Město se nachází v okresu Praha-západ. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1253. Pro svou polohu v blízkosti brdských Hřebenů a dobrým spojení s Prahou a Berounem po železnici byly Řevnice již od počátku 20. století vyhledávaným sídelním místem. Vlaková stanice Řevnice se nachází v severní části Řevnic. Vede zde železniční trať Praha – Plzeň (trať 170) a trať 171 Praha-Beroun, jedna z nejvytíženějších v České republice. Řevnické nádraží je vytížené místo hlavně v ranních hodinách. V roce 1994 zde přestaly zastavovat vlaky vyšší kvality, zastavují pouze osobní vlaky linky S7 Pražské integrované dopravy (PID). Řevnické nádraží v roce 1979 vyhrálo cenu "Nejhezčí nádraží v ČSR".
Pivovar již dlouho lákal svým restaurovaným bývalým nádražním domem s nápisem při železniční trati Praha - Plzeň - Cheb. Interiér je trochu upraven ve stylu starých vlaků, respektive nádraží. Pivovar samotný je nezvykle umístěn v patře budovy. Zde je i menší balkonové posezení. Otevření pro veřejnost ve zkušebním provozu proběhlo záčátkem červenci 2019 a natvrdo je stanoveno v polovině téhož měsíce. Vedle vlastních piveček bude k dispozici také Fabián z blízkých Hostomic. Místní mladý sládek Roman má školu legendy českého pivovarnictví pana Krýsla.
Článek z časopisu Forbes:
Na ospalém náměstí malého městečka u Prahy působí Boutique Hotel Corso se stejnojmennou luxusní restaurací jako zjevení. Kolem poledne se stoly ale plní a personál kmitá. Otevřít si v centru třítisícových Řevnic takový podnik byl trochu risk. Petr Kozák a jeho manželka Helena Vaňková ale moc neváhali. „Věděli jsme, že pokud sem chceme dostat život a něco lidem nabídnout, tohle je cesta. A Řevnicím takový podnik chyběl,“ říká Petr Kozák. Se svou ženou 30 let podniká, jejich firma K&V Elektro je ve svém oboru velmi úspěšná a její roční obrat přesahuje dvě miliardy korun. Před pár lety se ovšem rozhodli, že udělají i jeden krok stranou od svého zavedeného byznysu. V Řevnicích, kde jejich rodiny žijí již několik generací, se totiž prodávaly rozsáhlé obecní pozemky mezi nádražím a náměstím, včetně historického domu, kde teď s Petrem Kozákem pijeme kávu. „Určitě to nebylo proto, že bychom se nudili nebo se chtěli stát developery,“ směje se Kozák. A vysvětluje dál: „Do soutěže o prodej nabízených pozemků jsme se přihlásili proto, že hrozilo zbourání středověkého domu na náměstí a výstavba méně hodnotné architektury novostaveb,“ vysvětluje podnikatel.
To bylo před sedmi lety. Prostoru, který byl zarostlý, se tehdy říkalo mezi místními džungle a zkratka z nádraží do města byla prý spíš pro silnější povahy. Najali architektku Alenu Šrámkovou, která je autorkou například budovy ČKD v Praze na Můstku, a dali se do práce. Pak sem manželé investovali spoustu energie a času. A taky 200 milionů korun. Výsledkem je Corso – areál pěti architektonicky rozdílných domů se 40 byty, s obchodem a službami, coworkingovým centrem i konferenčním sálem. Mimochodem, právě tenhle projekt zvítězil před pár dny v letošní Grand Prix Architektů a získal Národní cenu za architekturu. O kus dál u nádraží nechybí ani vlastní pivovar s restaurací. Po nově vydlážděné cestě okolo nových domů co chvíli někdo prochází. „Přesně takhle jsme to chtěli. Dostat sem lidi a život,“ říká Kozák.
Na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je i zmíněná nóbl restaurace s butikovým hotelem Corso Boutique Hotel. „Původně jsme i tady chtěli nad restaurací udělat byty určené na prodej. Jenže pak se nás jednou náš italský architekt a designér Luciano Belcapo zeptal, kde vlastně budou pokoje, bez nich to prý nejde. Přesvědčil nás, že bychom měli mít i hotel,“ usmívá se Kozák. Stopa italského designéra je v restauraci i hotelových pokojích jasně vidět. Žádný z pokojů není stejný. Svěží a zároveň netuctový a útulný design navíc propojil i s rodinou majitelů hotelu. Pokoje jsou totiž zčásti vybavené starým nábytkem a obrazy, které manželé zdědili po svých předcích. „Děda podnikal v radiokomunikacích, dařilo se mu, měl i obchod v Praze na Příkopech a rád sbíral obrazy. Babička sice musela po válce některé prodat, aby uživila rodinu, ale velkou část zachránila,“ přibližuje Petr Kozák rozsáhlou sbírku, která dnes zdobí hotel. Mimochodem, tahle historická budova, jejíž dějiny připomínají přiznaně ohořelé zdi v některých pokojích, prý sloužila jako hostinec už ve středověku.
