Tradice vaření piva na Zvíkově sahá až do středověku. První pivovar vznikl v areálu královského hradu Zvíkov již v 1. třetině 15. stol. Prokazatelně stál v r. 1433, kdy se v účetních knihách objevuje zmínka o stavbě srubů u pivovaru. Sladovna je poprvé zmiňována k r. 1437 a v r. 1466 se dovídáme o pokládání podlahy v pivnici a v r. 1471 o stavbě pivnice nové. Po celý středověk se zprávy o hradním pivovaru objevují poměrně hojně a lze si z nich udělat dobrý obrázek o jeho fungování. Původní pivovar stával zřejmě o něco výše než pivovar nový, který byl na hradě postaven za Švamberků v pol. 16. stol. Podle popisu Augusta Sedláčka z r. 1897 byla budova pivovaru velmi výstavná. Na SZ štítu byly r. 1556 zřízeny hodiny a nad nimi věžička se zvonkem. Dnes jsou z ciferníku patrné již jen málo zřetelné obrysy. V r. 1597 získaly fasády hradního areálu včetně objektu pivovaru sgrafitovou výzdobu. K hradu náleželo několik chmelnic, v nichž se na tyčích pěstoval chmel pro potřeby hradního pivovaru. Nacházely se zhruba v místech dnešního Pivovarského dvora, kde se dosud říká "Na Chmelnici". Množství vypěstovaného chmele však nedokázalo pokrýt spotřebu pivovaru a pro další chmel se jezdilo do Klatov, které byly v té době významným chmelařským střediskem. Na poč. 17. stol. byl podle písemných zpráv chmele již dostatek a chmelnice prosperovaly tak, že se část chmele mohla prodávat a v zásobě zůstávalo ještě několik set strychů. Chmel se na Zvíkově pěstoval ještě r. 1624, ale již o tři roky později je chmelnice zmiňována jako pustá a ladem ležící. V l. 1433-1434 byl hrad opatřen dřevěným vodovodem, jehož výhod užíval i pivovar. Voda byla zadržována v cisterně před kuchyní. Zdrojem vody býval podle zpráv z l. 1546 a 1547 malý rybníček za hradem. V průběhu času se na Zvíkově vystřídalo několik sládků, jejichž jména se nám dochovala dodnes. Uplatnění zde našli i bečváři vyrábějící pivní sudy a při vaření piva pomáhali i hlásní z hradní věže. V 16. stol. se na Zvíkově vařilo především bílé pivo z pšeničného sladu metodou svrchního kvašení. Pšenici na výrobu sladu měli dodávat zvíkovští manové. Produkce piva stále rostla a např. v r. 1582 dosáhl výstav 2600 hl bílého a tzv. starého piva. Vaření starého piva bylo spíše okrajovou záležitostí, používal se na něj ječný slad a stupňovitost mladiny se pohybovala v rozmezí 20°-25°. Bílé pivo bylo výrazně slabší, předpokládá se, že mohlo jít o klasickou 10°. Pivo bylo určeno jak k prodeji, tak k vlastní spotřebě hradních pánů. Část produkce sloužila jako dar, odměna či deputát a část byla dodávána do krčem v širokém okolí. Ještě v r. 1618 pivovar prosperoval, ale po dlouhém pobytu početné vojenské posádky v době stavovského povstání se dle dochovaných zpráv nacházel v troskách. Vaření piva na hradě Zvíkově již nebylo nikdy obnoveno. Na pivovarskou tradici zvíkovského hradního pivovaru navázal v r. 1992 založený Pivovarský dvůr Zvíkov. Objekt je replikou jihočeského hospodářského stavení s hotelem, vlastní pekárnou, řeznictvím a restauračním minipivovarem. Podle rodového znaku Švamberků, kterým byla labuť, bylo zvíkovské pivo nazváno Zlatá labuť. Ve stejném duchu navrhl historik, výtvarník a autor publikací o pivu Pavel Jákl logo pivovaru. Za vývojem originálních receptur stál Ing. Michal Voldřich, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Pivo se vaří v měděných kádích o objemu 20 hl umístěných přímo v prostoru pivnice. Varnu dodala rakouská firma SALM. První várka byla uvařena v květnu 1994 a šlo o světlou 11°. Piva produkovaná Pivovarským dvorem jsou svrchně i spodně kvašená o stupňovitosti od 11° do 26°. Kromě klasických světlých ležáků plzeňského typu, tmavých piv ze tří až pěti druhů sladů a pšeničného piva Zvíkovský rarášek se příležitostně vaří i piva speciální, např. Velikonoční či Vánoční. Zdejším unikátem je 26° pivo Královská Zlatá labuť. Na vaření piva jsou používány výhradně české suroviny: slad, chmel, voda a kvasnice. Piva jsou nefiltrovaná, s jemným zákalem a bez přidaných aditiv.
