sobota 30. května 2020

Zámecký pivovar Zbraslavice

 
Zámecký pivovar Zbraslavice navazuje na tradici pivovarnictví ve Zbraslavicích, jehož kořeny se datují až do 16. století.  Obec Zbraslavice leží ve Středočeském kraji mezi Kutnou Horou a Zručí nad Sázavou. Za dávných časů si prý potulný rytíř Zbraslav na severním svahu kopce Poupil vybudoval dřevěný srub, kde poté žili jeho potomci Zbraslavici. Po potomcích Zbraslavice se osada nazývala nejprve jako Zbraslavici, poté se název proměnil ve Zbraslavice. Informací o dějinách Zbraslavic a taktéž i pivovaru ve Zbraslavicích není mnoho, to souvisí zejména s požárem, který roku 1809 zničil mnohé archivní dokumenty.  Řadu let byly Zbraslavice pouze vladyckým statkem. Roku 1496 se staly Zbraslavice celistvým a jednotným panstvím Jana Svatby z Otradovic a 13. dubna téhož roku téměř celé městečko vyhořelo. V 16. století se Zbraslavice staly poddanským městečkem, které vlastnilo několik panských rodů.  Jedním z panských rodů, které vlastnily Zbraslavice v 16. století, byly Malovcové z Malovic. Za Malovců v druhé polovině 16. století byla starší tvrz ve Zbraslavicích rozšiřována a přestavována na renesanční zámek. Uvádí se, že v této době vznikl při panském sídle i pivovar, který býval součástí malovcovského panského sídla. Fyzicky je však pivovar připomínán až v 17. století, konkrétně roku 1662, kdy zbraslavické panství přebral Jan Ondřej Horňatecký z Dobročovic. Jan Ondřej panství roku 1667 prodal Rudolfu Hendrichovi Odkolkovi z Újezdce. Statek byl zpustlý a od roku 1668 až do počátku 18. století se zde vystřídalo několik majitelů. Funkční pivovar ve Zbraslavicích se zmiňuje opět roku 1704, kdy ho vlastnil David Ottenfeld z Ottenfeldu.  Je třeba zmínit, že součástí zbraslavického zboží byla sousední ves Rápošov, kde byl taktéž činný pivovar, údajně pocházející až ze 14. století, tedy starší než ten zbraslavický. V této době byl Rápošov samostatné panství. V polovině 18. století oba pivovary vystavovaly dohromady cca 260 hektolitrů piva ročně. Rápošovský pivovar není dále nikde zmiňován, nejspíše byla jeho produkce převedena do Zbraslavic, které v té době vlastnila hraběcí rodina Deymů ze Stříže. V době kdy zbraslavické panství vlastnil rod Trauttmannsdorfů, mělo dojít ke zvýšení hospodářské výtěžnosti statku a hlavním činitelem tohoto zvýšení měl být právě pivovar. Roku 1809 zbraslavický zámek vyhořel, materiál z vyhořelého zámku byl použit na rozšiřování panského dvora a pivovaru nacházejícího se nedaleko trosek vyhořelého zámku. Trauttmannsdorfové vlastnili Zbraslavice i pivovar se sladovnou od roku 1777 do roku 1827. Roku 1827 je kupuje hrabě Josef Eduard Taaffe a o pět let později je vystřídán Jakubem Josefem z Löwenthalu.  Zbraslavické zboží s pivovarem a sladovnou koupil v roce 1872 politik a žurnalista Jan Skrejšovský. Pivovar v té době vystavoval cca 2 200 hektolitrů piva za rok. Posledními vlastníky pivovaru byli Schebkové. Ke konci 19. století přestával být pivovarský provoz rentabilní a v roce 1904 došlo k nevyhnutelnému zrušení pivovaru. V posledním roce pivovar vystavil 1 750 hektolitrů piva.  V roce 2015 byl provoz pivovaru ve Zbraslavicích opět obnoven a to zejména i díky finanční dotaci Státního zemědělského intervenčního fondu.  Zdroj: JÁKL, Pavel. Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Libri, 2004, 369 s., ISBN 80-727-7226-0.
Jejich piva lze ochutnat také na čepu v místním hotel Svatý Hubert.

adresa: Zbraslavice 2, 285 21 Zbraslavice

Markold 10°  (8)


Kvašení a dokvášení: Spodní, dvoufázové, hlavní kvašení na spilce, dokvášení v ležáckém tanku  Druh piva: Výčepní světlé  Původní stupňovitost: 10,0 – 10,6% hm.  Alkohol: 4,0 % obj.  Charakteristika, chuť a vůně: Světlé výčepní pivo, barva slámově žlutá, chuť plná, sladová, střední až vyšší nasycení, vyšší hořkost kompenzuje nižší obsah extraktu, nefiltrované, nepasterované  Chmele: Premiant, Sládek a Žatecký poloraný červeňák  Slady: Český a bavorský

Hubert 12°  (8.5)


Kvašení a dokvášení: Spodní, dvoufázové, hlavní kvašení na spilce, dokvášení v ležáckém tanku  Druh piva: Světlý ležák  Původní stupňovitost: 12,0 – 12,6% hm.  Alkohol: 5,0 % obj.  Charakteristika, chuť a vůně: Světlý ležák, barva tmavozlatá, chuť plná, sladová, střední až vyšší nasycení, se střední hořkostí, nefiltrované, nepasterované  Chmele: Premiant, Sládek a Žatecký poloraný červeňák  Slady: Český a karamelový

Diana 11°  (7)


Kvašení a dokvášení: Spodní, dvoufázové, hlavní kvašení na spilce, dokvášení v ležáckém tanku  Druh piva: Polotmavý ležák  Původní stupňovitost: 11,0 – 11,5% hm.  Alkohol: 4,3 % obj.  Charakteristika, chuť a vůně: Polotmavý ležák, barva měděná, chuť s mírným nádechem karamelového sladu, střední říz a příjemná doznívající hořkost, nefiltrované, nepasterované  Chmele: Sládek a Žatecký poloraný červeňák  Slady: Český, bavorský, karamelový

!turistika! 

fotogalerie 

Žádné komentáře:

Okomentovat