Co chvíli zmiňuje Petr Kozák nějakou připomínku Řevnic, na které nedá dopustit. Ostatně i hotelové pokoje nejsou označeny čísly, ale jmény významných rodáků nebo obyvatel tohohle městečka u Berounky. Ubytovat se člověk může v pokoji u fotografa Ladislava Sitenského, spisovatale Ignáta Herrmanna nebo třeba kuchařky Marie Janků-Sandtnerové. V každém pokoji je nějaká jejich připomínka, třeba v podobě knihy. Jen asi v současnosti nejslavnější řevnická rodačka, tenistka Martina Navrátilová, tady „svůj“ pokoj zatím nemá. „Ale myslíme na ni a určitě něco přijde. Připravujeme i konferenční sál,“ usmívá se Kozák.
adresa: Pod Lipami 71, 252 30 Řevnice
Řevnická 12° (8.5)
Výborná osvěžující dvanda plzeňského typu se opravdu krásně bumbá, není problém u ní zůstat déle.
Poctivý český ležák zlatavé barvy, vařený ze tří druhů sladů a žateckých odrůd chmele, kvašený v tradičních otevřených kvasných kádích a řádně uleželý. Plné sladové tělo se snoubí s výraznou a jemně ulpívající hořkostí, která nabádá k dalšímu napití.
Řevnická APA 11° (7.5)
Světlé plné pivo nefiltrované, svrchně kvašené jinak APA s lehkým sladovým tělem a ovocnou vůní i chutí celkem šmakovala.
Řevnická 10° (9)
Celkem v pohodě pitelná nahořklá desítka, ovšem na nějaké delší pití to asi nebude, což se změnilo při další návštěvě, kdy trumfla i dvandu...
Vaříme klasickým jednormutovým způsobem, za použití světlých sladů a českých chmelů, které dodávají pivu vyváženou hořkost a aroma. Slámová barva, střední plnost, lehkost a osvěžení, tak by se dala charakterizovat naše "výčepní" desítka.
složení: voda, ječné a pšeničné slady, gran. chmel, pivovarské kvasnice
Řevnická pšeničná 12° (7)
Toto pivko mi teda moc pšeničku svou chutí nepřipomínalo, avšak pitelné celkem bylo. Bylo nasládlejší, trošku ovoce a pšenka opravdu jen malinko za mě.
Řevnický Mašinfíra 13° (7)
Celkem v pohodě polotmavé pivečko, taková klasika...
Pivovar již dlouho lákal svým restaurovaným bývalým nádražním domem s nápisem při železniční trati Praha - Plzeň - Cheb. Interiér je trochu upraven ve stylu starých vlaků, respektive nádraží. Pivovar samotný je nezvykle umístěn v patře budovy. Zde je i menší balkonové posezení. Otevření pro veřejnost ve zkušebním provozu proběhlo záčátkem červenci 2019 a natvrdo je stanoveno v polovině téhož měsíce. Vedle vlastních piveček bude k dispozici také Fabián z blízkých Hostomic. Místní mladý sládek Roman má školu legendy českého pivovarnictví pana Krýsla.
Článek z časopisu Forbes:
Na ospalém náměstí malého městečka u Prahy působí Boutique Hotel Corso se stejnojmennou luxusní restaurací jako zjevení. Kolem poledne se stoly ale plní a personál kmitá. Otevřít si v centru třítisícových Řevnic takový podnik byl trochu risk. Petr Kozák a jeho manželka Helena Vaňková ale moc neváhali. „Věděli jsme, že pokud sem chceme dostat život a něco lidem nabídnout, tohle je cesta. A Řevnicím takový podnik chyběl,“ říká Petr Kozák. Se svou ženou 30 let podniká, jejich firma K&V Elektro je ve svém oboru velmi úspěšná a její roční obrat přesahuje dvě miliardy korun. Před pár lety se ovšem rozhodli, že udělají i jeden krok stranou od svého zavedeného byznysu. V Řevnicích, kde jejich rodiny žijí již několik generací, se totiž prodávaly rozsáhlé obecní pozemky mezi nádražím a náměstím, včetně historického domu, kde teď s Petrem Kozákem pijeme kávu. „Určitě to nebylo proto, že bychom se nudili nebo se chtěli stát developery,“ směje se Kozák. A vysvětluje dál: „Do soutěže o prodej nabízených pozemků jsme se přihlásili proto, že hrozilo zbourání středověkého domu na náměstí a výstavba méně hodnotné architektury novostaveb,“ vysvětluje podnikatel.
To bylo před sedmi lety. Prostoru, který byl zarostlý, se tehdy říkalo mezi místními džungle a zkratka z nádraží do města byla prý spíš pro silnější povahy. Najali architektku Alenu Šrámkovou, která je autorkou například budovy ČKD v Praze na Můstku, a dali se do práce. Pak sem manželé investovali spoustu energie a času. A taky 200 milionů korun. Výsledkem je Corso – areál pěti architektonicky rozdílných domů se 40 byty, s obchodem a službami, coworkingovým centrem i konferenčním sálem. Mimochodem, právě tenhle projekt zvítězil před pár dny v letošní Grand Prix Architektů a získal Národní cenu za architekturu. O kus dál u nádraží nechybí ani vlastní pivovar s restaurací. Po nově vydlážděné cestě okolo nových domů co chvíli někdo prochází. „Přesně takhle jsme to chtěli. Dostat sem lidi a život,“ říká Kozák.
