Rád ochutnávám piva především z minipivovarů a propojuji s pěší turistikou (odkazy najdete vždy dole pod příspěvkem)
Mé hodnocení vypitých piveček:
1 (hnus) 2 (fuj) 3 (patok) 4 (jedno a dost) 5 (průměr) 6 (dobré) 7 (pitelné) 8 (výborné) 9 (vynikající) 10 (jsem v ráji!)
Karlovarský minipivovar Karel IV. naleznete v příjemné restauraci Becherplatz. Hlavním produktem je světlé pivo Karel IV., které je nepasterizované a vaří se podle původní receptury. Kuriozitou je bylinné pivo stáčené do sudů dříve používaných na zrání Becherovky.
Pivovar nazvaný podle někdejšího lázeňského piva Karel IV. je součástí zrekonstruovaného komplexu budov Becherplatz, kde se dříve vyráběl proslulý likér Becherovka.
Dnešní minipivovar navazuje na tradici vaření piva v Karlových Varech, která započala roku 1370, kdy král a římský císař Karel IV. udělil městu titul královského města s privilegiem vaření piva. Tadice byla na dlouhých 13 let přerušena po té, co pivovar Karel IV. ukončil v roce 1999 výrobu v závodu na Sokolovské ulici v Rybářích.
V útrobách Becherplatzu však pivo Karel IV. opět povstalo v roce 2012 a vy si můžete vychutnat tradiční karlovarské pivo přímo v restauraci, nebo v prodejnách, kde vám nabídnou vše co je s pivem Karel IV. spojené.
adresa: T. G. Masaryka 282, 360 01 Karlovy Vary
Karel IV
Pivo plzeňského typu nefiltrované a nepasterizované, vařené z moravských sladů a českých chmelů. Na mě bohužel hodně dosladka...
Pivovar se nachází nedaleko řeky Ohře v severní části města Kynšperka nad Ohří o kterém je první písemná zmínka již z roku 1232.
Historie pivovarnictví v Kynšperku je také velmi stará. V historických análech se dočteme, že některá města bývalého Loketského kraje, včetně Kynšperka, si v roce 1547 stěžují, že šlechta zakazuje svým poddaným odebírat měšťanské pivo. Z tohoto se dá usuzovat, že se v Kynšperku vařilo pivo již v první polovině 16. století.
Skutečná historie pivovarnictví začíná rokem 1579, kdy Kynšperk získal od císaře Rudolfa II. várečné právo. Toto právo bylo v roce 1595 císařem potvrzené. Rok 1595 se dá považovat za rok zahájení vaření piva v Kynšperku.
V roce 1603 město Kynšperk postupně převzalo majetky Kašpara Belvice z Nostvic včetně panské sladovny. Na místě současného pivovaru byl v roce 1620 postaven nový pivovar.
V důsledku pobělohorských konfiskací získal majetek Kynšperka včetně pivovaru rod Metternichů, kteří zde vládli až do roku 1734. V první polovině 18. století patřil kynšperský pivovar mezi 10 největších pivovarů Loketského kraje s výstavem více jak 1300 hektolitrů piva ročně. V nastalém stoletém období se majitelé často střídali. V roce 1840 začíná nová historie pivovaru pod vedením rodu Haasů z Hasenfeslu, kteří vlastnili pivovar do roku 1945.
V šedesátých letech 19.století byl pivovar stavebně rozšířen a vybaven strojním pohonem. Kapacita pivovaru byla deset tisíc hektolitrů piva ročně. Sládkem v té době byl Kašpar Krämling, z významného chebského sladovnického rodu. V roce 1875 pivovar vyprodukoval 21 429 hl piva. Nástupce Krämelinga byl Albert Haberzettl, další věhlasný sládek, za jehož působení se v roce 1882 / 1883 vyprodukovalo 24 054 hl piva.
K rozvoji pivovaru v druhé polovině 19.století přispělo vybudování železnice spojující Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Díky tomu se mohlo pivo rozvážet do vzdálenějších míst. Zároveň dochází k zániku malých vesnických pivovarů v okolí Kynšperka ( Mostov, Lítov, Kaceřov), které nemohly modernímu kynšperskému pivovaru konkurovat.
