Minipivovar Energon Nový Rybník

Pivovar ENERGON vznikl v rámci rekonstrukce celého penzionu Nový Rybník v březnu 2013. Název piva a logo vzešly z veřejné soutěže, a tak se tu od jara vaří pivo Baštýř. Pivovar ENERGON byla jasná volba. Svůj název dostal pivovar podle firmy, která jej vlastní. Jedná se o minipivovar, který chce svým hostům nabídnout kvalitní a dobré pivo z kvalitních surovin a vytvořit příjemný prostor pro setkávání lidí. Místní pivo s názvem Baštýř ochutnáte ve zdejší restauraci spolu s českými stálicemi i dobrotami k pivu, kde lze zakoupit rovněž originální pivní suvenýrů.  Prvotní myšlenkou vzniku pivovaru ENERGON bylo obnovení tradice piva v Dobříšském regionu. ENERGON nabízí prvotřídní výběr z nefiltrovaných a nepasterizovaných piv.
Pivo se vaří v měděné pivní varně. Základními surovinami při výrobě piva jsou voda, český slad, žatecký chmel, pivovarské kvasnice. Při výrobě piva se používá klasický dvourmutový postup. Pivu necháváme patřičný čas na kvašení ve spilce a následně mladé pivo dokvašuje a zraje minimálně měsíc v ležáckém sklepě. Dosáhneme tak při servírování piva Baštýř zakulacené chuti, dobré pitelnosti, příjemného řízu a husté trvanlivé pěny. Výčep v restauraci je přímo napojen na pivovarské ležácké tanky, ze kterých je čepován veškerý sortiment námi vyráběných piv.

adresa: Obořiště 53, 262 12
 
Baštýř 10° (8.5)

Vynikající desítka s malilinko sladkým ocáskem, skvěle pitelná u které není problém jich vypít více.

Baštýř 12° (7)

Opět povedené pivečko chuťově podobné desítce, ovšem jak se patří na dvanáctku má svou hořkost a větší říz.

Baštýř 11° (7)

Polotmavé pivečko které opět nezklamalo, výraznější karamelová chuť mi sedla.

Baštýř višěň 11° (7.5)

Višňové pivečka mám celkem rád, když se povedou. Tady v Obořišti mi vše velmi chutnalo!

Baštýř pšenice 12° (7)

 

 Taková klasická pšenička...

 

 fotogalerie

 
!turistika! 

!turistika!

Rodinný pivovar Zichovec

Pivovar byl založen v roce 2012 a pivo se zde vaří od června téhož roku. Impulsem byla nespokojenost s chutí unifikovaných produktů nadnárodních pivovarů a svou roli sehrály také kořeny a vzpomínka na prapředka, zichoveckého rychtáře Krahulíka, který provozoval vyhlášený zájezdní hostinec v Panenském Týnci. Pivovar uvařil v roce 2015 850 hl piva, většina se vyčepuje a prodá přímo v Zichovci.
Rostoucí zájem nás postavil před rozhodnutí, zda si nadále užívat vyšší poptávky nebo jít do rizika a výrobu a sortiment rozšířit. Přijali jsme tuto výzvu a postavily moderní pivovar v Lounech, kde pivovarnictví má dlouholetou tradici. Tato investice nám umožní od března 2016, vedle stávajícího sortimentu, nabídnout v regionu větší sortiment speciálů, jak spodně, tak zejména svrchně kvašených piv. Těšíme se na společná setkávání u zichoveckého piva. Pivovar si našel místo v areálu bývalých Lounských kasáren v objektu cvičné tankové střelnice. K pivovaru patří také podniková prodejna a na bývalé kontrolní věži vyhlídka, odkud se návštěvníci budou moci rozhlédnout po kopcích Českého středohoří. V provozu od jara 2017.
Obec Zichovec, jedna z nejmenších obcí Středočeského kraje,  se nachází na jeho severozápadním okraji (45 km od Prahy, 5 km od R7). Obec leží  v nadmořské výšce 340 m v mírně kopcovitém terénu na úpatí přírodního parku Džbán. První písemná zmínka se datuje k roku 1238. Charakter zástavby si zachoval původní vesnický ráz, který je pečlivě udržován obyvateli, zcela jsou eliminovány rušivé prvky z dob socialismu. V uplynulých letech prošla obec výraznou modernizací infrastruktury a rozvojem občanské vybavenosti. Díky nové zástavbě dochází k postupnému nárůstu obyvatelstva (celkový počet  obyvatel 144). Místní obyvatelé si zakládají na zachovávání a rozvíjení tradic a na výjimečné pospolitosti obce.  Naše vize je být: "Moderní, přátelskou a harmonicky se rozvíjející obcí, kde je radost bydlet".

