Minipivovar
založen roku 1998. Vyrostl na místě bývalé prodejny
sportovních potřeb. Pivovar má kapacitu 1 000 hl ročně.
Majitelé zvolili ideální lokalitu. Zastávka tramvaje je
téměř u vchodu, metro jen pár kroků odtud a odborníci také
na dosah - ve stejném domě totiž sídlí od roku 1937
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. V minipivovaru v
této restauraci se vyrábí především český klasický
ležák. Můžete zkusit světlý, tmavý nebo řezaný a při
ochutnávání přes prosklenou stěnu sledovat kvasící pivo
(na první pohled vypadá jako obrovský čerstvě upečený
piškotový koláč). Interiér restaurace,
jehož dominantou je dvounádobová varna, je dotvářen kolekcí
žánrových obrázků ze současných i zaniklých pivovarů. K
vidění je i sbírka českého pivního skla a Muzeum
pivovarských strojů, pečlivě restaurovaná,
dnes již historická zařízení, dokumentující vývoj výroby
piva. Schody do suterénu vedou do místnosti nazývané
Pivovarská šalanda. Hostům se tu nabízí jedinečná možnost
zpestřit si zábavu vlastní hudbou a zpěvem. K dispozici je
pianino,
kontrabas, případně i další hudební nástroje. Ještě
než začnete popíjet, přečtěte si pro jistotu důležité
upozornění na nápojovém lístku: "Prosíme, když
pijete, neřiďte." Máte pak na výběr. Buď si dopřát
trochu alkoholu a odejít pěšky, odjet MHD či taxíkem či
spoléhat na přátele - řidiče abstinenty, nebo si dát jen
limonádu a koupit si zásobu na doma. Pětilitrový soudek je
sice trochu těžší do ruky, zato jej dostanete i s vestavěnou
pípou. Tím ale nabídka pivovaru zdaleka nekončí. Mnozí
zvědaví hosté sem totiž chodí okusit tekuté speciality,
které jinde nenajdou. Zejména příznivci klasického moku na
ně koukají velmi nedůvěřivě. Kávové, banánové nebo
višňové pivo je skutečně velmi netradiční a ten, kdo je
zvyklý na klasické pivo, by měl své chuťové buňky předem
připravit. Jestli rádi experimentujete, nenechte si rozhodně
ujít speciální vynález pivovaru - Šamp - pivní sekt. O
zážitek otevírání šampusové lahve nepřijdete, neboť i
pivní Šamp se podává v půllitrové lahvi za 45 korun. Všechna piva jsou vařena
na bázi českého piva - první dojem při napití je chuť
chmeleného piva, až potom se projeví příslušná slabá
příchuť, piva nebývají sladká. Pro opravdu velmi
odvážné mají v pivovaru přichystané pivní míšené
nápoje. Patrně nejstravitelnější je Piko. Tato směs piva s
colou má nejen velmi nízké procento alkoholu (cca 1,5 %), ale
většinou chutná i těm, kteří dosud nepřišli na chuť
tradičnímu pivu. Šárčiny vnady nebo Ctiradova smrt (světlý
nebo tmavý ležák smíchaný s
medovinou) lákají spíše
svým názvem, ale nakonec nezklamou ani chutí.
adresa:
Ječná 15, 120 44 Nové Město
Štěpán 12° (7.5)
Nefiltrované, nepasterizované pivo plzeňského typu kulaté, příjemně chmelové plné chuti. Jinak není vůbec problém jich vypít vícero...
Tokaj 16° (7)
Je to na fotce...
Tak tady to jasně vyhrálo Višnové pivko, ostatní fakt není pro mou hubu...
(7.5)
IPA 15° (6.5)
Svým charakterem na pomezí anglického a amerického stylu. Plné tělo, vyšší, mírně drsná ale příjemná hořkost a znatelný citrusový buket pocházející ze speciálních odrůd chmele. Jinak vařená vedle v Břevnovském klášteře...
Májový kozlík 16° (7)
Silný ležák bavorského typu s charakteristickou tmavě jantarovou barvou. Celkem dobře se pije, ovšem na mě až moc sladkej...
Pšeničné (8)
Díky své popularitě zvláště v Německu a Rakousku je v mnoha zemích toto
pivo známé spíše pod svými německými jmény – Weizen Bier nebo Weissbier.
Málokdo dnes ví, že toto svrchně kvašené pivo vyrobené z ječného a
pšeničného sladu bylo původním typicky českým pivem, které naši předkové
pili od raného středověku až téměř do konce 19. století, kdy v oblibě
definitivně zvítězilo „nové“ spodně kvašené pivo plzeňského typu.
Svrchní kvašení dává tomuto pivu nezaměnitelnou zvláštní lehkou chuť,
kterou někteří milují a jiní k ní nacházejí cestu jen pozvolna. V
současnosti se toto pivo pravidelně vyrábí prakticky pouze v Pivovarském
domě. Podává se s plátkem citronu.