neděle 22. prosince 2019

Hákův parní pivovar

 
Minipivovar vybudovaný ve druhé polovině roku 2018 v obci Mlékojedy u Litoměřic, jehož plánovaný cílový roční výstav je 2500 hl. 
Mezi naše první piva patří SVĚTLÝ LEŽÁK 11, pivo stylu Czech Lager, spodně kvašené, světlé zlatavé barvy, jehož plnější tělo podporuje vyšší hořkost piva, chmelený třemi českými chmely, z nichž Žatecký Poloraný Červeňák tvoří příjemné chmelové aroma. Následují speciály ALE KOTVIČNÍK 14, svrchně kvašené pivo stylu Ale, měděné až zlatavé barvy, u nějž vyniká hořkost a aroma českých a amerických chmelů. Pivem je prostoupena bylina Kotvičník zemní, která je v pivu cítit jako jemné slaměné aroma. Dále je to tmavý neprůhledný STOUT ŠALVĚJ 14, svrchně kvašené pivo stylu English Stout, střední plnosti s výraznou chutí po praženém sladu a hořké čokoládě. K této chuti příjemně navazuje bylina Šalvěj lékařská, přidaná do piva, a americký chmel Simcoe, který dává pivu charakteristickou chuť a aroma. Na Den Svatého Valentýna jsme uvařili ZAMILOVANÝ ALE 11, pivo stylu Amber ALE, svrchně kvašené, u nějž je kombinací sladů při napití cítit silná karamelová chuť, českými chmely vytvořena základní hořkost, pro lehké květnaté až citronové aroma použito chmele Citra. Přidáním extraktu z řepy za studena jsme dodali pivu ještě intenzivnějšího červeného odstínu a narůžovělé pěny. Mimo vaření vlastních piv poskytujeme služby i létajícím pivovarům, pro které máme připravenou spolehlivou a výkonnou technologii, odborný a spolehlivý personál, příznivé ceny a dobrou dopravní dostupnost. Pivovar je vybaven dvounádobovou varnou s parním ohřevem o objemu 10 hl a je zde instalováno zatím celkem 10 ks CKT tanků (6 x 20 hl + 4 x 10 hl). Varna je kompletně vybavena armaturami s pneumatickým či elektrickým ovládáním a je řízena centrální digitální volně programovatelnou jednotkou. Některé fáze výroby jsou automatizovány. Sklep je kompletně monitorován řídící jednotkou a naměřená data (čas, teplota a tlak v tancích) jsou archivována. Zařízení je vybaveno dálkovým přístupem ke kontrole i obsluze (např. změny některých nastavených hodnot). S každou předávanou várkou pro cizí klienty bude doložen soubor naměřených dat. Pro usnadnění práce sládka je pivovar vybaven mechanizovaným vsypem sladu do online šrotovníku a namačkaný slad je pro vystírku do mladinové pánve dopraven šnekovým dopravníkem. Pivovar je provozován firmou Elaren s.r.o., která vybavila touto technologií již více než 15 pivovarů (více na www.elaren.cz).
Momentálně zde vaří paní sládková Olga Matyášová
S úctou Jiří Hák
DEJ BŮH ŠTĚSTÍ!

adresa: Mlékojedy 84, 412 01 Mlékojedy

Světlý ležák 12°  (7.5)

 
Pivo stylu Czech Lager, spodně kvašené, světlé zlatavé barvy, plnější tělo podporuje vyšší hořkost piva, chmeleno třemi českými chmely, z nichž Žatecký Poloraný Červeňák tvoří příjemné chmelové aroma.

Zamilovaný  Ale 11°  (8)


Pivo stylu Amber ALE, svrchně kvašené, kombinací sladů je při napití cítit silná karamelová chuť, české chmely použity pro základní hořkost, pro lehké květnaté až citronové aroma použito chmele Citra. Alternativně do piva může být za studena přidán čistý extrakt z řepy, který pivu dodá ještě více červených tónů a narůžovělou pěnu.

 Hák 11°  (8)
 
 

Pivo stylu Czech Lager, spodně kvašené, světlé zlatavé barvy. Plnější tělo podporuje vyšší hořkost piva. Hákova 11° je chmelena třemi českými chmely, z nichž Žatecký poloraný červeňák tvoří příjemné chmelové aroma
Nefiltrovaný HÁK 11° má příjemně osvěžující hořkou chuť, potěší milovníky speciálů a zejména ty, kteří mají rádi poctivé české ležáky.

Hořkost:45 IBU
Barva:13 EBC
Stupňovitost původní mladiny:11,1 EPM
Obsah alkoholu:min. 4,9 % obj. 






Hák 12°  (8)



  
 
 
 
Spodně kvašené nefiltrované pivo stylu Czech Lager, zlatavé barvy. Chmeleno třemi českými chmely s dominancí Žateckého poloraného červeňáku, který podporuje výraznější chmelové aroma.
Milovníci ležáků ocení plnost a výraznější hořkost Hákovy 12°. 

Hořkost:IBU
Barva:EBC
Stupňovitost původní mladiny:12 EPM
Obsah alkoholu:min. 4,9 % obj.      
 
 
Hák Kotvičník Ale 14°  (8)
 

Svrchně kvašené speciální pivo stylu ALE, vyznačující se měděnou až zlatavou barvou. Je vzhledáváno zejména pro svoji hořkost a aroma českých a amerických chmelů. ALE Kotvičník 14° má mohutné tělo s vyšším zbytkovým extraktem. Pivem je prostoupena bylina Kotvičník zemní, která mu dodává jemné slaměné aroma.
Podle některých zdrojů má kotvičník (tribulus terestrris) blahodárné účinky na reprodukční systém, podporuje sexuální aktivitu a vitalitu. Ale pozor - Hákův ALE Kotvičník má obsahuje 6% alkoholu (ABV).

Hák Stout 14°  (8.5)



 

Svrchně kvašené pivo stylu English Stout, tmavé neprůhledné barvy a střední plnosti. Chutná po praženém sladu a hořké čokoládě. K těmto chutím se příjemně váže bylina šalvěj lékařská a americký chmel Simcoe, který dává pivu charakteristickou chuť i aroma.

Piva s příchutí bylin si svoji cestu do sklenic milovníků speciálů teprve hledají, buďte mezi prvními, kteří budou mít na HÁKŮV STOUT názor.

 Hák Red Ale 11°  (8)
 
 
Pivo stylu Amber ALE, svrchně kvašené, kombinací sladů je při napití cítit silná karamelová chuť, české chmely pivu dávají základní hořkost, lehké květnaté až citronové aroma tvoří chmel Citra. Příležitostně do piva za studena přidáváme čistý extrakt z řepy, který pivu dodá ještě více červených tónů a narůžovělou pěnu.
Hákův RED ALE je výjimečné pivo, do kterého se snadno zamilujete.
 
