Říčanský pivovar

První Říčanský pivovar byl otevřen 26/1 2018 v Olivově ulici, blízko náměstí. Vaříme až pět druhů svrchně i spodně kvašených, nefiltrovaných a nepasterovaných piv. Pochutnáte si na tradiční české kuchyni a specialitách nejen k pivu.

 Mikeš 10° (5) 

Celkem pitelná osvěžující desítka...Vyznačuje se krásnou světle zlatavou barvou a jemným perlením. Před prvním napitím Vás uchvátí hustá pěna a příjemná lehce sladová vůně. V chuti pak naleznete vyváženou sladovost, chmelové aroma a výraznější hořkost, která Vás nutí se napít znovu a znovu.


  Valda 12° (6)

Dvanácka se Vám předvede svojí elegantní uhlazeností. Samotá pěna a lehce nazlátlá barva dává tušit, že máte před sebou opravdového uhlazeného hezouna. Chuť je příjemně sladová s charakteristickým aroma českého žateckého chmele, který dává pivu jeho nezaměnitelnou chuť.


Dorota 15° (7)

Pivo amerického stylu, které se vyznačuje výrazným aroma o rozkvetlé louce a ovoci. Má hladké perlení a pěnu, která Vám v ústech navodí pocit sladkosti, aby se pozvolna změnila na přetrvávající hořkost. Chuť je do lesního ovoce (jahody a borůvky) a v kombinaci s výraznou hořkostí a silnějším tělem je krásným společníkem na příjemný večer. Amerika se tak dá zažít i v Říčanech.

 Baba Jaga 13° (7)

Černý speciál Vás zaujme už i přivoněním, kdy ucítíte hořkou čokoládu, která je znát i při napití. Na černé pivo je poměrně hořké s jemným kořeněným dozvukem. Rozhodně není důvod se Baby Jagy bát.


!turistika! 

fotogalerie 

Pivní kavárna Republika Žižkov

Nabídka kávy Doubleshot, nefiltrovaného piva Kocour z Varnsdorfa, makedonských a francouzských vín, balkánských kořalek, polských vodek a dalších laskomin v žižkovských cenách. Prodej žižkovských suvenýrů. Wifi zdarma.
Od září 2017 otevření Prvního žižkovského muzea!
adresa: Koněvova 1853/129 Praha 3, 130 00 Praha 3

Kocour 10° (Pivovar Vandsdorf) (6.5)

Tradiční výčepní světlé pivo s vyváženě hořkou a lahodně plnou chutí vyrobené dle tradiční receptury. Díky nižšímu obsahu alkoholu má výborné osvěžující účinky, udržuje bystrou mysl a dodává tělu potřebné vitamíny skupiny B.
Obsah alkoholu: 3,5 %


Kocour 12° (Pivovar Vandsdorf) (7.5)

Tradiční český ležák zlatavé barvy s vyváženě hořkou a lahodně plnou chutí, chmelovou vůní a bohatou pěnou. Dost mi připomínal Poutníka z pivovaru Pelhřimov. 
Obsah alkoholu: 4,6 %

Pivní rozmanitost

Žižkovská pivotéka s výběrem lahvových i čepovaných piv, jak z České republiky, tak z celého světa, degustace, semináře.

adresa: Koněvova 1819/133, 130 00 Praha 3

Kamenická 12° (Pivovar Kamenice nad Lipou) (7.5)

Spodně kvašené pivo českého typu uvařené tradiční technologií ze tří druhů sladu, chmelené odrůdami Premiant a Žatecký poloraný červeňák. Vyznačuje se zlatavou barvou, čistou vůní a plnou chutí. Pivo je nefiltrované a nepasterované.

