Zámecký pivovar Zbraslavice

 

Zámecký pivovar Zbraslavice navazuje na tradici pivovarnictví ve Zbraslavicích, jehož kořeny se datují až do 16. století.  Obec Zbraslavice leží ve Středočeském kraji mezi Kutnou Horou a Zručí nad Sázavou. Za dávných časů si prý potulný rytíř Zbraslav na severním svahu kopce Poupil vybudoval dřevěný srub, kde poté žili jeho potomci Zbraslavici. Po potomcích Zbraslavice se osada nazývala nejprve jako Zbraslavici, poté se název proměnil ve Zbraslavice. Informací o dějinách Zbraslavic a taktéž i pivovaru ve Zbraslavicích není mnoho, to souvisí zejména s požárem, který roku 1809 zničil mnohé archivní dokumenty.  Řadu let byly Zbraslavice pouze vladyckým statkem. Roku 1496 se staly Zbraslavice celistvým a jednotným panstvím Jana Svatby z Otradovic a 13. dubna téhož roku téměř celé městečko vyhořelo. V 16. století se Zbraslavice staly poddanským městečkem, které vlastnilo několik panských rodů.  Jedním z panských rodů, které vlastnily Zbraslavice v 16. století, byly Malovcové z Malovic. Za Malovců v druhé polovině 16. století byla starší tvrz ve Zbraslavicích rozšiřována a přestavována na renesanční zámek. Uvádí se, že v této době vznikl při panském sídle i pivovar, který býval součástí malovcovského panského sídla. Fyzicky je však pivovar připomínán až v 17. století, konkrétně roku 1662, kdy zbraslavické panství přebral Jan Ondřej Horňatecký z Dobročovic. Jan Ondřej panství roku 1667 prodal Rudolfu Hendrichovi Odkolkovi z Újezdce. Statek byl zpustlý a od roku 1668 až do počátku 18. století se zde vystřídalo několik majitelů. Funkční pivovar ve Zbraslavicích se zmiňuje opět roku 1704, kdy ho vlastnil David Ottenfeld z Ottenfeldu.  Je třeba zmínit, že součástí zbraslavického zboží byla sousední ves Rápošov, kde byl taktéž činný pivovar, údajně pocházející až ze 14. století, tedy starší než ten zbraslavický. V této době byl Rápošov samostatné panství. V polovině 18. století oba pivovary vystavovaly dohromady cca 260 hektolitrů piva ročně. Rápošovský pivovar není dále nikde zmiňován, nejspíše byla jeho produkce převedena do Zbraslavic, které v té době vlastnila hraběcí rodina Deymů ze Stříže. V době kdy zbraslavické panství vlastnil rod Trauttmannsdorfů, mělo dojít ke zvýšení hospodářské výtěžnosti statku a hlavním činitelem tohoto zvýšení měl být právě pivovar. Roku 1809 zbraslavický zámek vyhořel, materiál z vyhořelého zámku byl použit na rozšiřování panského dvora a pivovaru nacházejícího se nedaleko trosek vyhořelého zámku. Trauttmannsdorfové vlastnili Zbraslavice i pivovar se sladovnou od roku 1777 do roku 1827. Roku 1827 je kupuje hrabě Josef Eduard Taaffe a o pět let později je vystřídán Jakubem Josefem z Löwenthalu.  Zbraslavické zboží s pivovarem a sladovnou koupil v roce 1872 politik a žurnalista Jan Skrejšovský. Pivovar v té době vystavoval cca 2 200 hektolitrů piva za rok. Posledními vlastníky pivovaru byli Schebkové. Ke konci 19. století přestával být pivovarský provoz rentabilní a v roce 1904 došlo k nevyhnutelnému zrušení pivovaru. V posledním roce pivovar vystavil 1 750 hektolitrů piva.  V roce 2015 byl provoz pivovaru ve Zbraslavicích opět obnoven a to zejména i díky finanční dotaci Státního zemědělského intervenčního fondu.  Zdroj: JÁKL, Pavel. Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Libri, 2004, 369 s., ISBN 80-727-7226-0.
Jejich piva lze ochutnat také na čepu v místním hotel Svatý Hubert.

adresa: Zbraslavice 2, 285 21 Zbraslavice

Markold 10°  (8)

Kvašení a dokvášení: Spodní, dvoufázové, hlavní kvašení na spilce, dokvášení v ležáckém tanku  Druh piva: Výčepní světlé  Původní stupňovitost: 10,0 – 10,6% hm.  Alkohol: 4,0 % obj.  Charakteristika, chuť a vůně: Světlé výčepní pivo, barva slámově žlutá, chuť plná, sladová, střední až vyšší nasycení, vyšší hořkost kompenzuje nižší obsah extraktu, nefiltrované, nepasterované  Chmele: Premiant, Sládek a Žatecký poloraný červeňák  Slady: Český a bavorský

Hubert 12°  (8.5)

Kvašení a dokvášení: Spodní, dvoufázové, hlavní kvašení na spilce, dokvášení v ležáckém tanku  Druh piva: Světlý ležák  Původní stupňovitost: 12,0 – 12,6% hm.  Alkohol: 5,0 % obj.  Charakteristika, chuť a vůně: Světlý ležák, barva tmavozlatá, chuť plná, sladová, střední až vyšší nasycení, se střední hořkostí, nefiltrované, nepasterované  Chmele: Premiant, Sládek a Žatecký poloraný červeňák  Slady: Český a karamelový

Diana 11°  (7)

Kvašení a dokvášení: Spodní, dvoufázové, hlavní kvašení na spilce, dokvášení v ležáckém tanku  Druh piva: Polotmavý ležák  Původní stupňovitost: 11,0 – 11,5% hm.  Alkohol: 4,3 % obj.  Charakteristika, chuť a vůně: Polotmavý ležák, barva měděná, chuť s mírným nádechem karamelového sladu, střední říz a příjemná doznívající hořkost, nefiltrované, nepasterované  Chmele: Sládek a Žatecký poloraný červeňák  Slady: Český, bavorský, karamelový

!turistika! 

fotogalerie 

Pivovar Beránek

 

Pivovar je umístěn v kulturní památce Harrachovského Špejcharu z roku 1737. Zajímavostmi této památky jsou krásné barokní schodiště a vyřezávané dubové sloupy, které poprvé vykvetly před pěti sty lety, chvíli poté, co Johann Gutenberg začal tisknout knihy. 500 let - to už je kus historie. Při stavbě špýcharu bylo použito cca 500 m3 ručně tesané trámoviny a 1600 m2 ručně řezaných fošen na podlahu o tloušťce 5 cm. Podlaha s nosnými trámy byla spojena 15 000 kovanými hřebíky – část z nich můžete vidět v naší restauraci. Pro umístění nové technologie pivovaru bylo při rekonstrukci nutné snížit podlahu o jeden metr. Dubové trámy v přízemí ustoupily nové technologii, abychom je následně vrátili do původní výšky v podobě stolů, u kterých můžete vychutnat skvělé jídlo a nasát kousek historie. Také podlahové fošny jsme použili na interiér restaurace, toalet a přednáškového sálu. V původním okně ze 17. století uvidíte jen sami sebe. Objevíte ho?
Náš pivovar má varnu o kapacitě 22 hektolitrů. Pro zrání piva v ležáckém sklepě jsou k dispozici CK tanky ( 4 x 40 hl, 2 x 20 hl ) a tři přetlačné tanky ( 2 x 10 hl a 1 x 20 hl). Výstav pivovaru v letošním roce je 2 500 hektolitrů. Otevřená spilka není k dispozici z důvodu velkého množství ovocných sadů v blízkosti pivovaru a tím i nebezpečí kontaminace divokými kvasinkami. Pro hosty je k dispozici restaurace o kapacitě 60 míst, zahrádka - 60 míst a sál pro akce, svatby a školení se 120 místy. Příležitostně v našem pivovaru vaříme vánoční, velikonoční a jiné pivní speciály.Komfort doplňuje dostatečná kapacita 50-ti parkovacích míst.

adresa: 503 21 Stěžery

Jehně 10°  (7)

Vyráběno klasickým způsobem - spodním kvašením s výraznějším chmelením. Je zlatavé barvy, příjemné vůně a mírně výraznější hořkostí jež lehce doznívá.

Ovečka 11°  (7)

Spodně kvašené pivo, vařené tradiční technologií z více druhů sladů. Má příjemné chmelové aroma, jemnou hořkost a plnou chuť.

Beran 12°  (8)

Světlý ležák Plzeňského typu, vyráběný klasickým způsobem spodním kvašením. Vyznačuje se zlatavou až jantarovou barvou, příjemnou plnou chutí s výraznou hořkostí a lehkým aroma.

Černá Ovce 14°  (7.5)

Vyroben tradičním klasickým způsobem z pěti druhů sladů spodním kvašením. Je barvy hořké čokolády, chuť má lehce karamelovou a nasládlou, se středním řízem, jemnou hořkostí a lehkým chmelovým dozníváním.

fotogalerie 

Pivovar Lindr

Našim společným cílem je nabízet vám příjemné trávení volného času v nádherném venkovském prostředí. Proto byl náš objekt vybudován. Rádi bychom, abyste se u nás cítili jako doma. I proto jsme se vrhli do náročné rekonstrukce zchátralé budovy. Chtěli jsme toto místo a jeho historii zachovat. Pivovar LINDR Mžany je plný vzpomínek na staré časy a život ve Mžanech. Zároveň se stává moderním společenským centrem oživujícím nejen obec, ale i blízký region. IDEA  Nosnou myšlenkou majitele komplexu pana Miloše Lindra již při zrodu mžanského pivovaru byla a stále je podpora místního dění, sportu a kultury. Tento neobvyklý a unikátní komplex nabízí: pivovar, restauraci, sál s divadelním jevištěm, dětské hřiště, wellness zónu, penzion, víceúčelové sportovní hřiště pro letní i zimní sezónu, posilovnu a kuželnu. STŘET HISTORIE A MODERNÍ DOBY  Architektura a design pivovaru je strhujícím soubojem mezi historií a současností, v němž oba aktéři připravují poutavé představení. Chvilku oslní moderním osvětlením, nábytkem či nerezovými prvky interiéru. Následně zaujmou původní zachovanou klenbou a stěnou s viditelným režným zdivem bez omítky. Ani jeden ze soupeřů nemůže tuto šarvátku vyhrát. Naopak. Sami po chvilce poznají, že mohou vedle sebe v harmonii existovat a vytvářet ojedinělé prostory i atmosféru.
Všechna představená piva si zde vyrábíme. Pan sládek jim věnuje nejvyšší péči, která začíná výběrem kvalitních českých surovin. Vynikající český slad, žatecký chmel a šlechtěné pivovarské kvasnice mu dávají plnou chuť a sytou barvu.   Naše piva vyrábíme tradičním a šetrným způsobem, spodním kvašením, jsou nefiltrovaná a nepasterovaná, čímž se v nich zachovávají všechny zdraví prospěšné látky. Mžanské pivo tedy skutečně posiluje tělo vysokým obsahem vitamínů, stopových prvků a minerálů.
Mžany, Dub, Stračovská Lhota V názvech piv se nesou tři obce, které jsou součástí Mžan. Životy obyvatel Mžan, Dubu a Stračovské Lhoty byly od středověku spojeny strastmi i radostmi, které dějiny přinášely. Rádi bychom v Pivovaru LINDR Mžany podpořili hrdost na svou obec a přispěli k zachování pevného venkovského pouta, jehož součástí je i vzájemná lidská pomoc a dobré vztahy mezi obyvateli.
Pivovar vznikl v roce 2014.

adresa: Mžany 21, 503 15 Mžany

Mžaňák 12°  (7.5)

Chuťově plný a hořkostí sebevědomý ležák.   Takto má chutnat opravdová dvanáctka. Její plnost překvapí a dlouze doznívající hořkost jen potvrdí, že právě pijete poctivé pivo.

Šípek 10°  (7)

Chutná a zároveň povzbuzuje tělo a imunitu přidaným šípkem.   Pivo je v rozumné míře zdravé. Pokud do něj vložíte navíc přírodní výluh z šípku, je z něj téměř léčivý nápoj. Šípek si přesto pevně drží chuť piva.

!turistika! 

fotogalerie

Pivovárek na Kopečku

 

Jen nemnoho měst se může pochlubit tak dlouhou a nepřerušenou tradicí (mimo období I.světové války 1917-1918) vaření piva, jakou se mohou pochlubit až do roku 2002 Svitavy. Město bylo založeno za vlády Přemysla Otakara II v r.1256 olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku a bylo vybaveno magdeburským městským právem, jehož součástí bylo i právo vařit a šenkovat pivo. Toto právo spojeno s vlastnictvím reality, v tomto případě měšťanského domu (obdobně tomu bylo i v jiných městech viz Plzeň).  Právovárečné měšťanstvo tvořilo 82 měšťanů s 83 podíly, protože radnici patřily podíly dva. Jednalo se vlastně o 82 domů, které tvořily fakticky celé město v rozsahu dnešního námestí.  Várečné právo spočívalo v tom, že měšťané vařili podle předem určeného pořadí v určeném období pivo ve svůj prospěch. Postupem času však s růstem města byly podmínky vaření piva v měšťanských domech nevyhovující, načež došlo ke sdružení protředků a v r. 1539 postavili v prostoru dnešní Máchovy aleje pivovar, respektive varnu se sladovnou, kde se pivo pouze uvařilo a mladina se pak převážela do právovárečných domů na prokvašení až po konečný šenk. Během 17. století došlo k velkému okleštění městských práv a tak si vrchnost vymohla postavení konkurenčního pivovaru v Lánech (někdy krátce po r. 1651 – Mercuriánská dohoda), čímž si vymohla právo várečné a právo šenku pouze ke svému prospěchu. Tento pivovar však v bouřlivých dobách zanikl a nadále se pivo vařilo pouze v pivovaru z r. 1539. 7.9.1781 během jarmarku vznikl požár v pivovaru, od kterého vyhořelo skoro celé město. Na troskách pivovaru byl vystavěn nový pivovar se sladovnou, který se v podstatě dochoval v Máchově aleji dodnes (prodejna nábytku Jednota). Jak postupem doby rostla spotřeba piva, nestačily již domácí sklepy, a tak byl v r. 1851 vybudován sklep a v r. 1863 spilka a sladovna (dnešní křižovatka ulic Pivovarská a 5.května), kam se mladina stále převážela ze starého pivovaru v Máchově aleji. Ale v r. 1876 započala výstavba varny a vodovodu z poličských luk a 9.4.1888 byla uvařena první várka v novém pivovaru. V roce 1933 prošel pivovar velkou modernizací, takže patřil ve své době k nejmodernějším pivovarům na Moravě. V poválečné době pivovar postupně zvyšoval výrobní kapacitu až do výstavu 200000 hl/rok, ale po r. 1989 postupně vlivem nastupující konkurence, nevhodných investičních záměrů a zejména vlivem privatizační pohádky došlo k ukončení výroby. Poslední várka byla uvařena koncem měsíce června v r. 2002. V roce 2003 došlo ke zbourání nejstarších budov a zasypání starého sklepa. Na vzniklém prostoru vyrostlo obchodní centrum.  A téměř přesně o děvět let později, na jiném místě a v jiném objemu než dříve, ale  přichází okamžik, kdy  navážeme na dlouholetou historii…………….
Společnost CzechBrewmasters s.r.o. je zabezpečuje technologické poradenství v pivovarnictví a sladovnictví. Spolumajitelem a jednatelem v jedné osobě je svitavák Jiří Karlík.  K hlavním činnostem patří technologické projekce, dodávky a rekonstrukce pivovarského zařízení, dodávky surovin pro výrobu piva a v neposlední řadě dodávky kompletních minipivovarů. Školíme obsluhy zařízení, vytváříme pracovní postupy, receptury, předáváme praktické zkušenosti  atd…  K dodávkám pivovarů poskytujeme zákazníkům kompletní službu v podobě sládků, zabezpečujících trvalý provoz. Takovým způsobem má majitel garantovanou kvalitu, která přináší zisk…. Naše společnost má momentálně 6 sládků a jejich počet hodláme stále zvyšovat. Působíme na několika místech v Rusku, na Ukrajině  v  Ázerbájdžánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a chystáme i Zimbabwe a Namibii.

adresa: Radiměřská 5a, 568 02 Svitavy

Bedi 10°  (8)

Klasická spodně kvašená světlá desítka, příjemně osvěžující mi velmi chutnala.

Škopeček 12°  (8.5)

Tato dvanáctka spodně kvašená vyráběná klasickým dvourmutovým způsobem rovněž šmakovala. Jinak kvasnicová podoba je charakteristická svojí plnou chutí a příjemnou vyšší hořkostí se zaměřením na dlouhodobé doznívání aromatické složky docílené kvalitním žateckým chmelem.

!turistika!

fotoalbum

Pivovar Emeran

 

Rodinné středisko Sport areál Klíny v Krušných horách se rozkládá východně od centra obce Klíny v nadmořské výšce 720 m n. m. nedaleko přechodu Mníšek (Deutscheinsiedel). Sjezdovky v areálu jsou situovány severovýchodním směrem, což zaručuje na místní nadmořskou výšku dobré a stálé sněhové podmínky.
Sport areál Klíny sídlí východně od centra obce Klíny v nadmořské výšce 750 m n. m., cca 6 km od Litvínova a cca 5 km od silničního hraničního přechodu do SRN Mníšek/Deutscheinsiedel.
Najdete v něm také restauraci s minipivovarem , wellness, fitness, dětskou klubovnu a také bobovou dráhu.
Od 18.října v Hotelu Emeran na Klínech je na čepu vlastní pivo – Kníže nebes (světlý ležák 12°) a Svatých Tří králů (tmavé silné pivo 13°).     Dne 9.9.2019 v 19.00 dovařili první várku svého piva. Jmenovalo se Kníže nebes podle místních štol ze 14 století.
adresa: Rašov 64, 436 01 Klíny

Kníže nebes 12°  (8)

Klasický světlý ležák pojmenovaný podle místních štol ze 14 století je opravdu krásně pitelný a dá se u něj vydržet hezky dlouho.

Svatých tří králů 13°  (4)

Tato silnější tmavá třináctka byla bohužel hodně kávová, takže mě osobně nezaujala...

!turistika!

fotogalerie

Pivovar Strašák

Kdysi domácí pivovar, nyní létající pivovar, v budoucnu pivovar.
Létající pivovar Strašák vznikal od roku 2013 jako domácí pivovar Strašák. Intenzivní vylepšování technologie a receptů vedlo po 58 domácích várkách k uvaření piva v profesionálním pivovaru a tedy k možnosti dostat se mezi lidi. Nezůstalo jen u jedné várky a i zde začal přibývat jeden zářez za druhým. V plánu je stavba vlastního pivovaru přímo v Novém Strašecí.
Jako létající pivovar se zaměřujeme zatím jen na svrchně kvašená piva (ALE, IPA,..) , kde je větší prostor ke hře s chuťovými buňkami našich věrných zákazníku. Snažíme se ale o takovou pitelnost, abychom oslovili i zapřísáhlé klasiky na českých ležácích.
Domácí pivo jsme začali vařit někdy v roce 2013 a výhradně spodně kvašené ležáky. Po nějakých 4 nepříliš povedených jeskynních várkách přišel rok 2014 a pivo už začínalo mít jisté obrysy. Chtělo to ale dalších 15 várek, abychom si mohli říct, že teď už máme dobré pivo.  V průběhu roků 2014 a 2015 stoupala kadence várek a zlepšovali vybavení. V létě 2015 jsme rekonstruovali místnost, na zeď přišly kachličky, pivovarna zem beton, přidali odtok, umyvadlo, kohout na hadici, pořídili míchadlo a začali vařit trošku na úrovni.  V roce 2015 jsme začali se svrchně kvašenými pivy. Už první pokusy byly velice vydařené. Postupně jsme začala svrchně kvašená piva převažovat, až vytlačila ležáky na výjimečné soutěžní várky.  V roce 2016 jsme šli ve svrchňácích do větší šíře. Samozřejmě stále vylepšovali výrobní postup a recepty. Zúčastnili se několika soutěží, přivezli pár diplomů. A začali se připravovat na Létající pivovar a obhlížet situaci pro stavbu vlastního v Novém Strašecí...
další info dle Lenka Pelcová:
Začali vařit pivo doma v malém hrnci, později si vyčlenili celou místnost a dnes funguje v Novém Strašecí létající pivovar Strašák. Jeho majitelé či možná tvůrci piv a domovarníci Jan Simon a Martin Kalina začali vařit v roce 2013. Dnes mají za sebou osmapadesát várek. Se svým pivo vařením chtěli létat od jednoho minipivovaru k druhému, ale prozatím se usadili ve slánském Antošovi. V současné době se snaží získat dotaci z EU, a pokud jim tento žáměr vyjde, budou vařit pivo ve svém vlastním minipivovaru přímo v Novém Strašecí na zahradě pivária.  Dřevní začátky, informace o pivu včetně prvního receptu získali na internetu a něco málo čerpali z knih, byť Jan Simon přiznává, že nebylo a není příliš mnoho času číst: "Dnes už mám pivovarnickou knihovničku zaplněnou odbornými publikacemi, ale čtu je jen málokdy." Svůj první recept se snažili dovést k dokonalosti a a trvalo jim prý zhruba šestnáct várek, než pochopili, že vařit jeden recept pořád dokola, byť s různými obměnami, není pro ně to pravé. "Jakmile jsme konečně zkusili svrchní kvašení, zjistili jsme to, co říkali všichni - bylo to jednodušší, příjemnější a s lepšími výsledky. Jak se začalo více dařit, přišli myšlenky na rozšíření výroby, abychom mohli spojit koníček s prací. Do té doby jsme při vaření popíjeli minulé várky, nepracovali systematicky a potom zjišťovali, že zůstáváme na místě. Lidé nám sice pivo chválili, ale my věděli, že musíme zabrat," pokračuje. Ochutnávka piv z předchozí várky prý bývala poměrně smrtící, protože jim obvykle vyšla patnáctistupňová či vyšší a navíc byla piva dost prokvašená, tudíž se pila jako jedenáctka, ale sílu měla na sedmnáctku.  Krása v jednoduchosti vzhledem k tomu, že od začátku měli tito mladí mužové plán, že si jednou postaví ve Strašecí minipivovar, řekli si, že vše musí začít brát zodpovědně. "Takže jsme i přestali pít v průběhu vaření a dáme si třeba jen na konci, kdy už je jasné, že se nedá nic pokazit," směje se Jan. Od původního receptu se pochopitelně dávno odchýlili a hodně jej prý vylepšili. "Právě nedávno jsem si říkal, jak jsme to tak vůbec mohli někdy dělat. A to nás ještě čeká zlepšená filtrace chmele, která zatím není příliš dobrá. Původně jsme pivo vařili zhruba šestnáct hodin i více. Když jsme postup vychytali, vaříme deset hodin s úklidem a pivo je mnohem lepší. Takže to, že v jednoduchosti je krása, platí i zde," dodává.  Úspěch i odvrácená strana domovarníci či létající vařiči piva mají za sebou už čtyři republikové soutěže a ve třech z nich zabodovali. Jedno druhé místo a nakuřovaného Dymu, dvě třetí místa za Strašák Ležák a pšeničnou ipu Mummy Inca a třetí místo za nakuřovaný ležák Lidický Rauchbier. "Jak jsme začali jezdit, na každé soutěži jsme něco brali kromě poslední. Zúčastnili jsme se čtyř kategorií, ale nezískali jsme vůbec nic. Věděl jsem, že to byla kvalitní piva, takže jsem z toho byl velmi rozladěný. Uchoval jsem od každého vzorku něco a dával jsem ochutnat sládkům a dalším odborníkům. Všichni mi potvrdili, že jsou podařená, takže dodnes nevím, čím to bylo. Ale bylo mi to opravdu hodně líto," ličí Jan i nepříjemnou zkušenost.  Názvy ENT 16% Amber IPA, Faun 13% Citra IPA, Augustin 11% Vídeňský Ale. To jsou jen některé z názvů piv Létajícího pivovaru Strašák. podle Jana vždy musí mít název nějakou spojitost s pivem a především s použitými surovinami. "ENTa jsme například pojmenovali podle chuti, přišel nám takový zemitý, jeho hořkost byla drsná, kůrovitá. A protože máme Strašáka, vycházíme v názvech především z mytologie strašidel." ENT bylo premiérové pivo a ačkoliv se svoji silou není na celovečerní popíjení, Novostrašečtí a okolní ho patrioticky a rychle vykoupili. Ale zatím nejúspěšnějším byl Faun Citra IPA.  Aroma jahod V plánu je prý IPA 13, která bude stejná jako Faun, ale s původně japonskou odrůdou chmele Sorachi Ace. "Faun je mé nejoblíbenější pivo z těch, co jsme zatím uvařili. Ale IPA se Sorachi Ace je ještě kontroverznější než Citra IPA. Je z chmele, který rozděluje lidi na skupiny. Ti, kteří jej mají rádi, vyhledávají z něho vařená piva po pivovarech, ale pro druhou skupinu je to pivo téměř nepitelné. Podobně to v podstatě vnímají i sládci, proto z něj vaří jen málokdo. Jeho vůně by se dala přirovnat ke kopru a kokosu," prozrazuje Jan. Strašečtí domovarníci prý rozhodně nemají v plánu dělat ovocná nebo kořeněná piva. Aroma získávají jen díky chmelům. "Dnes jsem byl v Antošovi degustovat druhou várku ENTa. Minulý týden tam bylo trošku diacetylu, ale dnes jsem byl hodně překvapený z jeho až jahodového aroma. To se nám zatím stalo jen jednou u podobného piva, ale ležením se to vytratilo. Proto chceme tohle pivo dostat ven co nejdříve."

adresa:  Palackého 31 271 01 Nové Strašecí

Strašák Hop Hop Hop 11% Pale Ale (8)

Pivo vařené k příležitosti hokejového MS. Tento hokejový svátek bohužel nevyšel, ale pivo vyšlo. Použili jsme chmely Simcoe, Lemondrop a Mosaic. Po Simcoe je pivo pryskyřičné, po Lemondropu svěží a po Mosaicu chmelově celistvé. Je pěkně voňavé, cukrátkové a velmi pitelné.

Strašák Elf APA 11°  (8.5)

Elf je osvěžující a pitelný Ale. Použili jsme americké chmely a jeden německý (melon). Dodaly pivu aroma a chuť po šťavnatém ovoci, citrusech, melounu. Každý si může najít to své a každému přejeme, ať chutná.   Svrchně kvašené světlé plné pivo. Nefiltrované, nepasterované.  
Složení: voda, slad (pale ale, château biscuit , château melano), upravený chmel (el dorado, citra, huell melon, nugget).

 Strašák Elf Faun Citra 13°  (8)

 

Faun je světlé svrchně kvašené pivo s oblíbenou chmelovou odrůdou Citra. Je citrusově aromatický, pryskyřičně hořký i osvěžující.   Svrchně kvašené světlé silné pivo. Nefiltrované, nepasterované.   
Složení: voda, slad (pale ale, mnichovský, carapils, melanoidní), upravený chmel (citra, centennial, nugget).

!turistika! 

fotogalerie 

Zbraslavská koza

Historie:

Zbraslavské pivovarnictví se může chlubit tradicí vskutku letitou. Vždyť vznik původního pivovaru lze bezpochyby klást již do prvního období zdejšího cisterciáckého kláštera, tedy na sklonek 13. století. První známý písemný doklad o zbraslavském pivovaru se nachází v listě opata Ant. Flaminga, adresovaném císaři Rudolfu II. z 22. 6. 1593.
Vydržoval sládka nebo mistra sladovnického, podstaršího, několik sladovníků a bednáře. Administrativní záležitosti obstarával převor. Po uhrazení vlastní spotřeby, která v posledních letech kláštera činila 300 sudů ročně, bylo pivo prodáváno v hospodách a šenkovních domech panství. V té době byly na Zbraslavi tři hospody: Velká hospoda, Nová hospoda, hospoda v čísle 25 a jeden menší šenk v čísle 84. Zámecká hospoda U Kotvy, dříve zvaná Traktér, vznikla později, až po zrušení kláštera.

Ročně se vařívalo okolo 50 várek po 34 sudech. V roce 1785, kdy byl klášter zrušen, převzal správu pivovaru náboženský fond. V květnu 1825 získal ve veřejné dražbě za 286.050 zl. ve stříbře zbraslavské panství včetně pivovaru kníže Bedřich z významného bavorského rodu Öttingen-Wallersteinů. Sládkem pivovaru byl Jan Köller, který v roce 1826 začal vařit vedle světlého i tmavé pivo. Již od počátku množství tmavého piva převyšovalo várky piva světlého, např. v roce 1826 bylo uvařeno 1938 sudů piva tmavého a 680 sudů piva světlého. V té době bylo také započato se stáčením piva do láhví. První skleněné láhve (6000 kusů) o obsahu jednoho mázu dodala sklářská huť v Těchobuzech. Zbraslavské lahvové pivo se také prodávalo v Praze, které v bednách po 10 neb 20 láhvích bylo možné zakoupit ve skladech: A. W. Tuskany a Comp. na Příkopě, v obchodě Biedermann a Kunerle v Celetné ulici a u pana Buchla v domě Karmelitánů na Malé Straně.

K zajištění vyšší kvality piva pak byla v roce 1834 opět snížena na 30 sudů. Jedna várka o 30 sudech trvala přibližně 13 hodin. Do roku 1837 byl zbraslavský pivovar provozován ve vlastní správě majitelů. Jelikož nedosahoval v odbytu piva předpokládaných úspěchů, byl v tomto roce pronajat sládku Václavu Baumanovi. První nájemní smlouva byla uzavřena na 4 roky a nájemné splatné ve čtyřech dílech činilo 4.000 zl. ročně. Později byly uzavřeny další nájemní smlouvy (až do roku 1863) a nájemné bylo nejprve zvýšeno na 5.000 zl. ročně a později, s ohledem na nedobré časy pivovaru, sníženo až na 2.000 zl. ročně. V letech 1834 až 1842 se průměrně vařilo 85 várek po 30 sudech. Již v první polovině 19. století bylo Zbraslavské pivo známo v širém okolí, jak v Praze, tak v oblasti povltavské. Jeho roční výroba se zvyšovala a zvyšoval se i objem jednotlivých várek. F. J. Konečný, vycházeje z archivních zápisů, uvádí: „V panském archivu je uchován zápis o tom, že v roce 1831 bylo zbraslavské pivo podáváno při dvorní tabuli na hradě pražském, za císařské návštěvy v Čechách. O jeho jakosti se tehdy velmi pochvalně vyslovil host císařského domu, italský vévoda z Luccy. V roce 1836 bylo vyhlášené zbraslavské pivo dodáváno dvornímu traktéru do Vídně a v roce 1840 bylo stolováno při prvním českém plese v Praze.“ Z jiných historických pramenů se však dovídáme, že kvalita zbraslavského piva nebyla vždy dobrá, pivo kyslo a muselo být zpracováno na ocet.
Od 1. března 1863 je pivovar veden opět ve vlastní správě knížecí rodiny. Již dospělý dědic kníže Karel Öttingen-Wallerstein povolal do pivovaru zkušeného odborníka Josefa Knoblocha dříve působivšího v nuselském pivovaru, který převzal funkce správce a sládka. Bylo započato s rozsáhlou rekonstrukcí pivovaru, v rámci které byl postaven nový hvozd, zřízena rozsáhlá humna, dvě lednice pro 600 for ledu, sklepy a veškeré zařízení pro roční výrobu 30.000 věder piva (7.500 sudů čtyřvědrových). Rovněž bylo vyměněno staré potrubí od pramenů na Královně za moderní kameninové. Přestože se přítok vody do pivovaru výrazně zvýšil, nestačil v suchém létě pokrýt jeho spotřebu, a tak se po dohodě s majitelem cukrovaru Ant. Richterem odebírala voda i z žabovřeských pramenů. V roce 1865 zhotovila pro pivovar firma Ringhoffer novou měděnou varní pánev. Pod vedením sládka Knoblocha došlo též k podstatné změně technologické - svrchní kvašení bylo nahrazeno kvašením spodním. Přes tyto rozsáhlé investice i navýšení provozního kapitálu nedosahoval pivovar očekávaných výnosů a byl proto opět pronajat. Od 1. listopadu 1868 se nájemci stali Jan a František Marešovi (otec a syn).
Nové budovy zbraslavského pivovaru byly postaveny v těsném sousedství areálu zbraslavského kláštera v roce 1764 za opata Desideria Duchoslava Andrese (opatem 1757 - 1770) a v hrubých rysech se dochovaly do dnešních dnů. Jednopatrová budova hlavního traktu, kde se nacházel hvozd, humna, skladiště a jiné provozní prostory a rovněž byt sládka a podstaršího, je první základní frontou později vzniklého čtvercového náměstí (většina domů na náměstí byla postavena v osmdesátých letech 18. století). K hlavnímu traktu bylo ze západu připojeno křídlo, kde se od počátku až do poloviny devadesátých let 18. století nacházela varna. Na severní straně tohoto křídla byla zvenčí umístěna pec s velkým ohništěm, ve které se topilo pod varní kotel dřevem. Na východní straně přiléhal vyšší přístavek pro vodní nádrž, do kterého přitékala voda starým klášterním potrubím z pramenů na Královně (Belveder) a odkud byla rozváděna borovými rourami po pivovaře. Pod varnou se nacházel rozlehlý sklep a lednice (sklad ledu).
V druhé polovině 19. století se zbraslavský pivovar (stále ještě ruční) řadí k těm větším. Historické prameny uvádějí výstav piva v roce 1873 27.270 věder (přibližně 15.400 hl), což výrazně převyšuje průměrnou výrobu piva na jeden pivovar ve výši 5.700 hl/rok (v tomto roce bylo v Čechách v provozu 948 pivovarů s roční produkcí 5,4 mil. hl piva). Poznamenejme, že daň za vystavené pivo tehdy činila 29.601 zlatých. Drobná zpráva v Pivovarských Listech z roku 1891 praví: „Největší pivovar na práci ruční jest pivovar knížete Oettingena na Zbraslavi. Zařízen jest na var 80 hl a se zřetelem ku velkému tomuto varu jest tudíž největší pivovar v Čechách, kde ve várně dosud není stroje rmutovacícho. Jak se nám sděluje, bude i tento závod v brzku zařízen na práci strojnou. Nájemcem tohoto závodu jest po dlouhá léta pan Frant. Mareš, majitel velkostatku Suchomasty.“ Nájem zbraslavského pivovaru Fr. Marešem skončil v roce 1895. Poté byl pivovar opět provozován ve vlastní správě Öttingen-Walersteinů. V roce 1895 byl přeměněn na parostrojní závod a vybaven byl novou varnou od firmy Ringhoffer. Koncem 19. století překročil roční výstav pivovaru již hranici 25.000 hl.
Poslední soukromý majitel zbraslavského pivovaru, Cyril Bartoň rytíř z Dobenína, koupil zbraslavské panství od knížete Karla Öttin gen-wallersteina mladšího (vnuka knížete Bedřicha) v roce 1910. Pivovar držel ve vlastnictví až do jeho znárodnění v červenci 1948. Do roku 1924 byl pivovar veden ve vlastní správě majitelů. Později byl dán do nájmu manželům Škvorovým, kteří jej provozovali až do roku 1948. Dobenínové ponechali ve funkci sládka, osvědčeného Jana Jiráska (působil v pivovaře od roku 1878, jako sládek od roku 1895), a dobře udělali. Vařil opravdu skvělé pivo, odbyt stoupal a před 1. světovou válkou překročil hranici 35 tis. hl. Dalšími sládky, kteří se nejvíce zasloužili o kvalitu Zbraslavského piva a hlavním dílem vytvářeli jeho věhlas, byli: Otto Schrotz (1921 – 1924), Josef Škvor (1924 – 1932), Ladislav Kučera (1932 – 1937), Václav Mucha (1938 – 1942) a František Škvor (1942 – 1948). Jako první sládek pivovaru působil v letech 1938 až 1945 inženýr Jaroslav Haase.
V letech 1936 – 1937 byla prováděna rozsáhlá modernizace pivovaru, v rámci které se uskutečnila přestavba celého středního bloku a byly připraveny nové prostory pro spilku a ležácké sklepy. V roce 1936 byl přímo v areálu zámeckého parku (na místě původního pivovaru) odkryt nový zdroj velmi kvalitní vody. Studna byla opatřena elektrickým čerpadlem ovládaným přímo ze strojovny pivovaru. Ve studni je vsazena mramorová deska s nápisem: CYRIL BARTOŇ DOBENÍN • A NÁJEM. PIVOVARU • JOSEF A MARIE ŠKVOROVI • ZBUDOVALI R. 1936.
Roku 1948 byl vyhláškou ministryně výživy č. 1476/48 zbraslavský pivovar i s pivovarskou hospodou „Kotva“ znárodněn. Po znárodnění byl začleněn do Pražských pivovarů n.p. Praha, ale již v lednu 1949 převeden pod Středočeské pivovary n.p. Velké Popovice. V roce 1950 bylo rozhodnuto. Výměrem ministra výživy č.j. 82439/50-III/7 z 19. prosince byl ve zbraslavském pivovaru trvale zastaven provoz, zařízení pivovaru bylo rozebráno a převezeno do pivovaru ve Velkých Popovicích a objekt byl přidělen firmě Biogena.

 

Začalo to malou prodejnou piva, s velkou historií sahající do roku 1936, na Zbraslavi, která nás vtáhla do pivního světa. Spousty malých pivovarů a také ty létající vaří jak o život. Nešlo odolat. Tahle myšlenka o Zbraslavské koze nás držela už hodně dlouhou dobu a zkrátka bylo jen třeba si uvědomit, že není na co čekat.

A jak řekly, tak udělaly ( já a máma). První věc, která všechno odstartovala, bylo logo.
Když moje máma večer u televize nakreslila do svého linkovaného sešitu obrázek kozy, prý jen tak na zkoušku, na první pohled jsem věděla, že to je ona. To je TA pravá koza, už od pohledu sympatická. No a začalo se vařit...

Rozhodli jsme se pro klasiku a to světlý ležák 12°a zahájily spolupráci s pivovarem Hulvát.
V květnu přibylo do chlívku druhé kůzle v podobě dalšího světlého 11° ležáku,
který nám vaří Rodinný pivovar Zichovec.

Doufám, že Vám bude chutnat a zastavit se pro ní můžete u nás v Prodejně piva u Černých.
Otevřeno dne prosinec 2017

adresa:  Kaškova 659  156 00 Praha 5- Zbraslav

Zbraslavská koza 12°  (8)

Narodilo se v Truskovickém pivovárku Hulvát. Recepturu nám vymyslel a pivo uvařil místní pan sládek Petr Záhorka, za což mu velice děkujeme.
V únoru, když se pivínko vařilo, nikdo netušil, že nebudou žádné pivní akce a jarmarky, kde byste si mohli dát čepovanou kozénku.
Jinak příjemý lehčí světlý ležák v pohodě pitelný...

 

Zbraslavská koza 11°  (7)

 

 

Pohodová pitelná jedenáctka u které se dá vydržeti, jak píší u dvandy je spíše chuťově lehčí avšak ne sladká a toho si cením..
 

 

 

!turistika!

 
!turistika! 

fotogalerie