Rodinný pivovar Obora

 

Pivovar vaří pivo od roku 2015 v rodinném podniku Farma Obora. Technologii umístil do budovy bývalých stájí.  Rekonstrukcí kravína vznikla pivovarská hospoda, v níž za prosklenou stěnou uvidíte varnu.  Pivem zásobuje několik restaurací a barů, zakoupit můžete pivo v sudech, lahvích PET i skleněných.  Dohodnout se můžete na prohlídce pivovaru i vlastní chmelnice.
Pivo vaříme z vlastního sladu a chmele. Chmelnice se nachází 100 m od pivovaru. Pěstujeme odrůdy Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Kazbek, Rubín a Premiant. Těmito druhy chmele pokryjeme potřebu chmelení kořenité, bylinné, květové a citrusové chuti. Chmel sklízíme ručně. čerstvě načesané Hlávky vakuově zabalíme a zamrazíme pro celoroční produkci.

adresa: Obora 4, 391 75 Malšice

Ze dvora

Obora výčepní 9°  (7.5)

Světlé výčepní pivo spodně kvašené nefiltrované nepasterizované. Převládá chuť mnichovského sladu a premiant (česká odrůda, aroma: chmelové, mírně kořeněné). Southern Passion (jihoafrická odrůda s unikátním aroma profilem: brusinky, citron, měsíček, grep). 
Složení: voda, ječný slad, ručně sklízený chmel z vlastní chmelnice, granulovaný
EPM/Obj: 9° / 3.5% 

Obora Žitohola 11°  (9)

Světlý spodně kvašený ležák, nefiltrovaný, nepasterizovaný. Chuťově výraznější, voňavější ležák s malým podílem žitného sladu. Chmeleno Kazbekem (aroma: kořeněné s nádechem citrusu).  Složení: voda, ječné slady a žitný slad, ručně sklízený chmel z vlastní chmelnice, granulovaný chmel.  Alkohol: 4,5 % obj.

Obora Ježibaba 12°  (8)

Světlý spodně kvašený ležák, nefiltrovaný, nepasterizovaný. Příjemně hořká Ježibaba chmelena Rubínem (aroma: kořenité až hrubě kořenité).  Složení: voda, ječné slady, ručně sklízený chmel z vlastní chmelnice, granulovaný chmel.  Alkohol: 5,0 % obj.

Obora Svatojánská 10°  (8)

Sváteční lehčí speciál s příchuti ovoce byl povedený... 

Obora Bezinka 11°  (7.5)

Polotmavý spodně kvašený ležák, nefiltr, nepaster. Pivo s intezivní chutí a vůní po černém bezu. Bezový květ se louhoval v mladince ve Whirpool.   
Složení: voda, ječné, žitné, pšeničné slady, ručně ručně sklízený chmel z vlastní chmelnice, granulovaný chmel. Bezový květ alk.: 4,8 % obj.

Obora Ale Ne 11°  (8)

Opět šmakovalo...
Juicy beer neboli „chmelový pivní džus“. Chuť i vůně mají silný ovocný charakter tropického ovoce.

Obora Sour 16°  (9)

Polotmavé speciální 16° pivo kvašené divokými kvasinkami refermentovanými v cideru (zchlazená mladina je na spilce zakvášena ciderovými přírodními kvasinkami, používame kaly z ice cideru – spolupráce s Utopia cider). Tyto Sour chutná i voní po švestkových povidlech a krásně se páruje se zvěřinou či čokoládou.

 

Obora Philadelphia Sour 10°  (7)

 

Světlé kyselé ochucené pivo, nefiltrované, nepasterizované. Alk.: 4,1 % obj.

Složení: voda, ječné a pšeničné slady, maliny, pšeničné a ovesné vločky, chmel z vlastní chmelnice.

EPM 10,7 % hm. Chuť malinová, svěží, kyselá. Malinová barva. Chmel: ŽPČ. 8 IBU

 

 

Obora IPA Sabro 15°  (6)

 

  

Světlé svrchně kvašené silné pivo, nefiltrované, nepasterizované. Alk.: 6,1 % obj., 40 IBU. Složení: voda, ječné a žitné slady, ručně sklízený chmel z vlastní chmelnice, granulovaný chmel. Pivo s intenzivní chutí a vůní po tropickém ovoci. Chmel: Cascade, Crystal, Sabro.

