Rodinný Pivovar u Vacků

 

Tradice chlumeckého pivovarství sahá hluboko do minulosti. První zprávy o vaření piva v našem městě pocházejí z 1. poloviny 15. století, kdy tehdejší držitelé panství, páni z Bergova, vybírali od místních měšťanů pivovarné a šenkovné. O rozkvět pivovarství v Chlumci se významně zasloužili Pernštejnové, kteří se v roce 1521 stali novými vlastníky města. V roce 1524 udělil Vojtěch z Pernštejna chlumeckým měšťanům právo vařit pivo v rychtě a zřídit zde šenk a výčep, z nichž se vrchnosti nemusely odvádět žádné dávky. Chlumečtí tím získali významný zdroj obecních příjmů, který využili ve prospěch rozkvětu města. V této době zde vznikly tři pivovary: Kostelní, Při masných krámech (stál na místě dnešního Majorátu) a U Valů, zvaný též Kuldanovský. Ve městě také existovalo pět měšťanských sladoven. Ve 2. polovině 16. století byl ve všech chlumeckých pivovarech roční výstav až 6 400 věrtelních sudů! Chlumec výší produkce piva předstihl i mnohá významná královská města jako Tábor či Kolín. V roce 1547 převzala pernštejnské zboží královská komora a Chlumec se tak dostal pod přímý dohled panovníka. Z rozhodnutí císaře Rudolfa II. byl roku 1579 v areálu vodního hradu postaven komorní pivovar. Soumrak zdejších měšťanských právovárečníků nastal v roce 1623, kdy nový držitel panství Václav Vchynský odebral chlumeckým všechny tři pivovary, aby je tak potrestal za rebelii z doby stavovského povstání v letech 1618 – 1620. Sloučením těchto pivovarů v jeden začala historie panského pivovaru rodu Vchynských později Kinských, jež trvala až do poloviny 20. století. Po požáru starého hradu v roce 1745 vybudovali Kinští nové správní a hospodářské centrum panství v nynější ulici Boženy Němcové, v jehož areálu byl postaven také pivovar. V 19. století byl chlumecký pivovar trvale pronajímán a vystřídala se zde celá řada nájemců. K nejvýznamnějším z nich patřili Josef Daněk a jeho stejnojmenný syn, kteří byli nájemci pivovaru v letech 1820 – 1868. Josef Daněk mladší, upřímný vlastenec, mecenáš a přítel Boženy Němcové, měl také značnou zásluhu na úspěšném zavádění nového způsobu výroby piva metodou spodního kvašení. Její výhody vylíčil v díle Popis pivovárství na spodní kvasnice a podílel se tak na zdárném rozšíření tzv. podkvasných piv v českých zemích. V 60. letech 19. století dal Oktavián hrabě Kinský pivovar přestavět. Hraběcí architekt Václav Nosakovič vyprojektoval moderní průmyslový areál, který byl svého času největší na Chlumecku. Roční výstav pivovaru v následujících letech neustále vzrůstal. Z dostupných pramenů se můžeme dozvědět, že v roce 1930 dosáhla roční produkce 12 800 hl piva, v roce 1937 15 000 hl. Čítanka kraje chlumeckého z roku 1937 nás rovněž informuje, že “pivovar zpracovává znamenité ječmeny Chlumecka, přičemž zvláštní obliby dobývá si jeho světlý a černý ležák”. V období první republiky i Protektorátu Čechy-Morava byl nájemcem pivovaru Václav Tůma. Po únoru 1948 pivovar převzala národní správa čs. pivovarů a v roce 1949 rozhodnutím ministerstva výživy byla výroba piva v Chlumci nad Cidlinou zastavena. V kronice chlumeckého pivovarství, tvořené řadu staletí, byla tímto nešťastným činem napsána závěrečná tečka. Věřme, že se v ní v budoucnu objeví nová slavná kapitola.
Ta se objevila v roce 2014 díky rodině Vacků, která zde obnovila vaření piva. Po postupných rekonstukcích našeho objektu došlo i na sklepní prostory. Za první republiky byly využívány řeznickou rodinou Procházkových k uchovávání a zpracování masa. Za éry komunistické až do konce roku 2013 sloužily jako sklad. Sklad, ve kterém bylo v zimě i v létě 11 stupňů.  Po výletech hlavně do jižních čech s ochutnávkami nekonečných druhů piv, jsme se rozhodli vestavět do stávající sklepních prostor minipivovar. Technologii a receptury dodal Ing. Josef Krýsl - v jeho pivovarech nám nejvíc chutnalo.  Od roku 2016 je hlavním sládkem náš syn Michal Vacek.
Součástí pivovaru je pivnice a možnost ubytování v penzionu. Vyráběné pivo je bez přidaných sladidel, barviv, nefiltrované a nepasterizované.