Malý / Velký

Malý bar s opravdu velkou nabídkou toho nejlepšího řemeslného piva na 8 kohoutech a více než stovce lahví a plechovek. Jen pár kroků od I.P. Pavlova.
adresa: Mikovcova 4, 120 00 Praha 2-Vinohrady

Fabián 12° (Pivovar Hostomice) (8)

Světlý ležák. Tradiční české pivo plné, sladové, chuti dodané díky použití nejlepšího,českého, humnového, sladu. Výraznější a však jemná, chmelová, hořkost je výsledkem použití, pouze, lisovaného chmele odrůdy žatecký poloraný červeňák. Nejlepší volba k vychutnání českého piva. Vlastně moje cesta do tohoto baru, byla kvůli němu, jelikož přímo v Hostomicích byla dvanáctka vynikající. Zde mi ovšem jak to tak bývá chutnala o něco méně, ale furt skvělá 12°.
Obsah alkoholu: 4,5% vol.

Falkon Idiot 14° (Kočovného pivovar Falkon) (4)

Svrchně kvašený speciál od kočovného pivovaru Falkon ve stylu west coast IPA. Chmelená čtyřmi druhy chmele, řádně hořká a sladová. Voní typicky citrusově se stopami bezu. Ani jsem to nedopil, přeslazený až moc tohle fakt víckrát ne...
Složení: burtonizovaná voda, ječné slady (pale ale, carapils), chmel (Magnum, Chinook, Mosaic, Centennial). Svrchně kvašeno (US-05). 14 % Extrakt původní mladiny
Obsah alkoholu: 6,2 %

Aecht Schlenkerla Rauchbier Urbock 17° (Pivovar Brauerei Heller) (7)

Bambergské speciální tmavé spodně kvašené nakuřované pivo vařené dle původní historické receptury. Chuť velmi uzená, kouřová, nasládlá, lehce sladová, karamelová. Měl jsem pak v hubě, jak kdybych fakt sežral uzený ovšem velmi zvláštní pivečko.
Obsah alkoholu: 6,5 %

U Hubatků

V roce 1928 požádal tehdejší majitel domu, pan Hubatka, o první povolení na hostinec. Postupem let název U Hubatků natolik zlidověl, že ani totalitní pokusy o změnu názvu v době socialismu na Smíchovskou pivnici se zcela minuly účinkem.Největší slávu si Hubatkovi „prožily“ v době starých dobrých Vysočan, kdy v okolí pulsoval život v ČKD, pekárnách, ale i v dalších provozech. Traduje se, že bylo otevřeno skoro nonstop. Pamětníci vzpomínají na harmoniku, která ve výčepu hrála již od šesti od rána a kdo neznal Hubatkovi, jako by ani neexistoval.
Postupem doby změnil dům majitele. V roce 2008 proběhla zásadní rekonstrukce starého pavlačového domu do dnešní podoby, která předeslala i nutnost kompletní rekonstrukce pivnice U Hubatků. Rekonstrukcí, která byla rozsáhlá od sklepa až ke starým dobrým klenbám na stropě. Tato rekonstrukce pro nás, provozovatele, nastavila jasnou „laťku“ na technické vybavení zrekonstruovaných a nově vybudovaných prostor. Upřímně, k čemu by byla rekonstrukce jen samotného interiéru pivnice a vybudování nové nekuřácké restaurace, pokud by samotné srdce celého podniku – kuchyně – neprošlo zásadní přestavbu. Pokud jste k nám chodili na zahradu v roce 2012, tak jste procházeli tenkráte ještě z průjezdu hrubou stavbou naší nové nekuřácké restaurace a tento prostor jsme za cca měsíc museli dotáhnout do skoro finále, neb léto a zahrada nečeká. S hodně odřenými ušišky se povedlo a v půlce června roku 2013 jsme s „jazykem na vestě“ otevřeli poslední součást jedinečného komplexu pivnice, nekuřácké restaurace, pizzerie a zahrady.
Pivnice se po kompletní rekonstrukci prostor znovu otevřela 21. 12. 2012 (příznačné datum – asi již staří Májové věděli o jejím „věhlasu“). Následovala výstavba nové nekuřácké restaurace a úprava zahrady. V dubnu 2013 pak proběhla rekonstrukce kuchyně a její rozšíření. Tehdy jsme si užili 35 dní prozatímní kuchyně a těšili se otevření krásné nové kuchyně s novými technologiemi. To se podařilo začátkem května 2013. Především jsme řešili zásadní otázku, jak navázat na tradici oné památné „šestky bez větráku“. Rozhodli jsme se pro kombinaci strohé „surovosti“ s dubovým dřevem a dobovými fotografiemi. Bylo nad slunce jasné, že ducha starých Hubatků se nám nepodaří zachovat. Ta stará hospoda se totiž postupem let, společně s několika generacemi svých návštěvníků, dostala do stavu „neprovozovatelného“ v rámci současné legislativy.
U Hubatků – to dnes už není jen legendární hospoda, ale celý moderní restaurační komplex (pizzerie, nekuřácká restaurace, pivnice a zahradní restaurace s grilem). Najdete nás v přímé blízkosti metra Vysočanská, OC Galerie Fénix a kongres hotelu Clarion, v přízemí dvou sousedících domů v ulici Pod Pekárnam.
adresa: Pod pekárnami 162/9, 190 00 Praha 9-Vysočany