 

Obora Srpěna 11°  (7.5)

 

 

Světlý spodně kvašený ležák, nefiltrovaný, nepasterizovaný. Tradiční český ležák vařený třírmutovým způsobem.  Dodržení klasického postupu dodává tomuto pivu plné tělo a větší sladovost. 

Alk.: 4,5 % obj.     EPM: 11–11,99 % hm.     IBU: 31    EBC: 7,1

 

 Obora Philadelphia Černý rybíz 12°  (7.5)

 

 

Světlé kyselé ovocné pivo, nefiltrované, nepasterizované.   Přísná kyselost se snoubí s výraznou chutí černého rybízu a vůní maliny, které tvoří až 25 % nápoje  

Alk.: 4,3 % obj.    EPM: 12,9 % hm.     IBU: 9   Pivní styl: Sour Fruit Beer

 

Obora APA 11°  (8)

 

 

Světlé svrchně kvašené plné pivo, nefiltrované, nepasterizované.  Americká varianta anglického “pejl ejlu” (EPA). Pivo má vysoký říz a střední sladovost.  

Alk.: 5,1 % obj.    EPM: 11, 9 % hm.    IBU: 40    EBC: 10  Pivní styl: American Pale Ale

 

Obora Farmer´s Ale 12°  (8)

 

Světlé svrchně kvašené plné pivo, nefiltrované, nepasterizované.  

Alk.: 5,2 % obj.   EPM: 12,4 % hm.   EBC: 9  Pivní styl: Farmhouse Pale Ale

Obora Harvest Ale 16°  (8)

 

 Výborné svrchně kvašené pivo silnější dávky...

!turistika!

 

fotogalerie 

Panský pivovar Březí koza

Město Vlachovo Březí na Prachaticku vaří od června 2019 opět vlastní piva, které nese název Březí koza. V budově takzvaného Panského pivovaru ho vaří Radek Arnošt. Město mu pronajalo část historické budovy. Pivo se v Panském pivovaru ve Vlachově Březí přestalo vařit v roce 1924.
Hlavní kvašení  U nás klasicky v otevřených kádích. Díky záměrně nižšímu prokvašení si naše piva zachovávají nejen bohatou plnou chuť, ale obsahují také méně alkoholu, než je pro daný druh zvykem a tím jsou k vašemu tělu (a hlavě) výrazně šetrnější. Dlouhá doba zrání  8-10 týdnů u našich ležáků je dvojnásobně delší doba, než je dnes obvyklé a stojí za nezaměnitelným charakterem vyzrálého, přirozeně řízného a skvěle pitelného piva. Sládek  Více než 30 let zkušeností a především také spolumajitel pivovaru. To je záruka, že od nás každá várka chutná stejně dobře. Vášeň  Pivo milujeme a proto to naše nikdy neuvidíte v plastových lahvích, ve kterých kvalita trpí. Plníme výhradně do skleněných lahví nebo sudů.

adresa: Vlachova 353, 38422 Vlachovo Březí

 Březí koza 11.7°  (8.5)

 

 

Sytě zlatavá barva, hustá krémová pěna a plná sladová chuť českých sladů. Příjemná vyvážená hořkost a jemné aroma žateckých chmelů, které je doprovázeno osvěžujícím 

řízem a vysokou pitelností. 

Alkohol     4,6 % Stupňovitost     11,7 % Hořkost     35 IBU Barva     14 EBC Slad    Plzeňský Chmel     Žatecký poloraný červeňák, Premiant, Agnus

 

!turistika! 

 

fotogalerie 

 

Pivovar Protivín

Schwarzenberský pivovar v Protivíně býval největším pivovarem Prácheňska.
Přesný rok jeho založení je pro nedostatek písemných zpráv zahalen tajemstvím.
Jisté však je, že existoval už v první polovině 16. století.

