Pivovar Tambor

Ve Dvoře Králové nad Labem byly zpočátku sladovny téměř u každého domu. V tak zvaných knihách, „Pergamenové a Papírové“ se dochovalo mnoho zápisů ze 16. století, svědčících o prodeji sladoven. Jaroslav Brychta ve své práci „Dvorští a jejich várečné právo“ se zmiňuje také o třech královédvorských pivovarech: „Dolením, Hořením a Starém“.  Dolení pivovar, který se udržel nejdéle, byl v čísle popisném 60. Podle rozlohy byl ve městě největší a zřejmě také nejstarší. Stál na místě dnešního hotelu „Tins“ a rozkládal se až k uličce spojující dnešní Revoluční ulici s ulicí Přemyslovou. Vyhořel v roce 1572. Starý pivovar stál vedle dnešního hotelu „Centrál“ a Hoření pivovar stával na „Ostrém rohu“, dnes prodejně kožené galanterie.  Nejmladší a také největší pivovar našeho města byl bezpochybně Klazarův, který postavilo v roce 1862 jednadevadesát pravovárečných měšťanů a kde bylo možno „vystavit“ pivo v ceně 130.000 zlatých tehdejší měny. První várka byla hotová již v tomto roce, na počátku měsíce září. Roku 1866 však pivovar postihla pohroma v podobě prusko – rakouské války. Pruští vojáci tehdy pivovar obsadili a vydrancovali. Škoda byla obrovská, zdejší pravovárečníci nebyli schopní uvést pivovar znovu do provozu a byl dán do dražby.  V roce 1877 koupil pivovar František Klazar z Kruhu u Jilemnice, kde jeho otec Jan a strýcové František a Hynek vlastnili lnářskou firmu z názvem „Antonína Klazara synové v Kruhu“. Pivovar byl prodán v dražbě, která se konala 26.5.1877. Předmětem prodeje byl vlastní pivovar č.p. 86, dům číslo 38 na Hradišťském předměstí, a také hospoda č.p. 5, rovněž na Hradišťském předměstí. Pivovar zprvu vedl František Klazar, po jeho smrti v roce 1921, převzal vedení pivovaru jeho syn PhDr. Jan Klazar. Pod vedením Klazarů se stal pivovar moderní a prosperující firmou.Tato rodina vedla pivovar do roku 1948, tedy do doby kdy došlo k jeho „znárodnění“. Poté spadal pod Podkrkonošské pivovary národní podnik, později pod Východočeské pivovary n.p. Hradec Králové. V roce 1978 byl zastaven provoz ve sladovně a v lednu 1979 zrušeno i vaření piva. Pivo se poté dováželo v cisternách z trutnovského pivovaru a zde plnilo do lahví. V roce 1982 byla zrušena také „lahvovna“ a „sodovkárna“. V tomto roce byla také část vybavení převedena do jiných pivovarů. Zbytek se začal likvidovat. Objekt byl nakonec bezúplatně převeden na Městský Národní výbor ve Dvoře Králové nad Labem.  PhDr. Jan Klazar s manželkou Erikou zůstali ve Dvoře Králové nad Labem. Syn Gaston, absolvent Vysoké školy chemicko – technologické, pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Od roku 1958 se stal vedoucím pracovníkem Pokusného a vývojového střediska v Praze – Braníku. Patří mezi autory „Dia“ piva a nealkoholického piva „Pito“. Úspěšně se podílel i na výchově nových pivovarských odborníků na Střední průmyslové škole potravinářské technologie v Praze. Jeho studentem byl také poslední sládek královédvorského pivovaru pan Jaroslav Týč.
Počátky vaření piva ve Dvoře Králové nad Labem jsou datovány již od 13.století. V roce 1850 tu postavili právováreční občané poslední novodobý pivovar. Dne 28.února 1979 byla v tomto pivovaru uvařena poslední várka piva. pivovar Třicet let, a to přesně na den, trvalo pak obnovení vaření piva v tomto městě. 28.února 2009 proběhlo slavnostní vysvěcení varny a byla uvařena první várka v pivovaru novém. Myšlenku na jeho vznik podpořil staronový znovu vytrysklý pramen královodvorské vody. S tak kvalitní vodou z hloubky 130m, která má parametry vody kojenecké, nelze jinak než nakládat s patřičnou úctou a pokorou. Stalo se nový rodinný pivovar, který jednoznačně navázal na předchozí tradici vaření piva ve Dvoře Králové nad Labem, začal z této vody vařit výborné pivo. Pivovar přinesl na trh tradiční královédvorské pivo a nově ho doplnil o originální název „TAMBOR". Kvalita našeho piva je daná nejen přírodní královédvorskou vodou, ale i vybranými moravskými slady a skvělým žateckým chmelem. Tyto suroviny ve spojení s kvašením kultury spodních pivovarských kvasnic dávají královédvorskému pivu TAMBOR charakteristickou plnou a jemně hořkou chuť.

adresa: Raisova 699, 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Tambor 10° (5)

Typ: světlé výčepní pivo s obsahem alkoholu 4,3 % obj.  Charakteristika: světlé výčepní pivo s intenzivní hořkostí, lahodné chuti s vyváženou plností a hořkostí, vařené tradiční technologií  Složení: artézská voda z vlastního vrtu 130 m, granulované odrůdy chmele, ječný slad  Minimální doba ležení: 25 dní

Tambor 11° (6)

Typ: světlý ležák s obsahem alkoholu 4,5% obj.  Charakteristika: světlý ležák zlatavé barvy s intenzivnější hořkostí, výraznou plnou chutí a bohatou pěnou, vařený tradiční technologií  Složení: artézská voda z vlastního vrtu 130 m, granulované odrůdy chmele, ječný slad  Minimální doba ležení: 30 dní

Tambor 12° Vídeň (7)

Královédvorský pivovar Tambor slavil 10 let, kdy se tu uvařila první várka piva. A jak oslavit podobné výročí? Samozřejmě novým pivem. Takovým, které se dosud v Královédvorském pivovaru Tambor nevařilo. Jedná se o vídeňský ležák. Pivo nese jméno světově proslulého sochaře a královédvorského rodáka Otto Gutfreunda. Nové pivo poprvé ochutnali návštěvníci Týdne Divadla bratří Formanů, který se konal začátkem května.  Vídeňský ležák je spodně kvašené pivo tmavě červené, jantarové, až měděné barvy a výrazné sladové chuti, která by se měla mísit s výraznou chmelovou hořkostí vídeňského chmelu. Chmelové aroma je méně výrazné až průměrné. Přibližný podíl alkoholu je 5 %. Základní surovinou je vídeňský slad, který se nechává zrát déle než světlé slady a stojí svými vlastnostmi mezi světlým a tmavým sladem.  „Při vaření jsme použili vídeňský a mnichovský slad, který jsme doplnili malým množstvím světlého sladu. Hořkost dodávají novému ležáku dva druhy chmelu,“ doplnil sládek Jan Pavlík. Poslední surovinou je pak kvalitní voda ze 136 metrů hlubokého vrtu.  Jako první vídeňský ležák uvařil Anton Dreher roku 1840 ve Vídni. Ve střední Evropě jeho výroba upadla, uchytilo se však díky vojákům Maxmiliána I. Habsburského v Mexiku a rozšířilo se po americkém kontinentu.

!turistika!