Rád ochutnávám piva především z minipivovarů a propojuji s pěší turistikou (odkazy najdete vždy dole pod příspěvkem)
Mé hodnocení vypitých piveček:
1 (hnus) 2 (fuj) 3 (patok) 4 (jedno a dost) 5 (průměr) 6 (dobré) 7 (pitelné) 8 (výborné) 9 (vynikající) 10 (jsem v ráji!)
V Nošovicích vaří sládci pivo Radegastu už více než 40 let. Za tu dobu
se toho hodně změnilo a pivovar prošel několika etapami modernizace.
Nezměnila se ale receptura ani postup vaření piva Radegast, a tak
zůstává stejná i jeho chuť, výrazná hořkost a správný říz.
Tady budeš ve svém živlu! Rozhlédneš se a uvidíš oslavu síly chlapského
ducha. Drsnost, odolnost, sebevědomí – to vše je vyjádřeno použitým
materiálem a jeho zpracováním. Pod dohledem samotného Radegasta pocítíš i
krásu a malebnost moravské přírody.
Když si chceš Radegast opravdu vychutnat, Radegastovna je nejlepším
místem. Čerstvé tankové pivo chutná úplně stejně jako v pivovaru. Naši
výčepní mistři se postarají o bohatou pěnu a pivo má přesně tu hořkost,
vůní a charakter, jaké mu vtisknul sládek při vaření.
Stálo nás to pot i slzy. Byl v tom kus velkého
odříkání. Dali jsme do toho srdce. Ale takový je život ve Vysočanech.
Přesně taková byla stará Kolbenka. A v té nové, Radegastovně, se snoubí
hořkost tankového ležáku, poctivá česká kuchyně, jednoduchost a krása
prostředí.
A proč? Protože my milujeme Vysočany, řízné pivo a vytříbená jídla, a tohle dohromady nám tu chybělo.
Radegast Ryze Hořká 12° (7)
Světlý ležák s plnou hořkou chutí, třikrát chmelený s výrazným chmelovým aroma, použity tři druhy moravského chmele.
Obsah alkoholu: 5,1 %
Radegast Rázovitá 13° (volba sládků) (7)
Jiskrně zlatý speciál připravený pro všechny milovníky opravdu hořkého
piva. Vyniká plnou mírně sladovou chutí, která je vyvážená výraznou
chmelovou hořkostí, dosaženou díky extra chmelení odrůdou žatecký
poloraný červeňák. Hořkost se projeví až chvíli po napití a zůstává
v ústech v podobě příjemného středně dlouhého doznívání.
Obsah alkoholu: 5,6 % obj.
Velikonoční13° (volba sládků) (7)
Velikonoce bez piva? To byla už ve středověku obtížná představa. Pivo
se tehdy vařilo v klášterech a tamní mniši si jej během postního období
dopřávali kvůli chuti i živinám. Inspirováni touto tradicí pro vás naši
sládci připravili nefiltrované pivo zlaté barvy s bílou pěnou a výraznou
sladovou vůní a chutí. Vychutnejte si i vy náš Velikonoční speciálod značky Master. Obsah alkoholu: 5,7 %
Světlý nepasterovaný ležák českého typu extra chmelený...
Čisté trošku nasládlé, ale zároveň je cítit hořkost tohoto povedeného pivka, velmi dobrá pitelnost.
Alkohol: 5% vol.
Medvěd HopBit 13° (Pivovarská Bašta Vrchlabí) (6)
Pivo vařené po vzoru novozélandských ležáků, pro jehož výrobu byly
použity čistě jen novozélandské odrůdy chmelu dovezené až ze země „Pána
Prstenů“. Toto pivo je vyráběné ze světlých sladů a spodně kvašené,
což dává možnost vyniknout unikátnímu aroma novozélandských chmelů,
které byly použity i pro studené chmelení během procesu zrání. Ve vůni
dominuje intenzivní aroma novozélandských chmelů, které přechází
od grepů, limetky a citronů přes květinové až k typické píniově zelené
vůni chmelu. V chuti se za intenzivní hořkostí ukrývá mírná a čistá
sladovitost. Toto pivo je svěží a aromatické, ale zároveň silné a hutné.Alkohol:
5,5% vol.
Při výrobě našeho světlého ležáku vycházíme z léty ověřených tradičních postupů výroby piva českého tipu. Svou sytou zlatavou barvu pivo získává intenzivním vařením každého ze tří rmutů. Hořkost je intenzivní, nikoliv však ulpívající ani drsná, natožpak nepříjemná. Většina hořkých látek pochází totiž z Žateckého poloraného červeňáku, který tomuto pivu dává jemnou hořkost a intenzivní chmelové aroma. Jedná se o klasické české pivo plzeňského tipu, vyráběné s úctou k tradičním postupům výroby českého piva.
