Rodinný minipivovar Gwern

 

Značka GWERN vznikla na podzim roku 2014.
Název našeho piva vznikl lehkou úpravou keltského výrazu pro strom
– konkrétně olši (olše je mj. velmi žíznivý strom). Oslovila nás symbolika
stromu, přenesená na náš způsob práce, tzn. pevné kořeny pro nás znamenají
dobré zázemí naší rodinné firmy a o ně stále pečujeme. A stejně tak, jak se
rozrůstá koruna stromu, bychom se chtěli rozvíjet i my.

V keltské historii jsme se inspirovali proto, že na počátku vaření piva na našem
území stáli Keltové, tajemný národ vynořující se z temných dějin starověku,
obestřený aurou záhad a legend. A je jim dokonce připisován vynález pivního sudu.

Počátek várečnictví piva nás oslovil také tím, že se při jeho výrobě samozřejmě
nepoužívaly žádné náhražky, dochucovadla, koncentráty a extrakty, a i my
vaříme pivo z kvalitních českých surovin bez použití chemických přísad. Naše pivo
Gwern uvařené z žateckého chmele, českého sladu a vody Vám nabízí výraznou
chuť, takovou, jakou má nápoj zvaný pivo mít.

Gwern je nový minipivovar, vybavený moderními technologiemi s automatickým
řízením procesů. Za dohledu, práce a péče našeho sládka vaříme opravdové pivo
tradičními postupy.

Budova pivovaru, která je umístěna v ulici Benická, v obci Nupaky, obsahuje vše
potřebné pro zajištění výroby piva, varny, zařízení pro kvašení, zrání a stáčení piva
do sudů. Navíc u nás máte možnost navštívit pivovarskou prodejnu, kde ochutnáte
naše pivo a nabízíme stáčení piva speciální technologií do pivních skleněných lahví
a pet lahví.

Gwern  10° (7.5)

Klasické, světlé výčepní spodně kvašené pivo.

- je pivem, které zaujme svou plností, vůní, hořkostí
a shovívavostí. Víte, že i výčepní pivo leží stejně
jako ležáky? Ano, vyrábí se úplně stejně jako klasické
ležáky, má ale nižší procento extraktu původní mladiny
a tedy i obsah alkoholu. Je shovívavé a rychle osvěží.

Pivo vaříme ze dvou ječných sladů – plzeňského a mnichovského. Plzeňský slad dodá pivu tu
správnou chuť, Mnichovský slad zajistí tmavší zlatavou barvu a proto nepoužíváme žádná barviva.
Slad máme z humnové sladovny Klusáček z Kounic, která vyrábí slad bez průmyslového zpracování.

Používáme dva druhy žateckého chmele, první je chmel "sládek", ten dodá pivu hořkost a druhý
je "žatecký poloraný červeňák", ten vykouzlí tu správnou vůni. V době sklizně jezdí náš vrchní
sládek chmel osobně vybírat přímo do Žatce.

Vaříme "dvourmutově", dekokčním způsobem v třínádobové varně. Proces vaření trvá 10 až 11 hodin.

Poté mladinu zchladíme a dáme do otevřené spilky, na které probíhá hlavní kvašení po dobu
8 až 12 dní, záleží na tom, jak jsou kvasnice agilní.

Používáme budvarské kvasnice. Jediné typicky české pivovarské kvasnice jsou plzeňské
a budvarské.
Kvasnice vozí náš vrchní sládek z Budějovického Budvaru – kmen 92.
Následně přečerpáme mladé pivo do ležáckých sudů, kde zraje do doby, než sládek řekne:
"je hotové".
U dvanáctky je to 24 až 34 dní. U desítky 18 až 25 dní.

Pak pivo stočíme do sudů, pivo nikterak neupravujeme. V den, kdy jej stočíme do sudů,
je expedujeme k našim zákazníkům.

Gwern  12° (7)

Klasický, světlý, spodně kvašený ležák.
- je svou stupňovitostí českou klasikou, která zaujme
svou plností, vůní a hořkostí. Víte, že 12% značí
procentuální hodnotu extraktu původní mladiny?
Tedy cukrů, které tak milují pivovarské kvasnice.
Je důležité, aby trocha toho sladkého zbyla i pro Vás.

Gwern  13° (7)

Světlý speciál zlatavé barvy, cítil jsem v něm trošku pšenice.