Na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je i zmíněná nóbl restaurace s butikovým hotelem Corso Boutique Hotel. „Původně jsme i tady chtěli nad restaurací udělat byty určené na prodej. Jenže pak se nás jednou náš italský architekt a designér Luciano Belcapo zeptal, kde vlastně budou pokoje, bez nich to prý nejde. Přesvědčil nás, že bychom měli mít i hotel,“ usmívá se Kozák. Stopa italského designéra je v restauraci i hotelových pokojích jasně vidět. Žádný z pokojů není stejný. Svěží a zároveň netuctový a útulný design navíc propojil i s rodinou majitelů hotelu. Pokoje jsou totiž zčásti vybavené starým nábytkem a obrazy, které manželé zdědili po svých předcích. „Děda podnikal v radiokomunikacích, dařilo se mu, měl i obchod v Praze na Příkopech a rád sbíral obrazy. Babička sice musela po válce některé prodat, aby uživila rodinu, ale velkou část zachránila,“ přibližuje Petr Kozák rozsáhlou sbírku, která dnes zdobí hotel. Mimochodem, tahle historická budova, jejíž dějiny připomínají přiznaně ohořelé zdi v některých pokojích, prý sloužila jako hostinec už ve středověku.
Co chvíli zmiňuje Petr Kozák nějakou připomínku Řevnic, na které nedá dopustit. Ostatně i hotelové pokoje nejsou označeny čísly, ale jmény významných rodáků nebo obyvatel tohohle městečka u Berounky. Ubytovat se člověk může v pokoji u fotografa Ladislava Sitenského, spisovatale Ignáta Herrmanna nebo třeba kuchařky Marie Janků-Sandtnerové. V každém pokoji je nějaká jejich připomínka, třeba v podobě knihy. Jen asi v současnosti nejslavnější řevnická rodačka, tenistka Martina Navrátilová, tady „svůj“ pokoj zatím nemá. „Ale myslíme na ni a určitě něco přijde. Připravujeme i konferenční sál,“ usmívá se Kozák.
adresa: Pod Lipami 71, 252 30 Řevnice
Řevnická 12° (8.5)
Výborná osvěžující dvanda plzeňského typu se opravdu krásně bumbá, není problém u ní zůstat déle.
Poctivý český ležák zlatavé barvy, vařený ze tří druhů sladů a žateckých odrůd chmele, kvašený v tradičních otevřených kvasných kádích a řádně uleželý. Plné sladové tělo se snoubí s výraznou a jemně ulpívající hořkostí, která nabádá k dalšímu napití.
Řevnická APA 11° (7.5)
Světlé plné pivo nefiltrované, svrchně kvašené jinak APA s lehkým sladovým tělem a ovocnou vůní i chutí celkem šmakovala.
Řevnická 10° (9)
Vaříme klasickým jednormutovým způsobem, za použití světlých sladů a českých chmelů, které dodávají pivu vyváženou hořkost a aroma. Slámová barva, střední plnost, lehkost a osvěžení, tak by se dala charakterizovat naše "výčepní" desítka.
složení: voda, ječné a pšeničné slady, gran. chmel, pivovarské kvasnice
Řevnická pšeničná 12° (7)
Toto pivko mi teda moc pšeničku svou chutí nepřipomínalo, avšak pitelné celkem bylo. Bylo nasládlejší, trošku ovoce a pšenka opravdu jen malinko za mě.
Řevnický Mašinfíra 13° (7)
Celkem v pohodě polotmavé pivečko, taková klasika...
Psychovar Masopustní 12° (8)
Extrémní létající pivovar Tomáše Bendy z Řevnic, který se specializuje na čajová piva.
Světlý nefiltrovaný a nepasterovaný ležák ochucený čajem Pu-Erh s výraznou hořkostí a pro opravdové znalce. Silně fermentovaný čaj přináší pivu zlatavé až hnědé zabarvení a dodá řádnou porci energie a osvěží mysl.
Jedná se o příležitostnou edici piva Golden Pu-Erh a představeno bylo poprvé 19. ledna 2021.
Světlý nefiltrovaný a nepasterovaný ležák ochucený čajem Pu-Erh s výraznou hořkostí a pro opravdové znalce. Silně fermentovaný čaj přináší pivu zlatavé až hnědé zabarvení a dodá řádnou porci energie a osvěží mysl.
Jedná se o příležitostnou edici piva Golden Pu-Erh a představeno bylo poprvé 19. ledna 2021.
složení: voda, ječné slady, granulovaný chmel, sypaný černý čaj Pu-Erh
vařeno v pivovaru Řevnice
Žádné komentáře:
Okomentovat