 Krahulík 10° (7)

 

Desetistupňové pivo vařené s vyšší hořkostí, ale přece velice jemné. Oblíbili si ho zejména pivaři, kteří mají raději hořčejší piva. Hořkost pivu dodávají žatecké chmele.

Plzeňské slady a žatecké chmele vytvářejí charakter tohoto piva. Střední prokvašení dodává pivu potřebnou plnost a pitelnost.

Krahulík 12° (7)

Klasický spodně kvašený dvanáctistupňový ležák plzeňského typu je vařený dvourmutovým způsobem z nejkvalitnějších moravských sladů. Chmelený je celosvětově známým Žateckým poloraným červeňákem. Příjemnou hořkostí nutí znovu k napití, barva je světle zlatavá se stabilní smetanovou pěnou. V chuti chmelově peprné až bylinné,  příjemné chmelové doznívání. Bohužel jsem byl tentokrát celkem zklamán oběma ležákami, jelikož jsem je již dříve koštoval jinde a tam chutnala mnohem lépe.

 

Spotlight Ale 9° (7.5)

 

Celkem příjemné letní pivečko, kde převládají ovocné tóny předvším citrusy a grepy.

Magor 15° (4)

 

Polotmavé speciální patnáctistupňové pivo má plnou chuť, kterou dodává směs karamelového a českého sladu. Hořkost je dodávána pivu ze dvou druhů žateckého chmele. Pivo je chmeleno 4×. Tohle pivko mě bohužel nejelo, na mě až moc sladké.

!turistika!

fotoalbum 

Pivovar Tišňov (pivnice)