Vídeňský ležák 12° (Podřípský minipivovar Ctiměves) (8)

Světlé pivo, spodně kvašené, nefiltrované a nepasterizované. Pivo s odstíny měděné barvy se vyznačuje střední hořkostí, plnou sladovou chutí s jemně kořeněným až oříškovým aroma.

Černá 13° (Pivovar Zichovec) (7)

Tmavý třináctistupňový speciál vařený ze tří druhů sladu. Z tohoto piva ucítíte dvojí hořkost, jednu z žateckých chmelů a druhou ze speciálního barvícího sladu, která je cítit po kávě až po čokoládě.

Koutská 10° (Pivovar Kout) (7)

Světlé výčepní pivo – tradičně a poctivě vařené pivo se středím řízem a plným tělem se střední hořkostí
Obsah alkoholu: 4,2 %

Dalešická 11° (Pivovar Dalešice) (7.5)

Vlajková loď Dalešického pivovaru, nejoblíbenější pivo našich zákazníků. Vyznačuje se vyváženou plnou chutí moravského humnového sladu a jemnou hořkostí aromatických žateckých chmelů. Pivo, jehož nejlepší vlastností je vysoká pitelnost.
Obsah alkoholu: 4,3 % obj.

Podřípská 10° (Podřípský minipivovar Ctiměves) (7.5)

Světlé výčepní pivo nefiltrované a nepasterované, třikrát chmelené. Pivo vaříme dvourmutovým způsobem z několika druhů tuzemského sladu i chmele. Vyznačuje se světlou vyváženou chutí a jemnou hořkostí na konci, je ideálním osvěžením pro letní horké dny.

Jantar 13° (Podřípský minipivovar Ctiměves) (7.5)

 

Polotmavé pivečko s chutí toustovou, karamelem i sušenými třešněmi.

Twist 14° (minipivovar Clock) (7.5)

Pivko tmavě měděné barvy s chutí karamelovou, lesního ovoce, citrusy i grepy. 

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha (Klášterní sýpka)

 

