pátek 20. září 2019

Poddžbánský Pivovar

 
Nejen díky malebné krajině Poddžbánska, ale také výtečnému pivu jsou známé Mutějovice na Rakovnicku. Turisté, kteří zavítají na zříceninu středověkého hradu Džbán, na Čertův kámen, anebo se zajímají o v Česku ojedinělou opukovou lidovou architekturu v tamních vesnicích, pak často zamíří do Poddžbánského pivovaru.  Jeho litevského majitele dovedla především láska k pivu k tomu, že v Mutějovicích zrekonstruoval bývalý statek na malý pivovar s restaurací a penzionem. Ale protože podniká především ve stavebnictví, rozhodl se nyní využít současné příznivé situace, kdy je o minipivovary zájem. Poddžbánský pivovar prodává realitní společnost Naxos. Výchozí cena k jednání bude 16 milionů korun.  Poddžbánský pivovar se nachází zhruba 50 kilometrů od Prahy, poblíž hlavního silničního tahu na Karlovy Vary. A mnozí cyklisté jej znají, protože chmelařskými Mutějovicemi projíždějí po tamní pivní stezce. Navíc podobný minipivovar v okolí není. Popularitu u místních lidí i u turistů si tak rychle získaly tamní kvasnicová nepasterizovaná piva: světlá desítka, tmavá i světlá dvanáctka a také speciál Poddžbánský boxer. Autorem jejich originální receptury je renomovaný sládek Vladimír Černohorský.  Podle obchodního ředitele Naxosu Libora Nevšímala je takové zařízení zajímavé hlavně pro investory z pivovarnického oboru, kteří ho chtějí koupit již hotové. „Nemusí absolvovat složitou administrativní proceduru nutnou při zakládání pivovaru. Výhodou je také možnost rozšířit výrobu a zásobovat pivem další restaurace v regionu,“ uvádí. Lidé tak pravděpodobně o své oblíbené pivo nepřijdou.  „Byl jsem v Mutějovicích asi před rokem a pivo tam bylo velice dobré. V tamním pivovaru se dá vařit kvalitní pivo,“ říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle jeho slov mají nyní malé pivovary díky jejich pokračujícímu boomu velkou šanci na prodej. „Sotva jeden takový pivovar končí, hned se najde nový kupec,“ pokračuje a dodává, že aktuálně je v Česku kolem 210 malých pivovarů a odhaduje, že zhruba během pěti let jich bude dvojnásobek.  První várku tu sládek uvařil v roce 2009, o rok později tu byla otevřena restaurace. Výletníci najdou v Poddžbánském pivovaru nocleh a součástí areálu je i sportovní hala.
Poddžbánské pivo se vyrábí tradičním způsobem. K jeho výrobě se používá český slad plzeňského typu pro světlá piva a slad mnichovský, karamelový pro tmavá piva. K dalším surovinám patří granulovaný chmel typu sládek, žatecký poloranný červeňák a voda z artézské studny. Vše bez přídavků enzymů a jiných náhražek, filtrace a pasterizace.  Po uvaření mladiny odpovídající extraktivosti ve varně, se mladina chladí na zákvasnou teplotu deskovým chladičem na 10°C, zakvasí pivovarskými kvasnicemi spodního kvašení a poté proběhne hlavní kvašení v otevřených kvasných kádích, po dobu odpovídající druhu piva. Zároveň se udržuje maximální teplota hlavního kvašení 12°C. Po ukončení hlavního kvašení a zchlazení na sudovací teplotu, se mladé pivo přečerpá do klasických ležáckých tanků, kde zraje minimálně 20-30 dní. Díky těmto tankům je pivo čiré, protože se kvasnice usadí na dně tanku.  Teprve po tomto složitém procesu je pivo připraveno ke konzumaci.  Sládek: Vítězslav Hrubý

adresa: Velká Strana 2, 270 07 Mutějovice

Poddžbánské světlé 10° (6)


Celkem příjemně pitelná desítka, ovšem trošku dosladka.

Poddžbánské světlé 12° (4)


Dvanda se hodně podobala desítce, ale na mě ještě více sladší což je fakt škoda. Očekával bych alespoň trošku více hořkosti, u ní bych dlouho nevydržel.

Poddžbánský Mourek 13° (4)


Tato polotmavá třináctka mi nejela, opět přeslazený a káva k tomu...

!turistika!
 