Na přelomu 19. a 20. století byl pivovar kompletně přebudován. Z původního pivovaru zůstala jen sladovna a sklepy. Vzhled pivovaru odpovídal tehdejší průmyslové architektuře a její některé prvky můžete shlédnout i dnes.
Pivovar měl i moderní technologické vybavení. Varna byla šestinádobová s kotli vyhřívanými parou. Kapacita varny byla postupně rozšiřována z původních 112 hl na 150 hl mladiny. Předpokládalo se její rozšíření na 200 hl mladiny. Pivovarské sklepy měli plochu 1 145m2 a bylo v nich 170 dřevěných sudů o obsahu 30 a 50 hl. Spilka byla vybavena betonovými káděmi. Sladovní humna měla plochu téměř 1 000m2 a byla schopna zpracovat až 80 vagónů ječmene za kampaň.
V roce 1911 byl pivovar napojen na vodovod. Výstav modernizovaného pivovaru byl projektován na 80 000 hl piva ročně. V té době bylo v pivovaru zaměstnáno 62 dělníků a 8 úředníků. Správcem pivovaru byl jmenován Josef Kiesse. Sládkem se stál za celou modernizací byl Josef Hackl, který v pivovaru působil do roku 1925. Funkce správce pivovaru byla nahrazena v té době funkcí ředitel, kterým se stal Karl Heinrich. Ve výrobním roce 1911/1912 bylo vyrobeno nejvíce piva za celou historii pivovaru. Celkem 56 520 hl piva. Základ výroby tvořilo výčepní pivo. Dále se vařil ležák a pravděpodobně tmavé pivo. Kynšperský pivovar byl největším pivovarem na Sokolovsku (Falknovsku).
V době I. světové války se propadl výstav piva na desetinu rekordní produkce. V roce 1917/1918 bylo vyrobeno jen 5 071 hl piva. Počátek dvacátých let 20. století šla produkce piva postupně nahoru. Na konci dvacátých let dosahovala předválečnou produkci. Pivovar byl znovu modernizován. Největší novinkou byla instalace stáčící linky lahví. V roce 1925 byl jmenován novým sládkem Bedřich Watzka ze Stříbra jenž byl v roce 1937 vystřídán Karlem Mörlem.
V období II. světové války se ve funkci správce vystřídali Viktor Schebrlle, Kryštof Schmid a František Dietl. Krátkodobým ředitelem pivovaru byl i bývalý sládek Hackl. Nad pivovarem, po čas války, prováděl dohled Valter Petschinka.
Na začátku 20. století majetkově vládla Olga Hassová a poté její syn Jíří Haas, který se v roce 1945 zastřelil na hradě Bítov.
Po osvobození Československa byl jako německý velkostatek s pivovarem v roce 1945 konfiskován a byl do pivovaru dosazen národní správce Eduard Petřík, který byl zároveň sládkem. Pomáhali mi podstarší Karel Kašpar a nadsladovní Jaroslav Marek. Druhým správcem byl jmenován Václav Tůma, úředník, který byl dříve ředitelem pivovaru Novopramen v Brně a v Chlumci nad Cidlinou. Produkce pivovaru neustále klesala. Pohybovala se kolem 30 tisíc hl piva. V roce 1947 byl pivovar předán do správy ONV Sokolov jako Okresní kynšperský pivovar. Komise Svazu pro chmel, slad a pivo konstatovala po revizi pivovaru 17.4.1948 neblahé hospodaření národní správy. Pivovar byl shledán jako neperspektivní a došlo k upřednostňování chebského a karlovarského piva.
Koncem roku 1948 přešel pivovar do majetku města Kynšperka jako komunální podnik. Nadále však podléhal okresnímu orgánu - Společné okresní správě komunálních podniků v Sokolově.
V červenci 1951 uzavřelo ministerstvo potravinářského průmyslu s ministerstvem vnitra dohodu “O vyčištění výrobních programů”. Podle této dohody komunální podniky podléhající ministerstvu vnitra neměly provozovat některé odvětví výroby např. vaření piva. Národní podnik Chebskokarlovarské pivovary začal 4.7.1951 přejímat kynšperský pivovar. Současně bylo rozhodnuto o jeho likvidaci. Dnem 30.12.1951 byl pivovar uzavřen s výjimkou sladovny. V roce 1952 byly budovy přiděleny základnímu závodu v Chebu, strojní zařízení pivovaru bylo rozděleno do závodů Cheb, Chodová Planá, Karlovy Vary, Prunéřov, Petrohrad, Loket a Aš. Zařízení pivovaru bylo odvezeno a z objektů byly vytvořeny sklady.