Z dokumentů uložených ve schwarzenberském archivu vyplývá, že 29. listopadu 1540 věnoval Jan z Pernštejna Ondřeji Ungnadovi ze Suneku a jeho manželce Bohunce „statek protivínský se vším příslušenstvím, i s krčmami od panství hlubockého k pivovaru protivínskému obrácenými“.

Léta 1551 postoupil Ondřej Ungnad své druhé manželce Anně zboží protivínské s tvrzí, pivovarem, podlužím a městečkem Protivínem, načež roku 1554 oba manželé
při prodeji panství Vilému z Rožmberka vymínili si několik krčem na Hlubocku,
aby v nich nadále bylo odebíráno pivo výhradně z panství pivovaru v Protivíně.
Roku 1562 se objevuje opět zmínka o pivovaru při tvrzi protivínské a o panské chmelnici u Protivína.Roku 1711 přešel pivovar do vlastnictví knížecího rodu Schwarzenbergů. Později, roku 1892, byl někdejší protivínský cukrovar proměněn v rozsáhlou sladovnu, která hned
v prvních letech svého provozu vyráběla přes 250 000 metrických centů sladu ročně. Byla zde poprvé vyzkoušena metoda výroby podle Nathana s využitím oxidu uhličitého z hlavního kvašení. Pivovar se tak řadil mezi nejlepší nejen co se týče kvality vyráběných piv, ale i díky inovativním technologiím.Nejslavnější období protivínského pivovaru přišlo na přelomu 19. a 20. století. Roku 1896 bylo v Protivíně vyrobeno 125 000 hektolitrů piva, roku 1899 už 140 000 a roku 1902 147 745 hektolitrů piva. Pivo z Protivína se v té době vyváželo nejen do celého Rakouska-Uherska, ale i do zámoří. V té době měl pivovar své vlastní sklady v Praze, Plzni, Vídni, Terstu, Záhřebu, Berlíně, New Yorku a jinde. Zlaté období skončilo během první světové války, kdy pivovar přišel o své zahraniční odběratele.
V roce 1948 došlo ke znárodnění podniku. Mezi roky 1950–1952 byl pivovar začleněn do národního podniku Jihočeské pivovary se sídlem v Českých Budějovicích.
V letech 1953–1955 změnil protivínský pivovar majitele a stal se klíčovým závodem podniku Pošumavské pivovary. O tři roky později se však znovu vrací do područí národního podniku Jihočeské pivovary, kde zůstal až do změny režimu.V červnu 2000 prodaly Jihočeské pivovary závod Protivín městu Protivín,
které se stalo stoprocentním vlastníkem pivovaru. Tím, že město pivovar odkoupilo,
jej zachránilo, jelikož záměrem Jihočeských pivovarů bylo provoz pivovaru utlumit
a postupně jej zavřít. Po jeho záchraně se ještě na konci roku 2000 město rozhodlo pivovar prodat skupině libereckých podnikatelů.
Nejnovější kapitola v dějinách Pivovaru Protivín se začíná psát v únoru 2008,
kdy pivovar spadá pod českou společnost Pivovary Lobkowicz Group. Nový vlastník má eminentní zájem navázat na vše dobré, co bylo v pivovaru uděláno, a chce samozřejmě protivínský pivovar i nadále rozvíjet. Společnost Pivovary Lobkowicz Group se bude i v budoucnosti zasazovat o vaření klasických českých ležáků pomocí tradiční technologie, posílení pozice pivovaru v regionu a o expanzi na trhy v zahraničí.Pivo se vyrábí z vlastní velmi kvalitní vody, sladů z nejlepších odrůd českého sladovnického ječmene, českého chmele ze žatecké oblasti a pivovarských kvasnic, pomnožovaných na vlastní propagační stanici. Zásadní důraz je kladen na naprostou čistotu a sterilitu procesu výroby a kontrolu kvality od příjmu surovin až po hotový výrobek.
Výroba piva probíhá tradičním českým způsobem výroby spodně kvašeného piva, vařeného na varně dvourmutovým dekokčním způsobem (způsob výroby s povařováním rmutů), s odděleným hlavním kvašením a dokvašováním. Doba dokvašování odpovídá české tradici, to znamená, že např. ležáky dokvašují v ležáckém sklepě kolem 30–50 dnů.
V pivovaru v posledních letech dochází k výrazné modernizaci zařízení. Byla komplexně modernizována centrální sanitační stanice a zařízená nová filtrace piva. Následovala instalace nové stáčecí linky na lahve od předního světového výrobce, firmy Krones, která odpovídá nejmodernějším standardům. Dále byla provedena modernizace propagační stanice na pomnožování a uchovávání kvasnic. Proběhly také investice spojené s uvedením nových piv na trh – byla např. instalována zařízení, umožňující stáčení piva do lahví o objemu 0,33 l. Všechny tyto kroky směřují ke zlepšení procesu výroby piva a jeho kontroly a tím i ke zvýšení jakosti.