Safari pivovar / Restaurant LEMUR

Safari pivovar je velmi ojedinělý projekt, kterým se propojila specifická výroba piva s provozem našeho parku. Pokud víme, tak v Evropě je pouze belgická ZOO Pairi Daiza, která se vlastním pivovarem také může pochlubit. Spolu s celkovou rekonstrukcí Restaurantu Lemur a dalšími letošními novinkami je náš vlastní pivovar pro návštěvníky safari parku a hosty v Safari Park Resortu další zajímavost a důvod, proč jet právě k nám. Zároveň chceme provozem pivovaru získat každoročně finanční příspěvek na zásadní chovatelský program dvorského safari parku, tj. celosvětovou ochranu nosorožců, kteří jsou nositeli jmen hlavních druhů našich piv. Z každého prodaného piva přispějeme na tento program 1 Kč, tudíž předpokládáme roční výnos ve výši 100-200 tis Kč.   Slavnostní otevření našeho pivovaru proběhlo jak jinak, než 22. září 2018, kdy slavíme Světový den nosorožců – World Rhino Day a k tomuto dni každoročně předáme šek na vyčíslenou částku dle prodaných piv. Pivo ze Safari pivovaru je určené především pro prodej v areálu, mimo něj bude k dostání velmi vzácně – kapacita pivovaru je max. 1 200 hl / rok.   
DEJ BŮH ŠTĚSTÍ & NA NOSOROŽCE!

adresa: Štefánikova 3213, 544 01 Dvůr Králové nad Labem

 White Rhino Beer 12° (7)


Klasický, spodně kvašený ležák plzeňského typu splnou chutí a příjemnou hořkostí. Alkohol 4,4 % obj.IBU39

 African Queen  Beer 11° (6.5)


Svěží, svrchně kvašené pivo, při jehož výrobě používáme jako jedni zmála v Evropě „African Queen Hops“ tj. chmel Africké královny z Jihoafrické republiky.
Alkohol 4,2% obj.IBU 34


Black Rhino Beer 14° (8)


Spodně kvašené tmavépivo spříjemnými tóny karamelu, vyváženou sladkostí a krásně hustou „kávovou pěnou“. Při výrobě použita originální Keňská káva Fair Trade. Alkohol 5,8% obj.IBU26

Kill Beer IPA 16° (7.5)


Polotmavé, svrchně kvašené silné pivo svýraznou chutí a lehkými tóny citrusů. (svěží jako horolezci při výstupu na nejvyšší Africkou horu) 
Alkohol 6,8 % obj.IBU58,95 hořkost dle výšky hory Kilimanjaro

!turistika! 

!turistika! 

čtvrtek 19. září 2019

Pivovar Tambor

Ve Dvoře Králové nad Labem byly zpočátku sladovny téměř u každého domu. V tak zvaných knihách, „Pergamenové a Papírové“ se dochovalo mnoho zápisů ze 16. století, svědčících o prodeji sladoven. Jaroslav Brychta ve své práci „Dvorští a jejich várečné právo“ se zmiňuje také o třech královédvorských pivovarech: „Dolením, Hořením a Starém“.  Dolení pivovar, který se udržel nejdéle, byl v čísle popisném 60. Podle rozlohy byl ve městě největší a zřejmě také nejstarší. Stál na místě dnešního hotelu „Tins“ a rozkládal se až k uličce spojující dnešní Revoluční ulici s ulicí Přemyslovou. Vyhořel v roce 1572. Starý pivovar stál vedle dnešního hotelu „Centrál“ a Hoření pivovar stával na „Ostrém rohu“, dnes prodejně kožené galanterie.  Nejmladší a také největší pivovar našeho města byl bezpochybně Klazarův, který postavilo v roce 1862 jednadevadesát pravovárečných měšťanů a kde bylo možno „vystavit“ pivo v ceně 130.000 zlatých tehdejší měny. První várka byla hotová již v tomto roce, na počátku měsíce září. Roku 1866 však pivovar postihla pohroma v podobě prusko – rakouské války. Pruští vojáci tehdy pivovar obsadili a vydrancovali. Škoda byla obrovská, zdejší pravovárečníci nebyli schopní uvést pivovar znovu do provozu a byl dán do dražby.  