Nejvýznamnější měšťanské domy v Tišnově zřejmě již od 13. století disponovali právem svobodného vaření a šenkování piva. Situovány byly v nejstarším jádru městečka, zejména na obou náměstích – Dolním (dnes nám. Komenského) a Horním (dnes nám. Míru). Jednotlivě mohli využívat této výsady i usedlíci v ulici Nad Masnými krámy (dnes Dvořáčkova), Klášterské (dnes Jungmannova) a na počátku ulice Brněnské. Právovárečníci zcela chyběli v okrajových částech města: na Horní Kukýrně, na Korábu, Humpolce a Trmačově, v ulicích Halouzkově i Cáhlovské.
Díky své geografické poloze v bohatém kraji na křižovatce rušných cest, lidnatosti a trhům byl Tišnov již ve 14. století rozvinuté tržní prostředí  s rozvinutou místní výrobou. V Tišnově bylo 44 právovárečných domů, což více méně odpovídá počtu usedlých na Dolním a Horním náměstí a na Dolní Kukýrně. Už v tomto století bylo tišnovské pivo zřejmě vyhlášené. Svědčí o tom známá historie z brněnských dějin, kdy opakované stížnosti na špatnou jakost tamního piva přiměly brněnské radní, aby někdy kolem roku 1353 svolali městské sládky a sladovníky.
V 15. století se vařilo v Tišnově pivo světlé z pšenice a černé z ječmene. Světlé či bílé pivo bylo husté, nepříliš sladké, spíše hořké. Pivu z ječmene se říkalo také staré, bylo lehčí, chuti málo nahořklé. Bývalo kořeněné jalovcem nebo bobkovým listem. Nejlepší pivo v Tišnově vařili v čísle 22 u Peterů. Bývalo prý vyhlášené jako v Čechách pivo rakovnické.
V 15. století usadili se v ulici Brněnské hrnčíři, kteří vyráběli hliněné korbílky, z nichž tišnovské pivečko obzvláště výborně chutnalo. Ulici Klášterskou pak v této době obsadili bečváři, jejichž bečky byly potřebné ku stáčení uvařené mladinky, která se ukládala do sklepů k zaležení. Várky se ohlašovaly na radnici předem a vaření "na černo" trestalo se i ztrátou živnosti a měšťanství. Není divu, že ve městě, ve kterém se vařilo tak znamenité pivo a které mělo časté trhy a jarmarky, kypěl život v krčmách, šencích i v zájezdních hospodách. Rovněž každý cech měl svou poradní krčmu a jednotlivá řemesla držela své modré a mokré pondělky ve svých oblíbených šencích.
18. dubna 1554 bylo jménem abatyše Barbory Konické ze Švábenic sepsáno velké privilegium, jehož jedna část se týká i tišnovského piva. Každý právovárečný měšťan byl oprávněn nadále dle starého zvyku ve stanoveném pořadí vždy po dva týdny vařit pivo, svobodně je nabízet a prodávat na celém klášterním panství. Abatyše na klášterním panství tišnovské pivo monopolizovala, když slíbila, že do Tišnova a konventních vsí nebude pivo dováženo a čepováno ani klášterem, ani cizími vrchnostmi.
Na přelomu 16. a 17. století měl Tišnov, dle dochovaných pramenů, 192-193 domů a počet obyvatel se odhaduje na 1300. Výsadní právovárečné domy  přinášely vítaný zdroj příjmů, které se  daly  výhodně využít jako prostředek k realitním spekulacím. To bylo hlavním důvodem urbanizace šlechticů. V Tišnově žijící šlechtici mohli s trochou obratnosti získat rozsáhlý majetek, mnohdy kontrastující s poměry šlechty žijící na venkově. Další část obyvatelstva tvořili vysloužilí vrchnostenští úředníci, kteří  kupovali právovárečné domy v Tišnově, a to většinou za zvýhodněných podmínek.  Tito noví obyvatelé Tišnova pak po nějaké době celkem přirozeně splynuli s příslušníky obecní elity, kterou v té době tvořilo asi 30 rodin.
Po skončení třicetileté války se Tišnov, podobně jako většina brněnského zázemí, nacházel ve značně zuboženém stavu. Z Tišnova odešla většina obyvatel a mnohé domy zůstaly prázdné. Pivo v té době produkoval klášterní velkostatek, čímž výrazně omezoval dosavadní právo tišnovské obce.
V 50. letech 17. století se sice abatyše Barbara Skřimská z Pilsenburka rozhodla udělovat majetkové výsady nově příchozím, konvent jim začal za nevelké sumy rozprodávat opuštěné i právovárečné domy a současně s tím jim byli pod podmínkou obnovení stavby a živnosti odpuštěny na určitou dobu všechny vrchnostenské platy a dávky, ale provozování vrchnostenského pivovaru v klášteře značně podlamovalo ekonomickou sílu měšťanů. To všechno vedlo k tomu, že někdy v druhé polovině 17. století přišel Tišnov o právo na pořádání týdenních trhů.
Roku 1733 za primátora Václava Crhy byla císařem Karlem IV. privilegia týdenního trhu znovu potvrzena. Sešlo se prý tehdy mnoho lidí a před radnicí se čepovalo pivo z obecního pivovaru. Ten v té době patřil mezi nejvýznamnější městské podniky a zajistit chod pivovaru a chlazení piva patřilo mezi přední starosti představitelů města. Proces předcházející kvašení probíhal ve sladovnickém hvozdě na křižovatce dnešních ulic Janáčkova a Jungmannova. Pivo se potom vařilo v jednotlivých právovárečných domech, jejichž majitelé si podle pevně stanoveného pořádku půjčovali potřeby k jeho výrobě.
V první polovině 19. století tvořil poplatek z pronajatého  městského  pivovaru jednu z nejdůležitějších částí městského příjmu. V é době se již pivo dávno  nevařilo podomním způsobem, kdy ji   střídavě provozovali majitelé právovárečných domů. Pivovar byl soustředěn do samostatné budovy se sladovnou, dvěma kotli a ročním výstavem 280 sudů. Pracovali zde tři zaměstnanci. Ječmen a dřevo se obstarávalo z místních zdrojů, chmel se již tehdy vozil z Čech.
Osmdesátá léta 19.století  byla vrcholem slavných tišnovských trhů. V Tišnově bývalo kolem čtyřicet výčepů piva a kořalek a o jarmarcích bývalo tak hlučno jako o posvícení a nejeden sedlák jel z Tišnova až k ránu, bez nákupu, s prázdnou kapsou, ale s hlavou obtíženou.
V roce 1911 se v Chytilově adresáři  Moravy uvádí v Tišnově 25 hospod, k tomu ještě 4 v Předklášteří a tamní pivovar. Klášterní parní pivovar měla tehdy pronajatý akciová rolnická společnost pivovaru v Černé Hoře. Roku 1915 se z důvodu nerentability přestalo v pivovaru pivo vařit a v jeho prostorách se pouze skladovalo černohorské pivo.
A právě po 100 letech se výroba piva opět vrací do Tišnova. V tomto roce byla založena společnost Pivovar Tišnov s.r.o. a ještě v roce 2015 přináší na trh 12% světlý ležák.