Historie břevnovského pivovaru je neoddělitelně spjata s historií kláštera. Ten byl založen druhým pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. v roce 993. Lze předpokládat, že brzy po vzniku kláštera vznikl, jako součást jeho hospodářského zázemí, i pivovar. Jeho existenci nepřímo dokládá listina z poloviny 13. století, v níž papež Innocenc IV. nařizuje zrušit zákaz sv. Vojtěcha pražským měšťanům vařit v době neúrody pivo na prodej. To bylo možné pouze v klášterním pivovaru.
Za husitských válek byl celý klášter včetně hospodářských objektů téměř zničen a většina řeholníků se spolu s opatem uchýlila do kláštera v Broumově. K obnově došlo až na sklonku 17. století. Nejvýznamněji se na této obnově podíleli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Postupně byl vybudován nový kostel, konvent, prelatura. Výstavba nového pivovaru, podle klášterní kroniky, proběhla v roce 1720. Za válek o rakouské dědictví byl pivovar roku 1742 francouzskými a bavorskými vojáky silně poškozen. Opravu pivovaru pak provedl opět Kilián Ignác Dientzenhofer. Od té doby byl pivovar několikrát opravován. K plánované dostavbě sklepa s lednicí již nedošlo. Nedostatečná kapacita sklepa, nezbytná pro delší zrání stále oblíbenějších ležáků, byla jedním z důvodů uzavření pivovaru, pivovar byl v roce 1889 zrušen. Objekt pivovaru byl zbourán při rozšiřování výpadové silnice na Karlovy Vary, dnešní Patočkovy ulice.
Klášter neprovozoval pivovar sám, ale pronajímal jej různým pachtýřům na dobu obvykle 6 let. V 19. století se zde vystřídala řada sládků, jmenujme např. Václava Nebeského, Vratislava Kuchtu, který byl již absolventem roční sladovnické školy, Josefa Haška a posledního sládka Josefa Káru. Vyráběl se tu slad pšeničný i ječný, z piv pak lehčí méně hořké pivo pšeničné a později i silnější hodně chmelený ležák z ječného sladu. Maximální výroba piva byla okolo 5 tis. hl piva ročně.
Na dlouhou tradici břevnovského piva navazuje nově budovaný v roce 2011 Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha. Pivovar je umístěn v krásném barokním objektu bývalých stájí. Zařízení pivovaru je převážně české výroby a je možné prohlídnout v rámci exkurze nebo při nákupu piva. Kapacita zařízení je 3000 hl piva ročně. Vyrábí se vedle klasického světlého ležáku řada speciálních druhů piva s využitím různých druhů sladů a chmelů. Některá silná piva zrájí v dřevěných sudech, vyrábí se i tak zvaná archivní piva. Pivo se plní jednak do KEG sudů různé velikosti, jednak do skleněných patentních lahví, PET lahví a do party soudků. Klášterní piva se prodávájí pod značkou Břevnovský Benedict. Vyráběná piva se dodávají do vybraných restaurací a je možné rovněž koupit přímo v pivovaru.
Součástí je i školící centrum pro sládky z minipivovarů z České republiky i ze zahraničí a zájemce o domácí vaření piva a prostor pro řízené degustace různých druhů piva spojené s odborným výkladem.

Břevnovský Benedict 10° (8)

Celkem pitelná desítka s kterou mám ovšem někdy problém. Poprvé byla vynikající, při další návštěvě průměrná a třeba potřetí opět šmakovala ze všech nabízených nejvíce...

Břevnovský Benedict 12.5° (7)

Klasická světlá dvanáctka 12% vyrobená tradičním způsobem vyznačující se plností a silnou, ale jemnou hořkostí. Pivo je vhodné k českým jídlům, k zahnání žízně i k posezení s přáteli.
Obsah alkoholu 5%


Břevnovský Benedict 11° (5)

Klasický tmavý ležák 11 % s tradičním způsobem výroby. K sypání se používají čtyři druhy sladu, které dodávají tomuto pivu typickou plnou karamelovou chuť i vůni. Pivo je vhodné k českým jídlům, i k posezení s přáteli. Opět klasika, kávová příchuť - nic po mou hubu.
Obsah alkoholu  4,5 %

Břevnovská IPA  15° (6)

Svým charakterem na pomezí anglického a amerického stylu. Plné tělo, vyšší, mírně drsná ale příjemná hořkost a znatelný citrusový buket pocházející ze speciálních odrůd chmele zajišťují tomuto pivu dobrou pitelnost při každé příležitosti.