V roce 1877 koupil pivovar František Klazar z Kruhu u Jilemnice, kde jeho otec Jan a strýcové František a Hynek vlastnili lnářskou firmu z názvem „Antonína Klazara synové v Kruhu“. Pivovar byl prodán v dražbě, která se konala 26.5.1877. Předmětem prodeje byl vlastní pivovar č.p. 86, dům číslo 38 na Hradišťském předměstí, a také hospoda č.p. 5, rovněž na Hradišťském předměstí. Pivovar zprvu vedl František Klazar, po jeho smrti v roce 1921, převzal vedení pivovaru jeho syn PhDr. Jan Klazar. Pod vedením Klazarů se stal pivovar moderní a prosperující firmou.Tato rodina vedla pivovar do roku 1948, tedy do doby kdy došlo k jeho „znárodnění“. Poté spadal pod Podkrkonošské pivovary národní podnik, později pod Východočeské pivovary n.p. Hradec Králové. V roce 1978 byl zastaven provoz ve sladovně a v lednu 1979 zrušeno i vaření piva. Pivo se poté dováželo v cisternách z trutnovského pivovaru a zde plnilo do lahví. V roce 1982 byla zrušena také „lahvovna“ a „sodovkárna“. V tomto roce byla také část vybavení převedena do jiných pivovarů. Zbytek se začal likvidovat. Objekt byl nakonec bezúplatně převeden na Městský Národní výbor ve Dvoře Králové nad Labem.  PhDr. Jan Klazar s manželkou Erikou zůstali ve Dvoře Králové nad Labem. Syn Gaston, absolvent Vysoké školy chemicko – technologické, pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Od roku 1958 se stal vedoucím pracovníkem Pokusného a vývojového střediska v Praze – Braníku. Patří mezi autory „Dia“ piva a nealkoholického piva „Pito“. Úspěšně se podílel i na výchově nových pivovarských odborníků na Střední průmyslové škole potravinářské technologie v Praze. Jeho studentem byl také poslední sládek královédvorského pivovaru pan Jaroslav Týč.
Počátky vaření piva ve Dvoře Králové nad Labem jsou datovány již od 13.století. V roce 1850 tu postavili právováreční občané poslední novodobý pivovar. Dne 28.února 1979 byla v tomto pivovaru uvařena poslední várka piva. pivovar Třicet let, a to přesně na den, trvalo pak obnovení vaření piva v tomto městě. 28.února 2009 proběhlo slavnostní vysvěcení varny a byla uvařena první várka v pivovaru novém. Myšlenku na jeho vznik podpořil staronový znovu vytrysklý pramen královodvorské vody. S tak kvalitní vodou z hloubky 130m, která má parametry vody kojenecké, nelze jinak než nakládat s patřičnou úctou a pokorou. Stalo se nový rodinný pivovar, který jednoznačně navázal na předchozí tradici vaření piva ve Dvoře Králové nad Labem, začal z této vody vařit výborné pivo. Pivovar přinesl na trh tradiční královédvorské pivo a nově ho doplnil o originální název „TAMBOR". Kvalita našeho piva je daná nejen přírodní královédvorskou vodou, ale i vybranými moravskými slady a skvělým žateckým chmelem. Tyto suroviny ve spojení s kvašením kultury spodních pivovarských kvasnic dávají královédvorskému pivu TAMBOR charakteristickou plnou a jemně hořkou chuť.

