází v bezprostředním sousedství zámku, se z malého hospodářského areálu vyvinul v průmyslový provoz, rozšířený a modernizovaný v 60. letech 19. století. Posledním majitelem velkostatku, který zde pivo vařil až do konce druhé světové války, byl hrabě Geymüller. Pivovar byl roku 1945 vyvlastněn a již za dva roky zrušen a definitivně uzavřen. Díky iniciativě otce a syna Kopačkových se ale vaření piva do města vrátilo. Ve sklepení jejich rodinného domku vznikl malý domácí pivovárek a po letech pokusů byl v roce 2013 zlegalizovaný jako skutečný pivovarský provoz.
O tom, že se v Kamenici nad Lipou vařilo pivo už odedávna, najdeme řadu připomínek v městských kronikách. Například Jindřich ze Stráže v roce 1460 dovolil každému občanu Kamenice jednou do roka svařit půl varu piva. Jak to ovšem bylo, když si každý „uličník sám vařil pivo“ nevíme. (uličník zde prosím není ve smyslu hanlivém, ale ve smyslu „obyvatel ulice“). Dále v roce 1520 řešil spor stran piva purkmistr Jaroš mezi sousedy Padroňem a Vackem. Po bitvě na Bílé Hoře ztratili kameničtí občané všechna práva, která v letech 1460 až 1622 užívali. V roce 1694 se domáhají občané Kamenice navrácení bývalých práv, v nichž na prvním místě stojí právo várečné. Jan Isaiáš z Hariků však zamítl přivařování piva občany a tak pivo vařila je vrchnost. Původně vlastnil velkostatek jen malý pivovar. Tento pivovar si pronajal v roce 1841 Johan Linek, bratr matky Bedřicha Smetany. V roce 1860 začal velkostatek s přestavbou mlýna a pivovaru a první várka byla provedena 8. února 1861. Várku o dvaceti sudech provedl nově dosazený sládek Antonín Křesťan, dřívější nájemce pivovaru v Božejově. Posledním majitelem byl R. Geymüller, kterému pivovar odebral až „únor 48“. Přestože kvalita kamenického piva byla i nadále dobrá, byl pivovar za minulého režimu zrušen. A to jak ke škodě konzumentů, tak ke škodě města. Bylo nám líto, že staletá tradice vaření piva a více než stoletá tradice měšťanského pivovaru byla násilně přerušena. Čas od času jsme našli ještě nějaké artefakty z bývalého pivovaru a jeho mobiliáře, ale to bylo na dlouhou dobu vše, co vaření piva v Kamenici nad Lipou připomínalo. Teprve na přelomu tisíciletí jsme učinili první pokusy s vařením piva ve zdejší lokalitě. Nejdříve jen podomácku, abychom si vyzkoušeli suroviny, receptury a zejména vodu. Když se ukázalo, že voda je velmi dobrá a tvoří ten správný základ pro výtečnou chuť našeho piva, bylo rozhodnuto. Přidali jsme staré receptury a vyzkoušeli je. Na nich začal sládek Tomáš Kokeš Kopačka připravovat receptury vlastní, které jsou nosným programem Pivovaru Kokeš Kamenice nad Lipou. Na okraj ještě poznámka. V celém procesu vaření piva je jeden technologický úsek, kterému se říká scezování. Při tomto scezování se mláto ve scezovací kádi prořezávalo takovým zvláštně upraveným dřevěným nožem (je konec-konců zobrazen v pivovarském znaku). Tomuto noži se odedávna říkalo a ještě říká „kopačka“. Odtud tedy pochází i jméno našeho sládka, které je v oboru více než přiléhavé.
Ležící Kokeš 11° (9)
Pivo plzeňského typu vařené z vybraných ječných sladů, spodně kvašené, nefiltrované a nepasterované. Pivo Ležící Kokeš je světlý ležák , který má výraznou příjemnou hořkost, kterou osloví vaše smysly. Vynikající jedenáctka, který bych vybumbal fakt dost...
Zlatý Kokeš (7.5)
Zlaťák je ovšem také velmi pitelné pivečko...
!turistika!