Břevnovský Abbey  17° (7.5)

Pivo má výraznou plnost, nižší hořkost a výrazné ovocné a kořeněné tóny ve vůni a chuti. Připomíná svým charakterem polotmavá trapistická piva. Je vhodné pro slavnostní příležitost a pro zahřátí.

Břevnovský Imperial  20° (7.5)

Mohutné pivo, které si při své velké síle a hořkosti zachovalo pitelnost klasického českého ležáku.
Obsah alkoholu 8,6%

Břevnovský žitný Porter 18° (4)

Tak bohužel toto pivko plné kávy s troškou čokolády a sušenek mi bohužel vůbec nešmakovalo...

Břevnovská R1 12° (8.5)

Opravdu lahodná dvanda, něco mezi klasickým ležákem a IPA, tak tady si dovedu představit s ní celý večer!

Břevnovský svatováclavský ležák 12.7 ° (8.5)

 

 

Blíží se svátek sv. Václava - patrona českého pivovarnictví. A tak jako každý rok, i letos jsme pro tuto příležitost navařili pivo z čerstvého, zeleného chmele.

Tento chmel jsme letos nasbírali s pomocí mnichů na jejich chmelnici v Libočanech na žatecku a na várku jsme použili 15 kg hlávek červeňáku. Také díky tomu je letošní várka ležáku pořádně hořká! 

 

Břevnovský Opatský ležák  12° (8.5)

 

 

Letos jsme pivo uvařili z unikátního světlého sladu – Stupický staročeský. Tato odrůda vznikla výběrem ze staročeských odrůd ve dvacátých letech 20. století a již více než 60 let se komerčně nepěstuje. Naskytuje se tak jedinečná možnost ochutnat kousek naší historie.

A vy si řeknete - OK, použili nový slad. Ale co to pro nás, fanoušky Benedicta, znamená?

Díky tomu, že je slad vyroben ze starší odrůdy ječmene, tak má rozdílné chemické složení. Jiné spektrum bílkovin, jinou míru jejich rozluštění (jiné složení aminokyselin) a odlišnou sestavu extraktivních látek (sacharidů). Díky tomu lze čekat nový charakter plnosti (chlebnatosti) piva, jinačí barvu, ale třeba i (nepatrně) rozdílnou strukturu pivní pěny

Aby pivo bylo skutečně unikátní, kromě sladu jsme kompletně změnili i chmelení. Chmel je důležitý pro hořkost a aroma piva. Držíme se zásady, že na české pivní styly používáme výhradně český chmel. Ale český chmel není pouze Žatecký poloraný červeňák. Proto jsme se rozhodli vyzkoušet odrůdy Sládek a Agnus. Jejich kombinace by měla přinést odlišný, lehce kořenitý charakter hořkosti. Ve vůni by měla zapůsobit synergie obou odrůd a přinést do piva lehce citrusový nádech. Opatský ležák bude ještě hořčí, než náš klasický ležák.

Zavedli jsme pravidlo, že na tuto várku vždy přidáme i chmel hlávkový. Takže ke konci chmelovaru jsme naplnili nerezový koš asi 6 kg hlávkového chmele z benediktýnských chmelnic a pořádně povařili. I toto chmelení se projeví na výsledném aroma.

Drtivá většina českých ležáků je vařena světově unikátním způsobem. A to použitím tzv. dekokčního rmutování. Co to vlastně znamená? Po tom, co smícháme sladový šrot s vodou, je třeba dostat ze sladu všechny důležité (extraktivní) složky. To se děje při procesu zvaném rmutování. Dekokční rmutování znamená, že se dílo na varně rozdělí a nějakou dobu se s ním pracuje odděleně. Nejsložitější a nejdelší formou dekokce je tzv. tří rmut. Což u nás znamená, že z celkového objemu 2 000 l se oddělí jedna třetina, pomalu se ohřívá, a nakonec se na 10 min povaří. Takto zpracovaná třetina se smíchá se zbytkem díla, ale celý proces se ještě dvakrát opakuje. Třikrát povařeno = tří rmut.