Hektor 10° (Clock / Potštejn) (7.5)
Zlatá barva, bílá pěna. Vyvážené aroma sladu a žateckého chmele. Plnější
sladové tělo, středně prokvašené s vyšším řízem. Střední hořkost s
důrazem na extrakci příjemné chuti žateckého poloranného červeňáku.
Velmi pitelná slabší verze českého ležáku vhodná k uhašení žízně.
Přímo v pivovárku Clock mi Hektorek chutnal mnohem více, zde mi připadal vodovější a cítil jsem v něm mírné ovocné citrusové aroma, což já zrovna nemusím.
Pivovar s hotelem a restaurací – to nejlepší pivo neměnné nejvyšší kvality v malebném prostředí Středočeského kraje, Praha západ, Lety u Dobřichovic. Moderní vzdušná designová restaurace pro 300 hostů nabízí kvalitní českou a mezinárodní kuchyni a vlastní pivo MMX. Příjemná venkovní terasa má kapacitu 120 míst. Možnost ubytování pro 57 hostů.
Dlouholetá představa o MMX Pivotelu se začala zhmotňovat v roce 2005,
následovalo tříleté období příprav, projektování a schvalování, a poté
dvouletá realizace. Na sklonku roku 2010 byl MMX Pivotel slavnostně
uveden do provozu. Rok vzniku je zároveň v římských číslicích značkou
piva a stal se ochrannou známkou pivotelu.
Moderní budova pivotelu je postavena ze špičkových materiálů za
použití nejmodernějších technologií. Stavbu realizovala FORTIS Bohemia
s.r.o., stavební firma s téměř dvacetiletou tradicí (reference desítek
realizovaných významných staveb), ve spolupráci s architektem Michalem
Motyčkou.
Hotel má 1 podzemní a 5 nadzemních podlaží. Je tvořen
trojlodním monolitickým železobetonovým skeletem s vyzdívkami a suterén
železobetonovou vanou z vodostavebního betonu. Na podlahy byla použita
bezespárá stěrka a do hotelové části byly umístěny nehořlavé koberce.
Stěny v pokojích jsou pokryté betonovou stěrkou a obklady v koupelnách a
na toaletách v celé budově jsou z velkoformátových kalibrovaných
keramických obkladů. Interiéry jsou vybaveny luxusními zařizovacími
předměty, osvětlovacími tělesy a nábytkem zhotoveným na zakázku.
Prosklené stěny i dveře v přízemí jsou z kaleného skla a automatické dveře jsou opatřeny tepelnou clonou.
Restaurační
část je jednolodním přízemním objektem, jehož nosné stěny a sloupy jsou
z pohledových železobetonů a betonových stěrek.
Stropní pohledová
konstrukce je tvořena lepenými modřínovými nosníky o délce 20metrů. Na
osvětlení prostoru byla použita tubusová hliníková světla, doplněná
bodovými osvětlovacími tělesy, jež umožňují vytvoření různé světelné
atmosféry. Větrání je zajištěno vzduchotechnikou, klimatizací a také
proskleným střešním světlíkem, který se ovládá elektronicky. Stěrková
bezespárá podlaha je vytápěná a její výhřevnost je natolik kvalitní, že v
prostoru restaurace nenajdete jakákoliv další otopná tělesa. Interiéru
vévodí barový pult ze skla a nerezu s atypickou nerezovou pípou.
Nábytek
je vyroben na zakázku z masivního dubu s ekologickou povrchovou
úpravou. Přilehlá terasa z modřínových palubek je vybavena i modřínovým
nábytkem.
Fasáda celého objektu je sjednocena atypickými antracitovými cihelnými pásky z německé manufaktury.
Celá
budova má funkční ekologický systém. Vytápění funguje přes plynové
kondenzační kotle Viessman. Stromy a trávník zaléváme výhradně dešťovou
vodou z vlastní retenční nádrže. Je zajištěno jímání případných
škodlivých látek z kuchyně a parkoviště, které pojme cca 50 vozidel a 4
autobusy. Na pozemku pivotelu je vysázena řada již vzrostlých stromů,
dovezených ze zahraničí, které korunují celkovou estetiku projektu.
adresa: Dobřichovická 452, 252 29 Lety
MMX 10° světlé (6)
spodně kvašené světlé výčepní pivo vařené ze 2 druhů chmele a 3 druhů ječmenného sladu.
