pondělí 29. července 2019

Minipivovar Dědkův mlýn

Dědkův mlýn je pojmenován po mlynáři Martinu Dědkovi, jinak také zvaném Suchý mlynář, o kterém se písemné zprávy zmiňují v první polovině 18. stol. Po roce 1989 zchátralé stavení mlýna měnilo nejen svoji podobu, ale i svůj účel. V objektu se též vyráběly housle. V minulosti byl mlýn také nazýván Křížový. Dnes (2018) se ve mlýně nachází řemeslný pivovar a součástí mlýna je také Osada Dědkův mlýn, nabízející volnočasové a sportovní aktivity pro nejširší veřejnost.Historický objekt Dědkova mlýna se nachází 30 km od centra Prahy v srdci chráněné oblasti Povodí Kačák mezi Českým Krasem a Křivoklátskými lesy nedaleko od Unhoště. Romantický mlýn a okolní příroda je ideální cíl pro letní výlety...Rok vzniku jinak 2016.
Jsou rybáři, kteří nejedí ryby, houbaři, kteří houby také dvakrát nemusí. Milan Gojda (52), sládek minipivovaru Dědkův mlýn vaří pivo, a přitom pivo vůbec nepije. Na jeho kvalitě to ovšem není znát, naopak. Pomocí svého piva a především útulnému areálu bývalého mlýna se snaží kdysi vyhledávané rekreační lokalitě navrátit kouzlo malebné jedinečnosti.
Když Milan vyrůstal, trávil spoustu času u povodí Loděnice kousek od Unhoště. Za socialismu se jednalo o vyhledávanou oblast, kam jezdili na dovolenou mnozí z řad prominentů komunistického režimu. Po revoluci význam lokality trošku povadl, což se podepsalo i na mlýnu. Starodávná budova Dědkova mlýna rok od roku nevzhledně pustla. Aby se nemusel dívat na zánik míst, která mu v mládí přirostla k srdci, rozhodl se Milan mlýn koupit. A tak se začala psát jeho pivovarnická „mise“. Pivovarský sládek, který pivo nepije  „Na pivo jsem dlouhá léta nebyl, ale nakonec jsem se nechal přemluvit. Udělat něco jiného se starým mlýnem ani moc nejde,“ vysvětlil Milan, který holduje spíše vínu, kde se vzala idea zřídit pivovar. V oblasti vína kdysi podnikal, ale když se rozmýšlel, co s nově pořízeným mlýnem, na mysl mu nepřišlo. Bylo by to nepraktické,“ krčí rameny. „Není tady místo na vinice. Je to tu samá břidlice a jíl. Navíc ve víně má člověk šanci jen jednou za rok. Když se víno nepovede, co pak?“ Nad pivem prý váhal delší dobu, ale nakonec mu přišlo jako logické východisko. Pivovar i s přilehlým areálem se mu daří vést a rozvíjet, a jeho piva jsou napříč pivní kulturou vyhledávaná. Jsou lidé, kteří rozhodně umí vařit pivo lépe než já,“ říká Milan, který se pivo učil vařit přes rok. Na to, že by mu v práci bylo ku škodě to, že sám nepije, nepomýšlí. „Navařené pivo normálně ochutnám a vyplivnu, stejně jako to dělají vinaři.“ A sám ani nepopírá možnost, že by pivo jednou pít začal. Zatím k němu spíše hledá cestičku. A když náhodou někomu z návštěvníků jeho pivo nechutná, nezlobí se. Sám naopak nejprve vybízí k ochutnání. „Člověk by měl mít možnost nejprve ochutnat to pivo, než si jej nechá načepovat. Dědkův mlýn vaří dva druhy piv. 12° ležák a 13° nakouřený ležák. Milan Gojda piva vaří v 550litrové varně, pod kterou na rozdíl od jiných pivovarů zatápí dřevem. „Plyn tu totiž zavedený není,“ vysvětluje sládek. Svou péčí se snaží pivu vtisknout osobitost a originalitu. Nechává jej stát v klasických dřevěných sudech zakoupených v Německu. Odkaz starodávného mlýna  Každý mlýn obvykle stává při vodním toku. V případě Dědkova mlýna je to Loděnice, místními i trampy přezdívaná „Kačák“. Každého asi v tomto případě napadne otázka, kde na své pivo bere Milan vodu? Že by z věčně kalného potoka, který se po několika kilometrech vlévá do Berounky? „Vodu beru z vrtu, který je na ležák ideální,“ vysvětluje.
Milan se snažil co nejvíce zachovat ráz staré hospodářské budovy, která byla a je tolik typickou pro lokalitu, že jí dala i jméno. Však byl mlýn v historických pramenech zmiňován již v 18. století. Zachováno zůstalo mnoho prvků včetně mlynářského kola nebo původního náhonu v hloubce pěti metrů, který si návštěvník může prohlédnout u výčepu.  Park rybníčků s kachnami i vodníkem  Hlavním záměrem Milana, když mlýn kupoval, nebylo vařit pivo, ale učinit z něj volnočasový areál pro všechny generace. Tomu podřídil prakticky veškerý svůj čas, finance a právě z toho důvodu zřídil pivovar, který celý areál propojuje a v podstatě i živí. „Chtěl jsem, aby si mladší generace dovedly představit, jak krásné to tu bylo. Protože i za socialismu jsme zde jako mladí zažili krásné chvíle,“ upřesnil Gojda.
adresa: Unhošť 488, 273 51 Unhošť