Pivovarský dvůr Zvíkov, založený v roce 1993, je jedním z nejstarších minipivovarů v České republice. Leží pouhých pár set metrů od královského hradu Zvíkov na soutoku Vltavy a Otavy na Orlické přehradě v Jižních Čechách. Vařením vlastního piva navazuje na dávnou slávu hradního pivovaru na Zvíkově a pověstný je i. Pověstný je svou kvalitní kuchyní. Nabízí dohromady až 300 míst v restauraci, na venkovních terasách a komfortní ubytování ve 25-ti dvou až tří lůžkových pokojích. Ubytovaní hosté mají k dispozici venkovní wellness areál s velkou zahradou a vyhřívaným bazénem, s protiproudem, nebo venkovní vířivkou (36°C) a finskou cedrovou saunou (100° C).
adresa: Zvíkovské Podhradí 92, 397 01
Zlatá Labuť 11° (8)
Klasický kvasnicový světlý ležák českého typu vařený z českých surovin a je chmelen pouze žateckým chmelem. Obě piva 11 + 12 se od sebe liší technologickým postupem a mají i odlišnou chuť. Doba ležení je 60 – 80 dní. Český světlý ležák charakterizuje vyrovnaná střední až vyšší plnost, světle zlatá až jantarová barva. Vyznačuje se jemnou, výraznou vyšší hořkostí, aroma žateckého chmele ve vůni je výrazné a může být doplněno lehce sladovými, esterovými a slabě kvasničnými tóny. V čisté chuti je výrazná, ale vyrovnaná hořkost se střední až vyšší plností a vysokým řízem. Kompaktní bílá pěna kroužkuje.
Zvikovský Rarášek 11° (7.5)
Tato populární kategorie je u nás zastoupena pšeničným pivem Zvíkovský Rarášek 11% v létě a v zimě 12%. Tento druh piv je svrchně kvašený a vyrábíme ho již od roku 1994. Jsou to piva, která znáte z německy mluvících zemí nebo i z Belgie. Tam jsou označovaná jako WEIS nebo též WEIZEN. Před příchodem kvasnic spodního kvašení z Bavorska, se tato piva v českých zemích dříve běžně vyráběla jako piva pšeničná nebo též bílá. Na zvláštní objednávku vaříme i polotmavou verzi tohoto druhu. Dále je velmi populární Červený Rarášek – malinový o stejných stupňovitostech. Jedná se o pivo ochucené – malinové. Lahodnou malinovou vůni získá přidáním malinového aroma. Pšeničné pivo se vyznačuje jemně nasládlou sladovou chutí s výrazným kvasničným a ovocným (hřebíček, banán) aroma. Hořkost je nízká a neruší chlebnatou plnost piva. Barva převážně světlá, bílo žlutá u piv s vyšší stupňovitostí a polotmavých může být až hnědá nebo oranžová. Zákal a obsah kvasinek v pivu je střední až vysoký. Pěnivost a říz vysoké.
Červený Rarášek 11° (6.5)
Populární Červený Rarášek – malinový. Jedná se o pivo ochucené – malinové. Lahodnou malinovou vůni získá přidáním malinového aroma.
Ale Best Bitter 12° (7)
Celkem pitelný ejlík příjemně nahořklý...
Královská Zlatá Labuť 26° (6)
Jedno z nejsilnějších čepovaných piv v České republice. Je rovněž baleno do naprosto ojedinělé láhve, kde každá láhev má svoje vlastní číslo a společně se skleničkami tvoří v dřevěné krabici originální dárek. Tento unikátní druh piva je vhodný jako aperitiv a hodí se pro něj přesně slogan „Portské mezi pivy“. Velmi silná plnost a sladkost chuti s dobře vyrovnanou hořkostí a vysokým obsahem alkoholu, který je již v chuti i vůni znát stejně jako vysoké procento zbytkového extraktu. Používáme sladované suroviny vyšší barvy. Chmelová vůně je výrazná s kvasničnými a esterovými tóny. Barva jantarová, polotmavá. Pěnivost a říz nízké. Doba ležení 12 -15 měsíců.
