Je možná dobře, mít pivnici v centru a čepovat pivo za 35,-, ale je lépe mít pivnici třeba trochu stranou, v místě, kde byla hospoda s osmdesátiletou tradicí, kde se vypilo nepočítaných půlltrů, kde pivo není předražené a kde se to prostě umí. A hlavně se ví, že pivař si to svoje pivo najde, že na poctivé pivo si zajde i kousek dál, protože stojí za to posedět ve skutečné pivnici u skutečného piva. Jsou prostě věci, které se nedají nahradit.
Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou
pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně
přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14.století se toto právo stalo
právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření
piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých
domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu
určených a upravených, pro něž zobecňuje název Pivo.
Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic,
domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo
pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici"
a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v
roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření
piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův
statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a
piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase
zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je
zaznamenáno v roce 1569.
Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.
Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".
Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.
Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand.
V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost.
V současné době pivovar vyrábí celkem sedm druhů piv. Jsou to jednak piva světlá - nealko, 10%,11%,11% Max,12% dále
Tmavý ležák 11% a polotmavý ležák 13% s názvem Sedm kulí a Světlý speciál 15% d´Este.
Pivovar také vyrábí limo oranž a malina,které prodavá v KEG sudech a nealkoholické pivo,které je
distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 23 000hl ročně.
Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000t sladu ročně.
10° světlé (7)
Pivo s jemnou čistou vůní a chutí po sladu a chmelu, s jemnou harmonickou hořkostí, příjemně řízné střední plné chuti.
Zrání ve sklepích: 30 dnů
Složení piva:
pitná voda, ječný slad, chmel
Obsah alkoholu: 4% obj.
11° Max (7.5)
Ležák lahodné chuti vařený na vyšší hořkost ze sladu z vlastní humnové sladovny a žateckého chmele Vital.
Zrání ve sklepích: 45 dnů
Složení piva: pitná voda, ječný slad, chmel
Obsah alkoholu: 4,7 % obj.
13° Ponypejl (8.5)
pivní speciál z produkce pivovaru U Koníčka (Vojkovice) Obsah alkoholu: 5,4 % obj.
Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.
Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".
Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.
Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand.
V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost.
V současné době pivovar vyrábí celkem sedm druhů piv. Jsou to jednak piva světlá - nealko, 10%,11%,11% Max,12% dále
Tmavý ležák 11% a polotmavý ležák 13% s názvem Sedm kulí a Světlý speciál 15% d´Este.
Pivovar také vyrábí limo oranž a malina,které prodavá v KEG sudech a nealkoholické pivo,které je
distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 23 000hl ročně.
Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000t sladu ročně.
10° světlé (7)
Pivo s jemnou čistou vůní a chutí po sladu a chmelu, s jemnou harmonickou hořkostí, příjemně řízné střední plné chuti.
Zrání ve sklepích: 30 dnů
Složení piva:
pitná voda, ječný slad, chmel
Obsah alkoholu: 4% obj.
11° Max (7.5)
Ležák lahodné chuti vařený na vyšší hořkost ze sladu z vlastní humnové sladovny a žateckého chmele Vital.
Zrání ve sklepích: 45 dnů
Složení piva: pitná voda, ječný slad, chmel
Obsah alkoholu: 4,7 % obj.
13° Ponypejl (8.5)
pivní speciál z produkce pivovaru U Koníčka (Vojkovice) Obsah alkoholu: 5,4 % obj.