adresa: Pivovar 168, 398 11 Protivín

Platan 11°  (6)

Při vaření používáme křištálově čistou vodu z hlubinných vrtů, dále kvalitní český a moravský slad a vynikající žatecký chmel.  Výsledkem je skvělé pivo vyznačující se plnou chutí, typickou sladovou vůní a jemnou hořkostí.

Platan kvasnice 12°  (7.5)

Kvasnicový ležák Platan je živé pivo s obsahem pivovarských kvasnic, které přináší do piva řadu látek, příznivě působících na lidský organismus. Jde o příjemně hořké osvěžující 

pivo se silným řízem a výbornou pěnivostí, které vybízí k dalšímu napití.

!turistika! 

fotogalerie

DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice

 

 

Dne 8. prosince roku 1367 byla Bavorem IV. vydána oficiální listina, která měšťanům umožnila získat várečné právo. Z každé várky piva se pak následně odváděla „daň“ v podobě jedné tuny mláta a 3 (případně 4) denárů pasovských pro rychtáře. Výroba piva v domech měšťanů však probíhala mnohem dříve, nikoliv však oficiálně.

Panské hradní pivo konkurovalo pivu měšťanů, ti se tedy v roce 1649 rozhodli pro sjednocení a zřízení vlastního pivovaru v zakoupeném domě č. 47, součástí byla také sladovna. V té době vařilo pivo na 158 domů. Typickým rysem těchto časů byla také třicetiletá válka, která významně ovlivnila počet obyvatel v takto poškozených územích.

Poptávka po kvalitním pivu neustále stoupala a tradiční metoda jeho vaření dávno přestávala stačit. Z pivovarského řemesla se tedy postupně stává průmyslová výroba, kterou charakterizovalo zejména zavádění spodního kvašení. V roce 1873 tak vzniká nový pivovar, pro jeho místo bylo vybráno Podskalí v blízkosti řeky Otavy.
V roce 1887 nastupuje do Měšťanského pivovaru nový sládek, Vilém Graf. Obliba piva, které vařil a při jehož výrobě se již používal pouze způsob spodního kvašení, nadále mezi veřejností vzrůstala. Vařila se 10° světlé výčepní, 12° světlý ležák a tmavé 13° speciální pivo Dudák. Do hospod se pivo dodávalo v dřevěných sudech. Na přelomu století se na trhu objevuje i novinka, pivní láhev. Vyrobené pivo se k odběratelům zaváželo pivovarskými potahy. Pivovar Strakonice tuto tradici udržuje i dnes a najímá si potah jako připomínku nedávné minulosti.  V roce 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn do národního podniku Jihočeské pivovary České Budějovice. V roce 2004 byl zakoupen městem Strakonice a byla založena akciová společnost DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, která pivovar provozuje dodnes. V současné době se pivovar může pochlubit rozsáhlou modernizací provozu, která bude ukončena v roce 2019.  Každého návštěvníka Strakonic a všechny příznivce našeho piva srdečně zveme na prohlídku pivovaru, kde může každý zájemce ochutnat pivo ze zdobeného korbelu natočeného před jeho zraky přímo z ležáckého tanku. Osobně se tak může přesvědčit o kvalitě strakonického nepasterovaného piva.  Pivovar vyrábí výhradně nepasterované pivo. Výstav se pohybuje okolo 55 000 hl prodaného piva za rok. V sortimentu jsou žádané druhy piv, k nimž patří světlé výčepní pivo Dudák Švanda, světlý ležák Dudák 11%, Dudák Premium, Otavský zlatý, Král Šumavy a polotmavý ležák Klostermann. Další oblíbenou značkou je nefiltrovaný světlý ležák Sklepák 11%. Strakonická piva jsou vysoce hodnocena na degustačních soutěžích. Poslední vítězství zaznamenal polotmavý Klostermann, a to na