 EPA  13° (8)

Polotmavé speciální pivko ze sladů plzeňského, mnichovského. Carared + Caaramber z chmele Challenger + Bramling Cross.

Gwern  IPA 13° (7.5)

 

 

Typ: světlé svrchně kvašené pivo

Stupňovitost: 13,2%
Alkohol: 5,5 %obj.!turistika!
Barva: 17j. EBC
Hořkost: 60 IBU

Slady: Plzeňský, Mnichov, Caraaroma
Chmel: Magnum, Citra, Mosaic

Gwern IPA je pivo britského stylu, kterou jsme uvařili ve spolupráci s letajícím pivovarem Auersperg. Zajujme Vás
především chuť, která v sobě zpočátku nese příjemné ovocné tóny, a posléze překvapí velmi výraznou chmelovou
hořkostí. Zajímavé je aroma, kde převládá vůně chmelu. India Pale Ale je pivní styl, který ve vás probudí zájem hned
při prvním napití a jeho chuti podlehnete.

!turistika!

!turistika!

 

!turistika!

Pivovar Hostomice

 

Roku 1639 vypálili Hostomice Švédové, stržen byl i pivovar, jenž v krátké době opravený v polovině 17. Století vaříval sedmi a půl věrtelové várky (asi 18 hektolitrů).Od roku 1738 byly Hostomice již městem s novám výročním trhem. V polovině 18. Století vystavoval hostomický měšťanský pivovar ročně až 1400 hektolitrů piva.
Před polovinou století následujícího pivovar vyhořel, což se opakovalo i v roce 1857, kdy spolu s ním shořelo na 27 domů. Zničený pivovar byl vystavěn zcela nově a již v moderním duchu, přestože se tento trend na roční produkci nikterak neprojevil a pivovar hostomické městské obce i nadále vystavoval jen něco málo pře tisícovku hektolitrů piva za rok. Malá byla i varna, u které se udával var 18 hektolitrů mladiny. Pivovárek. Navíc zařízený na ruční pohyb a pronajímán. V šedesátých letech předminulého věku až do roku 1870 sládkoval v hostomickém pivovaře zdejší rodák František Hejtmánek, výrazná postava našeho pivovarnictví a pozdější dlouholetý správce smíchovského akcionářského pivovaru, dnešního pivovaru Staropramen. Ve výše uvedeném roce ho nahradil sládek Přibyl, křestním jménem též František. Hostomický pivovar byl ještě ke konci 19.století rekonstruován a zařízen na stojní provoz. Várky se zvýšily na var 30 hektolitrů horké mladiny. Sládek a nájemce se v tomto čase uváděl Hynek Janda, po jehož smrti v roce 1894 pivovar převzala jeho žena a vdova, Anna Jandová, která v témže roce podnik od obce odkoupila a dále vedla ve vlastní správě. Jandová, v té době padesátnice, musela být vskutku energickou osobou, neboť v pivovaře asi i sládkovala a to až do roku 1907, kdy se znovu vdala za sládka Antonína Krubnera.
Výkon zrekonstruovaného pivovaru se zvýšil jen nepatrně a stále se tak jednalo o malý, skromně vystupující podnik s ročními výstavy kolem 1500 hektolitrů piva.
V roce 1919 zemřela Anna Jandová Krubnerová a pivovar, stejně v té době nevařící, převzal její manžel. Dalším vlastníkem pivovárku se stal Václav Greif, zdejší statkář a příbuzný kdysi tu působícího Františka Hejtmánka. Greif od roku 1929 v pivovaře i sládkoval. Teprve za něj se hostomický pivovárek dočkal kýžené renesance, když jeho produkce dostoupala na dohled dvěma tisícům vystavených hektolitrů piva ročně. V roce 1937 padl zdejší rekord – 1901 hektolitr!
Pivovar však, aniž by to kdo tušil, čekala závěrečná „pětiletka“ činnosti. Od roku 1938 vila vedle Greifa spolumajitelkou pivovaru Milada Kleinová, sládkem se na poslední roky stal Jindřich Helvich.
V této sestavě nadešel rok 1942 a sním i nucená uzavírka a zastavení pivovaru s konečným číslem v kolonce staletých hostomických výstavů 477 hektolitrů. Ani po skončení války se jeho provoz již neobnovil a pivovar bylv roce 1947, ostatně krátce před jistým znárodněním, definitivně zrušen.
Čerpáno z Encyklopedie PIVOVARŮ Čech, Moravy a Slezska I.díl Střední Čechy autor: Pavel Jákl.
Jeden z restituentů, Ing. Karel Greif se rozhodl vložit finanční prostředky ze svého podnikání do obnovy pivovaru. V roce 2011 odkoupil druhou polovinu areálu od zbývajících restituentů pan Štěpán Kříž - dlouholetý sládek, naposledy působící v pivovaru Dalešice. Od tohoto roku se začala psát novodobá historie místního pivovaru.
„Jsem rodilý Pražák a vlastní pivovar jsem si přál mít vždycky. Po působení v Dalešicích bylo jasné, že ten můj bude také tak malý a také tak krásný a historický. Do 50ti kilometrů od svého bydliště jsem našel právě Hostomický pivovar. Dalo hodně práce hostomický pivovar zrekonstruovat tak, aby se v něm dalo vařit pivo. Jsem sládek, ne stavař, takže jsem si neuměl představit, co to obnáší vdechnout starému pivovaru život. Působení JZD Budovatel Hostomice dalo tomu krásnému objektu opravdu zabrat.“ Řekl Štěpán Kříž, sládek pivovaru Hostomice.
Při odstraňování léty nahromaděného odpadu a nepořádku se postupně objevovaly nádherné klenby bývalé sladovny, postupně rostlo i vybavení technologií. Část pochází z dalešického pivovaru a o zbytek a montáž se postarala firma HD servis Milan Doubek. Třínádobová 10 hl varna, dřevem obložené otevřené nádoby na spilce 2x 20 hl, ležácký sklep s deseti tanky po 20 hl. Roční výstav předpokládá sládek zatím cca 1000 hl. Slad odebírá pivovar z Benešova, chmelí se výhradně lisovaným hlávkovým chmelem - ŽPČ a Sládkem, kvasnice pak jsou z pivovaru Bernard.
Pivo se vytočí především v místě. Restaurace je nekuřácká a na léto je připravena zahrádka, kde si najdou místečko cyklisté i děti. Stálá nabídka piv bude představovat Fabiána 10% světlou, Fabiána 12% světlou a Fabiána 14% tmavou.
„Pro sládka není nic hezčího a smysluplnějšího, než znovu vdechnout život pivovaru, který tady byl, zanechal na pivovarské mapě stopu a neměl to štěstí, aby přežil.“ Štěpán Kříž.