adresa: Raisova 699, 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Tambor 10° (5)


Typ: světlé výčepní pivo s obsahem alkoholu 4,3 % obj.  Charakteristika: světlé výčepní pivo s intenzivní hořkostí, lahodné chuti s vyváženou plností a hořkostí, vařené tradiční technologií  Složení: artézská voda z vlastního vrtu 130 m, granulované odrůdy chmele, ječný slad  Minimální doba ležení: 25 dní

Tambor 11° (6)


Typ: světlý ležák s obsahem alkoholu 4,5% obj.  Charakteristika: světlý ležák zlatavé barvy s intenzivnější hořkostí, výraznou plnou chutí a bohatou pěnou, vařený tradiční technologií  Složení: artézská voda z vlastního vrtu 130 m, granulované odrůdy chmele, ječný slad  Minimální doba ležení: 30 dní

Tambor 12° Vídeň (7)


Královédvorský pivovar Tambor slavil 10 let, kdy se tu uvařila první várka piva. A jak oslavit podobné výročí? Samozřejmě novým pivem. Takovým, které se dosud v Královédvorském pivovaru Tambor nevařilo. Jedná se o vídeňský ležák. Pivo nese jméno světově proslulého sochaře a královédvorského rodáka Otto Gutfreunda. Nové pivo poprvé ochutnali návštěvníci Týdne Divadla bratří Formanů, který se konal začátkem května.  Vídeňský ležák je spodně kvašené pivo tmavě červené, jantarové, až měděné barvy a výrazné sladové chuti, která by se měla mísit s výraznou chmelovou hořkostí vídeňského chmelu. Chmelové aroma je méně výrazné až průměrné. Přibližný podíl alkoholu je 5 %. Základní surovinou je vídeňský slad, který se nechává zrát déle než světlé slady a stojí svými vlastnostmi mezi světlým a tmavým sladem.  „Při vaření jsme použili vídeňský a mnichovský slad, který jsme doplnili malým množstvím světlého sladu. Hořkost dodávají novému ležáku dva druhy chmelu,“ doplnil sládek Jan Pavlík. Poslední surovinou je pak kvalitní voda ze 136 metrů hlubokého vrtu.  Jako první vídeňský ležák uvařil Anton Dreher roku 1840 ve Vídni. Ve střední Evropě jeho výroba upadla, uchytilo se však díky vojákům Maxmiliána I. Habsburského v Mexiku a rozšířilo se po americkém kontinentu.

!turistika! 

středa 18. září 2019

Pivovar Čestmír

 
Létající pivovar Létající Čestmír, který svou první várku uvařil v srpnu 2017 v litoměřickém minipivovaru Labuť, se usadil v Brandýse nad Labem jako pivovar Čestmír. První várku ve svém pivovaru uvařil v lednu 2019 a konečně se usadil doma v prostorách bývalého minipivovaru Ondra. 
V současnosti múžete jejich pivečka ochutnat třeba na náměstí v kavárně 2 Vrány či v Říční lázně Veslovka právě v Brandýse nad Labem.

Čestmír Skydancer APA 11° (8)


Příjemné pivečko s príchutí tropického ovoce (mango, broskve, citrusy, meloun...)

Čestmír English Pale Ale 12° (7.5)


Sladové, esterově ovocné pivo s nižší hořkostí, lehce bylinkové rovněž v pohodě.

Čestmír ležák 11° (8.5)


Výborně pitelný světlý ležák chuté lehce kořenitou i bylinnou a možná malinko citrusy.

 Čestmír IPA 11° (7.5)


Trošku citrusy, tropické ovoce i karamel vcelku celkem v pohodě...

Čestmír Arise IPA 14° (7.5) 


Světlé silné limitované pivo svrchně kvašené nefiltrované nepasterizovan. Použity:  Cascade, Citra, Centennial – na sladení jsme zde použili tuhle klasickou 'C' trojku.
Jinak ochutnáno v Café pivovaru Lajka v Holešovicích.
 
Čestmír Murderworks IPA 13° (7.5) 
 
 
 
Původně uvařen v roce 2019 jednorázově na hudební festival Obscene Extreme festival v Trutnově, zaměřený na žánry extrémního metalu, jako jsou death metal, grindcore, nebo i hardcore punk. Ovšem zřejmě tak zachutnala, že se vaří dál...
Drsnější varianta předchozího "Mincer", kdy jsme zvýšili hořkost, přidali speciální slad RED X na barvu a zachmelili nejtěžším možným kalibrem a sice chmely Citra a Mosaic, dodávající pivu nezaměnitelný mix tropického ovoce (mango, maracuja) a citrusů (grapefruit, limetka). 5,7% ABV, 47 IBU

!turistika!

pondělí 9. září 2019

Pivovar Staré Město

Pivovar U Dobřenských byl založen v červnu roku 2015 a navazuje na tradici, která sahá až do 15. století. Tehdy ještě ulice U Dobřenských neexistovala a stála zde dosti komplikovaná změť budov, která dávala dohromady pivovarský domovní blok, jehož průčelí směřovala jak do Betlémské tak do Náprstkovy ulice (dříve zvané Zlaté). První zmínka o pivovarském objektu nás přivádí až do roku 1413. Komplex v průběhu času měnil názvy, a to většinou podle majitele či sládka jako např. „U zlaté hvězdy“ nebo „U Volovatých“. Poslední název pivovaru pochází z poloviny pivovar17. století, kdy byl majitelem úředník Jakub Dobřenský, název byl v trochu pozměněné podobě, tj. „U Dobřanských“. Poté se majitelé po sobě celkem rychle střídali: počátkem 19. století Matěj Václavka, od r. 1807 Barbora Koppmannová, od r. 1809 Josef Procházka, 1815 - 1847 Tomáš Kunz. Poslední éra vlastnictví a činnosti pivovaru je spojena s rodinou Medáčkovou, která odkoupila objekt od sládka Jana Hrubého, a to v r. 1864. Jako sládek zde, až do své smrti v r. 1873, pracoval Josef Medáček, na jeho místo poté nastoupil Václav Horn. Poslední oficiální zmínka o navařeném pivu pochází z dubna 1875, jednalo se o dvě várky - 160 věder, tedy cca 90 hektolitrů piva. V dalších letech je činnost pivovaru trochu nejasná, nejdříve je ve statistikách pražských pivovarů veden, ale bez výroby piva, poté se v tabulkách vůbec neukazuje. Avšak o zánik nešlo, protože v dochovaných dokumentech můžeme najít indicie svědčící o opaku.  Zde několik příkladů písemností: ● inzerce z r. 1876, kdy hostinský František Šebek čepoval v karlínském hostinci pivo od Dobřanských; ● blahopřání z r. 1886 Anně Medáčkové, a to od chasy od Dobřanských; ● r. 1887 se najednou vynořil po dlouhé době údaj o vystaveném pivu o objemu 384 hektolitrů, a to pod sládkem Antonínem Klingerem; ● dále v r. 1888 nacházíme zmínku o tom, že se stal Antonín Nebeský mladší U Dobřanských podstarším; ● 1890 je u Dobřanských nabízeno pivo bavorského typu; ● 1892 je v souvislosti s prodejem domu uváděno, že se jedná o pivovar.  Pivovarského domu se v r. 1885 dotkla výstavba Náprstkova muzea, které přiléhalo k jeho obvodovým zdem. Dále následovalo opět několik změn majitelů: 1889 František Odehnal, 1892 stavitel Václav Romováček a nakonec 1894 Eduard Rechziegel. Po celou dobu byl hostinec provozován a také bylo dle dokumentů vyráběno pivo. Existence starého domu se pomalu v této době naplňovala. Výroba piva ustala při odkupu budovy pivovarposledním majitelem, tedy v r. 1894, kdy se v hostinci přestalo čepovat Dobřanské pivo, ale místo něj smíchovské, pul litr za 12 korun. Hostinské místnosti pivovaru, byly po celou dobu jeho existence známým místem působení národních zpěváků a nejrůznějších stolních společností, pořádaly se zde koncerty a taneční večírky. Definitivní zánik pivovaru nastal v r. 1896, kdy byl společně se sousedními domy zbořen. Místo původních budov vznikly novostavby a nová ulice „U Dobřenských“, teď již v neupravené formě s písmenem „e“ místo písmena „a“. Poslední dozvuky pojmenování U Dobřanských lze najít v r. 1897, kdy zde byla nabízena k pronájmu velkorestaurace U Dobřanských, která se se svými elegantně zařízenými místnostmi nacházela v novém rohovém domu, a to na rohu Betlémské ulice a ulice U Dobřenských.  Vražda v pivovaře V písemnostech se dochovala zajímavá informace z r. 1608, kdy v jedné potyčce v pivovaru „U Dobřanských“ zabil stavitel - zedník Štěpán Kras kloboučnického tovaryše. Co bylo důvodem potyčky a následné vraždy, prameny neodhalují. Vida co vše se mohlo stát v hostincích pražských pivovarů.
Restaurační pivovar je od prosince 2018 mimo provoz, od roku 2019 je zde znovu obnoven provoz pod jiným názvem. K dispozici jsou zatím piva z pivovaru MMX, kde jim zatím vaří i svá piva.