Weizen 12° (8.5)


Krásně pitelná pšenička s mirně uzeným ocáskem, tady vůbec není problém s ní strávit celý den...

Lager 12° (8)


Jemnější dvanda rovněž skvěle pitelná, další prosím?

!turistika!


středa 17. července 2019

Rodinný pivovar Neumann

Náš pivovar se nachází ve středu vsi Mělnické Vtelno, napůl cesty mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví.  Založen byl v roce 2011 rodinou Neumannových a 17. 2. 2012 byl vysvěcen místním farářem. To, že je rodinný pro Vás znamená velmi přátelský přístup a pocit opravdu domácího prostředí. Kuchyně je venkovská a tradiční česká, i když umíme i vyšší gastronomii a dokážeme uspokojit i náročného zákazníka.    Pivovar disponuje sálem pro 150 osob, který je ideální pro pořádání svateb, firemních večírků nebo školení. K menším příležitostem je vhodný salonek pro 30 lidí. V teplých dnech můžete posedět na zahrádce a v těch chladnějších ve výčepu. Kapacita obou míst je 50 osob. Pro Vaše akce nabízíme kompletní zajištění včetně kuchyně nebo muziky. Dále je zde možnost         ubytování a sestavit si vlastní menu dle vašich představ a chuti. Vše je nutné předem s námi projednat minimálně tři dny předem. Naše hosty vždy uspokojíme naší denní nabídkou jak hotových, tak minutkových jídel. Pro zákazníky, kteří si chtějí odnést naše pivo s sebou domů máme přichystané pivo v pet lahvích, které jsou stáčeny pod tlakem a z toho důvodu při uložení v chladu zaručujeme trvanlivost a kvalitu. Při výrobě piva nepoužíváme žádné konzervační a „jiné E“, takže naše pivo, pivo vařené touto přírodní cestou je čisté a zdravé.

adresa:  Chorušická 93, 277 38 Mělnické Vtelno

Václav 12° (8)


Světlý ležák plzeňského typu se moc příjemně bumbal.

Čapoš Bitter Ale 11° (7)


Lehčí hořčí ejlík bylinné chuti, trošku citrusů, grepů celkem chutnal.


Summer Ale 11° (6.5)


Středně plná lehce obilná chuť s výraznou obilnou chmelovou linkou. Aroma pryskyřice, citrusů a tropického ovoce.


Legionář 14° (7)


Polotmavější spodně kvašený speciál uvařený ke 100 letům ČSR. Pivo, které porazí i bolševika!

Neipa 15° (8)


Středně jemný říz, spíše vyšší plnost, chutí sladové medové s nižší hořkostí. Jinak tropické ovoce (marakuja, mango, ananas), dále žlutý meloun i lesní jahody.

!turistika!