10,8% EPM
4,4% alkoholu
barva 16 EBC
hořkost 28 MJH
MMX 12° světlé (7)
spodně kvašený světlý ležák plzeňského typu vařený ze 2 druhů chmele a 3 druhů ječmenného sladu.
12,5% EPM
5,0% alkoholu
barva 18 EBC
hořkost 33 MJH
13° polotmavý single Hop (6)
spodně kvašený polotmavý ležák vařený z 1 druhu chmele a 4 druhů ječného sladu.
12,8% EPM
5,2% alkoholu
barva 46 EBC
hořkost 38 EBU
APA MMX (7.5)
Americká varianta britského Pale Ale je silnějším pivem s vysokou hořkostí a širokou škálou aromatických chutí a vůní.
Amber Ale MMX (7)
Pivo britského typu zářivé jantarové barvy s lehkým tělem a širokou škálou jemných květinových vůní.
Ve Vršovicích je od března 2012 otevřena pivnice Ferdinand, která nabízí
svým hostům příjemné posezení při pivu z pivovaru Ferdinand. Hosté
mohou ochutnat několik druhů nepasterizovaného, nešizeného a neředěného
piva, prostě piva skutečného.
Je možná dobře, mít pivnici v centru a čepovat pivo za 35,-, ale je lépe
mít pivnici třeba trochu stranou, v místě, kde byla hospoda s
osmdesátiletou tradicí, kde se vypilo nepočítaných půlltrů, kde pivo
není předražené a kde se to prostě umí. A hlavně se ví, že pivař si to
svoje pivo najde, že na poctivé pivo si zajde i kousek dál, protože
stojí za to posedět ve skutečné pivnici u skutečného piva. Jsou prostě
věci, které se nedají nahradit.
Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou
pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně
přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14.století se toto právo stalo
právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření
piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých
domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu
určených a upravených, pro něž zobecňuje název Pivo.
Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic,
domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo
pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici"
a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v
roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření
piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův
statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a
piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase
zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je
zaznamenáno v roce 1569.
Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během
nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se
dostalo do hlubokého úpadkua šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala
ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované
železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost,
která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.
Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici.
Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční
potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z
druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily
měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli
konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897
byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v
Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva
ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník,
podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec
dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na
Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".
Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale
poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi
pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský
pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do
70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými
rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný
vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou
na vysoké kvalitě vyráběných výrobků. Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou
obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním
výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým
místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar
výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak
řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a
černých piv pod názvem Ferdinand.
V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost.
V současné době pivovar vyrábí celkem sedm druhů piv. Jsou to jednak piva světlá - nealko,10%,11%,11% Max,12% dále Tmavý ležák 11% a polotmavýležák 13% s názvem Sedm kulí a Světlý speciál 15% d´Este.
Pivovar také vyrábí limo oranž a malina,které prodavá v KEG sudech a nealkoholické pivo,které je
distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 23 000hl ročně.
Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000t sladu ročně.
10° světlé (7)
Pivo s jemnou čistou vůní a chutí po sladu a chmelu, s jemnou harmonickou hořkostí, příjemně řízné střední plné chuti. Zrání ve sklepích: 30 dnů Složení piva:
pitná voda, ječný slad, chmel Obsah alkoholu: 4% obj.
11° Max (7.5)
Ležák lahodné chuti vařený na vyšší hořkost ze sladu z vlastní humnové sladovny a žateckého chmele Vital. Zrání ve sklepích: 45 dnů Složení piva: pitná voda, ječný slad, chmel Obsah alkoholu: 4,7 % obj.
13° Ponypejl (8.5)
pivní speciál z produkce pivovaru U Koníčka (Vojkovice) Obsah alkoholu: 5,4 % obj.
Přijďte si posedět do příjemného prostředí našeho Pivovarského domu v
obci Chýně, který provozujeme již od roku 1992. Náš pivovar spolu s
restaurací má bohatou historii a nachází se na místě bývalých
hospodářských budov zdejšího kláštera.
Zákazníci k nám chodí nejen na pověstné dobré pivo. To zde vyrábíme z
tradičních surovin (sladu, chmelu a vody). Fungujeme samozřejmě i jako
restaurace. Ochutnat zde můžete speciality české kuchyně a nabízíme též
polední menu, které potěší svou lidovou cenou a širokým výběrem z mnoha
jídel.