Hořkost:34 IBU
Barva:30 EBC
Stupňovitost původní mladiny:11,0 EPM
Obsah alkoholu:min. 4,0% obj.
 

pátek 13. prosince 2019

Pivovar Na Čtyřce

 
Když se rozhodovalo, co by mělo být v domě Na Čtyrce, vycházelo se z toho, co už tam bylo – to vždycky nejlépe funguje. V domě na pelhřimovském náměstí historicky sídlil mázhaus a pivovar, proto nebylo nic lepšího, než je na místo vrátit. Na mázhaus navázala restaurace a pivovar byl další na řadě. Vize projektu byla obnovit původní účel stavby a přitom nezmařit její historickou hodnotu. Stálo to několik let práce, ale myslíme, že se podařilo.  „Minipivovar se skládá ze spousty zařízení a já jsem se nejdřív musel naučit se vším zacházet. Od začátku jsem byl u toho, když kluci z Pacovských strojíren minipivovar sestavovali, a na všechno jsem se jich vyptával. Dodavatel měl za úkol zařízení namontovat i odzkoušet a za tím účelem tedy přijel jejich sládek. Veškeré slady, kvasnice, chmel jsem si ale musel sehnat sám – copak já jsem věděl, kde se to kupuje? Takže jsem vyrazil za kamarádem, který se v oboru už léta pohybuje. Některé suroviny mi půjčil a poradil mi. Pak jsme se sládkem všechno odzkoušeli, doladili, co nefungovalo, a teprve asi po třech měsících bylo hotové první pivo.“ Milan Štěpáník, sládek  Piva pojmenoval Ladislav Teisler, byl pro jednoduché názvy, a proto je desítka prostě pelhřimovská. Novorychnovská jedenáctka je spojena s místem narození pana Teislera. Svatojakubská dvanáctka dostala jméno podle kašny se sochou svatého Jakuba na pelhřimovském náměstí. Bavorská třináctka odkazuje k použitým bavorským surovinám. V nabídce tedy najdete čtyři naše piva a každé má to své.
V sobotu 27. sprna 2016 byl v Pelhřimově požehnán nový Pivovar Na Čtyřce, který je součástí stejnojmenné restaurace na Masarykově náměstí. Firma Adélka, které pivovar i restaurace patří, uspořádala při této příležitosti na malebném pivovarském dvoře slavnostní setkání, kterého se zúčastnili starosta města Pelhřimova František Kučera, poslanec Josef Kott, členka rady města Ivana Kociánová a dále zaměstnanci a přátelé firmy. Starosta František Kučera ve svém krátkém projevu vysoce ocenil práci a mimořádné úsilí Ladislava Teislera i celé firmy Adélka, díky kterému se podařilo v uplynulých letech pivovar vybudovat.
 „Tady se před dlouhými roky pivo vařilo, ten dům měl právo várečné. A po několika stoletích se to vaření piva vrací zpět,“ řekl starosta města. Ten mimo jiné připomněl, že podle záměrů Ladislava Teislera by měly k pivovaru v budoucnu přibýt ještě další provozovny s regionálními produkty z Vysočiny. „Jedná se o mimořádný projekt, který bude mít velký význam nejen pro občany města, ale i pro turisty a pro celkové zvýšení atraktivity města,“ zdůraznil starosta. Po slavnostním obřadu, který provedl kněz Gabriel Jozef Labuda, pak starosta František Kučera osobně, společně se sládkem nového pivovaru Milanem Štěpáníkem, narazil soudek čerstvě požehnaného piva.   Jak prozradil Ladislav Teisler, na „čtyřce“ se vařilo pivo už kolem 14. století. Potvrdila to i skutečnost, že při historicko-geologickém průzkumu se zde našly dobové kvasné kádě. „Pivo tady má svoji hodnotu a historii a já bych byl rád, kdyby ten dobrý duch se sem vrátil, protože to naši předkové určitě dělali s láskou,“ řekl mimo jiné Ladislav Teisler. „Přeji všem, do to pivo budou pít, aby je z něj nebolela hlava a aby ho pili vždy ke svému štěstí,“ řekl Ladislav Teisler, který poděkoval všem, kteří se na vybudování nového pivovaru podíleli.  Pivovar „Na Čtyřce“ má kapacitu 2500 hektolitrů ročně a vaří se v něm čtyři druhy piva: Pelhřimovská 10°, Novorychnovské polotmavé 11°, Svatojakubský ležák a tmavý Bavorský ležák. Generálním dodavatelem technologie jsou Pacovské strojírny a. s.

adresa: Masarykovo náměstí 4, 393 01 Pelhřimov

Pelhřimovská 10°  (6)


Pivo Pelhřimovská desítka je uvařeno ze dvou druhů sladu. Vyznačuje se vysokým podílem českého humnového sladu a sladu bavorského. Chmelení je zajištěno dvěma druhy českého chmele na hořkost IBU 25. Prokvašena je na 3,8% obj. alkoholu. Vyznačuje se velmi světlou barvou a příjemnou svěží chutí, příjemnou obzvlášť v letních horkých měsících.

Svatojakubský ležák 12°  (7.5)


Toto pivo je uvařeno ze dvou druhů sladu. Zde převažuje rovněž český slad humnový. U tohoto piva je barva a plnost chutě doladěna vídeňským a dvěma typy bavorských sladů. Chmelení je zajištěno třemi druhy chmele (českými a německým) na hořkost IBU 40. Obsahuje 4,5% obj. alkoholu. Barva zlatá EBC 10. Výborný plný, vyvážený, jemně hořký mok.

fotogalerie 

Pivovar Poutník

I když historie piva sahá do Mezopotámie, do období před pěti tisíciletími, u nás pivo zdomácnělo natolik, že jej můžeme považovat za současnost národní kultury.  Pokud rčení „Kde se pivo vaří, tam se dobře daří" je pravdivé, tak v Pelhřimově je tomu nejméně 450 let. Bylo to roku 1552, kdy město obdrželo právo várečné. Ale je nepochybné, že se pivo vařilo již dříve.  Nejprve se vařilo po jednotlivých domech, které měli právo várečné, tedy v hradbách, kde byli obyvatelé „usedlí". Ale půjčováním pánví, nedodržování regulí, vaření piva o nízké kvalitě, to vše vedlo ke sporům a tak právovárečníci opustili tento způsob vaření „po domech" a jako sídlo pivovaru si zvolili dva domy v Růžové ulici, v místech nynější SPŠS.  Koncem XVII století přesídlil pivovar do míst mezi dnešní ulicí Solní a dřívější Děkanskou. Pivovar přiléhal k vnitřní městské hradební zdi a zabíral celý parkán a polovinu příkopu. V roce 1752 zde bylo postaveno i obydlí pro sládka.  Krátce po polovině XIX století přešel pivovar na tehdy u nás nově zaváděnou technologii spodního kvašení. Více než 200 let stará budova pivovaru však přestávala být vyhovující a tak se roku 1898 začala stavět budova nová, moderní.  V novém pivovaru se začalo vařit pivo na konci roku 1899. Pivovar tehdy nepostrádal žádnou z vymožeností doby. Parostrojní pohon, účelové a prostorné provozovny.  Po znárodnění v roce 1948 byl pivovar včleněn do n. p. Horácké pivovary a po čase se stal závodem n. p. Jihočeské pivovary.  Po pádu socialismu, žádají potomci „právovárečníků" o navrácení pivovaru, ale spor se táhl celých 10 let a pivovar zatím stále patřil pod rozpadající se Jihočeské pivovary. Po několika soudních líčeních a odvoláních se soud rozhodl, že majetek nebude vrácen a pivovar bude privatizován.  Pivovar v roce 2001 kupuje firma DUP zabývající se výrobou kožené galanterie, která provádí v Pelhřimovském pivovaru velké změny. Pivovar dostává svoje obchodní jméno POUTNÍK, je změněn marketing firmy a to nejdůležitější, mění se technologický postup vaření piva. Tím vzniká nové pivo na trhu, pivo plné chuti a stabilní kvality.
Pivečka ochutnány kousek od pivovaru ve Vlasákově restauraci.

adresa:  Pivovarská 856, 393 17 Pelhřimov



Poutník světlé 10° (7)


Nepasterizovaný, středně prokvašený Poutník výčepní se vyznačuje střední plností, s příjemně jemnou hořkostí a středním řízem. Chuť je nádherně čistá, s aroma žateckého chmelu. Pro výrobu používáme křišťálově čistou pramenitou vodu z poutního místa Křemešník. Vůně piva odráží jemné moravské slady.