A proč se to dělá tak složitě? To proto, aby ve výsledném pivu bylo obsaženo co možná nejširší spektrum látek. Přes aminokyseliny, proteiny, sacharidy až větší molekuly cukru – dextriny. Také díky tomu má právě český ležák výjimečnou barvu, plnost, pěnivost a pitelnost. Všechno to jsou vlastnosti, ve kterých se český ležák vymyká ostatní světové produkci v tomto pivním stylu. Nikde jinde na světě se dekokční rmutování nepoužívá. V USA nebo Německu nás kvůli tomu mají za blázny, co si přidělávají na varně práci. My ale víme, co děláme!

Opatský ležák je tedy vařený tří rmutem, ze staročeské odrůdy ječmene a chmelen tuzemskými odrůdami chmele Sládek a Agnus.

Aby se z mladiny stalo pivo, musí se k ní přidat kvasinky. Ty si v mladině relativně lebedí, požírají tam cukry a další zkvasitelné látky. Z nich tvoří primárně alkohol a oxid uhličitý. Protože se bavíme o ležáku, tak pracujeme s kvasinkami spodního kvašení. Ty kvasí za nižších teplot (8 – 11 °C), při kterých nevzniká moc aromatických látek. Díky tomu mají v ležáku převládat primárně sladové a chmelové vůně.

Mladinu u nás můžeme vykvasit v uzavřeném tanku, ale rovněž i hezky po „staru“ v otevřené kvasné kádi. V ní lze průběh kvašení krásně sledovat a vidět, jak kvasinky pracují.

Když se blíží kvašení ke konci, je nutno z povrchu kádě ručně odstranit tzv. deku. Poté se již mladé pivo může přepustit do ležáckého tanku, kde bude alespoň jeden měsíc dozrávat a ležet. Tuto fáze máme nejradši, protože už pivo směle ochutnáváme a sledujeme jeho vývoj.

Na opatský ležák jsme nepoužili naše standardní kvasinky, které máme na světlý ležák, ale jiný kmen. Díky němu je patrný rozdíl v aromatickém profilu piva. Čili zde máme další důvod, proč toto pivo bude originální

Posledním krokem výroby tohoto ležáku je jeho zrání. Jedná se o nejdelší krok z celé výroby piva a pro někoho je tím méně zajímaým, protože pivo vlastně jen leží v tanku. Opak je však pravdou. Během cca 5 týdnů, co pivo zraje, se opravdu každým dnem mění, vyvíjí. Co se během zrání piva v tanku děje?

Teplota piva se pohybuje kolem 2 °C. Kvasinky přítomné v pivu jej stále, ale pomalu dokváší. To znamená, že se pivo samovolně dosycuje CO2, kvasinky se shlukují a usazují ke dnu nádoby – pivo se čiří. Díky stále pracujícím kvasinkám se postupně odbourává tzv. mladá chuť piva. Jinými slovy, pivo zraje a chuťově se zlepšuje. Pomalu ustupuje kvasničná chuť a více se projeví sladové a chmelové tóny. Aby pivo mělo vhodný říz (nasycení i pěnivost) neustále měříme obsah oxidu uhličitého.

V našem miniseriálu jsme společně charakterizovali vybrané suroviny a z nich uvařili mladinu. Tu jsme nechali vykvasit a dozrát. Teď už přichází řada na vás. Zítra dopoledne se pivo bude plnit do plechovek (podáme krátký foto a video report) a po oběde už si pro Opatský ležák můžete přijít.

Snad se vám naše povídání líbilo a udělali jsme vám žízeň. Tak na zdraví nás všech a hlavně pana arciopata Siostrzonka !

!turistika!

!turistika!

!turistika!

 

!turistika!

