Rodinný Pivovar u Vacků

 

Tradice chlumeckého pivovarství sahá hluboko do minulosti. První zprávy o vaření piva v našem městě pocházejí z 1. poloviny 15. století, kdy tehdejší držitelé panství, páni z Bergova, vybírali od místních měšťanů pivovarné a šenkovné. O rozkvět pivovarství v Chlumci se významně zasloužili Pernštejnové, kteří se v roce 1521 stali novými vlastníky města. V roce 1524 udělil Vojtěch z Pernštejna chlumeckým měšťanům právo vařit pivo v rychtě a zřídit zde šenk a výčep, z nichž se vrchnosti nemusely odvádět žádné dávky. Chlumečtí tím získali významný zdroj obecních příjmů, který využili ve prospěch rozkvětu města. V této době zde vznikly tři pivovary: Kostelní, Při masných krámech (stál na místě dnešního Majorátu) a U Valů, zvaný též Kuldanovský. Ve městě také existovalo pět měšťanských sladoven. Ve 2. polovině 16. století byl ve všech chlumeckých pivovarech roční výstav až 6 400 věrtelních sudů! Chlumec výší produkce piva předstihl i mnohá významná královská města jako Tábor či Kolín. V roce 1547 převzala pernštejnské zboží královská komora a Chlumec se tak dostal pod přímý dohled panovníka. Z rozhodnutí císaře Rudolfa II. byl roku 1579 v areálu vodního hradu postaven komorní pivovar. Soumrak zdejších měšťanských právovárečníků nastal v roce 1623, kdy nový držitel panství Václav Vchynský odebral chlumeckým všechny tři pivovary, aby je tak potrestal za rebelii z doby stavovského povstání v letech 1618 – 1620. Sloučením těchto pivovarů v jeden začala historie panského pivovaru rodu Vchynských později Kinských, jež trvala až do poloviny 20. století. Po požáru starého hradu v roce 1745 vybudovali Kinští nové správní a hospodářské centrum panství v nynější ulici Boženy Němcové, v jehož areálu byl postaven také pivovar. V 19. století byl chlumecký pivovar trvale pronajímán a vystřídala se zde celá řada nájemců. K nejvýznamnějším z nich patřili Josef Daněk a jeho stejnojmenný syn, kteří byli nájemci pivovaru v letech 1820 – 1868. Josef Daněk mladší, upřímný vlastenec, mecenáš a přítel Boženy Němcové, měl také značnou zásluhu na úspěšném zavádění nového způsobu výroby piva metodou spodního kvašení. Její výhody vylíčil v díle Popis pivovárství na spodní kvasnice a podílel se tak na zdárném rozšíření tzv. podkvasných piv v českých zemích. V 60. letech 19. století dal Oktavián hrabě Kinský pivovar přestavět. Hraběcí architekt Václav Nosakovič vyprojektoval moderní průmyslový areál, který byl svého času největší na Chlumecku. Roční výstav pivovaru v následujících letech neustále vzrůstal. Z dostupných pramenů se můžeme dozvědět, že v roce 1930 dosáhla roční produkce 12 800 hl piva, v roce 1937 15 000 hl. Čítanka kraje chlumeckého z roku 1937 nás rovněž informuje, že “pivovar zpracovává znamenité ječmeny Chlumecka, přičemž zvláštní obliby dobývá si jeho světlý a černý ležák”. V období první republiky i Protektorátu Čechy-Morava byl nájemcem pivovaru Václav Tůma. Po únoru 1948 pivovar převzala národní správa čs. pivovarů a v roce 1949 rozhodnutím ministerstva výživy byla výroba piva v Chlumci nad Cidlinou zastavena. V kronice chlumeckého pivovarství, tvořené řadu staletí, byla tímto nešťastným činem napsána závěrečná tečka. Věřme, že se v ní v budoucnu objeví nová slavná kapitola.
Ta se objevila v roce 2014 díky rodině Vacků, která zde obnovila vaření piva. Po postupných rekonstukcích našeho objektu došlo i na sklepní prostory. Za první republiky byly využívány řeznickou rodinou Procházkových k uchovávání a zpracování masa. Za éry komunistické až do konce roku 2013 sloužily jako sklad. Sklad, ve kterém bylo v zimě i v létě 11 stupňů.  Po výletech hlavně do jižních čech s ochutnávkami nekonečných druhů piv, jsme se rozhodli vestavět do stávající sklepních prostor minipivovar. Technologii a receptury dodal Ing. Josef Krýsl - v jeho pivovarech nám nejvíc chutnalo.  Od roku 2016 je hlavním sládkem náš syn Michal Vacek.
Součástí pivovaru je pivnice a možnost ubytování v penzionu. Vyráběné pivo je bez přidaných sladidel, barviv, nefiltrované a nepasterizované.

adresa:  Klicperova 52, Chlumec nad Cidlinou I, 503 51 Chlumec nad Cidlinou

Výčepní 10° (6.5)

Pivo plzeňského typu, jemné sladové chuti s mírnou hořkostí, dvakrát chmelené žateckým chmelem ( Premiant a Sládek). K výrobě jsou používány české humnové slady ze sladovny v Záhlinicích na Moravě, kterej mají více než stoletou tradici.  
Obsah alkoholu 3,5%, barva 11,5 j.EBC

Světlý ležák 12° (8)

Pivo plzeňského typu, plné sladové chuti s v výraznější hořkostí. Je vyrobené ze tří druhů humnových světlých sladů z nichž tvoří téměř 90%  slad plzeňský. Pivo je dvakrát chmelené, v ležáckých tancích zraje 6 týdnů.  
Obsah alkoholu 4,6%, barva 14 j. EBC

APA Maracuja 13° (7)

Svrchně kvašený polotmavý speciál APA (australian pale ale) s výraznou hořkostí. Je 5x chmelený, 4x za varu a 1x za studena. Základ tvoří české humnové slady a německý slad. Za studena po prokvašení se chmelí austalským chmelem Galaxy a německých chmelem TnT maracuja. Studené chmelení dává pivu jemnou vůni po “vášnivém ovoci”. 
Obsah alkoholu 5,2%, barva 43,0 j. EBC

IPA 15° (7.5)

Svrchně kvašený světlý speciál plné chuti a výrazné hořkosti. Je chmelený čtyřikrát postupně během varu. Po prokvašení se chmelí za studena kombinací dvou druhů amerických chmelů – Citra, Cascade . Studené chmelení dává pivu příjemnou vůni připomínající citrusové plody.

lndia pale ale – ” pivo pro lndii ” silné pivo s vysokým obsahem chmele – historie výroby tohoto typu piva sahá do 90. let 18. století. Angličané při svých výpravách a častých dlouhých pobytech ve svých koloniích si chtěli užít svého tradičního nápoje. Cesta lodí do lndie trvala leckdy až 4 měsíce a pivo se dříve nefiltrovalo ani nepasterizovalo, takže byl vellký problém s jeho kvalitou. V devadesátých letech 18.stol, přišel sládek z východního Londýna s nápadem použít ke konzervaci vyšší dávky alkoholu a chmele. Pivo mělo velký úspěch, byl to převrat v pivovarnictví a mnoho pivovarům se tak naskytl velmi lukrativní trh.
Obsah alkoholu 6%, barva 25 j. EBC

Tmavý speciál 13° (6)

Svrchně kvašené pivo typu lmperial stout výrazné temné barvy s jemnou hořkostí a krémovou pěnou. Typickou kávovou vůni mu dává karamelový slad a pražený ječmen.  Pivo původně vařené v Anglii si v 18. století po návštěvě Londýna velmi oblíbila carevna Kateřina Veliká. Nechala ho z Anglie dovážet v sudech a v Rusku lahvovat. Pivo se stalo postupně senzací po ceIém Rusku.  
Obsah alkoholu 5%, barva 180,0 j. EBC

fotoalbum 

Zámecký Pivovar Frýdlant

 Ve Frýdlantu se první písemné zmínky o pivovaru objevují v urbáři (soupisu) zdejšího panství vyhotoveném v letech 1381 až 1409. V té době se vařilo pivo na zdejším hradě a sloužilo pro potřeby jeho majitelů. Ve městě v podhradí ovšem také stálo několik domů s právem várečným a jejich majitelé se posléze spojili a začali také vařit své pivo. Na území města tak existovaly dva pivovary.
Vrchnost na přelomu 16. a 17. století dobudovala svůj nový pivovar. Důvodem měl být vzrůstající objem uvařeného piva, pro nějž bylo vhodnější přesunout jeho výrobu blíže k přírodním zdrojům, a sice do podhradí na břeh řeky Smědé do míst, kde začínala stará cesta do Raspenavy (dnes silnice II/290). Český král Matyáš Habsburský roku 1616 vydal nařízení, podle něhož měl tento pivovar vařit pouze pro potřeby zdejšího hradu a nekonkurovat tak pivovaru měšťanů. Roku 1622 se majitelem zdejšího panství stal Albrecht z Valdštejna. Ten rozhodnutí krále nerespektoval a ještě v roce svého nástupu zabavil varné pánve z městského pivovaru. Dvě z nich odvezl do Jičína a jednu přesunul do svého frýdlantského panského pivovaru. Během Albrechtovy vlády nad zdejším panstvím došlo během roku 1626 k přestavbě objektu na kamennou budovu v barokním slohu (pivovar je na mapách z roku 1629 uváděn jako kamenná stavba). Postupně se také zvyšovala roční produkce uvařeného piva. Roku 1631 dosahoval výstav 1671 sudů o rok později již 2080 sudů a v dalším roce (1633) již 3000 sudů. Historikové si sice nejsou jisti, zda pivovar na počátku 17. století stál v současné lokalitě, nicméně je to pravděpodobné, neboť podle Globicovy mapy frýdlantského panství z roku 1660 stála v místě současného pivovaru stavba s hrázděným patrem a se sedlovou střechou. Roku 1671, kdy Frýdlant patřil Gallasům, se měšťané vzdali svého várečného práva. Náhradou za to získali frýdlantskou papírnu spolu s kompenzací ve výši jednoho tolaru za každý ve městě vytočený sud piva. Surovina pro výrobu piva, chmel, se již od 16. století pěstoval jak přímo ve Frýdlantě, tak posléze také na lenních statcích zdejšího hradu, tj. v Habarticích, v Andělce, v Loučné či ve Višňové. Voda, která se při vaření piva využívala, se do pivovaru přiváděla dřevěným potrubím z Křížového vrchu.
Nejstarší dochované plány pivovaru, které se podařilo najít, zachycují jeho stav z roku 1817. Během devadesátých let 19. století přešel pivovar z řemeslné výroby piva na výrobu průmyslovou. V té době proběhly také stavební úpravy, které ovšem vycházely z původní dispozice pivovaru. Nejpozději na počátku této přestavby se nájemci zdejšího pivovaru stali Franz Niessner, Josef Bondy a JUDr. Karel Winternitz, kteří podnik provozovali pod značkou Hraběte Clam-Gallase zámecký pivovar Niessner & Bondy ve Frýdlantu. Plány k přestavbě vytvořil roku 1890 frýdlantský stavitel Wilhelm Stärze. Jím navržené úpravy se vyhnuly východní části sladovny spolu s humnem a ušetřena byla také varna. Rozšířením původních ležáckých sklepů vznikl objekt chladného hospodářství. Stärzovy plány zachycují kotelnu, tovární komín i strojovnu, v níž se nacházel horizontální parní stroj s výkonem 10 až 12 koňských sil. Pro provoz varny vyrostla nová kotelna. U řeky Smědé vznikla odkalovací jímka, do níž ústily kanalizační svody z celého průmyslového areálu. Na úpatí svahu vznikl objekt chladného hospodářství mající hřebenový větrák a u chladnice pohyblivé žaluzie. Do prostor nad průjezd umístil Stärz chladicí stroj. Na plánech je také zřetelně rozpoznatelné, které zdivo zůstalo původní (barokní) a které je novější. Budovy tak mají většinou do výše patra zdivo minimálně barokního stáří.
O dva roky později (1892) vznikly plány na výstavbu požahovny v blízkosti stávající bednárny a také se ve dvoře postavila umývárna sudů. V témže roce vznikly plány vytvořené správou velkostatku. Je na nich zakreslena podoba pivovaru po proběhlé přestavbě. Oproti Stärzovým návrhům z před dvou let ovšem vykazují některé odlišnosti. Umývárna sudů není postavena, jak se původně zamýšlelo, vedle strojovny, nýbrž je situována do samostatného přístavku na dvoře. K dalším úpravám došlo roku 1896, kdy opět podle Stärzova návrhu vyrostla na protějším, jižním břehu řeky Smědé budova skladu. V těchto místech se již nacházely prostory bývalé frýdlantské cihelny, které již pivovar tou dobou využíval k sušení pivních sudů, pro ustájení koní a k odstavování povozů. Za další dva roky (1898) naplánovali frýdlantští stavitelé Appelt & Hampel přestavbu kotelny a strojovny, do které navrhli instalaci nového parního kotle, vysokotlakého parního stroje a chladicího stroje (vše od brněnské strojírny Aktiengesellschaft für Maschinenbau, vorm. Brand & L'Huillier). Na tehdejší objekt strojovny navíc přistavěli ještě jedno patro, do nějž umístili chladicí zařízení a na břehu řeky vybudovali cisternu o pětimetrové hloubce. Frýdlantští stavitelé se také podíleli na úpravách vnitřních dispozic objektu chladného hospodářství. V pivovaru se tak vedle stroje zmíněné brněnské společnosti objevily také výrobky firmy Ringhoffer, Gebrüder Kob či libereckých Christiana Linsera a Ferdinanda Strenitze. Další úprava proběhla roku 1906, kdy se vybudovala mechanizovaná požahovna sudů, k níž vyrostl samostatný komín stojící v zadní části areálu. Stavba vydržela až do roku 2010, kdy ji poškodily srpnové povodně. V té době, tedy na přelomu 19. a 20. století, postupně stoupal výstav pivovaru (to jest jeho roční produkce) z hodnoty 28 504 hl v roce 1897, přes 29 512 hl (1898), 34 206 hl (1899), 34 378 hl a pokles na 31 629 hl (1900), až po 38 514 hl za rok 1910. Pivovaru ve Vratislavicích nad Nisou u Liberce, jenž tou dobou patřil mezi jeden z nejvýznamnějších pivovarů v Rakousku-Uhersku, činil roku 1900 výstav 128 000 hl. Roční produkce jiného pivovaru ve zdejší regionu, ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou, se tou dobou pohybovala mezi 60 a 70 tisíc hl a průmyslový novopacký pivovar vyrobil asi 23 000 hl ročně. Před první světovou válkou dosahoval výstav 38 000 hl a provoz zaměstnával 40 lidí, ale v letech 1916 až 1918 musel být pivovar pro nedostatek surovin zastaven. Přesto roku 1917 vznikl projekt Josefa Nissera na přestavbu druhého a třetího patra sladové půdy, a to v jejích částech mezi hvozdem a varnou. Došlo tehdy k přestavbě krovu budovy a k vložení vikýřů. Po válce začal pivovar vařit také nízkostupňové pivo, a sice 8° a 12°. Během roku 1929 do objektu chladného hospodářství vestavěna nová káď spilky systému „Rostock“ a železobetonové ležácké tanky. Plány ke stavbě připravili Rudolf Hampel a Franz Krammel z Frýdlantu. Jejich kolaudace proběhla 2. srpna 1930 a tím se stavební vývoj v pivovaru ukončil. Před druhou světovou válkou dosahoval výstav pivovaru hodnoty 29 000 hl. Majitelkou podniku byla tou dobou již hraběnka Klotilda Clam-Gallasová, jež pivovar zdědila po hraběti Františku Clam-Gallasovi (zemřel 1930). V nájmu zámecký pivovar měli Franz a Ernst Niessnerovi spolu s JUDr. Winternitzem a sládkem byl Aleš Konvička. Po skončení druhé světové války připadl pivovar coby konfiskát národní správě a objevily se úvahy o převozu vybavení provozu na Slovensko. Těmto snahám se sice povedlo zabránit, nicméně vyčíslení nákladů potřebných na nutnou modernizaci frýdlantského pivovaru, které činily 3,56 milionu Kčs, měly za následek v roce 1949 jeho uzavření pro neefektivitu výroby. V dalších letech využívaly zdejší prostory pro zrání sýrů Severočeské mlékárny, n. p., závod Liberec. Poté se využíval k uskladnění zeleniny. Během druhé poloviny 20. století byly navíc postupně zbourány kotelna pivovaru a také jeho strojovna.
V roce 2010 zakoupila pivovar společnost Terra Felix, s.r.o., jejímž majitelem je Marek Vávra. Ta se snaží o jeho obnovu, jejíž náklady by se měly vyšplhat na dvě stě milionů Kč. Ročně by se mělo vyrábět z počátku 1200 hl piva, ale postupně by noví majitelé chtěli dosáhnout až 30 000 hl piva. V pivovaru by mělo vzniknout také muzeum a v nejstarší části areálu, v barokním humnu, by se měla otevřít středověká restaurace. Během obnovy se také podařilo vybudovat školicí centrum. První uvařené pivo, které je distribuováno pod značkou Albrecht, mohli návštěvníci ochutnat při frýdlantských Valdštejnských slavnostech konaných v roce 2013. Tehdy ovšem nabízený nápoj nepocházel přímo z frýdlantského pivovaru, nýbrž byl podle stejné receptury uvařen v jiném provozu. Nápoj se nabízel ve skleněných dvoulitrových lahvích s patentním porcelánovým uzávěrem. V podobných se pivo prodávalo již v minulosti. V červenci 2014 proběhlo slavnostní otevření pivovaru, během kterého mu místní duchovní požehnal.
V pivovaru se vařívala piva pojmenovaná Malz, které mělo 10°, nebo čtrnáctistupňový Hubertus. Na jejich etiketách bývala silueta frýdlantského zámku. Při obnově výroby v roce 2014 se začaly vařit spodně kvašené ležáky pojmenované Albrecht 11° (s obsahem alkoholu 4,5 %) a Albrecht 12° (s obsahem alkoholu 5,0 %), dále svrchně kvašená piva Ale, tedy Albrecht Pale Ale (s obsahem alkoholu 5,0 %) a Albrecht IPA (s obsahem alkoholu 6,5 %), a také svrchně kvašená pšeničná piva Weizen, mezi něž patří Albrecht Weizen (s obsahem alkoholu 5,0 %). Vedle toho plánují u příležitosti výjimečných událostí vařit sezónní piva. Prvním je v létě 2014 nefiltrované světlé svrchně kvašené pivo Albrecht Sum Ale (s obsahem alkoholu 3,0 %). Piva z pivovaru je možné ochutnat v pivních barech či restauracích v Liberci, dále na Frýdlantsku, popřípadě v Praze.

adresa: Hejnická 4018, 464 01 Frýdlant

Albrecht 10° (9)

Albrecht 10 je poctivá, a díky pečlivě vybrané skladbě sladů, na svou stupňovitost i překvapivě plná a krásně barevná desítka. Díky vyššímu prokvašení má navíc také slušný obsah alkoholu. Vychutnejte si příjemně hořké pivo s plným tělem, výrazným aroma českých chmelů, a silnou pitelností, která neunaví.​  Styl: Light Pale Czech Lager Zákonná kategorie: světlé spodně kvašené výčepní pivo nefiltrované 
Slady: český světlý, mnichovský, karamelový Chmele: Žatecký poloraný Červeňák,
Sládek EPM: 10% Obsah alkoholu: 4,0% obj.


Albrecht 11° (8.5)

Klasický český ležák, který necháváme v ležáckém sklepě zrát minimálně jeden měsíc, je stejně jako všechna naše piva nefiltrovaný. Albrecht 11° je vařený pouze ze světlého českého sladu. Jeho vyvážená chuť pobízí k dalšímu napití.  Styl: czech pale lager Zákonná kategorie: světlý spodně kvašený ležák, nefiltrovaný 
Slady: český světlý Chmele: Nordbrauer, Žatecký poloraný červeňák EPM: 11% Obsah alkoholu: 4,5% obj.

Hospodář 12° (8)

Klasický český ležák s bohatou zlatou barvou, výraznou plností chuti a střední hořkostí, kterou získali použitím zeleného Žateckého poloraného červeňáku. Že je chmel zelený znamená, že jej použili v čerstvém stavu ihned po sklizni. Toto zelené zlato vypěstovali pro společnou várku žáci Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu. Jedná se tak o unikátní pivo vařené ve Frýdlantu z prvního frýdlantského chmele v novodobé historii, která jak věříme, se stane krásnou tradicí spolupráce mladých hospodářů s Frýdlantským pivovarem.
Styl: Pale Czech Premium Lager Zákonná kategorie: světlý spodně kvašený ležák nefiltrovaný Slady: plzeňský, carahell Chmele: Žatecký poloraný Červeňák EPM: 12% Obsah alkoholu: 5,0% obj.

Philipp 13° (9)

Světlé svrchně kvašené pivo typu American Pale Strong Ale je přímo explozí chutí a vůní. Výrazné aroma ananasového kompotu se smetanou evokuje slavný míchaný koktejl Piña Colada, dlouhé písčité pláže lenošení na sluníčku. Pro tento pocit si ho vychutnejte i v zimě. Chuťově díky střední hořkosti osloví především něžné pohlaví, ale jeho jedinečnost ocení zajisté i pánové.  
Styl: american pale ale Zákonná kategorie: světlé svrchně kvašené speciální pivo nefiltrované Slady: český světlý, pšeničný Chmele: Equanot, Cascade, Sorachi Ace EPM: 13% Obsah alkoholu: 5,3% obj.

 Albrecht 15° (8)

Jde o silné, svrchně kvašené světlé pivo s jantarovým nádechem. Charakter pivu dodávají americké odrůdy chmele Citra (pro hořkost a aroma) a Cascade (pro chuť a aroma). Při vaření ani při studeném chmelení nešetříme chmelem, výsledkem je tak silně aromatické pivo (citrusy, mango ad.) s velmi výraznou hořkostí.  Styl: American India Pale Ale Zákonná kategorie: světlé, svrchně kvašené speciální pivo nefiltrované Slady: český světlý, pale ale, karamelové slady Chmele: Cascade, Citra EPM: 15% Obsah alkoholu: 6,2% obj.

Čeledín 11° (6.5)

Polotmavé pivo vzniklé ve spolupráci Zámeckého pivovaru a Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant z chmele vypěstovaného na školních pozemcích.

Albrecht Sum Ale 8° (7)

Na chuti svěží, poměrně dosti suché pivo s vůní tropického ovoce a růžového grepu je velice lehké a díky nízkému obsahu alkoholu představuje ideální nápoj do horkých letních dnů nejen na zahrádkách vašich oblíbených pivnic, ale i jako osvěžení pro vyprahlé turisty či cyklisty. Název „Sum Ale“ odkazuje nejen na léto – Summer, ale také na jeden z použitých chmelů, americký Summit. V zimním období nabízíme silnější variantu s 9% EPM.  Styl: Light American Pale Ale Zákonná kategorie: světlé svrchně kvašené výčepní pivo nefiltrované Slady: český světlý, karamelový Chmele: Cascade, Summit EPM: 8% Obsah alkoholu: 3,8% obj.

Albrecht Třírmut 12° (8)

Tradiční český ležák uvařený na 3 rmuty z plzeňských kvasnic, humnového sladu, Žateckého poloraného červeňáku a frýdlantské zásadité vody.

Melchior 12° (8)

Skvělá volba pro zahnání žízně. Svěží ovocná vůně malin, ostružin a třešní je s vyšší mírou prokvašení zárukou silné pitelnosti. I přes zdánlivě světlou barvu si zachovává plné tělo. V chuti jsou lehce patrné tóny šťavnatých mandarinek a mladé trávy, které přirozeně doplňují celkovou střední hořkost připomínající příchuť třešňových pecek.  
Styl: american pale ale Zákonná kategorie: světlý svrchně kvašený ležák nefiltrovaný Slady: český světlý, pale ale, carapils Chmele: Cascade, Golding, Simcoe, Equinox EPM: 12% Obsah alkoholu: 5,3% obj.

Kateřina 12° (7)

Klasický tmavý ležák výrazné, až čokoládové barvy a příjemně vyvážené chuti. Tu tvoří směs pěti sladů, které ve spojení s unikátním složením naší studniční varní vody dávají pivu nezaměnitelný charakter. V chuti i vůni Kateřiny je zřetelně cítit karamel a hořká čokoláda. Není však nijak zvlášť sladká, jedná se o sušší pivo s výrazně plným tělem. Tento unikátní tmavý ležák je díky své výjimečnosti již tradičně oblíben i konzumenty, kteří černá piva běžně nepijí.  
Styl: Dark Czech Premium Lager Zákonná kategorie: tmavý spodně kvašený ležák nefiltrovaný Slady: český světlý, mnichovský, karamelový, černoslad, čokoládový slad Chmele: Sládek, Žatecký poloraný Červeňák EPM: 12% Obsah alkoholu: 4,5% obj.

!turistika! 

!turistika! 

fotoalbum

Rodinný minipivovar Mlýn

 

Mlýn ve Střížovicích je již na I. vojenském mapování. Znárodněn byl v r. 1956 a převzala ho firma Mlýny a těstoviny Pardubice-závod Litoměřice. Od r. 1967 mletí ubývalo a mlýn byl předán státnímu statku. Poté se tam již jen šrotovalo. Vše, co je na mlýně ze dřeva, je dosud ve velmi zachovalém stavu.
Pivovárek byl slavnostně otevřen rodinou Nevelöšů v září 9/9 na mé narozeniny roku 2017. Majitelé původně předpokládali, že se výhledově dostanou na roční výstav pět tisíc hektolitrů, ale zájem o “mlýnské” výtečné ležáky a zajímavé svrchňáky překvapil i je samotné. O čemž svědčí i prohlášení pivovaru na svých webových stránkách: “Budujeme rychleji než papírujeme, takže restauraci ještě nemůžeme otevřít”. Pivovar Mlýn tak zatím prodává pivo především “přes ulici”, tedy v KEG sudech a PET lahvích, a také na pivních akcích. Prohlášený je 12stupňový světlý ležák z ryze českých sladů, chmelený českými chmely, nepasterizovaný, nefiltrovaný a klasicky spodně kvašený. Kromě toho v Pivovaru Mlýn vyrábějí polotmavý a tmavý ležák, Pale ALE, svrchně kvašené pivo typu IPA a také pšeničné pivo. 

V současnosti lze také ochutnat jejich sortiment i v jejich pivnici a dát si i něco k snědku. Při teplejších dnech je k dispozici posezení venku. 

Otevíračka  pá + so + ne. 

adresa: Střížovice 41, 411 08 Snědovice

  
Mlýn cyklistické 10° (7)

Jemnější a trochu perlivější celkem osvěžující desítka celkem šmakovala, avšak na nějaké delší popíjení bych to asi neviděl....

Mlýn ležák 12° (7)

V pohodě dvanáctka, která byla cítit kvasnicovou vůní (droždí...) mi chutnala. U té by se myslím dalo vydržet celý večer...

Mlýn polotmavé 11° (7)

Rovněž jedenáctka polotmavá nebyla špatná, ať nejsem fanda těchto sladších piveček  tak tato byla taková hutnější a rozhodně stála za ochutnávku.

Mlýn IPA 14° (7)

Tato IPA jantarovější barvy byla cítit po ovoci, převládaly citrusy. Představoval bych si ovšem na tyto druhy piveček jiné sklenky, jnak pitelná...
IPA, neboli "Indian PALE ALE" díky použitým tmavým sladům má temně jantorovou až měděnou barvu, s nádechem do červena.  Použité slady dodávají kromě barvy také drobně sladovou chuť, kterou přehlušuje silné chmelení chmely SLÁDKEM, GALAXY.  Chmel SLÁDEK dodá pivu silnou hořkost, chmel GALAXY (AU) dodá pivu citrusové a maracujové aroma, které doznívá do nádechu po lesních plodech a kořenitého aroma.
alc.6.2 % obj.

Mlýn Imperial Winter Stout 22° (7.5)

Opravdu těžší kousek na závěr, ač nejsem fanda černoušků tak Stouty občas rád. 
Složení: pitná voda, ječné slady, upravený chmel, pšenice, laktóza, kakaové boby, třtinový cukr, pšeničné slady, belgický kandovaný cukr. 
alc.9.9 % obj. 

 

 Mlýn Bitter 15° (6)

 

Složení: pitná voda, ječné slady, upravený chmel
Obsah alkoholu: 7,7% EPM
Charakteristika: Bitter nebo také English Pale Ale je svrchně kvašené silné polotmavé pivo s vysokým obsahem zbytkového cukru. Použitý americký chmel Azzaca dodává vůni charakteristické aroma. Sladší chuť tohoto piva osloví často osloví i nepivaře. Je snadné mu podlehnout, ale je třeba mít se na pozoru před stupňovitostí 16% EPM.
 

!turistika!

 

!turistika! 

fotoalbum 

Pivovar Počerňák

 

Pivovarská restaurace Na Rychtě Praha byla založena roku 1879. Nabízíme Vám jak klasickou českou kuchyni, tak řadu specialit. Pivovarská restaurace Na Rychtě Praha rozváží jídla do firem, navíc pro Vás Pivovarská restaurace Na Rychtě Praha zajistí i catering, firemní akce a hostiny. V letních měsících Pivovarská restaurace Na Rychtě Praha provozuje letní zahradu s obsluhou, kde probíhá pořádání akcí jako grilování či koncerty živé hudby. Jelikož jsme pivovarská restaurace, tak je samozřejmostí i výroba piva.
Rok 2019 bude pro naší restauraci časem velkých změn. S kompletně novým týmem bude hned po novém roce otevřena novější část restaurace. Starší část projde v prvním čtvrtletí rekonstrukcí s následující stavbou minipivovaru.   Již nyní probíhají přípravné práce administrativní, projekční a pod.  Varna minipivovaru bude umístěna ve velkém sále pivnice a bude se jednat o klasickou dvounádobovou varnu s elektrickým ohřevem. Objem vyrážené mladiny 500 L na jednu várku. Zbylá část technologie – kvasné tanky, nádrže na vodu a pod. budou umístěny ve sklepě restaurace. Vařit budeme klasický ležák 11% , ale také se můžete těšit na svrchně kvašené speciály…  Protože jsme pivovarská restaurace, tak již před spuštěním vlastního minipivovaru Vám nabídneme zajímavá piva z jiných českých minipivovarů.
Dne 18/10 2019 zde poprvé na čepu jejich vlastní pivečka.

adresa: Libuňská 631/2, 193 00 Praha 20

Počerňák 11° (7.5)

Klasický světlý ležák střední hořkosti celkem v pohodě, po druhé návštěvě už zlepšení...
Spodně kvašené pivo Plzeňského typu uvařené tradiční technologií ze dvou druhů sladu (sladovna Kounice) chmelené českými odrůdami Premiant a Žatecký poloranný červěňák. Pivo světlé barvy s jemnou hořkostí, čistou vůní a plnou chutí. Pivo je nefiltrované a nepasterované.

Počerňický ALE 13° (7)

Tento celkem příjemný nahořklý ejlík mě šmakoval...

Svrchně kvašené pivo typu Pale Ale. Dobře pitelné pivo jantarové barvy s lehce vyšší hořkostí, delším dozníváním a středním řízem. K jeho uvaření používáme české chmely, slady z humnové sladovny Kounice, doplněný o speciální slady ze sladovny Weyermann v Bamberku. Pivo je nefiltrované a nepasterované.

 

Počerňická Brut IPA Nelson 14° (8.5)

 

Svrchně kvašené pivo s velmi nízkým až nulovým obsahem cukrů. Nízkého obsahu cukrů v pivu je dosaženo díky speciálnímu enzymu, který se do piva přidává. Pivo je hluboce prokvašené a má výrazné chmelové aroma, což je způsobeno chmelem, který se z valné části přidává až po skončení chmelovaru a na chmelení za studena. Pivo je nefiltrované a nepasterizované.

!turistika!

!turistika!

fotoalbum


 

Pivovar Kácov

 

Od založení pivovaru v Kácově roku 1457 až po rok 1918 byli majitelé pivovaru shodní s majiteli Kácovského panství. Jako zakladatele pivovaru jsou uváděni roku 1457 Košínové z Košíně, po tomto rodu se majitelem stal Kuneš Dvořecký z Olbramovic, kterému patřilo celé kácovské panství. Po jeho smrti se majiteli celého panství stali jeho synové Václav a Ondřej Dvořečtí z Olbramovic. V letech 1620 – 1623 byl pivovar ve vlastnictví královské koruny. Od které jej roku 1623 koupil Jan Baptista Werde z Werdenberku. Po nevolnickém povstání, kdy byl pivovar zcela vypleněn jej roku 1628 koupil Jan de Vitte z Lilienthalu, který ještě téhož roku provedl přestavbu spilky do prostoru dnešní varny, po jeho smrti v roce 1630 jej získala vdova Anna de Vitte z Lilienthalu rozená z Glauchova. Ta jej roku 1635 prodala Benigně Kateřině z Lobkovic, která celý pivovar nechala rozšířit a opravit, po její smrti roku 1653 celé panství převzal její syn Vilém Popel z Lobkovic a od něj je roku 1726 koupila Marie Anna Františka arcivévodkyně toskánská, která přestavěla Kácovský zámek i pivovar.  Roku 1824 jej získal Leopold II, arcivévoda toskánský z dob jeho vlastnictví se dochoval údaj o obsahu varny roku 1845 - 48 hektolitrů, po něm roku 1847 Ferdinand I. císař rakouský, a konečně roku 1875 František Josef II. císař rakouský, roku 1880 byl pro havarijní stav snížen objem várky na 32 hektolitrů a v roce 1882 byla provedena kompletní rekonstrukce varny pražskou firmou Novák a Jahn, byla provedena rekonstrukce topenišť a přešlo se z otopu dřevem na topení uhlím. Roku 1914 – 15 proběhla kompletní přestavba pivovaru jak po stránce stavební tak po stránce technologické došlo k stavbě nové varny o obsahu 48 hektolitrů, elektrifikaci pivovaru, stavbě nového hvozdu a mnoha dalším úpravám. Po smrti Františka Josefa II roku 1916 se majitelem panství stal Karel I. císař rakouský, pak byla majitelem pivovaru v letech 1918 – 1921 správa habsbursko lotrinských statků.  Od roku 1921 do roku 1948 se stala majitelem pivovaru Česká republika a pivovar Kácov nesl název státní pivovar v Kácově. Po roce 1948 se kácovský pivovar stal součástí středočeských pivovarů, v roce 1952 benešovských pivovarů a v roce 1954 opět středočeských pivovarů. Roku 1957 byl provoz pivovaru zastaven a pivovar byl uzavřen. Poté v pivovaru sídlily různé státní firmy a koncem 80 let zde bylo středisko státních drah. Roku 1991 pivovar koupila a zrekonstruovala firma Ados Asistannce, která obnovila v roce 1993 výrobu piva. V roce 1995 byl provoz opět uzavřen.  Na podzim roku 2001 se majitelem pivovaru stala firma Pivovar Kácov s.r.o., která zde znovu začala vyrábět pivo. První várka byla uvařena dne 9. 11. 2001 a jednalo se o světlou desítku.

adresa: Kácov 6, 285 09 Kácov

Hubertus 10° (8)

Vyznačuje se především vysokou pitelností, která je dána příjemnou hořkostí a řízem navozujícími osvěžující pocit po napití. Nižší obsah alkoholu ve srovnání s jinými výčepními pivy je dán menším prokvašením, díky němuž má výčepní pivo Hubertus i vyšší plnost. Přímo v jejich šalandě velmi chutnala, krásně osvěžující desítka...

Hubertus 11° (8)

V případě „jedenáctky“ se spojuje osvěžující pocit výčepního piva a plnost s chlebnatostí typická pro ležáky. Pro Hubertus Medium jsou dále typické dobrá pěnivost, příjemná hořkost a osvěžující říz. Tady opět jiná liga než jinde v pivnicích či restauracích, kde je toto pivko na mě moc nasládlé atd.

Hubertus Zelená chmel 12° (5)

Toto podzimní pivko z čerstvě sklizeným nesušeným chmelem, neboli chmelem mokrým či zeleným moc nešmakovalo.

Hubertus L.P. 1457 12° (8)

Pivo vytvořené k příležitosti 560 let výročí od založení pivovaru. Vyznačuje se především intenzivnější hořkostí a chmelovou vůní, kterých jsme dosáhli zvýšením dávky žateckých chmelů při druhém a třetím chmelení. Dále si uchovává vlastnosti typická pro ostatní ležáky Hubertus – plnost, příjemný říz a dobrou pěnivost.

!turistika! 

fotoalbum 

Minipivovar Špácal

 

Pivovarnictví v louňovicích pod Blaníkem:
Vaření piva má v louňovicích pod blaníkem dlouholetou tradici. Už v roce 1350 tu byl založen klášterní pivovar, který se nacházel ve staré části zámku. původně se Vařilo pouze pro potřeby místního premonstrátského kláštera a pro majitele panství. v průběhu staletí se výroba a spotřeba piva zvýšila, pivovar získal novou podobu a pronajímal se. posledním úspěšným sládkem tu byl pan václav langmajer, který sem přišel s rodinou z plzně. stal se majitelem pivovaru, který byl postaven na místě bývalého rybníka v 19. století. za II. sv. války byl nucen vaření piva ukončit a o pivovar nakonec přišel. od té doby se tu pivo nevařilo, pivovar byl později vrácen v restituci rodině a 11. 11. 2018 zde byl uvařen první tradiční český ležák. jsme hrdí na to, že jako rodina v. langmajera můžeme pokračovat v tradiční výrobě piva v louňovicích pod blanikem. Dej bůh štěstí!
Jejich sortiment lze jinak ochutnat hned ve vedlejší zámecké hospodě.

adresa:  U Pivovaru, 257 06 Louňovice pod Blaníkem

Špácal 11° (7.5)

Naše pivo je vařené klasickým způsobem na dva rmuty za použití českého žateckého chmele a je třikrát chmelené. 
nepasterizované, nefiltrované Spodně kvašené.

!turistika!

fotoalbum 

Hořický pivovar JungBerg

 

Pivovar vznikl koupí historického panského pivovaru, známého již ve 14. století, akciovou společností v roce 1871. První várka piva byla hotova dne 17. 3. 1873. Tato budova bývala chloubou hořického měšťanstva. Jedná se o stavbu ze vzorně opracovaného pískovce z lomu u sv. Josefa v Hořicích. Za dobu své existence proběhlo mnoho stavebních úprav až do současné podoby.  Výroba piva definitivně skončila v roce 1976. Vnější vzhled areálu pivovaru nebyl uvedenými stavebními úpravami negativně ovlivněn a do současné doby se zachoval ucelený soubor budov, dláždění dvora a původního oplocení v téměř nezměněné podobě od roku 1896.
Bývalý pivovar, nalézající se v severovýchodní okrajové části Hořic je tvořen budovami „staré“ lednice (1885), „nové“ lednice (1895), provozní budovou s varnou a objektem chladírny – stáčírny.  Souboru staveb dominují objekty „staré“ a „nové“ lednice, které jsou v současné době spojeny v jednu budovu. Ta se ve své hmotě a objemech výrazně člení podle dílčích, účelově řešených částí. Poměrně nedotčená prostorová dispozice obou budov umožňuje reálnou představu jejich původní funkčnosti a účelu.  Půdorysná dispozice je řešena racionálně a účelově, se zaměřením na funkci objektu, obsahujícího v jednotlivých podlažích sklepy, spilku a štoky: obě lednice vertikálně prostupují stavbu až do podkrovního prostoru. Stavebně jde o jednotraktovou budovu s pěti příčnými valeně klenutými prostorami, ústícími ve východní části půdorysu do podélné spojovací chodby.  Technologický systém obvodového pláště budovy je řešen jako dvouplášťová dutinová zeď s důmyslně vyřešenou cirkulací a provětráváním izolačních dutin ve zdivu, což umožňuje nejen udržování stálé teploty interiéru, ale zároveň odvětrávání zemní i atmosférické vlhkosti ze zdiva, takže vnitřní prostory jsou relativně suché.  Stavba je zastřešena sedlovými střechami s hřebeny natočenými příčně (nad lednicemi) a podélně (nad sklepy).  K východnímu průčelí je připojen schodišťový přístavek, jako vertikální komunikace, spojující všechna podlaží budovy.  Originálně je řešena krovová konstrukce na základě modifikovaného vzpěradlového systému s ležatými stolicemi, nakoso položenými vaznicemi a pozedními rámy za zvýšenou půdní nadezdívkou. Tesařské spoje vazby krovu jsou precizní ukázkou řemeslné zručnosti a odborné úrovně svých zhotovitelů.  Neméně originálně je řešen vnější plášť budov, v intencích místních kamenických a kamenosochařských tradic. Fasády jsou obloženy kvalitním pískovcem, nároží budov jsou opticky vyztužena výraznou plastickou visáží, suprafenestry oken jsou pojednány jako záklenky z konických bosovaných klenáků. Provedení kamenného obkladu fasád je precizní a řemeslně dokonale zpracované.  Ostatní budovy jsou řešeny podobným způsobem.  Nevelký objekt bývalé chladírny – stáčírny je řešen jako novorenesanční pavilon se čtyřmi arkádovými oblouky v průčelí, krytý plochou střechou lemovanou po obvodu stavby zděnou atikou.  Na hranici pozemku je hodnotné oplocení, které k souboru staveb pivovaru náleží.  Soubor staveb bývalého pivovaru je mimořádně významným dokladem industriálního a společenského vývoje města. Vzhled všech budov (kromě rušivých přístaveb z období kolem roku 1958, které byly v roce 2004 šetrně odstraněny) je jednotně koncipován, novější objekty byly postupně citlivě přiřazovány k obvodu centrálního dvoří takže ve výsledné fázi vytvořily ojedinělý architektonický soubor industriálních staveb z konce 19. století.  Stavebně technické, architektonické, estetické a řemeslné kvality budov tvoří společně celek s vysokou památkovou a vypovídací hodnotou. Jsou dokladem uplatňování novorenesančních architektonických principů a technologických prvků na stavbách výhradně utilitárního zaměření, při současném přísném respektování účelových hledisek pro výrobní objekt. Z pohledu v naznačených hodnotových rovinách má areál pivovaru v Hořicích nadregionální význam.  Soubor staveb bývalého pivovaru, je kulturním dědictvím, které je dokladem a svědectvím o technické zručnosti a řemeslné dovednosti našich předků, jakož i dokladem industriálního a společenského rozvoje města, je třeba usilovat o jeho začlenění do současného života.