V našem pivovaru vaříme pouze kvasnicové
nefiltrované svrchně nebo spodně kvašené pivo. Vybrat si u nás můžete
hned ze třech druhů. Nabízíme český světlý ležák, což je klasické
kvasnicové světlé pivo českého typu, vyrobené ze žateckého chmele již od
roku 1998. Druhou možností je pšeničné pivo (svrchně kvašené), které je
součástí našeho nápojového lístku od roku 2007. Nakonec nabízíme také
svrchně kvašená piva anglosaského typu a ta v našem menu naleznete od
roku 2011. Jedná se o piva typu ale, stout, ipa, pale ale.
Vlastní výroba piva je poměrně složitý proces, který v podstatě
sestává ze tří hlavních fází. První fáze výroby probíhá ve varně, která
je součástí interiéru restaurace. Při ní dochází nejprve pomocí vhodně
volených teplot k rozštěpení škrobu obsaženého ve sladu. Následuje
oddělení mláta ve scezovací kádi a povaření s chmelem, čímž vzniká tzv.
mladina. Celá várka trvá asi 12 hodin. Následuje ochlazení asi na 6°
Celsia.
Mladina se přečerpá do kvasného tanku, přidají se pivovarské kvasinky
a to je počátek druhé fáze hlavního kvašení, která trvá 7 dní. Po
ukončení hlavního kvašení se mladé pivo předává do ležáckého tanku, ve
kterém probíhá závěrečná fáze výroby, dokvašování neboli zrání piva.
Doba zrání závisí na původní stupňovitosti, u 12% piva se pohybuje okolo
5-6 týdnů. Po ukončení dokvašování se pivo čepuje z ležáckého tanku.
Vlastní výroba piva je poměrně složitý proces, který v podstatě sestává
ze tří hlavních fází. První fáze výroby probíhá ve varně, která je
součástí interiéru restaurace. Při ní dochází nejprve pomocí vhodně
volených teplot k rozštěpení škrobu obsaženého ve sladu. Následuje
oddělení mláta ve scezovací kádi a povaření s chmelem, čímž vzniká tzv.
mladina. Celá várka trvá asi 12 hodin. Následuje ochlazení asi na 6°
Celsia.
Mladina se přečerpá do kvasného tanku, přidají se pivovarské kvasinky a
to je počátek druhé fáze hlavního kvašení, která trvá 7 dní. Po ukončení
hlavního kvašení se mladé pivo předává do ležáckého tanku, ve kterém
probíhá závěrečná fáze výroby, dokvašování neboli zrání piva. Doba zrání
závisí na původní stupňovitosti, u 12% piva se pohybuje okolo 5-6
týdnů. Po ukončení dokvašování se pivo čepuje z ležáckého tanku.
Značka GWERN vznikla na podzim roku 2014.
Název našeho piva vznikl lehkou úpravou keltského výrazu pro strom
– konkrétně olši (olše je mj. velmi žíznivý strom). Oslovila nás symbolika
stromu, přenesená na náš způsob práce, tzn. pevné kořeny pro nás znamenají
dobré zázemí naší rodinné firmy a o ně stále pečujeme. A stejně tak, jak se
rozrůstá koruna stromu, bychom se chtěli rozvíjet i my.
V keltské historii jsme se inspirovali proto, že na počátku vaření piva na našem
území stáli Keltové, tajemný národ vynořující se z temných dějin starověku,
obestřený aurou záhad a legend. A je jim dokonce připisován vynález pivního sudu.
Počátek várečnictví piva nás oslovil také tím, že se při jeho výrobě samozřejmě
nepoužívaly žádné náhražky, dochucovadla, koncentráty a extrakty, a i my
vaříme pivo z kvalitních českých surovin bez použití chemických přísad. Naše pivo
Gwern uvařené z žateckého chmele, českého sladu a vody Vám nabízí výraznou
chuť, takovou, jakou má nápoj zvaný pivo mít.
Gwern je nový minipivovar, vybavený moderními technologiemi s automatickým
řízením procesů. Za dohledu, práce a péče našeho sládka vaříme opravdové pivo
tradičními postupy.
Budova pivovaru, která je umístěna v ulici Benická, v obci Nupaky, obsahuje vše
potřebné pro zajištění výroby piva, varny, zařízení pro kvašení, zrání a stáčení piva
do sudů. Navíc u nás máte možnost navštívit pivovarskou prodejnu, kde ochutnáte
naše pivo a nabízíme stáčení piva speciální technologií do pivních skleněných lahví
a pet lahví.
Gwern10° (7.5)
Klasické, světlé výčepní spodně kvašené pivo.
- je pivem, které zaujme svou plností, vůní, hořkostí
a shovívavostí. Víte, že i výčepní pivo leží stejně
jako ležáky? Ano, vyrábí se úplně stejně jako klasické
ležáky, má ale nižší procento extraktu původní mladiny
a tedy i obsah alkoholu. Je shovívavé a rychle osvěží.