adresa:  Pivovarská, 267 24 Hostomice

Fabián 10° (9)

Světlé výčepní pivo. Česká klasika, snadno pitelné pivo, s jemnou chmelovou hořkostí, kterou mu dává použití pouze lisovaného chmele odrůdy žatecký poloraný červeňák. Plnost chuti, na výčepní pivo nebývale výrazná je způsobena použitím toho nejlepšího českého, humnového, sladu. Ideální pivo na zahnání žízně při práci i odpočinku.
obsah alkoholu: 3,5% vol.

 Fabián 12° (9)

Světlý ležák. Tradiční české pivo plné, sladové, chuti dodané díky použití nejlepšího,českého, humnového, sladu. Výraznější a však jemná, chmelová, hořkost je výsledkem použití, pouze, lisovaného chmele odrůdy žatecký poloraný červeňák. Nejlepší volba k vychutnání českého piva.
Obsah alkoholu: 4,5% vol.

Fabián 14° (6)

Tmavé speciální pivo bavorského typu. K výrobě tohoto speciálu bylo použito čtyř druhů sladů, což zaručuje plnou, výrazně sladovou, chuť a však bez sladkého doznívání většiny českých, tmavých, piv. Toto pivo je nečekaně výrazně chmelenoa výrazná hořkost udílí tomuto pivu nečekanou pitelnost. Tmavé pivo, které Vás překvapí.
Obsah alkoholu:  5,5% vol. vlastní foto nemám

Fabián zimní 16° (7.5)

Polotmavá barvička, jinak silnější svrchně kvašené pivko a je v pohodě...

Fabián Jarní 13° (7)

 

 Jarní speciál, malinko sladovější sice, ale pitelné pivo...


!turistika!

!turistika!

!turistika! 

fotoalbum