adresa: Riegrova 619, 508 01 Hořice

300 Kurven 10° (5.5)

Propojení dvou místních tradic – vaření Hořického piva a slavné motocyklové závody 300 zatáček Gustava Havla a Česká Tourist Trophy.
Jinak celkem průměrná desina u které bych asi dlouho nevydržel...

Petrale 10° (7)

Lehké a svůdné pivo. Spolehlivě hasí žízeň a zároveň provokuje chuťové buňky. Chmelová hořkost je doprovázena bylinnými a citrusovými tóny. Při jeho 10% stupňovitosti budete překvapení, jak je plné a osvěžující zároveň.

 Hořický ležák 12° (7.5)

Celý den poctivě vařené, týden řádně kvašené a šest týdnů dobře uleželé Pořádné Pivo. Chuťově vyladěný ležák PP 12% je jiný, správně hořký a ctí tradici výroby českého piva. Dobře usazený základní kámen pivovaru JungBerg.

Lucipa 14° (8)

Řádně svrchně kvašená, celý den poctivě vařená, čtyři týdny uleželá, zkrátka s láskou udělaná a jo šmakovala! 

Gothard 16° (8)

Silné pivo, jehož plnost a umanutá hořkost žateckých sladů vás nenechá v klidu. Je spodně kvašené a má krásnou medovou barvu.

!turistika! 

fotoalbum

Zámecký pivovar Dětěnice

Historie pivovaru od 18. století V roce 1790 byla hrabětem Clam-Gallasem postavena vedle starého sklepa budova varny s ležáckými sklepy, spilkou a ledárnou, což způsobilo nárůst výroby piva na 1000 hl ročně. Roku 1822 nechal baron Wessenberg přistavět sladovnu. V roce 1866 v dobách pruské války, když vojsko táhlo přes Dětenice, vjel pruský generál do zámecké síně a žadonil se otevření pivovarnických sklepů pro sebe a své vojáky, pivovarprotože slyšel o vyhlášené síle dětenického piva. Baron Wessenberg mu vyhověl. Válečný generál podlehl síle piva lásky natolik, že se po celý týden nehnul z pivovaru, válka – neválka. Poslední stavební úpravy, a to převážně na sladovně, proběhly koncem 19. století za maltézských rytířů. V této době byla výroba piva zvýšena na neuvěřitelných 8000 hl ročně. Velkopřevor maltézských rytířů kníže Othénio Lichnovský z Werdenbergu a Voštic dodával dětenické pivo na stůl samotnému císaři Františku Josefovi. Jeho nástupce, hrabě z Hardeka, posílal pivo až do Španělska pro španělskou královnu Sofii, která se do dětenického piva zamilovala při svých pobytech na zámku v Dětenicích. Pivo ze zámeckého pivovaru v Dětenicích mělo v té době pověst šlehačky na dortu. A dokonce ještě dnes je mezi sběrateli pivních lahví nejcennější láhev s maltézským křížem z místního pivovaru.  Historie pivovaru od 20. století V roce 1903 koupili pivovar bratři Blochové, kteří již vlastnili cukrovar. Výstav piva se dostal až 12 000 hl ročně. V roce 1927 odkoupil pivovar stavitel a podnikatel Ing. Řehák, který ho pronajal sládkovi Čeňkovi Petákovi, který pivo přímo hýčkal. Přesto se spotřeba piva rok od roku snižovala. Mladé pokolení již nešlo ve šlépějích svých pivních otců. Výstav ani zdaleka nedosahoval předválečného stavu. Pohyboval se okolo 6000 hl ročně. Jak sám Peták napsal „Snad vrátí se zas krásné časy a česká chmelovina bude perlit za třesku číší a bude dána dětem již do vínku, pak smáti se budou i sládci a budou volat: Živio!” Podle původního receptu loupeživého rytíře pivovarArtura se v dětenickém pivovaru vařila černá dvanáctka piva lásky a také dětenická desítka. Zastoupení měl pivovar i v prvním pivovaru v Plzni na výrobu Gambrinusu, kterého se vařilo cca 2000 hl ročně. Dětenické zámecké pivo bylo po staletí perlou mezi českými pivy. Bohužel přišel rok 1948 a s tímto rokem i doba temna pro české pivovarnictví. Začalo znárodňování a pozdější masové rušení mnoha pivovarů. Tento osud potkal i dětenický pivovar v roce 1955. Od té doby začal pivovar chátrat a pustnul až do roku 2000, kdy ho koupili noví majitelé. Ti obnovili tradiční výrobu piva podle legendárního postupu ničemy Artura. Zároveň zrestaurovali pivovar do původního stavu. Dnes můžete obdivovat nádherné historické sklepy, včetně památného Starého sklepa, kde byly druhotně vloženy barokní klenby a je zde dnes zřízena středověká krčma. Na vlastní oči je k vidění výroba pohádkového piva lásky, tak jak probíhala v dávných dobách.

adresa: Dětenice 1, 507 24 Dětenice

Dětěnické světlé 12° (7)

Celkem pitelná dvanda u které se dá popíjet déle sice na mě malinko nasládlá ale což...

Dětěnické tmavé 13° (5.5)

Trošku silnější tmavší pivečko a jak to tak bývá většinou, tak kávička tam bohužel nesmí chybět.

!turistika!

fotoalbum