Pivo vaříme ze dvou ječných sladů – plzeňského a mnichovského. Plzeňský slad dodá pivu tu
správnou chuť, Mnichovský slad zajistí tmavší zlatavou barvu a proto nepoužíváme žádná barviva.
Slad máme z humnové sladovny Klusáček z Kounic, která vyrábí slad bez průmyslového zpracování.
Používáme dva druhy žateckého chmele, první je chmel "sládek", ten dodá pivu hořkost a druhý
je "žatecký poloraný červeňák", ten vykouzlí tu správnou vůni. V době sklizně jezdí náš vrchní
sládek chmel osobně vybírat přímo do Žatce.
Vaříme "dvourmutově", dekokčním způsobem v třínádobové varně. Proces vaření trvá 10 až 11 hodin.
Poté mladinu zchladíme a dáme do otevřené spilky, na které probíhá hlavní kvašení po dobu
8 až 12 dní, záleží na tom, jak jsou kvasnice agilní.
Používáme budvarské kvasnice. Jediné typicky české pivovarské kvasnice jsou plzeňské
a budvarské.
Kvasnice vozí náš vrchní sládek z Budějovického Budvaru – kmen 92.
Následně přečerpáme mladé pivo do ležáckých sudů, kde zraje do doby, než sládek řekne:
"je hotové".
U dvanáctky je to 24 až 34 dní. U desítky 18 až 25 dní.
Pak pivo stočíme do sudů, pivo nikterak neupravujeme. V den, kdy jej stočíme do sudů,
je expedujeme k našim zákazníkům.
Gwern12° (7)
Klasický, světlý, spodně kvašený ležák.
- je svou stupňovitostí českou klasikou, která zaujme
svou plností, vůní a hořkostí. Víte, že 12% značí
procentuální hodnotu extraktu původní mladiny?
Tedy cukrů, které tak milují pivovarské kvasnice.
Je důležité, aby trocha toho sladkého zbyla i pro Vás.
Gwern13° (7)
Světlý speciál zlatavé barvy, cítil jsem v něm trošku pšenice.
EPA13° (8)
Polotmavé speciální pivko ze sladů plzeňského, mnichovského. Carared + Caaramber z chmele Challenger + Bramling Cross.
Gwern IPA je pivo britského stylu, kterou jsme uvařili ve spolupráci s letajícím pivovarem Auersperg. Zajujme Vás především chuť, která v sobě zpočátku nese příjemné ovocné tóny, a posléze překvapí velmi výraznou chmelovou hořkostí. Zajímavé je aroma, kde převládá vůně chmelu. India Pale Ale je pivní styl, který ve vás probudí zájem hned při prvním napití a jeho chuti podlehnete.
Roku 1639 vypálili Hostomice Švédové, stržen byl i pivovar, jenž v
krátké době opravený v polovině 17. Století vaříval sedmi a půl
věrtelové várky (asi 18 hektolitrů).Od roku 1738 byly Hostomice již
městem s novám výročním trhem. V polovině 18. Století vystavoval
hostomický měšťanský pivovar ročně až 1400 hektolitrů piva.
Před polovinou století následujícího pivovar vyhořel, což se opakovalo i
v roce 1857, kdy spolu s ním shořelo na 27 domů. Zničený pivovar byl
vystavěn zcela nově a již v moderním duchu, přestože se tento trend na
roční produkci nikterak neprojevil a pivovar hostomické městské obce i
nadále vystavoval jen něco málo pře tisícovku hektolitrů piva za rok.
Malá byla i varna, u které se udával var 18 hektolitrů mladiny.
Pivovárek. Navíc zařízený na ruční pohyb a pronajímán.
V šedesátých letech předminulého věku až do roku 1870 sládkoval v
hostomickém pivovaře zdejší rodák František Hejtmánek, výrazná postava
našeho pivovarnictví a pozdější dlouholetý správce smíchovského
akcionářského pivovaru, dnešního pivovaru Staropramen. Ve výše uvedeném
roce ho nahradil sládek Přibyl, křestním jménem též František.
Hostomický pivovar byl ještě ke konci 19.století rekonstruován a zařízen
na stojní provoz. Várky se zvýšily na var 30 hektolitrů horké mladiny.
Sládek a nájemce se v tomto čase uváděl Hynek Janda, po jehož smrti v
roce 1894 pivovar převzala jeho žena a vdova, Anna Jandová, která v
témže roce podnik od obce odkoupila a dále vedla ve vlastní správě.