Minipivovar U Stočesů

 
Na severní straně Sokolské ulice stojí patrový dům s polovalbovou střechou a uličním vikýřem čp. 282/III. Dům byl postaven počátkem 30. let 20. století. Již desítky let tu funguje pivnice U Stočesů, dříve také pivnice U Barnů a restaurace Na Veselce. Jména odrážejí jednotlivé majitele tohoto podniku.
Přestože stavební místo pro tento objekt bylo vyměřeno již ve 20. letech při parcelaci Rašínova, k zástavbě tu došlo až se zpožděním několika let. Šlo o jeden z posledních domů, které vyrostly v tomto bloku. 28.ledna 1932 vydala městská rada Leopoldu Veselému stavební povolení na obytný dům a restauraci. 22.září 1932 bylo vydáno pro L.a M.Veselých na rodinný dům obývací a užívací povolení. V srpnu 1933 bylo vydáno stavební povolení pro L.Veselého na kuželník, zároveň vydáno i užívací povolení.
V květnu 1945 se v restauraci usídlila americká armáda, na zahradě byla zřízena polní kuchyně.
V prosinci 1970 se dotazuje na plénu MěstNV pan Poncar pana Fremutha, zda by nebylo možné provést na restauraci U Stočesů přístavbu tak, aby se zvýšila její kapacita a na schůzích, aby bylo více místa. Tato prvorepubliková restaurace totiž v oné době byla jediným zařízením svého druhu v obrovské oblasti zahrnující celou čtvrť Rašínov, ale i oblast Za Rakováčkem. Pan Fremuth za družstvo Jednota odpověděl, že na celou 5. pětiletku dostane Jednota 12 000 000 Kčs a přednost dostane dokončení skluzových akcí, nikoliv zahajování nových investic. Dále připomněl, že by nebylo vhodné zároveň budovat další restauraci o 200 metrů dál (myšlena plánovaná restaurace v Jeřabinové ulici, později dokončená jako objekt Sparta). Zmínil ale, že možnost přístavby objektu U Stočesů se projedná na podniku Restaurace. Pan Červený pak ale dodává, že dům U Stočesů nelze rozšířit, že to naráží na ochotu paní Stočesové coby majitelky.
V roce 2011 prošla budova rekonstrukcí a byl zde zřízen restaurační minipivovar. 
Minipivovar U Stočesů je situován do kompletně zrekonstruované prvorepublikové pivnice U Stočesů, která svým interiérovým členěním umožnila přestavbu na minipivovar se všemi jeho náležitostmi. Pivnice U Stočesů  Název pivovaru U Stočesů byl zvolen bez delších úvah. Historicky se tento název používá a veškeré pokusy o přejmenování objektu nebyly ze strany hostů akceptovány. Podařilo se nám navázat na historickou tradici vaření piva v Rokycanském regionu – poslední funkční pivovar byl v Rokycanech uzavřen v roce 1927 s využitím pro sklady Štěnovického pivovaru.   Pivovarská technologie je situována namísto původní kuchyně a je viditelná z celé pivnice a výčepu. Návštěvníci tak při vstupu do pivnice mohou na vlastní oči vidět, jak se v malém měřítku vaří pivo. Chladící box leží ve sklepní části, kde je umístěna i šrotovna a sklad chmele a sladu, zajišťující dokonalý chod pivovaru.   Jako malý pivovar dbáme na kvalitu používaných surovin - sladu a žateckého chmele ve spojení s naší výbornou místní vodou, která je prezentována jako jedna z nejlepších v Plzeňském regionu. Tímto Vás zveme na tři druhy piv, která jsou celoročně na čepu, a další druhy piv, která vaříme nepravidelně i v závislosti na ročním období.

Adresa: Sokolská 282, 337 01 Rokycany

Stočeská 11° (6.5)

 
Světlý ječmenný 11% ležák střední plnosti se správným řízem. Má jemnou vůni a poskytuje příjemné osvěžení po celý rok. Vařeno skladbou několika kvalitních sladů a žateckých chmelů.
Pivo plzeňského typu.
Obsah alkoholu: min. 3,8 obj.%.
Složení: voda, ječné slady, chmel z žatecké oblasti, pivovarské kvasnice
Autor receptu: Jaroslav Řepiš, sládek: Jaroslav Řepiš
Hořkost: 40 IBU, EPM: 11,5, barva: 15 EBC

Harcíř 12° (7)


Světlý ječmenný 12% ležák s plnou chutí a charakteristickou doznívající hořkostí. Vařeno skladbou několika kvalitních sladů a žateckých chmelů.
Pivo plzeňského typu.
Obsah alkoholu: min. 4,5 obj.%.
Složení: voda, ječné slady, chmel z žatecké oblasti, pivovarské kvasnice
Autor receptu: Jaroslav Řepiš, sládek: Jaroslav Řepiš
Hořkost: 25 IBU, EPM: 12,5, barva: 18 EBC

Medové 13° (7)


Světlé ochucené medové silné pivo mi šmakovalo.