Restaurace Na tý louce zelený

Nacházíme se ve velmi klidném a krásném prostředí přímo na okraji Kunratického lesa. Pochutnáte si zde na české, minutkové a zvěřinové kuchyni. Naše restaurace je rozdělena do tří částí z nichž jedna o kapacitě 30 míst, sál o kapacitě 80 míst a přes léto otevřená terasa, která se přes zimu stává zimní zahradou se 40místy. V příznivém období je tu pro Vás otevřená velká zahrada a samoobslužný stánek, s nádherným dětským hřištěm a ZOO koutkem.
adresa: Zelená louka 451/1, 140 00 Praha-Kunratice

Muflon 11° (Kunratice) (8)

Poctivé pivo vyrobené tradičním českým dvourmutovým postupem ze dvou druhů sladů a dvou druhů chmele. Pivo sytě zlaté barvy se vyznačuje výraznou chmelovou vůní, plnou chutí a pozvolně hořkým dozníváním. Díky svým jedenácti stupňům je vhodné pro každodenní uhašení žízně, ke každému jídlu, stejně jako pro dlouhé posezení s přáteli. Je možné, že poctivě konzumovaný MUFLON 11° na Vás, při delší besedě prozradí i to, co jste říci nechtěli.
Obsah alkoholu: 4,5 %

Muflon 13 Red Ale° (Kunratice) (8)

Tento Muflon je představitelem piv typu ALE oblíbených zejména v anglosaských zemích. Pro zachování čistoty pivního stylu pro jeho výrobu používáme výhradně zámořské chmele, zahraniční slady a originální kvasnice.
Část chmele se nepovařuje na varně jako při výrobě českých piv, ale dává se do ležáckých tanků, kde se chmelové aroma a hořkost pomalu uvolňují během dokvašování (tzv. studené chmelení). Tímto postupem se dosahuje intenzivnějšího vjemu hořkosti a chmelového aroma. V chuti zachytíte citrusové tóny, což je důsledek chmelení odrůdou Citra a tóny květinové – chmelení odrůdou Amarillo. Dalšímu zvýraznění chutí napomůžete konzumací ALE teplejší – 12-15°C .
Obsah alkoholu: 5,4 %

https://mapy.cz/s/2AuZW

Pivovarský Klub

U zrodu tohoto podniku byla celkem jednoduchá myšlenka: Skoro všude si můžete dát třeba sto různých jídel a k nim jenom jedno pivo. Uděláme hospodu, kde bude možné si k jídlu dát sto různých piv. Šesti kohouty našeho výčepu dosud proteklo 900 druhů piv. Kromě toho zde naleznete minimálně 250 druhů piv v láhvích, především z českých pivovarů všech velikostí. V nabídce nechybí ani piva importovaná, zejména belgická, německá, z britských ostrovů, USA a dalších zemí. Vedle běžného restauračního provozu nabízíme možnost členství v našem klubu se zajímavým programem. Informace o programu a členství v klubu najdete ve zvláštní sekci.
adresa:  Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín

 Ossegg 13° (Pivovar Osek) (8)

Světlý speciál, pivo obdobné receptury jako naše 12° Philipp avšak s vyšším podílem sladu, delší dobou ležení a přidáním chmele do ležáckého tanku. Pivo je typické jemným, ale výrazným chmelovým aroma.
Obsah alkoholu 5% .

 Břevnovský Benedict 12.5° (Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, Praha) (6.5)

Klasická světlá dvanáctka vyrobená tradičním způsobem vyznačující se plností a silnou, ale jemnou hořkostí.
Obsah alkoholu 5%

Adalbert Ale 8° (Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, Praha) (7.5)

Lehčí osvěžující pivečko, příjemně hořké s výraznějším aromatem tropického ovoce.

Pumpkin Ale 12° (Radniční pivovar Jihlava) (7)

Dýňové pivko jantarové barvy, kde můžete cítit především skořici, muškátový ořech a koriandr.

Slavata Ipa 13° (Pivovar Nová Bystřice) (7.5)

Celkem chutné pivečko zlatavé barvy...