adresa:  Klicperova 52, Chlumec nad Cidlinou I, 503 51 Chlumec nad Cidlinou

Výčepní 10° (6.5)

Pivo plzeňského typu, jemné sladové chuti s mírnou hořkostí, dvakrát chmelené žateckým chmelem ( Premiant a Sládek). K výrobě jsou používány české humnové slady ze sladovny v Záhlinicích na Moravě, kterej mají více než stoletou tradici.  
Obsah alkoholu 3,5%, barva 11,5 j.EBC

Světlý ležák 12° (8)

Pivo plzeňského typu, plné sladové chuti s v výraznější hořkostí. Je vyrobené ze tří druhů humnových světlých sladů z nichž tvoří téměř 90%  slad plzeňský. Pivo je dvakrát chmelené, v ležáckých tancích zraje 6 týdnů.  
Obsah alkoholu 4,6%, barva 14 j. EBC

APA Maracuja 13° (7)

Svrchně kvašený polotmavý speciál APA (australian pale ale) s výraznou hořkostí. Je 5x chmelený, 4x za varu a 1x za studena. Základ tvoří české humnové slady a německý slad. Za studena po prokvašení se chmelí austalským chmelem Galaxy a německých chmelem TnT maracuja. Studené chmelení dává pivu jemnou vůni po “vášnivém ovoci”. 
Obsah alkoholu 5,2%, barva 43,0 j. EBC

IPA 15° (7.5)

Svrchně kvašený světlý speciál plné chuti a výrazné hořkosti. Je chmelený čtyřikrát postupně během varu. Po prokvašení se chmelí za studena kombinací dvou druhů amerických chmelů – Citra, Cascade . Studené chmelení dává pivu příjemnou vůni připomínající citrusové plody.

lndia pale ale – ” pivo pro lndii ” silné pivo s vysokým obsahem chmele – historie výroby tohoto typu piva sahá do 90. let 18. století. Angličané při svých výpravách a častých dlouhých pobytech ve svých koloniích si chtěli užít svého tradičního nápoje. Cesta lodí do lndie trvala leckdy až 4 měsíce a pivo se dříve nefiltrovalo ani nepasterizovalo, takže byl vellký problém s jeho kvalitou. V devadesátých letech 18.stol, přišel sládek z východního Londýna s nápadem použít ke konzervaci vyšší dávky alkoholu a chmele. Pivo mělo velký úspěch, byl to převrat v pivovarnictví a mnoho pivovarům se tak naskytl velmi lukrativní trh.
Obsah alkoholu 6%, barva 25 j. EBC

Tmavý speciál 13° (6)

Svrchně kvašené pivo typu lmperial stout výrazné temné barvy s jemnou hořkostí a krémovou pěnou. Typickou kávovou vůni mu dává karamelový slad a pražený ječmen.  Pivo původně vařené v Anglii si v 18. století po návštěvě Londýna velmi oblíbila carevna Kateřina Veliká. Nechala ho z Anglie dovážet v sudech a v Rusku lahvovat. Pivo se stalo postupně senzací po ceIém Rusku.  
Obsah alkoholu 5%, barva 180,0 j. EBC

fotoalbum