Nová kapitola pivovaru v Kynšperku se začala psát v roce 2010 kdy celý areál pivovaru koupila společnost Absolut Active s.r.o. Praha. Postupně bude vybudován komplex pod názvem “ Kynšperský dvorec”, který bude obsahovat: Pivovar o kapacitě 5000hl s možností její rozšíření.
Pivovarskou restauraci s kapacitou 100 míst v klenutém prostoru bývalé sladovny a 48 míst v zimní zahradě. Součástí restaurace je i salonek. V budoucnu v areálu vyroste také hotel o kapacitě 100 lůžek s wellnes a relax centrem.
adresa: Sokolovská 482/40, 357 51 Kynšperk nad Ohří
Kynšperský zajíc
Světlé výčepní nefiltrované pivo se vyznačuje svěží vyváženou chutí a jemnou hořkostí.
Sokolovský pivovar PERMON má denní výstav 1500l. Výroba piva Permon byla zahájena v roce 2006. V roce 2011 byl pivovar modernizován a bylo mu městem Sokolov uděleno právo várečné. Kromě stáčení do již tradičních speciálních pivních 1l PET lahví byla instalována automatická stáčecí linka na skleněné lahve. To umožnilo rozšířit výrobu a sortiment prodeje tradičních nepasterovaných, nefiltrovaných piv o zahraniční pivní speciály. Rostoucí poptávka po pivních speciálech s požadavkem vyšší trvanlivosti a možností prodeje v běžných skladovacích podmínkách je umožněna využitím nově instalované moderní technologie. Tato technologie umožňuje uspokojit poptávku po pivu PERMON také nad rámec regionu a pro export.
Výroba piva PERMON se trvale snaží navázat na tradici pivovarnictví na Sokolovsku. Technické řešení výrobní technologie všech tří pivovarů důsledně vycházelo z historických pramenů a pivovary byly konstruovány podle řemeslných podkladů tak aby se pivo mohlo vařit tradičním způsobem podle osvědčených receptur na klasické varní technologii s otevřenými spilkami a dlouhodobým zráním v ležáckém sklepě s velkou kapacitou. Sokolovské pivo PERMON je vyráběno proslulou českou technologií. Je to tradiční přírodně řádně kvašené nepasterované živé pivo bez přísad. Čerstvější a kvalitnější pivo než přímo z minipivovaru totiž nikde jinde nedostanete. V pivovaru PERMON je vždy rozhodující zaměření na náročného zákazníka s důrazem na sortiment a kvalitu piva.
adresa: Komenského 77, 356 01 Sokolov
Permon světlé
Permon světlé
Svrchně kvašené pšeničné pivo od Permonu. Má světlou až slámovou barvou s
vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Chutná přesně jak má česká pšenice
chutnat, takže sladová, obilná, kořeněná a lehce ovocná chuť. Pivo má
střední až lehce vyšší říz a střední plnost těla. Je samozřejmě
nefiltrované a nepasterované.
Pivo amerického
střihu měděné barvy. V chuti je lehce cítit karamel a tóny kandovaného
tropického ovoce. Vše je podpořeno vyšší hořkostí získanou ze čtyř druhů
chmele.
Nefiltrovaný, svchně kvašený sour s rozmarýnem a malinou. Toto pivo je velmi osvěžující, ideální na horké letní dny.
