Pivovar Lobeč

Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena je svědkem pětisetleté tradice vaření piva na Kokořínsku. První písemná zmínka o pivovaru je ale z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600.  Původní řemeslný vrchnostenský pivovárek rodu Věžníků byl v letech 1894 až 1897 nákladem JUDr. Rudolfa Cicvárka přestavěn v parostrojní provoz proslulým pivovarským inženýrem Josefem Rosenbergem. Zlatá léta zažíval podnik jako akciová společnost počátkem 20. století a za dobrého jihočeského sládka Josefa Tománka roční výstav dosahoval 10 tis. hl. Proslulé tehdy v kraji byly především jeho tmavé lobečské speciály jako 18° Porter či bavorský ležák. Od roku 1927 byl lobečský pivovar v majetku Společenského pivovaru z nedaleké Podkováně. K zastavení výroby došlo ve válečném roce 1943, roku 1948 podlehl zrušený pivovar národní správě ale ještě počátkem roku 1951 byla v provozu podkováňská stáčírna. Od roku 1956 využíval areál jen obchod ovocem a zeleninou a následně dlouhá léta státní statek. Polistopadoví vlastníci dokonali těžkou devastaci opuštěného areálu vandalskou demolicí částí budov.  Od roku 2007 je areál v majetku architektonické platformy RIOFRIO a postupně probíhá příkladná stavební obnova a oživování pivovaru jako turistické atraktivity Kokořínska. Roku 2009 prohlásilo Ministerstvo kultury pivovar památkou, v roce 2013 se stal součástí Evropských stezek průmyslového dědictví (ERIH). Záchrana, obnova a zprovoznění pivovaru byly na podzim roku 2015 oceněny prestižní památkářskou cenou Patrimonium pro futuro a Česká komora architektů nominovala stavbu na udělení přední evropské ceny za architekturu Mies van der Rohe Award 2017. Práce v uplynulých letech v rámci řady drobných projektů podpořilo také Ministerstvo kultury, Středočeský kraj, MAS Vyhlídky a EU (SZIF).  Znovuobnovený pivovar byl slavnostně požehnán mělnickým Saletinem páterem Jackem v sobotu 30. května 2015.

Lobečský ležák 11° (8)

Světlé pivo, vařené ze světlého sladu plzeňského typu. Robusnější bratr světlého výčepního, oproti němu přidáváme větší díl sladu, dosahujeme tak plnějšího těla, které si můžeme dovolit více ochmelit. Chmelíme natřikrát žateckým a tršickým chmelem a přidáváme pro vůni novou odrůdu chmele Kazbek. Pivo je nefiltrované a nepasterované, proto je jemný zákal je přirozený.

Lobečský letní ale 8° (8.5)

Svrchně kvašené pivo typu English Pale Ale – Ordinary Bitter  Pivo barvy světle jantarové. Vzhledem k menšímu podílu sladu je pro dosažení adekvátní plnosti, vedle sladu světlého plzeňského, přidáván větší podíl sladu karamelového. Chmelíme natřikrát tršickým chmelem Premiant a Kazbek. Pro vůni přidáváme dvakrát americký chmel Amarillo. Lehký Ale vaříme v letní sezóně. Díky nižší hladině alkoholu si získal značnou oblibu v horkých dnech.

Lobečský Wild 12° (7.5)

Toto venkovské pivo jsme vařili s použitím místních surovin i nesladované pšenice ze Dvora Lobeč. Chmelili jsme pro konzervaci piva jen starým zoxidovaným chmelem, aby nepřidal pivu hořkost ani aroma. Zvláštní směs divokých belgických kvasinek, bakterií rodu brettanomyces a tyčinek nás vrací do dob spontánního kvašení v otevřených spilečných kádích v prostředí s bohatou mikroflórou. V chuti piva Lobeč Wild je výrazná kyselost a hemží se tu různé ovocné tóny, koření, seno i vůně koňského sedla. Perlivost je u mladého Wildu výraznější, plnost těla nižší, osvěžující. Vyzrálé pivo bude ztrácet říz a nabírat kyselinku.

Lobečský Stout 12° (7.5)

Černé svrchně kvašené pivo irského typu – Irish Dry Stout  Tmavé pivo hluboké černé barvy. V chuti se objevují pražené tóny kávy, černé čokolády a karamelu. Slady jsou použity světlý plzeňský, dva karamelové a pražený ječmen. K zakvašení používáme anglický kvasničný kmen, který neprokvašuje složitější cukry. Pivo tak po zkvašení zůstává plnější v chuti. Chmelíme jednofázově tršickým chmelem Premiant na vyšší hořkost, která však není dominantní.

!turistika!