Jandová, v té době padesátnice, musela být vskutku energickou osobou,
neboť v pivovaře asi i sládkovala a to až do roku 1907, kdy se znovu
vdala za sládka Antonína Krubnera.
Výkon zrekonstruovaného pivovaru se zvýšil jen nepatrně a stále se tak
jednalo o malý, skromně vystupující podnik s ročními výstavy kolem 1500
hektolitrů piva.
V roce 1919 zemřela Anna Jandová Krubnerová a pivovar, stejně v té době
nevařící, převzal její manžel. Dalším vlastníkem pivovárku se stal
Václav Greif, zdejší statkář a příbuzný kdysi tu působícího Františka
Hejtmánka. Greif od roku 1929 v pivovaře i sládkoval. Teprve za něj se
hostomický pivovárek dočkal kýžené renesance, když jeho produkce
dostoupala na dohled dvěma tisícům vystavených hektolitrů piva ročně. V
roce 1937 padl zdejší rekord – 1901 hektolitr!
Pivovar však, aniž by to kdo tušil, čekala závěrečná „pětiletka“
činnosti. Od roku 1938 vila vedle Greifa spolumajitelkou pivovaru Milada
Kleinová, sládkem se na poslední roky stal Jindřich Helvich.
V této sestavě nadešel rok 1942 a sním i nucená uzavírka a zastavení
pivovaru s konečným číslem v kolonce staletých hostomických výstavů 477
hektolitrů. Ani po skončení války se jeho provoz již neobnovil a pivovar
bylv roce 1947, ostatně krátce před jistým znárodněním, definitivně
zrušen.
Čerpáno z Encyklopedie PIVOVARŮ Čech, Moravy a Slezska I.díl Střední Čechy autor: Pavel Jákl.
Jeden
z restituentů, Ing. Karel Greif se rozhodl vložit finanční prostředky
ze svého podnikání do obnovy pivovaru. V roce 2011 odkoupil druhou
polovinu areálu od zbývajících restituentů pan Štěpán Kříž - dlouholetý
sládek, naposledy působící v pivovaru Dalešice. Od tohoto roku se začala
psát novodobá historie místního pivovaru. „Jsem rodilý Pražák a
vlastní pivovar jsem si přál mít vždycky. Po působení v Dalešicích bylo
jasné, že ten můj bude také tak malý a také tak krásný a historický. Do
50ti kilometrů od svého bydliště jsem našel právě Hostomický pivovar.
Dalo hodně práce hostomický pivovar zrekonstruovat tak, aby se v něm
dalo vařit pivo. Jsem sládek, ne stavař, takže jsem si neuměl
představit, co to obnáší vdechnout starému pivovaru život. Působení JZD
Budovatel Hostomice dalo tomu krásnému objektu opravdu zabrat.“ Řekl
Štěpán Kříž, sládek pivovaru Hostomice.
Při odstraňování léty
nahromaděného odpadu a nepořádku se postupně objevovaly nádherné klenby
bývalé sladovny, postupně rostlo i vybavení technologií. Část pochází z
dalešického pivovaru a o zbytek a montáž se postarala firma HD servis
Milan Doubek. Třínádobová 10 hl varna, dřevem obložené otevřené nádoby
na spilce 2x 20 hl, ležácký sklep s deseti tanky po 20 hl. Roční výstav
předpokládá sládek zatím cca 1000 hl. Slad odebírá pivovar z Benešova,
chmelí se výhradně lisovaným hlávkovým chmelem - ŽPČ a Sládkem, kvasnice
pak jsou z pivovaru Bernard.
Pivo se vytočí především v místě.
Restaurace je nekuřácká a na léto je připravena zahrádka, kde si najdou
místečko cyklisté i děti. Stálá nabídka piv bude představovat Fabiána
10% světlou, Fabiána 12% světlou a Fabiána 14% tmavou.
„Pro sládka
není nic hezčího a smysluplnějšího, než znovu vdechnout život pivovaru,
který tady byl, zanechal na pivovarské mapě stopu a neměl to štěstí,
aby přežil.“ Štěpán Kříž.
adresa: Pivovarská, 267 24 Hostomice
Fabián 10° (9)
Světlé výčepní pivo. Česká klasika, snadno pitelné pivo, s jemnou
chmelovou hořkostí, kterou mu dává použití pouze lisovaného chmele
odrůdy žatecký poloraný červeňák. Plnost chuti, na výčepní pivo nebývale
výrazná je způsobena použitím toho nejlepšího českého, humnového,
sladu. Ideální pivo na zahnání žízně při práci i odpočinku.
obsah alkoholu:
3,5% vol.
Fabián 12° (9)
Světlý ležák. Tradiční české pivo plné, sladové, chuti dodané díky
použití nejlepšího,českého, humnového, sladu. Výraznější a však jemná,
chmelová, hořkost je výsledkem použití, pouze, lisovaného chmele odrůdy
žatecký poloraný červeňák. Nejlepší volba k vychutnání českého piva.
Obsah alkoholu:
4,5% vol.
Fabián 14° (6)
Tmavé speciální pivo bavorského typu. K výrobě tohoto speciálu bylo
použito čtyř druhů sladů, což zaručuje plnou, výrazně sladovou, chuť a
však bez sladkého doznívání většiny českých, tmavých, piv. Toto pivo je
nečekaně výrazně chmelenoa výrazná hořkost udílí tomuto pivu nečekanou
pitelnost. Tmavé pivo, které Vás překvapí.
Obsah alkoholu: 5,5% vol. vlastní foto nemám
Fabián zimní 16° (7.5)
Polotmavá barvička, jinak silnější svrchně kvašené pivko a je v pohodě...
Fabián Jarní 13° (7)
Jarní speciál, malinko sladovější sice, ale pitelné pivo...
Pivovar se nachází se v samotném historickém centru, v Husově ulici v těsné blízkosti Karlova mostu a Staroměstského náměstí. Ihned po vstupu na vás dýchne místní výjimečná atmosféra staropražského pivovaru, kterou umocňují nástěnné malby akademických malířů Jiřího Bernarda a Pavla Jakla, vykreslující obrazy z bohaté historie domu a pivovarnictví v Čechách. V přízemí pivovaru je pak umístěna varna, kde se pod vedením zkušeného sládka Roberta Maňákavaří šest druhů piva. Kombinace nejvyšších výrobních standardů, kvalitních surovin a tradičního pivařského řemesla umožnila pivovaru U Tří růží získat statusklášterního pivovaru řádu Dominikánů, sídlícího hned ve vedlejší budově, a nejlépe tak navázat na místní pivovarnickou tradici započatou už v patnáctém století. Samotný dům je opředen zajímavou historií, již v roce 1405 pro něj získává významný sládek Benešprávo várečné, čímž započal psát jednu z nejdelších kapitol pivovarnictví na českém území. V pozdější historii je zajímavostí, že do domu přestěhoval Václav Matěj Kramerius svoje nakladatelství Česká expedice, která zde sídlila až do roku 1804. Dnes působení Krameria připomíná pamětní deska na průčelí domu. Kromě piva vám na tomto významném místě rádi nabídneme některou z řady českých specialitnaší kuchyně, vedené úspěšným šéfkuchařem Martinem Procházkou, který k nám přišel z hotelu Alcron, kde stál u zisku michelinské hvězdy. V menu, které pro restauraci sestavil, naleznete kromě denní nabídky a sezonního jídelníčku také velký výběr specialit určených přímo k pivu.
Světlý speciál13° (6)
Spodně kvašené pivo plzeňského typu s obsahem alkoholu 5%. K vaření
světlého ležáku používáme nejkvalitnější české suroviny a tradiční
postup výroby.
Brown Ale 15° (8)
Speciální svrchně kvašené polotmavé pivo, vařené v britském stylu
Ale-Brown. Vyrobeno ze tří druhů sladů a tří druhů chmelů, které
dodavají pivu tmavě jantarovou barvu avýraznou hořko-ovocnou plnou chuť.
EPM 15%.
Vídeňské 15° (7)
Speciální červené pivo vařené z vídeňského a karamelového sladu s extraktem původní mladiny 15 stupňového piva.
Dark Rose 17° (7.5)
Mohutné tmavé speciální pivo s vyšší hořkosti, podtóny čokoládové chuti a
příchutí praženého ječmene. Pivo se vařilo z 5 druhů sladu a 2 druhů
chmele. Alc 6,4%.
Celé zařízení pro vaření piva se nachází na dvou lodních palubách, včetně 2- nádobové varny o objemu 500 litrů, šrotovníku na slad a čtyř kvasných kádí. Na spodní palubě se nachází 16 tanků. Předpokládaný roční výstav je 1500 hl. Vaříme čtyři až pět várek týdně. Restaurace na hlavní palubě podává staročeskou kuchyni. V podpalubí naleznete pivnici se studenou a teplou kuchyní s nabídkou z naší lodní udírny. (Jíte-li ryby určitě ochutnejte naši netradiční specialitu – nakládaný rybí karbanátek.) V letních měsících budeme na palubě grilovat (od druhé poloviny června 2017). 53 metrů dlouhá loď prošla kompletní rekonstrukcí, kterou realizovalo přední architektonické studio ACHT, vedené Václavem Hlaváčkem. Loď provozuje společnost Vltavská plavební s.r.o. a kotví na svém stálém místě u Štefánikova mostu.
Legie10° (8)
Vyšší hořkost, nepasterizováno, nefiltrováno. Obsah alkoholu:4,2 %
Republika12° (8)
Sladová chuť, jemná hořkost, která je dána moravskými slady a žateckými chmely. nepasterizováno, nefiltrováno. Obsah alkoholu:5,1 %
Rodney11° (7.5)
Svrchně kvašené světlé pivo typu Ale medové barvy, chmelová aroma s květinovými a citrusovými tony. Silnější hořkost má dlouho doznívající charakter. nepasterizováno, nefiltrováno. Obsah alkoholu:5,0 %
Monarchie13° (7)
Tmavý ležák, který chutná po praženém sladu a kávě s čokoládovým dozněním. Je méně sladký oproti jiným černým pivům. nepasterizováno, nefiltrováno. Obsah alkoholu:5,5 %
Remorkér12° (8.5)
Speciální ležák, výrazně chmelové a lehce citrusové aroma a to díky přidání chmele Kazbek do ležáckého tanku.
Comet11° (8.5)
Svrchně kvašený ležák, APA - lehké pivko s vyšší hořkostí a nižší plností, ideální do prvních prosluněných dnů. Díky vysokému prokvašení je velmi doře pitelné, osvěžujícího charakteru. Obsah alkoholu:5,2 %
Orion13° (9)
Polotmavé svrchně kvašené speciální pivko typu I.P.A. Začátek je lehce nasládlý postupně přecházející do chmelové hořkosti. Plnost doplňuje za studena přidaný chmel Apollo, který přidává dílu letní nádech grepu či hrušky. Moc jsem si pochutnal! Obsah alkoholu:5,5 %
Honey Fitz13.5° (8)
Světlý medový ležák, řadící se do skupiny ochucených piv se skládá z plzeňského sladu českých a amerických chmelů. Jeho zlatou barvu obstaral přidaný luční med. Tento sváteční speciál díky vyššímu alkoholu zahřeje především při dlouhých večerech. Obsah alkoholu: 6 %
Canberra9° (8.5)
Ovocný lehký speciálek mi chutnal. Svrchně kvašené výčepní pivo typu Fruit IPA, výrazný svou
barvou, získanou ze stoprocentní lesní borůvky. Vařeno bez jakýchkoliv
přídavků za použití českých chmelů, sladů a ovoce. Díky vysokému
množství borůvky získává osvěžující ovocnou chuť.
Nefiltrováno,
nepasterizováno, 9% EPM a 3,8% alkoholu.
Savannah13° (7)
Svrchně kvašené silné pivo pšeničné, typu American Hefeweizen. Typická banánová a hřebíčková vůně, kterou vytvoří pšeničné kvasinky, je u tohoto pivního stylu ještě podpořena vůní dvou amerických chmelů. Citra je chmel, který se postará o citrusovou vůni a Simcoe dodává lehce kořenitý nádech. Použité slady plzeňský, pšeničný a karamelový ze sladovny Kounice.
Triton11° (7.5)
Svrchně kvašené plné pivo typu IPA, single hop Uran. Díky nově vyšlechtěné odrůdě chmele Uran z Chmelařského institutu v Žatci, můžete být mezi prvními, kteří ochutnají tento chmel. Pivo získává výrazné chmelové aroma, hořkost a kořenité ovocné tóny s doznívajícím charakterem.
New Jersey 14° (7.5)
Svrchně kvašené silné pivo typu Juicy NEIPA. Tento pivní styl se vyznačuje vysokým chmelovým aroma a světlým zákalem připomínající pomerančový džus. Použity byly speciální slady, pšenice a ovesné vločky. V kombinaci čtyř amerických a australských chmelů vzniká silné aroma tropického ovoce a citrusových plodů. Nefiltrováno, nepasterizováno, 14 % EPM, 5,6 % alkoholu.
Arktika 16° (7)
Svrchně kvašené silné pivo, pivní styl American India Pale Ale, single hop Ekuanot. Tento speciál dokáže prolomit ledy. Jedná se o americký chmel s citrusovým aroma, ve kterém převládá tropické ovoce, citron, limetka, papája, jablko a zelený pepř. Speciální slady, pořádná dávka chmele a vysoký obsah alkoholu jsou zaručená kombinace k posílení imunity a zdravého ducha. Doporučuje deset z deseti doktorů, maximální denní dávka není stanovena. Nefiltrováno, nepasterizováno, 16 % EPM, 7,5 % alkoholu.