Pivní Styl: Sour Druh kvašení: svrchní Objem (ml): 500 Obsah alkoholu: 4% Hořkost IBU: Barva EBU: 8
Miroslav Chalupník, podnikatel z Perštejna, se rozhodl v roce 2008 využít příležitosti a koupil budovu bývalé továrny. Z ní je dnes zbrusu nový pivovar, který ponese nejen jeho jméno, ale také tradici poctivého českého piva. Začala se tak psát nová historie nejen rodiny Chalupníků, ale také Perštejna, vesničky nacházející se v Krušných horách v údolí mezi potoky Malodolský a Hlučný. Obec, ve které žije nad tisíc obyvatel a která se stále rozrůstá, tak nově láká také milovníky zlatavého moku.První zmínka o Perštejně souvisí s hradem, dříve nazvaným Borschenstein, který pochází z roku 1344. Jeho založení do dnešního dne není zcela objasněno, ale jako zakladatel připadá Boreš z Rýzmburka anebo jeho příbuzní Šumburkové. pivovarDominantu obce tvoří Kostel sv. Vendelína. Stavba byla dokončena roku 1797, ale po druhé světové válce ale kostel začal chátrat. K jeho rekontrukci došlo nakonec díky Zaniklým obcím chomutovského regionu, obci Perštejn a dalším sponzorům. V obci se pořádá také řada společenských akcí, o které se nestará pouze zdejší obecní úřad, ale také sdružení Baráčníků v Perštejně. Mezi oblíbené události patří Fichtldechpárty, Svatováclavská jízda do vrchu nebo Perštejnský Masopust. Zajímavé akce se konají také v okolí Perštejna a v zimních měsících jistě oceníte nedaleko ležící Klínovec a Boží dar. V létě můžete navštívit koupaliště v Perštejně či aquapark v Klášterci nad Ohří. Pokud je Vaším koníčkem sjíždění řeky, neopomeňte vyzkoušet Ohři a jinak sportovně založení jedinci určitě ocení možnost cyklistiky a turistiky. Po sportovním vyžití přijde vhod odpočinek u dobře vychlazeného pivečka v pivovaru Chalupník. Na jeho místě stál dříve hamr, který roku 1889 koupil Wenzl Weissgerber z Vejprt. Nechal jej zbourat a místo něj spolu s podnikatelem Wingsem postavil továrnu na prýmky, kterou o rok později prodal Ludwigu Breitfeldovi. Ten se s novým domem rychle sžil, továrnu vybavil parním strojem a vodní elektrárnou. pivovarZahájil výrobu nejen nábytkových prýmek, ale také krajek, záclon, kalounů a nití z umělého hedvábí a bavlny. Práci tam tenkrát našlo asi 40 lidí. Z jednatele továrny se Breitfeld vypracoval na bohatého soukromníka a dokonce na starostu Perštejna v letech 1908 – 1918. V průběhu první světové války došlo k obrovskému poklesu výroby, a když Breitfeld v roce 1920 zemřel, nastoupil do vedení jeho syn. Ten spolu s Breitfeldovým zetěm obnovil výrobu a zaměstnal 120 lidí. Po roce 1945 Breitfeldova rodina opustila Perštejn a do továrny byl dosazen národní správce. O rok později začala fabrice hrozit likvidace. Kolem roku 1950 ale Breitfeldova továrna získala nového majitele, výrobní družstvo Vkus Teplice, které se zabývalo šitím spacích pytlů.
Továrna byla opět na prodej v roce 2008, kdy ji koupil místní podnikatel Miroslav Chalupník, který si splnil svůj sen. Jako milovník zlatavého moku se zde rozhodl vybudovat na vlastní náklady pivovar, který ponese nejen jeho jméno, ale také tradici poctivého českého piva. Rekonstrukce byla velice náročná. Bylo potřeba opravit původní stavbu a dostavět nové prostory pro kuchyň a restauraci. Velkou změnou prošla také venkovní fasáda. V dubnu roku 2013 se zde uvařila první várka piva, což je začátek historie pivovaru Chalupník.
V našem pivovaru vaříme pivo podle starých postupů, které jsou pro česká piva tradiční.
PIVO CHALUPNÍK je přírodní produkt, který vyrábíme pouze z místní vody, humnového sladu a chmele ze žatecké oblasti.
Nevyužíváme žádné urychlovací nebo zlevňující technologie, nepřidáváme žádná konzervační a stabilizační činidla, barviva nebo jiné chemické látky.