adresa: U Dobřenských 268/3, 110 00 Staré Město

Staré město 11° (6.5)


Chuťově vyvážené pivo plzeňského typu vařené z odrůdy chmele Kazbek a českých sladů prvotřídní kvality se střední hořkostí, výtečnou pitelností, . Charakteristika: 10,8% EPM,   4,4% Alkoholu,   Barva 17 EBC,   Hořkost 30 MJH


pondělí 2. září 2019

Pivovar Cvikov

 
Počátky vaření piva ve Cvikově sahají až do roku 1560, kdy bylo 72 cvikovským měšťanům od pozemkové vrchnosti oficiálně uděleno privilegium k vaření pšeničného piva a výrobě sladu. Na pozemku pod Zeleným vrchem, kde stojí pivovar doposud, byly vystavěny první pivovarské budovy v druhé polovině devatenáctého století a až do období první republiky byl provoz i budovy mnohokrát rozšiřovány.  V roce 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn do podniku Severočeské pivovary. Politika centralizace výroby do velkých měst se nevyhnula ani pivovaru ve Cvikově, který byl k 1. lednu 1968 uzavřen. Tuto smutnou chvíli dodnes připomíná nápis na jedné z vnitřních stěn schodiště „Vůl Vojta zavřel pivovar 1. 1. 1968“. Následně areál pivovaru přešel pod správu státního statku, kterému sloužil k hospodářské činnosti jako sklady zeleniny, brambor, ovoce nebo řepy. Později zde byl také autoservis, diskotéka, bazar nábytku i pěstírna žampionů. Volné prostranství zaplnily novodobé stavby a přístřešky, které sloužily jako garáže nákladních automobilů, servis nebo sklady. Nedochovala se ani původní technologie – měděná varna i ostatní zařízení skončily v místní sběrně. Nový příběh Pivovaru Cvikov se začal psát v roce 2013  Téměř půlstoletí bylo potřeba k tomu, aby si pivovar našel nové majitele. Zdevastovaný a chátrající areál koupil v roce 2013 novoborský podnikatel Jiří Jakoubek s cílem obnovit po téměř půl století přerušenou tradici výroby piva. Společně s Viktorem Tkadlecem, který má dlouholeté zkušenosti s vařením piva a pivovarským provozem, a s pomocí řady spolupracovníků a odborných firem, zrekonstruovali výrobní část pivovaru a vybudovali útulnou pivovarskou restauraci s moderním gastro provozem a citlivě provedeným interiérem v prostorách bývalé sladovny.  Projekt revitalizace pivovaru i přilehlých budov zpracovala architektonická kancelář Architekti Adikon a realizovala stavební firma Foukal s.r.o. Díky téměř památkovému přístupu k rekonstrukci původních budov postupně vyniká harmonický celek celého areálu. První části pivovarské technologie se do objektu Pivovaru Cvikov vrátily v prosinci 2013. Z bavorského rodinného pivovaru Karl Ege, který prodával pivo pod názvem Wiesensteiger, pochází rmuto-mladinová pánev a scezovací káď – tyto hlavní části dvounádobové měděné varny o kapacitě 50 hl prošly celkovou repasí a mohou sloužit mnoho dalších let. Více než dvě desítky ležáckých tanků jsou umístěny v původních kamenných sklepech a kvasné kádě se rovněž vrátily na původní místa. Slavnostní otevření obnoveného pivovaru v listopadu 2014  Po necelém roce od zahájení rekonstrukce pivovaru mohl na podzim 2014 sládek Miloš Hrabák uvařit první várku spodně kvašeného světlého ležáku Klíč. Poté následovaly další várky, a nejen dvanáctky, ale i desítky Luž a osmičky Sklář. Pivovar byl slavnostně otevřen v sobotu 29. listopadu 2014 a od prosince stejného roku je v provozu také restaurace Sladovna. Rozšíření sortimentu v polovině roku 2015  Zhruba po půl roce od znovuotevření rozšířil pivovar sortiment prodávaných piv. Čtvrtým pivem ve stálé nabídce se stal nepasterovaný, ale na rozdíl od ostatních filtrovaný, světlý ležák Hvozd 11°. Charakterizuje jej jiskrná čirost, jemná filtrace snižuje kvasničnou chuť tohoto piva. Tuto čtveřici piv v základním sortimentu pak doplnil ještě polotmavý ležák Sváteční 13°, vařený klasickou dvourmutovou technologií ze tří druhů sladů - plzeňského, bavorského a karamelového. Práce nejsou zdaleka u konce  Zhruba po roce fungování pivovaru rozšířila nabídku služeb zrekonstruovaná pivovarská Stodola, která je v provozu především v létě a je hostům k dispozici pro njejrůznější oslavy, firemní večírky nebo svatební hostiny. V červenci 2018 byl v patrech nad restaurací Sladovna, v prostorách bývalé sýpky pivovaru, vybudován hotel Kleis. V rámci celkové obnovy areálu je pak dále plánována rekonstrukce uličního křídla na pivovarskou prodejnu, ve spodním patře humen bývalé sladovny vznikne pivnice, která rozšíří kapacitu restaurace. Připravována je také revitalizace rozsáhlého pozemku s rybníky a přilehlého dubovo-borového háje. Pivovar Cvikov tak má ambici nejen vyrábět pivo prvotřídní kvality, ale stát se i kulturním a společenským centrem českolipského regionu.

adresa:  Pivovarská 405, 471 54 Cvikov


Sklář (6)


Osmička Sklář je poctivě vařené pivo na jeden rmut, takové, jaké se historicky v kraji pilo a dříve neodmyslitelně patřilo do každého horkého provozu sklářských hutí. Při tvorbě receptury osmičky jsme kladli důraz na její lehkost. Je určena především k uhašení žízně, lehkost piva je dána i jeho nižší barvou a odpovídající hořkostí. Pro osmičku používáme pouze moravský slad a žatecký granulovaný chmel, který dotváří lehkost piva. Osmičku, stejně jako ostatní druhy našich piv, připravujeme již na varně na jejich pravou stupňovitost. Obsah alk.: 3,7 % obj., Hořkost:  18 EBU, EPM: 8,6 ° plato, Barva: 5,6 EBC
Jinak na fotce vlevo...


Luž 10° (7.5)


Klasickou nepasterovanou světlou desítku Luž vaříme dvourmutovou technologií, používáme slad plzeňského typu a žatecké chmely. V porovnání s dvanáctkou u této receptury probíhá kvašení o něco rychleji a ležení piva v tancích trvá zhruba jeden měsíc. Luž má výrazně osvěžující charakter s příjemným delším dozníváním hořkosti. Obsah alk.: 4,2 % obj., Hořkost: 24 EBU, EPM: 10,4° plato, Barva: 9,3 EBC
na fotce vpravo...