Cascade Ale 14° (7.5)


Příjemný silnější ejlík s ovocnou chutí s přidáním chmelu Cascade chutnal.

Řepiš 12° (6.5)


Polotmavý ječmenný 12% ležák vařený skladbou čtyř kvalitních sladů. Pivo má lehké karamelové aroma a je ohořčeno žateckými chmely. Důsledné zrání tohoto piva potěší naše chuťové pohárky.
Pivo plzeňského typu.
Obsah alkoholu: min. 4,5 obj.%.
Složení: voda, ječné slady, chmel z žatecké oblasti, pivovarské kvasnice
Autor receptu: Jaroslav Řepiš, sládek: Jaroslav Řepiš
Hořkost: 20 IBU, EPM: 12,5, barva: 45 EBC

Weizengrimm 12° (7)


Pšeničné svrchně kvašené 12% pivo s charakteristickým ovocným nádechem. V letních měsících zaručuje příjemné osvěžení...
Pivo bavorského typu.
Obsah alkoholu: min. 4,5 obj.%.
Složení: voda, pšeničný slad, ječné slady, chmel z žatecké oblasti, pivovarské kvasnice
Autor receptu: Tomáš Grimm, sládek: Jaroslav Řepiš
Hořkost: 20 IBU, EPM: 12,5, barva: 18 EBC

Švestková 12° (6)


Jo švestka tam opravdu cítit byla, ovšem je to pitíčko spíše pro dámy...

Stočeská 10° (6)
 
 
Světlá desítka chmelená chmelem Vital. Czech Pale Lager světlé výčepní pivo spodně kvašené nefiltrované nepasterizované  
EPM:10% Složení:voda, ječné slady, chmel z žatecké oblasti, pivovarské kvasnice
 
Stočeská Mandarinka 12° (5)
 
 
Polotmavé pivo s příchutí mandarinky...

Stočeská Malinová 12° (4)
 

 
Ochucené pivo s příchutí malin...
 

Pivovar Loužek - Restaurace Pod Jasanem

Rodinný minipivovar Loužek se nachází v srdci malebné obce Kamenný Újezd u Rokycan. Jejich pivka lze okoštovat v místní hospodě Pod Jasanem.
Piva jsou vyráběna klasickým způsobem v otevřených kvasných kádích s dlouhým zráním v ležáckých tancích. Jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná s plným sladovým tělem. Pro ležáky používáme žatecké chmele, moravské slady a živé pivovarské kvasinky z Výzkumného ústavu pivovarnictví a sladovnictví.
 Co začalo pouze jako klukovský sen, s v roce 2013 pro sládka Lubomíra Otce stalo životním posláním. Vaření piva. První fází, za vydatné podpory paní sládkové, bylo vybudování malého rodinného pivovaru v Kamenném Újezdu u Rokycan. S přibývající poptávkou po stále více oblíbeném pivu Loužek přišla druhá fáze a to výstavba a realizace pivovaru Kalikovar. K dokonalosti vaření piva je potřeba si i neustále doplňovat a prohlubovat vzdělání, proto Luboš Otec již pátým rokem studuje v Praze obor Technologie výroby piva, vína lihu a nealkoholických nápojů.​​
Společnost Plzeňské měšťanské pivovary s.r.o. provozuje v součnosti 2 pivovary Kalikovar a Loužek.

Loužek 12° (4)

Jednormutové, 3x chmelené, spodně kvašené pivo vařené z plzeňského
a karamelového sladu. Pivo s výrazným sladovým tělem přecházející v decentní hořkost.
Jinak průměrná dvanda podobající svou chutí europivkům...


