pondělí 29. července 2019

Minipivovar Dědkův mlýn

Dědkův mlýn je pojmenován po mlynáři Martinu Dědkovi, jinak také zvaném Suchý mlynář, o kterém se písemné zprávy zmiňují v první polovině 18. stol. Po roce 1989 zchátralé stavení mlýna měnilo nejen svoji podobu, ale i svůj účel. V objektu se též vyráběly housle. V minulosti byl mlýn také nazýván Křížový. Dnes (2018) se ve mlýně nachází řemeslný pivovar a součástí mlýna je také Osada Dědkův mlýn, nabízející volnočasové a sportovní aktivity pro nejširší veřejnost.Historický objekt Dědkova mlýna se nachází 30 km od centra Prahy v srdci chráněné oblasti Povodí Kačák mezi Českým Krasem a Křivoklátskými lesy nedaleko od Unhoště. Romantický mlýn a okolní příroda je ideální cíl pro letní výlety...Rok vzniku jinak 2016.
Jsou rybáři, kteří nejedí ryby, houbaři, kteří houby také dvakrát nemusí. Milan Gojda (52), sládek minipivovaru Dědkův mlýn vaří pivo, a přitom pivo vůbec nepije. Na jeho kvalitě to ovšem není znát, naopak. Pomocí svého piva a především útulnému areálu bývalého mlýna se snaží kdysi vyhledávané rekreační lokalitě navrátit kouzlo malebné jedinečnosti.
Když Milan vyrůstal, trávil spoustu času u povodí Loděnice kousek od Unhoště. Za socialismu se jednalo o vyhledávanou oblast, kam jezdili na dovolenou mnozí z řad prominentů komunistického režimu. Po revoluci význam lokality trošku povadl, což se podepsalo i na mlýnu. Starodávná budova Dědkova mlýna rok od roku nevzhledně pustla. Aby se nemusel dívat na zánik míst, která mu v mládí přirostla k srdci, rozhodl se Milan mlýn koupit. A tak se začala psát jeho pivovarnická „mise“. Pivovarský sládek, který pivo nepije  „Na pivo jsem dlouhá léta nebyl, ale nakonec jsem se nechal přemluvit. Udělat něco jiného se starým mlýnem ani moc nejde,“ vysvětlil Milan, který holduje spíše vínu, kde se vzala idea zřídit pivovar. V oblasti vína kdysi podnikal, ale když se rozmýšlel, co s nově pořízeným mlýnem, na mysl mu nepřišlo. Bylo by to nepraktické,“ krčí rameny. „Není tady místo na vinice. Je to tu samá břidlice a jíl. Navíc ve víně má člověk šanci jen jednou za rok. Když se víno nepovede, co pak?“ Nad pivem prý váhal delší dobu, ale nakonec mu přišlo jako logické východisko. Pivovar i s přilehlým areálem se mu daří vést a rozvíjet, a jeho piva jsou napříč pivní kulturou vyhledávaná. Jsou lidé, kteří rozhodně umí vařit pivo lépe než já,“ říká Milan, který se pivo učil vařit přes rok. Na to, že by mu v práci bylo ku škodě to, že sám nepije, nepomýšlí. „Navařené pivo normálně ochutnám a vyplivnu, stejně jako to dělají vinaři.“ A sám ani nepopírá možnost, že by pivo jednou pít začal. Zatím k němu spíše hledá cestičku. A když náhodou někomu z návštěvníků jeho pivo nechutná, nezlobí se. Sám naopak nejprve vybízí k ochutnání. „Člověk by měl mít možnost nejprve ochutnat to pivo, než si jej nechá načepovat. Dědkův mlýn vaří dva druhy piv. 12° ležák a 13° nakouřený ležák. Milan Gojda piva vaří v 550litrové varně, pod kterou na rozdíl od jiných pivovarů zatápí dřevem. „Plyn tu totiž zavedený není,“ vysvětluje sládek. Svou péčí se snaží pivu vtisknout osobitost a originalitu. Nechává jej stát v klasických dřevěných sudech zakoupených v Německu. Odkaz starodávného mlýna  Každý mlýn obvykle stává při vodním toku. V případě Dědkova mlýna je to Loděnice, místními i trampy přezdívaná „Kačák“. Každého asi v tomto případě napadne otázka, kde na své pivo bere Milan vodu? Že by z věčně kalného potoka, který se po několika kilometrech vlévá do Berounky? „Vodu beru z vrtu, který je na ležák ideální,“ vysvětluje.
Milan se snažil co nejvíce zachovat ráz staré hospodářské budovy, která byla a je tolik typickou pro lokalitu, že jí dala i jméno. Však byl mlýn v historických pramenech zmiňován již v 18. století. Zachováno zůstalo mnoho prvků včetně mlynářského kola nebo původního náhonu v hloubce pěti metrů, který si návštěvník může prohlédnout u výčepu.  Park rybníčků s kachnami i vodníkem  Hlavním záměrem Milana, když mlýn kupoval, nebylo vařit pivo, ale učinit z něj volnočasový areál pro všechny generace. Tomu podřídil prakticky veškerý svůj čas, finance a právě z toho důvodu zřídil pivovar, který celý areál propojuje a v podstatě i živí. „Chtěl jsem, aby si mladší generace dovedly představit, jak krásné to tu bylo. Protože i za socialismu jsme zde jako mladí zažili krásné chvíle,“ upřesnil Gojda.
adresa: Unhošť 488, 273 51 Unhošť


Weizen 12° (8.5)


Krásně pitelná pšenička s mirně uzeným ocáskem, tady vůbec není problém s ní strávit celý den...

Lager 12° (8)


Jemnější dvanda rovněž skvěle pitelná, další prosím?

!turistika!


Žádné komentáře:

Okomentovat