Tišnovák 10° (7.5)

Poctivá hořká desítka, která snoubí nízký obsah alkoholu s chutí vícestupňových piv. Jeho přednostmi je zlatavá barva, plná pěna a nezaměnitelná chuť a vůně, která je dána mimo použitých sladů čtvero chmelením, z nichž poslední má zásadní vliv na vůni.

Tišnovanka 11° (7.5)

Méně hořké pivko, kteří preferuje sladovou chuť piva doplněnou jemnou a vyváženou hořkostí. Základem tohoto piva jsou tři druhy sladu. Jeho přednostmi je zlatavá barva, plná pěna a nezaměnitelná chuť a vůně.

Američan z Tigálu 12° (8)

Světlé svrchně kvašené pivo Američan z Tigálu  je zástupce pivního stylu APA. Barva piva je zlatavá až měděná. Pivo je výrazně chmeleno kombinací českých a amerických chmelů, z nichž typickou chuť a vůni mu dávají chmely Cascade a Citra. Toto pivo je ještě chmeleno za studena.

Abytyše Barbora 13° (6)

Polotmavý 13% pivní speciál Abatyše Barbora je pivo s výraznou sladovou chutí a krásnou načervenalou barvou, která je dána unikátní kombinací sedmi sladů. Tato směs sladů je vhodně doplněna chmely, které pivu dávají jemnou a vyváženou hořkost a vůni.

!turistika! (poté busem do Tišňova)

Pivovar Květnice

Jsme malý, rodinný pivovar se sídlem na úpatí Vysočiny, v Předklášteří. Samotná výroba piva je umístěna v nedalekém Tišnově, v budově bývalé sauny, v těsné blízkosti letního kina. Uhranuti krásou místní krajiny jsme se rozhodli nepojmenovat svůj minipivovar podle místa sídla nebo provozovny, ale po kopci (s přimhouřením oka řekněme klidně i hoře), představující dominantní prvek v této krajině a to Květnici (přestože pivo vaříme pod jiným, neméně krásným kopcem, Klucaninou). Název Květnice je dán opravdu jen s tímto krajinným prvkem s Hotelem Květnice nemáme žádnou spojitost. Rovněž bychom rádi upozornili, že v Tišnově jsou v současnosti již 3 minipivovary. Tím dalším je Tišnovské pivo a pivovar Grado a jedná se opět o nezávislé subjekty, se kterými nemáme spojitost.
Kompletní technologie minipivovaru je dodána na klíč od malého českého výrobce Bohemia Mini Breweries s.r.o. Díky řadě realizací včetně vlastních minipivovarů jejich spolumajitelů se jedná o ověřený produkt. Díky tomu budeme schopni vyrábět a dodávat v pivo v nejvyšší kvalitě tak, abychom uspokojili i náročného milovníka piva.

Květnice polotmavá 11° (8)

Je tmavší verzí jeho světlého bratříčka. Nižší stupeň prokvašení a lehce snížená dávka chmele dává více vyniknout sladovému tělu s jemně karamelovými podtóny a příchutí pražených oříšků.

Květnice světlá 11° (8)

 
Velmi dobře pitelný ležák plzeňského typu, s vyšší hořkostí a jemně sladovým tělem.