středa 10. července 2019

Pivovar Řevnice

 
Město se nachází v okresu Praha-západ. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1253. Pro svou polohu v blízkosti brdských Hřebenů a dobrým spojení s Prahou a Berounem po železnici byly Řevnice již od počátku 20. století vyhledávaným sídelním místem. Vlaková stanice Řevnice se nachází v severní části Řevnic. Vede zde železniční trať Praha – Plzeň (trať 170) a trať 171 Praha-Beroun, jedna z nejvytíženějších v České republice. Řevnické nádraží je vytížené místo hlavně v ranních hodinách.  V roce 1994 zde přestaly zastavovat vlaky vyšší kvality, zastavují pouze osobní vlaky linky S7 Pražské integrované dopravy (PID). Řevnické nádraží v roce 1979 vyhrálo cenu "Nejhezčí nádraží v ČSR".
Pivovar již dlouho lákal svým restaurovaným bývalým nádražním domem s nápisem při železniční trati Praha - Plzeň - Cheb. Interiér je trochu upraven ve stylu starých vlaků, respektive nádraží. Pivovar samotný je nezvykle umístěn v patře budovy. Zde je i menší balkonové posezení. Otevření pro veřejnost ve zkušebním provozu proběhlo záčátkem červenci 2019 a natvrdo je stanoveno v polovině téhož měsíce. Vedle vlastních piveček bude k dispozici také Fabián z blízkých Hostomic. Místní mladý sládek Roman má školu legendy českého pivovarnictví pana Krýsla.
Článek z časopisu Forbes:
Na ospalém náměstí malého městečka u Prahy působí Boutique Hotel Corso se stejnojmennou luxusní restaurací jako zjevení. Kolem poledne se stoly ale plní a personál kmitá. Otevřít si v centru třítisícových Řevnic takový podnik byl trochu risk.  Petr Kozák a jeho manželka Helena Vaňková ale moc neváhali. „Věděli jsme, že pokud sem chceme dostat život a něco lidem nabídnout, tohle je cesta. A Řevnicím takový podnik chyběl,“ říká Petr Kozák. Se svou ženou 30 let podniká, jejich firma K&V Elektro je ve svém oboru velmi úspěšná a její roční obrat přesahuje dvě miliardy korun.  Před pár lety se ovšem rozhodli, že udělají i jeden krok stranou od svého zavedeného byznysu. V Řevnicích, kde jejich rodiny žijí již několik generací, se totiž prodávaly rozsáhlé obecní pozemky mezi nádražím a náměstím, včetně historického domu, kde teď s Petrem Kozákem pijeme kávu.  „Určitě to nebylo proto, že bychom se nudili nebo se chtěli stát developery,“ směje se Kozák. A vysvětluje dál: „Do soutěže o prodej nabízených pozemků jsme se přihlásili proto, že hrozilo zbourání středověkého domu na náměstí a výstavba méně hodnotné architektury novostaveb,“ vysvětluje podnikatel.
To bylo před sedmi lety. Prostoru, který byl zarostlý, se tehdy říkalo mezi místními džungle a zkratka z nádraží do města byla prý spíš pro silnější povahy. Najali architektku Alenu Šrámkovou, která je autorkou například budovy ČKD v Praze na Můstku, a dali se do práce. Pak sem manželé investovali spoustu energie a času. A taky 200 milionů korun.  Výsledkem je Corso – areál pěti architektonicky rozdílných domů se 40 byty, s obchodem a službami, coworkingovým centrem i konferenčním sálem. Mimochodem, právě tenhle projekt zvítězil před pár dny v letošní Grand Prix Architektů a získal Národní cenu za architekturu.  O kus dál u nádraží nechybí ani vlastní pivovar s restaurací. Po nově vydlážděné cestě okolo nových domů co chvíli někdo prochází. „Přesně takhle jsme to chtěli. Dostat sem lidi a život,“ říká Kozák.
Na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je i zmíněná nóbl restaurace s butikovým hotelem Corso Boutique Hotel. „Původně jsme i tady chtěli nad restaurací udělat byty určené na prodej. Jenže pak se nás jednou náš italský architekt a designér Luciano Belcapo zeptal, kde vlastně budou pokoje, bez nich to prý nejde. Přesvědčil nás, že bychom měli mít i hotel,“ usmívá se Kozák.  Stopa italského designéra je v restauraci i hotelových pokojích jasně vidět. Žádný z pokojů není stejný. Svěží a zároveň netuctový a útulný design navíc propojil i s rodinou majitelů hotelu.  Pokoje jsou totiž zčásti vybavené starým nábytkem a obrazy, které manželé zdědili po svých předcích. „Děda podnikal v radiokomunikacích, dařilo se mu, měl i obchod v Praze na Příkopech a rád sbíral obrazy. Babička sice musela po válce některé prodat, aby uživila rodinu, ale velkou část zachránila,“ přibližuje Petr Kozák rozsáhlou sbírku, která dnes zdobí hotel.  Mimochodem, tahle historická budova, jejíž dějiny připomínají přiznaně ohořelé zdi v některých pokojích, prý sloužila jako hostinec už ve středověku.
Co chvíli zmiňuje Petr Kozák nějakou připomínku Řevnic, na které nedá dopustit. Ostatně i hotelové pokoje nejsou označeny čísly, ale jmény významných rodáků nebo obyvatel tohohle městečka u Berounky. Ubytovat se člověk může v pokoji u fotografa Ladislava Sitenského, spisovatale Ignáta Herrmanna nebo třeba kuchařky Marie Janků-Sandtnerové.  V každém pokoji je nějaká jejich připomínka, třeba v podobě knihy. Jen asi v současnosti nejslavnější řevnická rodačka, tenistka Martina Navrátilová, tady „svůj“ pokoj zatím nemá. „Ale myslíme na ni a určitě něco přijde. Připravujeme i konferenční sál,“ usmívá se Kozák.

