Hned několika nej se může pochlubit pivovar Avar v Hlučíně. Jeho předchůdce, původní Hlučínský pivovar, byl založen už v roce 1526. A obnovený pivovar začal po listopadu 1989 mezi malými pivovary v zemi jako jeden z prvních – už v roce 1993. „První várku piva jsme připravili v únoru 1993, v červnu jsme pivovar slavnostně otevřeli,“ vzpomíná ředitel pivovaru Leonard Plaček. Z ruiny se jemu a jeho kolegům podařilo postavit nový pivovar s restaurací. „Nejdříve jsme vařili pivo s názvem Slezský korbel, později jsme ale pro pivovar i pivo zvolili jméno Avar – jako jméno nájezdníka a bojovníka proti konkurenci velkých nadnárodních pivovarů,“ usmívá se Leonard Plaček. Hlučínský pivovar nesází na speciály a štamgastům předkládá pouze tři druhy piv: světlou a tmavou dvanáctku a kvasnicovou světlou dvanáctku. „Nemyslím si, že by pro nás medové nebo višňové speciály byly zajímavé,“ říká ředitel. Na pivu se jménem Avar si mohou štamgasti pochutnat nejen v hlučínském pivovaru, ale také například v ostravských restauracích U Zvonu, U Šimka ve Svinově nebo v Pivovarské restauraci na Cihelní ulici. „Naše pivo čepují celkem v patnácti restauracích, dovážíme je do Polska a také do Berlína, kde spolupracujeme s jedním obchodníkem, který dodává pivo na pivní slavnosti,“ říká Leonard Plaček. Chystá se také otevření restaurace v polské Ustroni, kde bude na čepu pouze hlučínský Avar. Ředitel hlučínského pivovaru přiznává, že začátky nebyly jednoduché. „Lidé byli konzervativní, i dnes se ještě někteří raději přikloní k pivu od velkovýrobce,“ říká Plaček. Pivovar „spolknul“ čtyřicet pět milionů, a na jeho vybavení a zázemí je to znát. Vše je z nerezu, pivovar má i svou vlastní linku na plnění sudů a pivo plní i do lahví. Skleněných s keramickými zátkami, nebo plastových. „Polský trh si plast vyžádal. Stejně tak tam dodáváme pivo s plechovou zátkou, kterou odstraníte jen rukou a pak ji zase můžete zašroubovat.“
Hlučínský starý pivovar byl od svého vzniku v roce 1526 několikrát postižen nepřízní osudu v podobě požáru. Zatímco počátkem 20. století pivovarnictví v zemích českých, moravských, slezských i pruských jen kvetlo, provozovna v Hlučíně byla v oné době bez náhrady uzavřena. Z objektu zbylo na dlouhá desetiletí jen nevzhledné torzo, které hyzdilo centrum města. Až počátkem 90. let se rozhodl místní podnikatel Leonard Plaček pivovar znovu postavit a pivovárečnou tradici v městě Hlučíně obnovit. Elegantní podnik s vlastní restaurací byl vybudován v relativně krátkém čase a již v létě roku 1993 vyrobil prvou várku jedenáctistupňového Hlučínského Ležáku. Pivo bylo lahodné chuti, lehce klouzalo do krku a vonělo kombinací německého a žateckého chmele. Další historie pivního svatostánku mohla být hladká, kdyby ovšem vznikl o dobrých sto let dříve. Koncem 20. století již nevládly v pivovarnictví idylické vztahy jako v Hrabalově knize Postřižiny, kdy pan sládek a jeho okouzlující choť objížděli na motocyklu zavážené restaurace a kontrolovali kvalitu svého čepovaného moku. Úctu k hostům a řemeslu mnohdy nahradila dýchavičná honba za rychlým ziskem. Hlučínské pivo se sice v některých ostravských hospodách dočasně vyskytlo, nekvalifikovaný restaurační personál s ním však vesměs zacházel macešsky, což mělo nesporný vliv na jeho výslednou chuť a potažmo na nedobrou pověst. Běžného konzumenta stěží přesvědčíte, že diletantský výčepní může hravě zkazit pečlivou práci pana sládka. Konzervativní český spotřebitel, jenž se často vlastním omylem považoval za pravověrného pivaře, neměl zpravidla zájem o ochutnání pivní značky, jejíž název mu do oblbnutí nepapouškovaly sdělovací prostředky. Navíc na bývalém německém území, kde je nový pivovar situován, je jakýkoliv podnikatelský úspěch považován za těžko odpustitelný zločin, takže se závistivé obyvatelstvo uchýlilo k mnohaletému spotřebitelskému bojkotu nového výrobku. Přes negativní prognózy a očekávání pivních Jobů Hlučínský Starý Pivovar přežil až do dnešních dnů. Z původní jedenáctky se postupem času stala dvanáctka, produkt zesílil o jedno celé procento alkoholu, několikrát změnil název a díky nevyčerpatelné píli a energii majitele si našel stabilní odbytiště u nás i v zahraničí. Hlučínský ležák v současné podobě je nejznámější v poněkud atypické půllitrové láhvi s tradičním keramickým uzávěrem, což je praktické řešení pro nejrůznější srkaly, kteří nedokáží lahváč vyžáhnout na první pokus. Šťastným nápadem je i současný název Avar, jež připomíná existenci středověkých nájezdníků. Navíc, když v hornaté krajině vykřiknete název konkurenční značky Ostravar, aktuální jméno hlučínského piva vám poslušně tlumočí moudrá ozvěna.
adresa: Pode zdí 148/13, 748 01 Hlučín
Avar 11