Naše pivo je nefiltrované a nepasterizované. Jsou v něm zachovány všechny přírodní výživné látky, které mají blahodárný vliv na lidský organismus.
adresa: Husova 47, 431 63 Perštejn
Chalupník Sládek
Spodně kvašené pivo s minimální dobou zrání 21 dní. Jedná se o to
poctivé výčepní pivo zlatavé barvy. Pivo charakterizuje příjemný říz,
lehké sladové tělo, jemná hořkost a hutná bílá pěna. Pivo je vhodné
k uhašení žízně i delšímu posezení.
Obsah alkoholu min. 4%.
Chalupník Premiant
Spodně kvašené pivo s minimální dobou zrání 40 dní. Světlé pivo
zlatavé barvy s plným sladovým tělem a výraznou hořkostí, vytváří
kompaktní chuťový zážitek charakteristický pro ležák českého typu. Plná
vyrovnaná chuť našeho ležáku doplňuje dobrou atmosféru při setkávání
s přáteli při výjimečných příležitostech.
Obsah alkoholu min 4,8%.
Chalupník Harmonie
Spodně kvašené pivo s minimální dobou zrání 40dní. Tmavý ležák s
hustou krémovou pěnou, harmonickou hořkostí vyvážené plné chuti
doprovázené karamelovými tóny, které jsou tvořeny směsí sladů. Pivo pro
milovníky bohaté chuti.
Roku 2006 se do Lokte vrátila tradice vaření piva. Právo vařit pivo udělil městu již Jan Lucemburský. Toto privilegium potvrdil roku 1352 jeho syn, císař Karel IV. a pivo se zde vařilo až do roku 1953. Nový Loketský pivovar se nachází v prostorách původní sladovny, dnešní pivnice. V lednu roku 2011 se pivovarský hotel dočkal zvětšení prostor i nabízeného sortimentů piv, nyní se v pivovaru dočkáte světlé i tmavé jedenáctky a špekového piva třináctky. Rodinný pivovar Svatý Florian je součástí hotelu Císař Ferdinand. Výroba piva ve zkratce Suroviny pro výrobu piva jsou obilniny, voda a chmel. Po sešrotování sladu (naklíčený ječmen) následuje vystírání, tedy proces míchání sladového šrotu s vodou, které probíhá ve vystírací kádi. Poté nastává rmutování. Rmutování je proces, při kterém se látky ze sladu štěpí na složité polysacharidy a zkvasitelné cukry za postupného ohřívání. Při scezování se oddělí kapalný podíl - sladina od pevného podílu - mláta. Povařením sladiny s chmelem přechází hořké látky chmele do roztoku a výsledkem je horká mladina. Mladina je zchlazena ve vířivé kádi, zchlazená a provzdušněná mladina se přečerpá do uzavřených nerezových cylindrokonických tanků, kde jsou připraveny pivovarské kvasinky. Při kvašení dochází k přeměně zkvasitelných cukrů na alkohol a CO2. Po prokvašení se ,,mladé pivo" zachladí a bez usedlých kvasnic se čerpá do ležáckých tanků, kde dozrává až několik týdnů. Během celého procesu je velmi důležité dodržovat stanovené teploty. Naše piva jsou dělaná jen z nejlepších českých surovin z oblasti Žatecka, v pivovaru se snažíme zachovat tradiční postupy výroby piva. Věříme, že naše úsilí oceníte a piva Vám zachutnají.