Pivovar Revolta

Posledním pivovarem ve Žďáru nad Sázavou byl Klášterní pivovar (Schloss Saar), který byl uzavřen roku 1926. Pivovar Revolta je prvním pivovarem po devadesáti letech, který vaří znovu "naše pivo".
Momentálně je na čepu k ochutnání v kavárně přímo vedle žďárského pivovaru Revolta. Pivo, kafe a dobroty v krasném prostředí ve dvoře Rezidence Veliš.
adresa:  nám. Republiky 64/14, Žďár nad Sázavou 1, 591 01 

Revolta 11° (8)

Středně prokvašené pivo s výbornou plností, středním řízem a čistým chmelovým aroma.

Obsah alkoholu: 4,4 % obj.

Dacan 12° (8)

Středně až hluboce prokvašené pivo s příjemným řízem a bohatou pěnivostí.

Obsah alkoholu: 4,7 % obj.

Bílá Dáma 12° (4)

Velmi průměrná pšenice...

Obsah alkoholu: 4,9 % obj.

ŠakalOff 14° (8.5)

India Pale Ale, svrchně kvašen

Žďárský vypínák je našim hrdým pivem pro trošku divoký večery ... a trošku jiný pohledy.

Obsah alkoholu: 6,2 % obj.

!turistika! 

Pivovar Balónový hotel Radešín

Historie pivovaru v Radešíně sahá až do 16. století. Důležitým datem je rok 1597, kdy do Radešína přichází Samuel Radešínský z Radešovic. V tomto roce nechal přestavět renesanční tvrz (dnešní Balónový zámek) a dal podnět ke vzniku Radešínskému pivovaru. V 17. století byl radešínský pivovar jedním ze dvou pivovarů, které vlastnil žďárský klášter. Traduje se, že se tu vařilo přes tisíc sudů ročně. Na tomto původním místě dnes stojí Balónový hotel a pivovar.
Balónový pivovar byl otevřen 13. dubna 2016. V prostorách bývalé jídelny vznikla pivnice, kde je umístěna i varna, srdce pivovaru. Objem varny je 10 hl. Ve sklepních prostorách je umístěno 14 zracích tanků, každý o objemu 10 hl.
V prostorách hotelu vznikl díky přestavbě v roce 2015/2016 první Balónový pivovar, který navazuje na historii z roku 1597, kdy se v prostorách hotelu již pivovar nacházel. Zakladatelem byl Samuel Radešínský. Jsme hrdí, že se můžeme k této tradici vrátit a jméno Samuel bude použito na naše první (a víme, že ne poslední) pivo – světlá výčepní jedenáctka.

  Samuel 11° (7.5)

Světlý ležák, nefiltrované, nepasterizované, spodně kvašené pivo, nejprodávanější pivo našeho pivovaru
Použité slady: Plzeňský, Karamelový
Použité chmely: Select, Kazbek

Florian 12° (7.5)

Pivo uvařené speciálně pro hasiče, protože Svatý Florian je jejich patronem. Použit byl slad Plzeňský, Mnichovský a karamelový a chmely Select a Kazbek.

Apa Rola 11° (7.5)

Pivo bylo oceněno 1. místem v soutěži Jarní cena českých sládků 2017  ROLA = brněnsky nádraží (pivo dodáváme exkluzivně dO brněnské pivnice ZASTÁVKA na ul. Úvoz). Americká varianta klasického anglického piva Pale Ale. Vznik této varianty se datuje do osmdesátých let dvacátého století. Nefiltrované, nepasterizované, svrchně kvašené pivo. Použité slady: Pale Ale, Pšeničný, Karamelový, Carared Použité chmely: Galaxy, Select, Cascade.

Svatební 9° (5)

Velmi zbytečné průměrné pivečko...

 Bobrůvka 13° (4)

Pšeničné pivo, nefiltrované, nepasterizované, svrchně kvašené, při vaření jsme přidali pomerančovou kůru a koriandr, ovocná chuť, skvělé letní osvěžení. No s tím bohužel nesouhlasím, myslím, že za toto pivečko musí stejnojmenná řeka plakat...
Oficiální katastrální území je Radešín nad Bobrůvkou a tím jsme se nechali inspirovat.
Použité slady: Pale Ale, Karamelový, pšenice.

Štefan 13° (7)

Polotmavý speciál, nefiltrované, nepasterizované, spodně kvašené pivo
Použité slady: Mnichovský, Plzeňský, Karamelový
Použité chmely: Žatecký poloranný červeňák, Kazbek

!turistika!

 

fotogalerie