Poutník světlé 11° (6)


Středně prokvašený Poutník 11° je vařen bez přidávání cukru. Toto nepasterizované pivo se vyznačuje střední plností, s příjemně jemnou hořkostí a středním řízem. Chuť je lahodná a vyvážená. Poutník 11° je vařen z křišťálově vody z křemešnických kopců. Ve vůni můžete nalézt jemné moravské slady.

Poutník světlý kvasnicový 12° (8)


Kvasnicový ležák je chuťově vytříbené pivo, snadno rozpoznatelné díky mírně „zakalenému“ nádechu. Ve výrobě používáme naši tajnou kvasnicovou recepturu, která mu vtiskla jeho nezaměnitelnou příchuť. Pivo je plně zakulacené s příjemným řízem, 
hořkostí a jemným kvasnicovým aroma.

Poutník světlý speciál 14° (7)

  
 

K výrobě se používá nejen kvalitních surovin, ale i klasická technologie. Všechny tyto přednosti se ještě zvišují tím, že piva jsou přírodní nepasterovaná. 14% speciál je vyráběn pouze na vánoce, velikonoce a speciální příležitosti.

neděle 8. prosince 2019

Pivovar Kaberna



 
Název Kaberna je převzat z Tišic, ze zájezdní hospody Kaberna, která byla zrušena v roce 1927. Původně měl být postaven pivovar zde, ale protože zde není pitná voda, ani napojení na kanalizaci, rozhodlo se umístit pivovar v Mlékojedech.
Dne 26. listopadu 2015 byl zkolaudován pivovar Kaberna v Mlékojedech. V průběhu prosince 2015 jsme dotáhli všechny potřebné formality s Celním úřadem pro povolení Daňového skladu.
Od 1. ledna 2016 probíhal zkušební provoz pivovaru se zkušebními várkami, pro doladění řídícího programu a vyladění technologie i receptur. Otevření s naražením prvního sudu pro veřejnost proběhlo 11. 6. 2016.
Celá akce od první čáry na výkrese do kolaudace trvala 17 měsíců. Bylo potřeba 42 vyjádření, stanovisek, rozhodnutí, či zjišťovacích řízení. Podkladem pro ně bylo více než 500 stránek dokumentů a výkresů.  Součástí pivovaru je pivovarská prodejna, kde je k dispozici točené a lahvové pivo. Protože u prodejny je k dispozici pouze otevřené (nezateplené) kryté venkovní sezení, prodejna nefunguje v zimních měsících.  Pivovar má v současnosti výstav do 100 hl. Pracujeme ale na rozšíření ležáckých tanků pro navýšení kapacity.  Co se týká sortimentu, vaříme hlavně svrchně kvašená piva v rozsahu od 8°do 22°. Vaříme pšeničná piva bavorského typu. Mezi naše sezónní piva patří višňový Kabrňák, ale i Stout s chilly. Oblibu u našich zákazníků si našel náš Zabiják iluzí a Kabrňák Kazbek, ale také naše pšeničná piva.
Vše funguje jinak díky sládkovi a majiteli jměnem Jaroslav Verner.

adresa:  Hlavní 129, Mlékojedy, 277 11 Neratovice

Kabrňák Barbe Rouge 14° (8)


Zajímavé silnější pivečko s přidáním francouzského chmele. Aroma této nové odrůdy spočívá v tónech sladkého červeného ovoce - jahody, maliny, třešně.

Kabrňák Winter Ale 15° (7)


Vánoční speciál aneb silnější pivko s ovocem s trochou smetanovější chuti celkem chutnal...
 
Kabrňák Pšeničný 10° (7.5)
 

 
Příjemná lehoučká pšenka byla fajn...
 
 
Kabrňák Summer Ale 12° (6.5)
 

 
Letní ejlík se celkem dal, ale na delší pití bych to neviděl...

Kabrňák Mosaic 12° (7)
 

Tento ejlík celkem šmakoval...

Kabrňák Strýc Pepin 17° (8)
 

 
Toto silné pivko opravdu šmakovalo...
 

!turistika!

fofogalerie

úterý 3. prosince 2019

Pivovar Český Brod

Počátky českobrodského pivovarství sahají pravděpodobně až k přelomu 13. a 14. století, kdy je Brod osadou v majetku pražských biskupů. Jisté je, že varné právo uděluje tehdy již "Českému" Brodu první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic roku 1360.     Město na polovině cesty od Prahy ke Kutné Hoře povyšuje císař Zikmund Lucemburský v roce 1437 na královské a zároveň potvrzuje jeho právo vaření piva včetně práva mílového. Ač je Český Brod mezi královskými městy jedním z nejmenších, stává se po následující dvě století pivovarnickou velmocí. V 16. století se již nevaří v mnoha měšťanských domech jako ve středověku, ale v 8 až 10 větších pivovarech. Koncem 16. století je, přepočteno na hlavu, město největším producentem a exportérem piva v království. Třeba v roce 1576 uvaří celých 42 350 hl. Bohatství a blahobyt ukončuje třicetiletá válka, během níž město opakovaně vyhoří a mnoho obyvatel zahyne nebo uprchne. Rokem 1654 datujeme první zmínku o zřízení obecního pivovaru ve staré tvrzi v severní části města jako jediného společného podniku měšťanů s právem várečným. Obklíčení lichtenštejnskými državami a nedostatek surovin dusí městskou ekonomiku a brání pivovaru v odbytu. Pivovar neprosperuje, vaří špatné pivo a od roku 1727 jej měšťané pronajímají. V roce 1739 město i s pivovarem vyhoří.   Nový impluls městské ekonomice i pivovarství přináší až stavba železnice z Vídně do Prahy (1845). Koleje otevírají nové odbytové možnosti. V těchto letech nastává boom pivovarského a sladařského průmyslu v Čechách. Vznikají nové pivovary - plzeňský, smíchovský, budějovický. Staré řemeslné pivovary zanikají. Také starý obecní pivovar v Českém Brodě zastaral a tak je v roce 1861 zakoupen pozemek ve vytěženém lomu na kámen, kde  v roce 1864 nejdříve vznikají nové ležácké sklepy. Pivo se ale dál vaří ve starém pivovaru na dnešním Husově náměstí, zbořeném bezohledně komunisty v roce 1972. Až v roce 1884 je rozhodnuto o postavení moderního, parou poháněného provozu vedle již stojících ležáckých sklepů. Základní kámen datovaný dnem 17. červenec 1884 lze na zdi staré varny dodnes nalézt. První várka proběhne 21. dubna 1885.  Podniku se s výkyvy daří: rok 1911, výstav 40 000 hl, rok 1912, je postavena a vybavena nová parostrojní varna s kotelnou od firmy Novák a Jahn z Prahy - Buben. Varna umožní vařit dvě várky, celkem 125 hl mladiny, za den a je ve své době na špičkové úrovni, což dokládá skutečnost, že bude sloužit až do posledních dní pivovaru. V 1. světové válce výroba pro nedostatek surovin skomírá. Zlaté časy pokračují v době 1. československé republiky, kdy je absolutním rekordem výrobní rok 1928 / 1929 a 50 000 hl piva, z toho 46 500 hl 10° světlého, 1500 hl 12° světlého ležáku a 2000 hl tmavého 14° granátu. Pivovar je dále rozšiřován a modernizován. V roce 1924 je kotelna a strojovna rozšířena o parní stroj a postaven nový 40 metrů vysoký komín, v roce 1927 je postavena "sudová výpravna" se stáčírnou, v roce 1929 administrativní budova a v roce 1933 celorepublikově unikátní sladovna v popředí pivovaru, byť oproti původnímu projektu pouze v poloviční velikosti.  Druhá světová válka pivovar těžce postihuje hospodářsky i personálně - vězněním a popravou některých zaměstnanců včetně ředitele. Po znárodnění je pivovar v centrálně plánovaném hospodářství postupně likvidován. Direktivní odebrání trhu a nulové investice do zařízení vedou ke ztrátě konkurenceschopnosti, k poklesu kvality a nakonec i k uzavření pivovaru v lednu 1968. V následujících 20 letech normalizace slouží větší část architektonicky hodnotného pivovaru k nejrůznějším nedůstojným účelům - výrobě psích konzerv, skladování všeho možného, jako zdroj stavebního materiálu železa a beznadějně chátrá. Sladovna jako dodavatel pro velkopopovický pivovar funguje až do roku 1986, avšak i ona je po ukončení provozu ponechána svému osudu. Výrobní zařízení je rozkradeno a budovy se počínají po zřícení části střech rychle rozpadat. Rozlehlý pivovarský dvůr je počátkem 90. let do výše několika metrů zarostlý křovím. Stromy rostou i ze zdí objektů.  Současný vlastník pivovaru, společnost NOVETA - Pivovar Český Brod, s.r.o., kupuje těžce zdevastovaný areál v prosinci roku 1994 a ihned zahajuje jeho postupné opravy. Některé zdi je třeba při záchraných pracích v letech 1994 a 1995 snést a znovu postavit tak, aby centrální objekt vůbec bylo možné zastřešit, vybavit okny, dveřmi a novou fasádou. V následujících letech přicházejí na řadu opravy a adaptace vnitřních prostor hlavního objektu i opravy vedlejších budov, náročné statické zajištění a izolace kleneb ležáckých sklepů, oprava střechy sladovny, kompletní rekonstrukce jednopatrové "sudové výpravny", obou pivovarských komínů, pivovarské studny a čtvrtkilometrové ohradní zdi včetně tří bran s replikami vrat a vrátek. Práce jsou financovány z vlastních zdrojů společnosti a až na velmi malé výjimky bez dotací. Pivovar nyní slouží jako obchodně - administrativní centrum s kancelářemi a prodejními sklady. Společnost NOVETA - Pivovar Český Brod, s.r.o., vedle postupné stavební obnovy pivovaru obnovila staletou tradici českobrodského pivovarnictví. První, zkušební, várka českobrodského piva byla uvařena 17. 12. 2018, tedy po 50 letech od uzavření pivovaru. Výroba byla zahájena v roce 2019 a čepované pivko je zatím k dispozici v restauraci Sport, U Hrabětů a v hospodě U Kohouta. Přímo v pivovaru lze zakoupit sudy 30 l a 15 l.

adresa: Tuchorazská 1433, 282 01 Český Brod

Českobrodská  12° (6)


Klasický světlý ležák je sice pitelný, ovšem ničím mě nějak nazaujal...

!turistika!

!turistika!

fotoalbum

čtvrtek 28. listopadu 2019

Tradiční pivovar v Rakovníku - Bakalář

V minulosti vařily pivo na Rakovnicku téměř tři desítky pivovarů. Pivovarnictví má u nás stejně dlouhou tradici jako pěstování rakovnického chmele, nejlepšího na světě. V období od 13. do 15. století se pivo vařilo měšťanských domech v Rakovníku. Největší rozmach pivovarnictví na Rakovnicku nastal po vydání svatováclavské smlouvy z roku 1517. Podle této úmluvy se právo várečné rozšířilo i na šlechtu, zatímco dříve bylo vaření piva privilegiem měst. Vrchol slávy rakovnického piva je datován do 16. století, kdy měl Rakovník osm pivovarů. V témže století také vznikly pivovary v Petrovicích, Všesulově, Senomatech, Všetatech, Krušovicích, Olešné, Senci a v dalších místech. Dnes se na Rakovnicku vaří pivo v Rakovníku, Krušovicích a Mutějovicích. Dříve bylo pivo z rakovnických pivovarů dostupné především v jejich blízkém okolí. Dnes je možné rakovnické a krušovické pivo vidět na čepu prakticky v celé České republice a rozšířeno je i v zahraničí.  Proces výroby piva, zpestřený jeho ochutnávkou, je jedinečným zážitkem pro domácí a čím dál tím více i pro zahraniční návštěvníky Rakovnicka. A tak možnost prohlídky Královského pivovaru v Krušovicích využívají v současné době ročně desetitisíce převážně zahraničních turistů.  Vedle dvou velkých regionálních pivovarů v Krušovicích a Rakovníku se na Rakovnicku objevil první malý pivovar. Nese název Poddžbánský pivovar Mutějovice a vaří pivo řemeslné, nefiltrované a bez pasterizace.
Bakalář:
1436–1450:
Na náměstí stojí 5 pivovarů ve městě je 17 sladoven a 19 sladovníků  1454 Král Ladislav potvrdil Rakovníku „právo mílové“ 
1574:
V Rakovníku vaří 74 várečníků a 57 z nich dodává pivo do Prahy. 
1588–1589:
V Rakovníku působí bakalář Jiří Pička Písecký, správce školy, který měl rád rakovnické pivo. Značka Bakalář ho připomíná do současnosti. 
1648:
Několik desetiletí pokračují spory o právo vozit pivo do Prahy. 
1867:
Rozvoj průmyslové výroby vedl ke zřízení velkého pivovaru. Byl postupně vybudován v bývalých kasárnách, kde se nachází dodnes. 
1900:
Měšťanský pivovar výborně prosperuje. Je zavedeno stáčení ležáku do lahví. 
1906:
Výstavba nové varny, která sloužila až do roku 1981
1920:
Valná hromada odhlasovala změnu měšťanského pivovaru na akciovou společnost. 
1960:
Rakovnický závod se stává součástí Středočeských pivovarů a je postupně modernizován.  1969:
Rakovnický pivovar získává zpět status samostatného závodu a zahajuje export ležáku Bakalář do SSSR 
1990: Pivovar uvařil přes 200 000 hl – nejvíce piva ve své historii! 
1991: Vzniká nová akciová společnost Pivovary Bohemia Praha a.s. a jedním z jejích závodů je i Rakovnický pivovar. 
1997–2004:
Pivovar ukončil činnost. 
2001:
Pivovary Bohemia Praha prodávají pivovar firmě International Brewery Company.  2004: Je dokončena částečná rekonstrukce a 9. srpna začíná pivovar opět vařit pivo.  
2005–2010:
Pivovar několikrát změnil vlastníka. 
2010:
9. 8. kupuje pivovar nadnárodní společnost obchodníků s pivem. Začíná plánování modernizace pivovaru. Výstav 12 923 hl. 
2011:
Startuje první etapa modernizace s cílem vytvořit podmínky pro vysokou kvalitu produktu při zachování klasické technologie výroby. Piva značky Bakalář mají nové láhve a etikety. V Rakovníku se od března vaří i značky Černovar a Pražačka. Pivovar otevírá novou pivovarskou prodejnu a nově vaří Bakalář medový speciál. Výstav stoupl o více než 300 procent na 34 923 hl. 
2012:
Pivovar získává právo používat CHZO České pivo. Je největším exportérem piva z nezávislých samostatných pivovarů. Pokračuje rekonstrukce a modernizace provozů. Na trh je uveden Bakalář světlý ležák za studena chmelený. Výstav je 73 784 hl a více než tři čtvrtiny produkce se prodalo v zahraničí. 
2013:
Je zahájena rekonstrukce budov a pokračuje modernizace výrobních i podpůrných provozů. Rakovnická piva získávají 14 nejvyšších ocenění na odborných i laických degustačních soutěžích. Na trh byla uvedena sezónní specialita Bakalář světlý ležák za studena chmelený čerstvý m chmelem. Výstav dosáhl 79 059 hl. 
2014:
Rakovnický pivovar oslavil 560.výročí vaření piva v Rakovníku. K tomuto jubileu bylo připraveno speciální pivo Rakovar 560 vařený na tři rmuty, Pivovar posiluje pozici a rozšiřuje působnost na českém trhu; exportuje do 17 zemí, kde se prodají zhruba dvě třetiny produkce. Výstav stoupl na 97 357 hl. 
2015:
Byly v zásadě dokončeny hlavní technické a technologické investice. Nově se vaří Bakalář nealkoholický za studena chmelený, který se stal hitem segmentu nealkoholických piv. Výstav dosáhl 94 864 hl.
2016:
Byla otevřena pivovarská prodejna v Kladně, začal fungovat e-shop a od podzimu přibyla k vlastním aktivitám pivovaru i rakovnická Divadelní restaurace. Pivovar se stal největším vývozcem piva do Ruska mezi všemi českými pivovary. Výstav byl 116 608 hl a na zahraničních trzích se prodalo 55 % produkce. 
2017: Sládek Radek Holopírek se stal členem Akademie  osobností českého pivovarnictví. Bakalář nealko obhájil titul Pivo České republiky. Etikety značky Bakalář dostaly nový moderní design. Po Praze jezdí tramvaj s reklamním polepem piva Pražačka. Bakalářské listy mají novou tvář. Export rakovnického piva vzrostl o 15,9% a dosáhl 75 465 hl. Na českém  trhu získal pivovar 171 nových partnerů a prodal 57 309 hl. Výstav stoupl na 132 566 hl. 
2018:
Rakovnický sládek Radek Holopírek byl již podruhé pivovarskými akademiky oceněn titulem SLÁDEK ROKU. Trvalou kvalitu rakovnických piv potvrdil také titul ZLATÁ KORUNA v soutěži České a moravské pivní koruny. V konkurenci 84 přihlášených pivovarů odborná porota anonymně posuzovala piva Bakalář světlý ležák, Černovar Světlé a Pražačku. Na českém trhu získal pivovar 176 nových zákazníků, prodal v sudech a lahvích celkem 64 852 hl.O velikonocích nabídl zákazníkům v restauracích další zajímavý speciál – bakalářský Vídeňský ležák. Prodej na exportním trhu vzrostl oproti loňsku o 17 %. Největším zákazníkem zůstává Rusko, následované Slovenskem, Francií a Čínou. 88 551 hl exportního piva loni putovalo do 20 zemí světa. Výstav piva v roce 2018 opět stoupl, pivovar uvařil 153 192 hektolitrů.

adresa: Havlíčkova 69, 269 01 Rakovník




Bakalář 10° (7)


Příjemně hořké pivo vyvážené chuti a zlaté barvy.
Obsah alkoholu: 4,0 % obj.


Bakalář 11° (7)


Plnější pivo zlatavé barvy a vyrovnané chuti s příjemnými dozvuky chmelové hořkosti. Obsah alkoholu : 4,5% obj.

Bakalář za studena chmelený 12° (8)


Nezaměnitelné pivo s vyšší původní stupňovitostí, charakteristické nádherným aroma sušených chmelových hlávek Žateckého poloraného červeňáku a sytou barvou s temně zlatými odlesky.
Obsah alkoholu : 5,2% obj.


Bakalář řezaný výčepní  12° (5)


Plnější pivo rubínové barvy, s jemnou příchutí karamelu a nádechem chmelové hořkosti. Obsah alkoholu: 4,5% obj.

fotoalbum 

Minipivovar Máša

David Máša v pivovaru prakticky vyrůstal. V pivovaru pracovala ještě jedna generace před mým dědou, totiž dědův strejda. Ten byl prvním pivovarským v naší rodině. Děda, Máša Jaroslav, byl ředitelem krušovického pivovaru od roku 1950 do roku 1987. Táta je František a v Krušovicích podsládkoval a sládkoval. Pak byl chvíli v Rakovníku, a následně se zase do Krušovic vrátil a dělal obchod se sudovým pivem. Já mám pivovarnickou průmyslovku a pak ještě VŠCHT, ale tam jsem utekl k jinému zaměření. Dělal jsem aplikovanou biologii a bioinženýrství, ale to jsem nikdy nepraktikoval, protože jsem se vrátil k pivu.
Od Fleků do Tijuany:
David Máša začal vařit pivo hned po studiích, ale paradoxně nikdy ne v Krušovicích. „První dva roky po škole jsem vařil v pivovaru U Fleků a pak už jsem vycestoval do světa. Tři roky jsem vařil pivo v Mexiku, v Tijuaně. A potom i v mnoha dalších zemích světa.“  Jak se proboha sládek z pivovaru U Fleků ocitne v Mexiku, to by myslím stálo za vysvětlení. „Na inzerát. To bylo v roce 1999. Byl jsem na Pivexu v Brně a nějaký Mexičan, který si chtěl postavit pivovar, uzavřel smlouvu s americkým dodavatelem z Los Angeles. Američané si pivovary nechávali vyrábět ve Svidníku, kde je velká strojírenská firma. No a Svidník vystavoval na Pivexu, ten José byl u nich na stánku a vyvěsil si tam takovej malej inzerátek. Jen tři řádky, že hledají sládka do pivovaru v Mexiku. No a tak jsme se potkali. A protože on byl v angličtině stejně slabej jako já, snadno jsme se domluvili a za dva měsíce jsem skončil U Fleků a odletěl do Mexika. Vydržel jsem tam tři roky. Když jsem tam končil, byl výstav na 7500 hl. To byla skvělá škola.“  Mexiko prý tehdy bylo naprosto úžasnou zemí. „Tenkrát tam ještě nezuřila narkotrafikantská válka, jako ještě nedávno. Jen krátce předtím , než jsem tam přijel, tam rozstříleli nějakého policejního prezidenta, ale jinak to bylo v pohodě. Mně se tam líbilo. Byli jsme na hranicích, Tijuana je skoro dvojměstí se San Diegem, takže jsem pendloval mezi USA a Mexikem, a měl jsem to hodně pestré. V San Diegu bylo tenkrát asi pět minipivovarů, možná sedm. A už tenkrát tam vařili ta piva, která tady teď začínají být populární.“  Zajímám se, jak to bylo se surovinami. „Ze začátku jsme měli problémy. Tehdy tam nebyl volný dovoz sladu z Čech. Takže ani nevím, co to José vlastně koupil. Ale první várka dopadla katastrofálně. José si pak naštěstí zařídil nějakou kvótu na dovoz sladu z Čech, takže pak už jsme vařili z českého sladu a chmele, měli jsme i české kvasnice, a tak se vařil český ležák. Měli u toho velkou hospodu, tak 250 míst, ale 90 % se stáčelo do lahví a šlo to na supermarkety.“  Mexiko prý bylo pro Davida Mášu zajímavé ze všech pohledů. Nejen finančně. Jak pivovar zvyšoval výrobu, přijali dalšího místního sládka a Máša pak pozval i jednoho kamaráda z Čech, který tam zůstal poté, co se Máša vracel. Pivovar se jmenuje Tijuana Beer nebo TJ Beer a funguje dodneška, ale vloni už ho majitel prodal jedné z velkých pivovarnických společností. Ovšem dodnes se na wikipedii můžete dočíst, že pivovar byl založen v roce 2000 a má sládka z České republiky, který je třetí z generace sládků.  
Tři roky na Islandu:
Mezitím se přesouváme do šalandy, jak mi prozrazuje můj hostitel. Z Krušovic vím, že to byla původně místnost pro pivovarskou chasu, nikoliv restaurace. „To jste asi jeden z mála, kdo ví, co to slovo znamená,“ říká sládek a zároveň se dušuje, že hospodu mít v baráku nikdy nebude. Jen šalandu.  Když se David vrátil zpět do Čech, jezdil dál po světě rozjíždět pivovary. Byl v Dánsku, Moldávii, Jižní Koreji, v Rusku a pak získal práci i na Islandu. Tam vydržel další tři roky. „Cestování mě chytlo už v tom Mexiku. Tam jsem toho projel taky hodně. Jedno léto kamarád vařil a my jeli na sedm neděl na Aljašku. To byla dovolená, jakou už asi nezažiju.“  Shodneme se na tom, že když někdo půl života rozjíždí výrobu malých pivovarů, celkem logicky musí jednou dojít k tomu, že ji zahájí taky sám sobě.  „Přesně tak. Když jsem se vrátil posledně z Islandu, domluvil jsem se s panem Paulíkem, který je majitelem pivovaru Antoš ve Slaném, že tam na začátek nastoupím. Ale nebudu tam dlouho a že si postavím pivovar vlastní. To bylo v roce 2010 a teprve v roce 2017 jsem to tady zprovoznil. Takže ve Slaném jsem sládkoval do roku 2016.  Ze šalandy přecházíme zpět do varny. „Technologii jsem si nechal stavět v jedné malé firmě. Sám jsem si to naprojektoval. Je to jednoduchá varna, s rmutomladinovou pánví a scezovací kádí. Káď je nevytápěná, slouží k oddělování sladiny od mláta. Rmutmladinová pánev je vyhřívaná elektrikou. Proto jsem potřeboval větší příkon, než tu byl, a tak jsem musel čekat na posílení a přeložení rozvodu elektřiny ze stožáru do země. To se dělalo minulé léto. Spilku mám ze sekáče. No a v bývalém sklípku na brambory jsou antikorové ležácké tanky. Když jsem to viděl poprvé hotové, byl jsem hrdej,“ směje se David a vede mě do sklepních prostor, kde mi málem vypadnou oči z důlků. Nádherné antikorové cisterny prý dříve sloužily vinařům.
Pivovar produkuje pestrou škálu pivních stylů. Z nabídky tak můžete pravidelně ochutnat 6 až 7 druhů piv v sezóně. Přes zimu se jejich počet navyšuje až k devíti. Převládají svrchně kvašená piva, ale na velmi dobré "spodňáky" tady narazíte také. Zajímavé jsou i občasné pivní počiny, které vznikají z kolaboračních várek s Rodinný pivovar Zichovec. Tak vznikl třeba Tuchlovák sv. 11% EPM.
V minopivovaru si sice čepované pivo nedáte, ale zajít si na něj můžete nedaleko do Pizza Cafe Revničov.

adresa: Vrchlického 259, 270 54 Řevničov

Máša ležák 11° (7.5)

Pravý světlý český ležák s lahodným sladovým tělem a jemnou střední hořkostí. Výtečné humnové slady mají svůj původ v úrodném Polabí, jemnou hořkost a aroma dodává Žatecký poloraný červeňák z chmelnic pana Staňka v Řevničově.
alkohol 4,5% obj.


M-ale 12° (8)


Krásně hořký American Pale Ale, v jehož chuti naleznete tóny citronové trávy, vína a melounů - opravdu svěží kombinace!alkohol 5,1% obj.


Máša Neipa 13° (8.5)


V této chmelem nacpané New England IPA od Máši převažuje vůně ovoce - především manga a papáji. Pivo má krásnou zlatou barvu a jemný zákal, krásně pitelné pivečko.alkohol 5,4% obj.

!turistika!
 

fotoalbum 





sobota 23. listopadu 2019

Minipivovar Filištín

Člověk vychytralý a potměšilý. Má fištrón, je fikaný a samý fígl. Prostě pěkný filuta, fintař, fiskus a filistr. A také člověk, kterému jsou lhostejné kulturní a umělecké hodnoty, k intelektuálským tématům se staví nepřátelsky. Je spokojeně všední a tupý.  Chceme-li pátrat po tom, kdo to byli Filištíni, jinak též Pelištejci, musíme se vydat daleko, zpátky v čase, až do biblické starověké Palestiny. Pelištejci byli nesemitský národ, jeden z takzvaných mořských národů, který přišel pravděpodobně z Kréty, a kolem roku 1200 před naším letopočtem dobyli jižní pobřeží Palestiny. Byli zdatní válečníci, trvalí nepřátelé Izraelitů.  David a Goliáš  Z biblických příběhů se Pelištejců (Filištínů) týkají hned dva, pojednávající o tom, že nejúčinnější zbraní nemusí být vždy síla, a když už je tato v nebývalé míře k dispozici, že je ji třeba užívat s „chladnou hlavou“. Bojovníka Pelištejců, obra Goliáše, porazil David, budoucí král, jednou dobře mířenou ranou.
Samson a Dalila  Příběh o tom, jak Filištíni vyzráli na siláka Samsona a potom on na ně, vypráví Eduard Petiška: Nikdy nebylo světla bez stínu, nikdy nebyli Izraelci bez nepřátel. Po čtyřicet let žili pod nadvládou Filištínů, svých sousedů. Ve zlých dobách útisku povstal z izraelského národa silák Samson. Než se narodil, zjevil se jeho matce anděl a řekl jí, že její syn bude pomáhat izraelským v boji proti nepřátelům. Už od dětství bude zasvěcen Jahvovi a břitva se nesmí dotknout jeho vlasů.
Samson vyrostl ve vyhlášeného siláka, a když dospěl, zamiloval se do Pelištejnské dívky Dalily. Oženil se s ní, jenže ona ho zradila soukmenovcům – Pelištejci Samsona ve spánku připravili o zdroj jeho síly – ostříhali mu vlasy, oslepili ho a poslali na nucené práce do Gazy. Teprve až Samsonovi vlasy znovu dorostly, síla se mu vrátila a jeho pomsta byla strašná. V den, kdy Pelištejci slavili svátek svého boha a na tři tisíce knížat se sešlo k velkolepé hostině, holýma rukama zlomil dva chrámové sloupy, zbořil stavbu a v ruinách zemřel spolu se svými nepřáteli.
Tento rodinný minipivovar byl jinak otevřen v říjnu 2017 a je pojmenován podle stejnojmenné ulice kde sídlí. Založil ho Vojtěch Kudrnáč, který je zde zároveň sládkem.
Jink syn známé místní osobnosti Ondřeje Kudrnáče. Přes nedávné účinkování Kudrnáče seniora v městském zastupitelstvu v „dresu“ babišovců, Vojtěch zcela nepokrytě podporuje Piráty...


adresa: Filištínská 34, Chrudim I, 537 01 Chrudim


Filištínský ležák 11° (8)


Krásně pitelná jedenáctka střední hořkosti mě chutnala a dá se u ní vydržet si myslím hodně dlouho.

 
Filištínský extra chmelený ležák 12° (8.5)


Tato dvanáctka byla výborná a jinak příjemně nahořklá , není problém jí bumbat déle.

Filištínský Idaho single beer 12° (8)


Příjemně pitelné pivko s přidáním amerického chmele ze stejnojmenného státu šmakovalo. Jinak takový pitelný ejlík.

Filištínská IPA 14° (7.5)


 Příjemná nahořklá IPA trošku silnější celkem chutnala.

 Filištínská Weizen 12° (8)


Rovněž pšeniška nezklamala...ochutnáno z lednice.

!turistika!

fotoalbum

Pivovar a Hospoda Medlešice

 
Historie pivovaru v Medlešicích:
 Zjistiti přesně rok, kdy byl tento pivovar vystaven, jest naprosto nemožné,neboť podnik tento netvořil dříve samostatnou průmyslovou jednotku, nýbrž byl součástí statku Medlešického, / dříve Mezilesice / přecházel tedy s prodejem tohoto statku vždy na nového vlastníka, aniž by byl v každé smlouvě nebo pozůstalostním rozdílu zvláště uveden, neb v zemské desky zapisován.  Proto chceme-li dnes zjistiti vznik a sledovati osudy tohoto pivovaru, nezbývá nic jiného, než sledovati postup tehdejších událostí a studovati osudy oněch starých šlechtických rodů a ostatních vlastníků tohoto statku Mezilesického.  Začínati v tomto případě s osudem tvrze a vsi Mezilesic, která je uváděna již v roce 1229 bylo by bezúčelné, neboť je stávajícími zápisy s naprostou jistotou zjištěno, že po třicetileté válce tento pivovar dosud nestával.  Ve starých zápisech se uvádí, že v roce 1660 koupila tvrz a rytířské sídlo s poplužním dvorem v Mezilesicích od Petra Hubrika z Herndrsdorfu paní Eva Kustošová, rozená z Glouchova se svým manželem Jindřichem Kustošem ze Zubří a Lipky.  Při tom uvedeno, že zboří to bylo tehdá velmi zpustlé a to následkem třicetileté války, neboť kraj Chrudimský byl nejen častými vpády vojska Švédského roku 1634, 1639, 1643, 1645 a 1648 ale i vojskem císařským vydrancovám, popleněn, vyhuben a takřka v poušť sirou obrácen.  Tím se stalo, že po skončení války té tvrz Mezilesická byla tak zpustlá, že samé toliko místo zůstávalo, dvory pak byly vypáleny, pole a štěpnice zkaženy, chalupy k tvrzi a dvoru příslušející spáleny, na dvorech nebylo ani čeládky ani dobytka, neboť dobytek pobralo vojsko císařské a švédské, čeládka pak buď utekla před nepřítelem, nebo zemřela zachvácena jsouc ranou morovou a jinými nemocemi.  Dále jest uvedeno, že pan Jindřich Kustoš a paní Eva manželka jeho, uvázavše se v držení zboží Mezilesického, musili velké náklady činiti, aby zboží to z úplné jeho zkázy opět vyzdvihli a zvelebili, pročež tvrz znovu vystavěna, dvory čeládkou a dobytkem obsazeny a zřízen zvláštní úředník a písař důchodní, aby vedli správu statku toho.  A právě vše nasvědčuje tomu, že tento Jindřich Kustoš ze Zubří a Lipky s manželkou Evou rozenou z Glouchova, kteří byli tehdy nejen nejpřednější ale i nejzámožnější šlechtou v království, vystavěli nejen tvrz a dvory, ale i pivovar, jak další zápisy uvádějí.  Roku 1673 přešel statek Mezilesice na syna Jindřichova Ferdinanda Leopolda Kustoše, rytíře ze Zubří a Lipky.  Po smrti tohoto Ferdinanda Leopolda Kustoše, připadlo zboží Mezilesické dle dědičného rozdílu ze dne 13. dubna 1696 synu jeho Ferdinandu Kustošovi, který dne 13. ledna 1716 statek Mezilesický, totiž sídlo a tvrz v Mezilesicích se dvěma poplužními dvory, pivovarem, dvěma krčmami, / v Medlešicích a Dřenicích / pak bažantnicí, mlýnem a cihelnou prodal Oktaviánovi Ladislavovi hraběti z Waldštejna.  Ježto tedy v této smlouvě se činí po prvé zmínka o pivovaru, který již jako hotový podnik je prodáván se statkem, je s naprostou určitostí jisto, že rod Kustošův pivovar tento postavil patrně již před rokem 1696.  Dcera tohoto Oktaviána Ladislava hraběte z Waldsteina, Anna Barbora, provdaná hraběnka z Bathyani zdědivši statek ten, prodala jej kontraktem ze dne 1. října 1722 a to jak uvedeno, rytířské sídlo Mezilesice s tím v tomto místě se nalézajícím pivovarem, dvěma dvory v Mezilesicích a Miškovicích, pak vsi Mezilesice, Dřenice a Holičky a se dvěma hospodami v Mezilesicích a Dřenicích, paní Marii Teresii svobodné paní Rašínové z Riesenburku, rozené Strakové z Nedabylic za 52.600 zl. rynských.  Zde tedy přichází podruhé pivovar, který pak v několika dalších smlouvách není při převodu vlastnického práva statku Mezilesického zvlášť uváděn, objevuje se však po čase opět, jak bude dále uvedeno.  Po smrti Marie Teresie Rašínové z Riesenburku přešlo zboží Mezilesické v roce 1725 na její dceru Marii Teresii, kteráž se dne 20. února 1727 provdala za Václava Ignáce svobodného pána z Wernieru a držela zboží to až do roku 1753.Mimochodem se podotýká, že tato paní Marie Teresie svobodná paní z Wernieru vydala roku 1732 na den svatého Viktorina / 5. září / registra purkrechtní statku Mezilesického, v nichž určila robotní povinnosti jak sedlákům, tak chalupníkům, ba i podruhům a stanovila, aby se každý rok na den sv. Viktorina na Mezilesicích "soudové pořádní dávali a konali" a přesně vyměřila, co má za vykonání spravedlnosti platiti lidé domácí a co přespolní.  Kšaftem z 29. listopadu 1753 zůstavila řečená paní Marie Teresie svob. paní z Wernieru statek Mezilesice svému nejstaršímu synovi Ignáci svob. pánu z Wernierů, který pojav za manželku Kateřinu hraběnku Caretto-Milesimovou, držel Mezilesice až do roku 1763, načež posledním pořízením z 19. prosince 1763 odkázal statek Mezilesice svému nejstaršímu synovi, Janu Karlovi.  Po smrti tohoto Jana Karla připadl statek Mezilesický dle dědického narovnání ze dne 12. října 1802 jeho bratru Františku svob. pánu z Wernieru.  Tento nepodržel však dědictví to dlouho, neboť již smlouvou trhovou ze dne 14. prosince 1803 prodal tento statek Ferdinandu svob. pánu z Aratorů a Kateřině Wokaunové svob. paní z Wokaniusu se všemi právy a oprávněními.  Však ani tito majitelé, patrně následkem Napoleonských válek nepodrželi tento statek dlouho, neboť ještě téhož roku prodali statek ten rovněž se všemi právy a oprávněními Vavřinci Langrovi a Františku Koliskovi.  Kontraktem ze dne 26. dubna 1810 prodali tito spolumajitelé statek Medlešice se vším příslušenstvím Janu hraběti z Bredů.  Jak se zdá, neklidná doba vyvolaná Napoleonskými válkami měla velký vliv na prosperitu polního hospodářství a i jiných odvětví, neboť možno říci, že tento Medlešický statek šel takřka z ruky do ruky, ježto i hrabě z Bredů podržel tento statek pouze krátký čas, neboť již kontraktem ze dne 3. června 1810 prodal Medlešice manželům Antonínu a Marii Anně Holubovým.  Však i tito manželé byli vlastníky tohoto statku ani ne celý měsíc, neboť již smlouvou ze dne 30. června 1810 prodali jej jeho excelenci vysokorodému pánu Maria Tadeášovi hraběti z Trantmannsdorfu, biskupovi v Hradci Králové za 234.000 zl. rynských.  Při sledování stálého trvání pivovaru v Medlešicích nutno nyní odbočiti k listině, netýkající se sice přímo statku Medlešického, avšak existenci pivovaru prokazující vzdor tomu, že o něm po kolik desetiletí nebyla ve smlouvách zmínka.  Tak v knize emfytetických kontraktů obce Medlešic, začínající zápisy od roku 1789 na stránce 177 a 178 přichází kontrakt ze dne 17. srpna 1814 manželů Jana a Magdaleny Půhonných na hospodu čp. 23 v Medlešicích , kterou koupili od Jana Jančury. V této smlouvě je výslovně uvedeno toto : " Kupující manželé Půhoný budou povinni pivo od nikud jinad krom Medlešického pivovaru a sice dicky tak bráti, aby to samé nikdy do posledního nevyšlo ale dicky vystálé bylo."  Maria Tadeáš hrabě Trantmannsdorf zemřel jako kardinál kníže arcibiskup Olomoucký, načež právním přiřknutím zemského soudu v Praze ze dne 24. února 1821 odevzdán statek Medlešický hraběti Joachimu z Trantmannsdorfu a jeho manželce Jindřišce rozené hraběnce z Allemagna.  Dne 1. června 1825 koupila Jindřiška hraběnka Trantmannsdorfová rozená hraběnka Allemagna od svého manžela Joachima jeho polovici statku Medlešického a jak ve smlouvě uvedeno, s celým fundo instrukto, se všemi jak hospodářskými tak i průmyslovými zásobami, obilím, krmením, pak sklepy, regály a zásobami piva za 16.000 zl. stříbra. I z této smlouvy je tedy patrno, že kde byly sklepy, regály a zásoby piva, byl i pivovar.  Jindřiška hraběnka Trantmannsdorfova zemřela dne 6. července 1863 a pozůstalost po ní odevzdací listinou zemského soudu v Praze ze dne 9. ledna 1864 č. 357 odevzdána Teresii z Wiederspergů a Adelhaidě svob. paní z Hildbrandtů oběma rozeným hraběnkám z Trantmannsdorfu. Každé jednou polovicí.  Tyto spolumajitelky prodaly tento zemskodeskový statek Medlešice se všemi hospodářskými i průmyslovými podniky, tedy i pivovarem, smlouvou trhovou ze dne 8. října 1864 Hugo rytíři z Wiederspergů za 230.000 zl. r. č.  V protokole o zakládání nových pozemkových knih ze dne 1. září 1881 tvořil tento pivovar součást statku Medlešického a byl zapsán i s tímto statkem v zemských deskách.  Jak tedy z předstojících smluv patrno, byl pivovar Medlešický prodáván stále současně se statkem v Medlešicích a také v režii těchto vlastníků veden a spravován, až teprve rytíř Hugo z Wiederspergů se odhodlal tento průmyslový podnik prodati, avšak teprve po 26ti letech od doby nabytí jeho vlastnictví a sice smlouvou trhovou ze dne 8. května 1890 a situačního plánu ze dne 28. dubna 1890 prodal jej akciové sladovně v Chrudimi za 80.000 zl. r. č. načež dne 3. srpna 1890 pod č. 36407 byl tento pivovar z vložky č. 901 zemských desk odepsán a do vlastnictví zmíněné sladovny do vložky č. 215 pozemkové knihy kat. území Medlešic zapsán.  Akciová sladovna v Chrudimi držela tento pivovar 20 let načež smlouvou trhovou ze dne 10. března 1910 prodala jej Antonínu Richtrovi a Václavu Hörbingrovi, každému polovicí za 230.000 Kč.  Toto společenství nepotrvalo však dlouho, neboť již smlouvou trhovou ze dne 1. prosince 1911 koupila choť spoluvlastníka Antonína Richtra paní Růžena Richtrová od Václava Hörbingra jeho polovici za 115.000 Kč.  Tito manželé drželi tento pivovar přes celou světovou válku, načež smlouvou trhovou ze dne 20. května 1919 prodali jej Vladislavu Zemanovi, kterýž je jeho vlastníkem posud.  Tento majitel zmíněný pivovar opatřil novým zařízením, přistavěl lednici a vilu, pivovar rozšířil, zvelebil a svým podnikavým duchem přivedl k nebývalému rozkvětu, neboť Medlešické pivo je dnes známé, že svojí chutí a kvalitou předčí jiná známá piva a proto je daleko široko požadováno a dodáváno.  Pivovar tento je zapsán ve vložce č. 215 pozemkové knihy kat. území Medlešic a stav jeho nemovitostí je tento: č. kat. 3/2 stav. parc., vila čp. 54, č. kat. 3/3 stav. parc. pivovar čp. 2 a sklepy, č. kat. 3/4 stav. parc., č. kat. 16.23.25/2. 25/3. 94/2, 96/3. 96/4 zahrady. 24 rybník, 25/2, cesta, 95/3 louka, 95/4 role a 416 pastva.  Na přání pana Vladislava Zemana v archivech vyhledal a sestavil František Dvorák,
V Chrudimi, 30. září 1932.  soudní revident v. v. a emer. správce knihovního úradu v Chrudimi.
Současnost:
Po letech nucené odstávky zahájil pivovar Medlešice opět svoji činnost. V březnu roku 2001 byla svařena první zkušební várka a od té doby se u nás vaří přibližně 300 hl piva ročně. V současnosti je medlešický pivovar koncipován jako minipivovar s várkou 10 hl.  V Medlešicích vyrábíme dva druhy piva: světlé dvanáctistupňové a černé dvanáctistupňové. Obě nazýváme Medlešický ležák 12° - světlý, černý. Je to pivo plné chuti, obsahující vitamíny, bílkoviny a další minerální látky, nezbytné pro zdravou výživu. Pivo není filtrováno a jeho snížená čirost dokazuje přítomnost ušlechtilých kvasnic.  Exkurze po pivovárku zatím nepořádáme. Pivovarská hospoda  Na várnu pivovaru navazují prostory pivovarské hospody, kde můžete ochutnat nejen medlešické pivo, ale i spoustu dalších pochutin. Vchod do hospody je zvenčí ve směru od hřiště.

adresa:  Medlešice 2, 538 31 Chrudim-Medlešice

Medlešický ležák 12° (8)


Za mě osobně celkem chutná a vyvážená dvanda s kterou není vůbec problém zůstat pěkně dlouhou dobu.

Medlešický ležák černý 12° (6)


Ani tmavé pivko nebylo špatné avšak na mě už moc sladké a byla tam cítit káva, což já nemusím.

!turistika!

fotogalerie