adresa: Pod Lipami 71, 252 30 Řevnice

Řevnická 12° (8.5)


Výborná osvěžující dvanda plzeňského typu se opravdu krásně bumbá, není problém u ní zůstat déle.
Poctivý český ležák zlatavé barvy, vařený ze tří druhů sladů a žateckých odrůd chmele, kvašený v tradičních otevřených kvasných kádích a řádně uleželý. Plné sladové tělo se snoubí s výraznou a jemně ulpívající hořkostí, která nabádá k dalšímu napití.


Řevnická APA 11° (7.5)


Světlé plné pivo nefiltrované, svrchně kvašené jinak APA s lehkým sladovým tělem a ovocnou vůní i chutí celkem šmakovala.

 Řevnická 10° (9)


Celkem v pohodě pitelná nahořklá desítka, ovšem na nějaké delší pití to asi nebude, což se změnilo při další návštěvě, kdy trumfla i dvandu...
Vaříme klasickým jednormutovým způsobem, za použití světlých sladů a českých chmelů, které dodávají pivu vyváženou hořkost a aroma. Slámová barva, střední plnost, lehkost a osvěžení, tak by se dala charakterizovat naše "výčepní" desítka.
složení: voda, ječné a pšeničné slady, gran. chmel, pivovarské kvasnice

Řevnická pšeničná 12° (7)


Toto pivko mi teda moc pšeničku svou chutí nepřipomínalo, avšak pitelné celkem bylo. Bylo nasládlejší, trošku ovoce a pšenka opravdu jen malinko za mě.

Řevnický Mašinfíra 13° (7)


Celkem v pohodě polotmavé pivečko, taková klasika...

Psychovar Masopustní  12° (8)
 
 
Extrémní létající pivovar Tomáše Bendy z Řevnic, který se specializuje na čajová piva.
Světlý nefiltrovaný a nepasterovaný ležák ochucený čajem Pu-Erh s výraznou hořkostí a pro opravdové znalce. Silně fermentovaný čaj přináší pivu zlatavé až hnědé zabarvení a dodá řádnou porci energie a osvěží mysl.
Jedná se o příležitostnou edici piva Golden Pu-Erh a představeno bylo poprvé 19. ledna 2021.
složení: voda, ječné slady, granulovaný chmel, sypaný černý čaj Pu-Erh
vařeno v pivovaru Řevnice
 