Hvozd 11° (7)


Jediný filtrovaný, nepasterovaný světlý ležák, jedenáctka Hvozd, se vyznačuje zlatavou barvou, která je zvýrazněna jiskrnou čirostí. Jemná filtrace snižuje kvasničnou chuť tohoto piva. Díky tomu, že Hvozd není pasterovaný, zůstává zachována čerstvá a osvěžující chuť. Hořkost i plnost odpovídají dané kategorii piva, tedy 11° ležáku. Obsah alk.: 4,5 % obj., Hořkost: 29 EBU, EPM: 11,1 ° plato, Barva: 10,9 EBC

 Klíč 12° (7.5)


Prémiový světlý ležák dvanáctku Klíč vaříme tradičním postupem na dva rmuty. Spodní kvašení při nízké teplotě probíhá v otevřené spilce a následuje zrání v ležáckých tancích, které trvá minimálně 40 dnů. Klíč se vyznačuje vyšší hořkostí a plností, což mu v této kombinaci dává vyváženou sladovo-hořkou chuť. Receptura je vytvořena s ohledem na zachování „staročeské“ chuti piva, pro kterou je charakteristická zlatá až jantarová barva a vyšší plnost chuti se sladovým dozníváním. Obsah alk.: 4,8 % obj., Hořkost: 32 EBU, EPM: 12,4 ° plato, Barva: 12,8 EBC

Sváteční 13° (6.5)


Třináctku Sváteční polotmavý ležák vaříme ze tří druhů sladů – plzeňského, bavorského a karamelového, klasickou dvourmutovou technologií. Plzeňský slad tvoří základní chuťovou osnovu, bavorský zvyšuje vnímání plnosti piva a slad karamelový dokresluje příjemně hořkou chuť. Jemná hořkost dává vyniknout sladovým tónům piva. Pivo kvasí spodním kvašením v otevřené spilce, následuje dlouhé zrání v ležáckém tanku. Při správném natočení je pivo pokryto vysokou pěnou se slabým karamelovým nádechem, zaujme i svojí jantarovou barvou.
Obsah alk.: 5,6 % obj., Hořkost: 33 EBU, EPM: 13,6 ° plato, Barva: 31 EBC
 
Premium Lager 12° (4)
 
 
Filtrovaný, pasterovaný světlý ležák je poctivě vařené pivo.  Tento lahodný nápoj se vyznačuje zlatavou barvou, která je zvýrazněna jiskrnou čirostí. Jemná filtrace pak snižuje kvasničnou chuť piva. V tomto prémiovém ležáku i po pasteraci zůstává zachována čerstvá a osvěžující chuť. Hořkost i plnost odpovídají dané kategorii piva.
Stupňovitost: 11,1 % EPM     Hořkost: 32 EBU     Použité chmely: Žatecký Premiant     Obsah alkoholu: 4,8 % obj.
 
Lužický Kulich 12° (5.5)
 
 
Poctivé nepasterované pivo z českého sladu, chmele, kvasnic a vody z úpatí Lužických hor.  Lužický Kulich v sobě kombinuje zimní typ piva, který navozuje hřejivý plný pocit. Ležák je uvařen jako silnější dvanáctka s hřejivou sladovou chutí vídeňského sladu.

Hořkost tohoto speciálu odpovídá dvanácti stupňovému pivu. Kombinace světlého plzeňského sladu s vídeňským sladem, u kterého můžete pozorovat světle hnědé až červené odstíny barvy, řadí toto pivo na pomezí světlého a polotmavého piva.

Pivovar Lípák

Šest let vařil Pavel Konvalina pivo doma, na podzim roku 2017 založil Létající pivovar Lípák (pivo vaří v pražském pivovaru Muflon), po roce otevřel provozovnu v klášterních zahradách vlastivědného muzea s vlastním Ležákem Bumbal 11° na čepu, nyní, po půlročním provozu přidal druhé pivo, svrchně kvašený typ IPA Chmeldu 13°. Do konce roku by rád přidal i pivo třetí. Nyní se ponejvíc soustředí na provoz Klášterní pivní restaurace Lípák. „Až bude vše podle našich představ, tak budeme hledat vhodné prostory pro pivovar ve městě Česká Lípa,“ odpověděl na otázku, jak blízko je ke splnění svého snu navrátit České Lípě vlastní pivovar.  Z jakého důvodu by měl člověk zavítat do vaší provozovny? Určitě příjemné posezení, výborná piva, poctivé a výborné pokrmy ze studené kuchyně. Dětem půjčujeme hračky a odrážedla. Děti mohou využít celé klášterní zahrady, rodiče nemusí mít strach, že by jim dítě vběhlo do vozovky, a večerní a noční hosté se mohou normálně bavit, aniž by rušiili spoluobčany.
Co vše nabízíte v Klášterní pivní restauraci Lípák svým zákazníkům? V Klášterní pivní restauraci Lípák nabízíme oba druhy našich piv, dále i z jiných malých řemeslných pivovarů z celé České republiky, a to jak v lahvích, tak i čepovaná. Stálá piva na čepu jsou naše českolipská. Na dalších dvou kohoutech se piva každý víkend mění. K pivům nabízíme jídla ze studené kuchyně a časem bude k dispozici i gril. Za dobu provozu naší pivní Klášterní restaurace jsem pochopil, že lidé mají rádi rozmanitost piv a chtějí ochutnávat nové chutě, proto jsem jim umožnil ochutnat pivo tohoto typu i z našeho pivovaru. Chmelda se chytil úspěšně. Pivo si našlo své zájemce, kteří se rádi a opakovaně vrací a rádi u tohoto piva posedí dlouhé hodiny.

adresa: Náměstí osvobození 297 47001 Česká Lípa

Bumbal 11° (8)


Bumbal je první pivo létajícího pivovaru Lípák (vaření piva ve volných kapacitách jiných pivovarů) tvořené dle vlastní receptury a zkušeností z 6ti leté homebrewingské činnosti. Pivo je vařeno dvourmutově ze dvou druhů sladu. Příjemná hořká chuť je tvořena žateckým chmelem. Obsah alkoholu 4,5%.
Jinak příjemná osvěžující jedenáctka u které není problém strávit večer...


Chmelda 13° (8)


Naše druhé pivo z Létajícího pivovaru Lípák je India Pale Ale. Jedná se o hořčí pivo (IBU 50) s příjemným citrusovým koncem na jazyku. Tato lahodná a osvěžující chuť ve Vás vyvolá touhu po dalším loku, otevření další láhve nebo objednání dalšího půllitrů. Obsah alkoholu Chmeldy je 5,4%
Povedené silnější pivečko, zajímavé skořicové vůně i
tóny...

!turistika! 

Rodinný pivovar Skalický Budulínek

 
Skalický Budulínek je čistě rodinný pivovárek v malé vesnici na Českolipsku.
Začínali jako většina nadšenců homebrewingem, neboli vařením piva doma na plotně.
Rodinný......samozřejmně mě budete upomínat,že Honza Dvořák, Milhaus či stavař Míla nejsou rodina... Ale oni jsou :-) Stali se jí tím, že nás nikdy nenechali ve štychu, vždy tu byli,když jsme potřebovali pomoct,no a když nebylo co dělat....rádi s námi seděli, vedli dlouhé rozhovory nad degustační sklenkou a všem bylo fajn.  Jak říkám, náš pivovárek je zvláštní svou velikostí (spíš malinkostí), nadšením spolupracovníků a ještě jedna zvláštnost se tu najde... My nemáme sládka ale vrchní sládkovou :-)  Myslíte,že ženy neumí vařit pivo ? Kdepak... přijeďte se přesvědčit o opaku.  
Splněným snem manželů Lucie a Jana Stuchlíkových ze Skalice u České Lípy je jejich Rodinný minipivovar Skalický Budulínek. Ten mají přímo u svého domu, místo dřevníku a garáže.
Z koníčka se stal závodní kůň a dnes zásobují pivem místní hospodu, večerku a pivotéku, včetně desítek nadšených pijáků, kteří k nim přijdou pro klasické ležáky nebo svrchně kvašené pivo IPA. Sládková Lucie Stuchlíková přitom pivo téměř nepije.
Jak se vůbec zrodil název Skalický Budulínek?
Jan: Ten se zrodil na naší zahrádce pod pergolou, paradoxně nikoliv u piva, ale u Chardonay. Měli jsme tenkrát takovou bílou dodávku s netypickými světly, říkali jsme jí Budulínek. Když se hledal název pivovaru, spojili jsme místní příslušnost a něčím vlastním.
Jak dlouho jste pivo testovali, než bylo pitelné?
Jan: Asi čtyři várky. To pivo samozřejmě bylo pitelné už od začátku, ale spíš pro nás. Třeba nám bouchaly flašky, neboť jsme ho stočili při vyšším cukru a pivo pak vyletělo ven. Nebo nám třeba vůbec nepěnilo. Začátky byly krušné...
 Vznik Budulínka je 18. června 2016.

 adresa: Skalice u České Lípy 464, 471 17


 Florian 11° (8)


Výroční světlý ležák aneb speciál pivo k 150 let od založení JSDHO Skalice u České Lípy. Příjemná osvěžující jedenáctka s kterou se dá vydržet hodně dlouho.

Pankáč 13° (8)


Single Hop Chinook Amarican Lager, silnější hořčí pivečko květinové i ovocnější chuti chutnalo.

Pšenka 12° (8)


Pivo pro Vás vaříme z pečlivě vybraných sladů ječných a pšeničných. Ječmen dodává pivečku sílu, hutnou chuť a temnější barvu. Pšenice naopak pivečko odlehčí, krásně zesvětlá a dodá příjemnou krémovou pěnu. A protože má být pivko hořké...použili jsme pro Vás silný český slad Premiant.

!turistika! 

fotogalerie