Rubínový Kokeš 13° (Kamenice nad Lipou) (8)

Polotmavý speciál karamelové chuti velmi chutnal.

Mad Cat Wheat ale 13° (Radniční pivovar Jihlava) (7.5)

Pšeničný speciální ejlík..

Crystal IPA 14° (pivovar Antoš Slaný) (7)

Svrchně kvašené světlé pivo typu Indian Pale Ale. Vydařená pěkně chmelená IPA. Čistá a velmi dobře pitelná. Hořkost je vyšší, doznívání dlouhé, citrusové, lehce lesního a tropického ovoce.

Mikuláš 14° (Zámecký pivovar, Zbraslavice) (7.5)

Světlé speciální pivo, bronzová barva, chuť plně sladová, nasycení střední, s vyšší hořkostí, která překrývá vyšší obsah alkoholu. Chmel: Premiant, Sládek a Žatecký poloraný červeňák. Slad: plzeňský, vídeňský, melanoidinový.

Harrach 14° (Malostránský pivovar, Velké Meziříčí) (7)

Vánoční speciál si vychutnají nejen milovníci polotmavých či řezaných piv. Toto pivo charakterizují čtyři druhy sladu ze kterých je uvařeno. Dávají mu sytě hnědou barvu, pevné tělo a příjemnou hořkost v harmonii s jemnou vůní a chutí karamelového sladu.

 Scottish Heavy ale 15° ((Přátelský pivovar Malešov) (7.5)

Plné tělo, takže je nasládlá, ale pro drsňáky. Jantarový Scottish Heavy Ale je pivo z ostrova, kde slunce moc nesvítí, kde vymysleli ragby a kde můžete vidět Lochnesku, když to přeženete s pitím. K výrobě jsme použili slady (světlý, bavorský, Caramunch, pšeničný a pražené žito) společně s chmely (Sládek, Magnum a Žatecký poloraný Červeňák).

 Budvar33 11° (Pivovar Budvar n.p., České Budějovice) (7)

Světlý ležák s názvem Budvar33, který odkazuje na 33 jednotek hořkosti IBU. Pro tentokrát v Budějovicích nepoužili chmel Žatecký Červeňák, ale jeho blízký příbuzný chmel odrůdy Agnus (česká odrůda). Prakticky se jedná o nejhořčejší pivo v sortimentu. Zajímavostí také může být použití anglického karamelového sladu ze sladovny Simpsons, který se u nás ve velkých pivovarech nepoužívá pro svoji vyšší cenu. V tomto případě se používá jen menší množství pro zvýraznění sladové chuti, tzv., aby se měla ta hořkost o co opřít.

Arcobräu Weisse  (Arcobräu Gräfliches Brauhaus, Neměcko) (7.5)

Příjemná osvěžující pšenka s banánovou chutí z Bavorska.

Mazák IPA  ((Pivovar Mazák, Dolní Bojanovice) (7.5)

 Tato sladší IPA s příchutí karamelu, grepy i lesního ovoce celkem šmakovala.


Weizen  12 °(Pivovar Primátor, Náchod) (7)

Weizen je osvěžující nefiltrované pivo s charakteristickou hustou pěnou. V aroma vůni i chuti lze objevovat tóny banánu, hřebíčku, lehký náznak nektarinek. O jeho kvalitě svědčí spousta ocenění z tuzemských i zahraničních degustačních soutěží, které každoročně získává. Ostatně, které z českých piv se může chlubit tak prestižním titulem „Nejlepší pivo na světě“ z World Beer Awards v Londýně?. Jinak na mě až zbytečně sladká pšenice...

Herold  8° (Pivovar Herold, Březnice) (7.5)

Příjemné lehčí pivečko avšak krásně nahořklé...

Zlatý Nuget 11° (Pivovar Zhůřák, Zhůř) (7)

Celkem v pohodě ejlík s ovocem, ovšem není to na delší pití...



 !turistika!

!turistika!