pondělí 8. července 2019

Knížecí pivovar Plasy

 
1144 - založení cisterciáckého kláštera knížetem Vladislavem II.
1965 - I přes výstav 33000 HL piva Západočeské Pivovary n.p. ukončili výrobu piva v Plasích.
2008 - Zahájena rekonstrukce zchátralých objektů starého pivovaru.
2013 - Založena společnost Knížecí pivovar Plasy s.r.o.
2015 - v červenci vařena 1. várka piva v plasích po 50ti letech.
2015 - 15.srpna 2015 byl pivovar s šenkem otevřen veřejnosti.
Pivovar v Plasích je písemně zmiňován až od roku 1550, ale předpokládá se že mniši vařili pivo v klášteře již od jeho založení roku 1144 knížetem Vladislavem II. Úpadek kláštera nastal až v novověku a roku 1785 byl zrušen císařem Josefem II. V roce 1826 klášterní areál získal nového vlastníka, knížete Metternicha. Ten hospodářsky oživil celý místní kraj včetně pivovaru, který byl díky němu nově vystavěn. Mohlo by se zdát, že plaský pivovar byl zachráněn, ale není to tak docela pravda. Na konci 19. století se sice zásadně proměňuje jeho podoba a dispozice, pivovar se stává jedním z největších v okolí s výstavem téměř 33 000 hektolitrů. Přesto byl koncem roku 1966 uzavřen a zrušen. Říká se, že n. p. Západočeské pivovary, pod který pivovar v té době spadal, nelibě nesl oblibu zdejšího piva, kterému dávali místní lidé přednost před plzeňským. Kdo ví…? Každopádně po svém zavření se z části pivovaru stal velkosklad, z hvozdu kanceláře.  Od roku 2008 přešla správa původního pivovaru pod Národní technické muzeum, s projektem památkové obnovy s následným optimálním využitím historických objektů. Díky tomuto, kroku zde pak ve spolupráci NTM a pana Neumana, vznikl prostor k vybudování pivovaru.  Otevření Knížecího pivovaru Plasy a obnovení tak tradice vaření piva v Plasích po 50. letech, proběhlo v srpnu roku 2015. V dnešní době má pivovar výstav 2000 HL. V základní nabídce jsou 4 druhy piva. Světlá výčepní 10°, pšeničná 11°, světlý ležák 12° a polotmavý ležák 13°. Během roku se pak budou připravovat různé pivní speciály rozmanitých druhů a chutí. V pivovaru se zároveň nachází stylový pivovarský šenk s restaurací. Celý interiér pivovaru a restaurace koresponduje s citlivou rekonstrukcí objektu a nese se v secesním stylu. Kapacita restaurace je 120 míst, přes léto se pak rozrůstá díky letní terase až na 300 míst. Kuchyně nabízí především grilované speciality, jelikož dominantou restaurace je obří otevřený gril, vyrobený ze starého pivního sudu o kapacitě 3000 l.  Pivovarský šenk je možno využít nejen k ochutnání místního piva, ale také k uspořádání rodinné oslavy či firemního večírku.


Vašnosta 10° (9)


Spodně kvašené světlé výčepní pivo plzeňského stylu mě hodně šmakovalo a vůbec není problém jich dát více. Krásně osvěžujicí desina.

Metternich 12° (8.5)



Spodně kvašený světlý ležák plzeňského stylu. Rovněž skvěle pitená dvanda u který není vůbec problém strávit večer.

Vidlák 11° (7.5)


Světlé pšeničné plné pivo svrchně kvašené nefiltrovaného s příchutí banánů chutnalo.

Zázvorák 10° (7)


Spodně kvašený světlý ležák s příchutí zázvoru byl celkem v pohodě.


Nachmelenec 11° (7)


Ale - svrchně kvašené pivo anglického typu aneb světlé plné pivo.

Medák 13° (6)


Polotmavé ochucené medové silné pivo až tak nenadchlo, ale pitelné celkem bylo.

Felčar 13° (7.5)

  
Polotmavý ležák spodně kvašený mi chutnal.

Císař Pán 13° (7)


Světlé výroční speciální silné pivo svrchně kvašené...

!turistika! 
 

Pivovar Radouš / Stodolní hospůdka


Myšlenkou mít malý pivovar s vlastním pivem, jsem se začal zabývat již v roce 1983, tedy v době, kdy nebylo možné vlastnit výrobní prostředky. Cenná odborná praxe a hezké chvíle prožité v litovelském pivovaru, k tomu samozřejmě sládek Miroslav Koutek a poetické filmové zpracování hrabalových Postřižin, bylo tím správným nasměrováním mého srdce.  Po několika domácích várkách jsem pochopil, že chci mít malý, ale opravdový profesionální pivovar, kde vše funguje jako v tom velkém. A tak jsem si po mnoha letech svůj sen vyplnil.  Při výrobě většiny našich piv používáme české suroviny a osvědčené technologické postupy. Výrobu neurychlujeme chemicky ani časově. Používáme slad sladovaný na klasických humnech, žatecký chmel, plzeňskou vodu, dekokční způsob vaření mladiny, studené vedení hlavního kvašení v otevřených kádích na spilce a pomalé dozrávání v ležáckém sklepě při teplotě blízké nule.  Vyjímkou při výběru surovin i výrobních postupů jsou piva, která jsou něčím vyjímečná. Jsou to různé druhy svrchně kvašených piv jako jsou piva typu Weizen, Ale, IPA, Stout, Witbier aj.
Ve Štáhlavech najdete od července 2011 pivovar s "pivem ušatého rytíře Radouše". V době svého vzniku s výrobou 200 litrů na jednu várku patří pivovar k nejmenším průmyslovým pivovarům v České republice. V současné době se přestěhoval do obce Druztová, kde múžete jejich sortiment okoštovat třeba v příjemné stodolní hospůdce.

adresa: hospůdka - Druztová 300, 330 07 Druztová
pivovar: Druztová 50, 330 07 Druztová

Stodolní 10° (7)


Výčepní 10° pivo je vyrobené tradičními postupy za použití vysoce kvalitního ječného sladu z Čech a jemně chmelené žateckými chmely. Pivo je nefiltrované a nepasterované, což zaručuje výborný chuťový požitek a vysokou pitelnost.

Pilsner Ilgner 12° (7.5)


Jedná se o slušně chmelený klasický světlý 12° ležák  plzeňského typu, který je čepován nebo stáčen samozřejmě jako nefiltrovaný a nepasterovaný, je vařený dekokčním způsobem s použitím kounického sladu z Polabí, žateckého granulovaného chmele a kvalitního H kmene kvasnic spodního kvašení.

Polotmavá 10° (7)


Polotmavý ležák na mě až moc perlivější, ovšem celkem pitelné pivko.

Magický motýle 12° (7.5)


Příjemná IPA s ovocnými chutěmi mi celkem šmakovala.

Radouh stout 12° (5)


V litovelském pivovaru jsme vždy vyráběli výborné černé pivo, já jsem se chtěl posunout do kategorie stoutu ve vlastním pojetí, takže jsem začal vařit opravdové černé pivo irského typu a suché chuti. V našem pivovaru jej vaříme již od roku 2008. Technologický postup a složení si nechává Radouš jako své tajemství. Na 6.ročníku Jarní ceny sládků 2012 na Zvíkově získalo toto pivo 1.místo v kategorii stout. Je to pivo samozřejmě nefiltrované a nepasterované.

!turistika! 

fotogalerie 


Pivovar Pod Lípou

 Pivovar Pod Lípou zahájil svůj provoz v říjnu roku 2013.
Hostinec byl v našem domě provozován  již začátkem minulého století. V devadesátých letech byl provoz obnoven, koncem roku 2010 prošel dům kompletní rekonstrukcí a v roce 2013 byl přistavěn pivovar. V současné době nabízíme kvalitní českou kuchyni s denní nabídkou hotových jídel a stálou nabídkou minutkových pokrmů jejíž součástí jsou tradiční pokrmy, pokrmy připravované na našem kyšickém pivě a speciality z grilu.

adresa:  Náves 20, 330 01 Kyšice

Čeledín 10° (7)


Čeledín byl na staročeském statku osobou „nejníže“ postavenou, nicméně bez dobrého čeledína se žádný pořádný statek neobešel a tak se i u nás stal Čeledín nepostradatelným obyvatelem našich výčepů. Čeledín je poctivá světlá výčepní desítka, která Vás překvapí svou plnou chutí a zároveň osvěžující lehkostí.

Pocestný (7)


Celkem dobře pitelné lehčí pivečko, taková jemnější desítka.

Sedlák 12° (7.5)


Sedlák byl pán a díky jeho moudrosti a zkušenostem věděl každý na statku co, jak a kdy má dělat a jedině tak mohl statek prosperovat.  Mít někoho, kdo má moudrost a zkušenosti, je prostě nutnost, proto ho najdete i na našich pípách.  Sedlák je tradiční dvanáctistupňový ležák, který si prostě zamilujete.

Ale 14° (6)


Trošku silnější nahořklejší ejlík, který byl bohužel mírně nakyslý.

Mouřenín 11° (6)


Mouřenín byl muž tmavé pleti s podivným ošacením, čímž vzbuzoval mezi staročeským lidem pozornost a zvědavost a právě pro pokušení lidu se s mouřenínem setkat, či se ho dokonce dotknout, jsme ho pustili do našeho výčepu.  Mouřenín je polotmavá jedenáctka s lahodně vyváženou hořkosladkou chutí.

 !turistika!