Domácí pivovárek je součástí restaurace U Hastrmana na Velkém Rybníku. To je malá obec ležící na cestě mezi Karlovými Vary a Hroznětínem. Restauraci není problém najít, protože se nachází u hlavní silnice, dokonce přímo u autobusové zastávky linky mezi Karlovými Vary a Abertamy. Moc často sem ale bohužel autobusy nejezdí. S vařením piva jsme zde začali 13. března roku 2005. Jednalo se jen o zkušební várku, první várka tak byla uvařena na kuchyňském sporáku. Pivo návštěvníkům zachutnalo, a tak se rozběhl administrativní kolotoč, díky kterému se pivo začalo oficiálně prodávat až v září roku 2006 pod značkou Velkorybnický Hastrman. Do konce tohoto roku se stihlo uvařit 50hl piva. Během dalšího roku jsme si ověřili, že je naše pivo konkurenceschopné, protože se ho prodalo více než 200hl. Vařily se jen tři druhy – světlá Jedenáctka, světlá Dvanáctka a polotmavá Třináctka. Postupem času přibyly do naší stálé nabídky další dva druhy – Tmavý ležák (dvanáctka) a Staročeské bílé pivo. Po získání zkušeností, přestavění varny, spilky i ležáckého sklepa jsme si mohli dovolit vařit i speciály, ze kterých jsou nejoblíbenější puškvorcové, medové, nakuřované a novozélandské z kategorie piv spodně kvašených a piva typu ale a alt z těch svrchně kvašených. Tato piva se na našem výčepu během roku různě střídají. Více o tom, co se u nás již všechno uvařilo, najdete zde. Výstav našeho pivovárku každým rokem stoupá, v roce 2009 se zastavil na 380 hl, v roce 2010 to bylo 401 hl a v loňském roce 491 hl. Historie našeho pivovárku není dlouhá, ale naše pivo jistě obohatilo pivní trh na západě Čech. Každý z milovníků piva, který nás navštíví, jistě ocení výrobu piva v téměř domácích podmínkách a klasickou technologií za použití velice kvalitních surovin. Exkurze do pivovárku jsou možné jen po předchozí domluvě. Sládek Luboš Vorel.
adresa: Velký Rybník 9 363 01 Ostrov
Hastrman
Pivo vařené z plzeňského sladu a žateckého chmele. Charakteristické je svou sladovou chutí s příjemným chmelovým dozníváním. Získaná ocenění: 2. místo Jarní cena českých sládků (2008)
Hastrman
Hastrman
Ovocná chuť a světlejší barva... tím je charakteristické toto pivo
vařené ze sladované pšenice a plzeňského sladu, chmelené červeným
poloraným žateckým chmelem. Získaná ocenění: 2. místo Jarní cena českých sládků (2009) 2. místo Jarní cena českých sládků (2010) 3. místo Jarní cena českých sládků (2011) 3. místo O nejlepší prázdninové pivo roku 2011 3. místo v soutěži o nejlepší Pohádkové pivo (2012)
Sklepní pivo je vzpomínka na dávno minulé časy, kdy piva zrála v
dubových sudech ve sklepích pivovarů. V dnešní době to již není možné, a
tak byla během procesu vaření použita dubová kůra, aby onu speciální
chuť napodobila.
Dávní Slované stejně jako Germáni vařili silné kvalitní pivo. „Evropské centrum přírodních pivních lázní“ zachovalo i tuto tradici. V německém zařízení se zde vaři tři druhy 14% piva. Je to Karlovarské světlé „Starý hrad“, Karlovarské tmavé „Starý hrad“ a polotmavé „Karlsbader Beer“ – jen voda, slad, chmel a droždí nejvyšší kvality. Způsob vaření piva je infuzní, což je pro Čechy netypické, ale rozšířené v Německu. Pivo je chutné, i přestože je jeho intenzita pro hosty zpočátku nevýrazná. Tmavé pivo se díky našim dlouhodobým experimentům podařilo vytvořit jemné a bez hořkosti. Toto skvělé tmavé, živé, nefiltrované a nepasterizované pivo, které si uchovalo všechny své vitamíny a prvky, se přidává do pivních koupelí.
Pivovar Evropského centra přírodních pivních lázní zachovává staroslovanskou tradici vaření silného, kvalitního a neobyčejně chutného 14° piva. Podobné pivo lidé vařili před 12000 lety v místech současného Turecka a Izraele. Jenom toto pivo se všemi vitamíny a mikroelementy pivo se následně využívá v provozu pivních lázní k pivním koupelím a také v síti restaurací „Staroslovanská kuchyně“. Značky piva (pivní speciály) vyrobené v našem minipivovaru : „Karlovarské pivo Starý hrad“ světlé „Karlovarské pivo Starý hrad“ tmavé „Karlsbader Bier“ polotmavé To je nepasterizované a nefiltrované pivo. To znamená, že je bez konzervace. To je České pivo z malého pivovaru a snad nejlepší pivo v EU. Chcete-li ochutnat lahodnou chuť zlatavého moku „Karlovarské pivo Starý hrad“, navštivte jednu z restaurací, kde se toto pivo točí. Toto pivo dostanete pouze v Restauracích „Staroslovanská kuchyně“:
