pátek 29. května 2020

Pivovárek na Kopečku

 
Jen nemnoho měst se může pochlubit tak dlouhou a nepřerušenou tradicí (mimo období I.světové války 1917-1918) vaření piva, jakou se mohou pochlubit až do roku 2002 Svitavy. Město bylo založeno za vlády Přemysla Otakara II v r.1256 olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku a bylo vybaveno magdeburským městským právem, jehož součástí bylo i právo vařit a šenkovat pivo. Toto právo spojeno s vlastnictvím reality, v tomto případě měšťanského domu (obdobně tomu bylo i v jiných městech viz Plzeň).  Právovárečné měšťanstvo tvořilo 82 měšťanů s 83 podíly, protože radnici patřily podíly dva. Jednalo se vlastně o 82 domů, které tvořily fakticky celé město v rozsahu dnešního námestí.  Várečné právo spočívalo v tom, že měšťané vařili podle předem určeného pořadí v určeném období pivo ve svůj prospěch. Postupem času však s růstem města byly podmínky vaření piva v měšťanských domech nevyhovující, načež došlo ke sdružení protředků a v r. 1539 postavili v prostoru dnešní Máchovy aleje pivovar, respektive varnu se sladovnou, kde se pivo pouze uvařilo a mladina se pak převážela do právovárečných domů na prokvašení až po konečný šenk. Během 17. století došlo k velkému okleštění městských práv a tak si vrchnost vymohla postavení konkurenčního pivovaru v Lánech (někdy krátce po r. 1651 – Mercuriánská dohoda), čímž si vymohla právo várečné a právo šenku pouze ke svému prospěchu. Tento pivovar však v bouřlivých dobách zanikl a nadále se pivo vařilo pouze v pivovaru z r. 1539. 7.9.1781 během jarmarku vznikl požár v pivovaru, od kterého vyhořelo skoro celé město. Na troskách pivovaru byl vystavěn nový pivovar se sladovnou, který se v podstatě dochoval v Máchově aleji dodnes (prodejna nábytku Jednota). Jak postupem doby rostla spotřeba piva, nestačily již domácí sklepy, a tak byl v r. 1851 vybudován sklep a v r. 1863 spilka a sladovna (dnešní křižovatka ulic Pivovarská a 5.května), kam se mladina stále převážela ze starého pivovaru v Máchově aleji. Ale v r. 1876 započala výstavba varny a vodovodu z poličských luk a 9.4.1888 byla uvařena první várka v novém pivovaru. V roce 1933 prošel pivovar velkou modernizací, takže patřil ve své době k nejmodernějším pivovarům na Moravě. V poválečné době pivovar postupně zvyšoval výrobní kapacitu až do výstavu 200000 hl/rok, ale po r. 1989 postupně vlivem nastupující konkurence, nevhodných investičních záměrů a zejména vlivem privatizační pohádky došlo k ukončení výroby. Poslední várka byla uvařena koncem měsíce června v r. 2002. V roce 2003 došlo ke zbourání nejstarších budov a zasypání starého sklepa. Na vzniklém prostoru vyrostlo obchodní centrum.  A téměř přesně o děvět let později, na jiném místě a v jiném objemu než dříve, ale  přichází okamžik, kdy  navážeme na dlouholetou historii…………….
Společnost CzechBrewmasters s.r.o. je zabezpečuje technologické poradenství v pivovarnictví a sladovnictví. Spolumajitelem a jednatelem v jedné osobě je svitavák Jiří Karlík.  K hlavním činnostem patří technologické projekce, dodávky a rekonstrukce pivovarského zařízení, dodávky surovin pro výrobu piva a v neposlední řadě dodávky kompletních minipivovarů. Školíme obsluhy zařízení, vytváříme pracovní postupy, receptury, předáváme praktické zkušenosti  atd…  K dodávkám pivovarů poskytujeme zákazníkům kompletní službu v podobě sládků, zabezpečujících trvalý provoz. Takovým způsobem má majitel garantovanou kvalitu, která přináší zisk…. Naše společnost má momentálně 6 sládků a jejich počet hodláme stále zvyšovat. Působíme na několika místech v Rusku, na Ukrajině  v  Ázerbájdžánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a chystáme i Zimbabwe a Namibii.

adresa: Radiměřská 5a, 568 02 Svitavy

Bedi 10°  (8)


Klasická spodně kvašená světlá desítka, příjemně osvěžující mi velmi chutnala.

Škopeček 12°  (8.5)


Tato dvanáctka spodně kvašená vyráběná klasickým dvourmutovým způsobem rovněž šmakovala. Jinak kvasnicová podoba je charakteristická svojí plnou chutí a příjemnou vyšší hořkostí se zaměřením na dlouhodobé doznívání aromatické složky docílené kvalitním žateckým chmelem.

!turistika!

fotoalbum

Žádné komentáře:

Okomentovat