58. ročníku prestižní degustační soutěže žatecká Dočesná, kde se umístil na prvním místě v kategorii polotmavé pivo.

adresa:  Podskalská 324, 386 01 Strakonice

 

Dudák Švanda 10°  (5)

Typ: pivo světlé výčepní Suroviny: pitná voda, ječné slady, upravený chmel (Premiant, Sládek a Žatecký poloraný červeňák), chmelové produkty EPM: 9,80 hm. % Alkohol: 4 % obj. Hořkost: 25 – 27 j. EBC Způsob kvašení: klasické, v otevřených kvasných kádích Způsob dokvašování: klasické, v ležáckých tancích Finální úprava: bez pasterace, šetrnou mikrobiologickou filtrací

Dudák Premium 12°  (5)

Typ: světlý ležák Suroviny: pitná voda, ječné slady, upravený chmel (Premiant, Sládek a Žatecký poloraný červeňák) EPM: 11,80 hm. % Alkohol: 5 % obj. Hořkost: 26 – 28 j. EBC Způsob kvašení: klasické, v otevřených kvasných kádích Způsob dokvašování: klasické, v ležáckých tancích Finální úprava: bez pasterace, šetrnou mikrobiologickou filtrací 

Klostermann 13°  (6)

Typ: polotmavý ležák Suroviny: pitná voda, ječné slady s vyšším podílem bavorského a karamelového sladu, upravený chmel (Premiant, Sládek a Žatecký poloraný červeňák) EPM: 12,80 hm. % Alkohol: 5,1 % obj. Hořkost: 21 – 23 j. EBC Způsob kvašení: klasické, v otevřených kvasných kádích Způsob dokvašování: klasické, v ležáckých tancích Finální úprava: bez pasterace, šetrnou mikrobiologickou filtrací

Sklepák kvasnicový 11°  (7)

Typ: světlý ležák Suroviny: pitná voda, ječné slady, pitná voda, ječné slady, upravený chmel (Premiant, Sládek a Žatecký poloraný červeňák), chmelové produkty EPM: 11,20 hm. % Alkohol: 4,5 % obj. Hořkost: 26 – 28 j. EBC Způsob kvašení: klasické, v otevřených kvasných kádích Způsob dokvašování: klasické, v ležáckých tancích Finální úprava: bez pasterace, šetrnou mikrobiologickou filtrací 

 

fotogalerie 

Bezděkovský pivovar

Přibližně čtyři kilometry jihozápadně od Klatov najdeme obec Bezděkov. Řeka Úhlava zde vytvořila široké údolí a ves je na jejím levém břehu. Bezděkov byl s největší pravděpodobností založen už ve 13. století, ale první dochovaný záznam hovoří o roce 1331. Skoro uprostřed obce stojí zámek. Vyrostl na místě původní gotické tvrze ze 14. stol., která byla při stavbě zámku začleněna do nové budovy. Vystřídala se tu celá řada vlastníků, mezi které patřil i král Jan Lucemburský. Někdy v první polovině 18.století byl na panském velkostatku vybudován pivovar. Byl to nevelký provoz s přibližným ročním výstavem 300 hektolitrů. Důležitou událostí pro další fungování pivovárku byla změna majitele v roce 1844, kdy se zámek s velkostatkem dostal do rukou baronů Korbů z Weidenheimu. Ti provedli rozsáhlé modernizace hospodářského zázemí. Původní bezděkovský pivovar se nacházel v objektech přímo na dvoře statku, jež stál a stále stojí pod budovou zámku. Někdy kolem roku 1870 se na úpatí kopce Římek při silnici směr Koryta začal budovat pivovar nový.
Na konci století seprodukce vrchnostenského pivovaru pohybovala mezi 5 000 - 7 000 uvařených hektolitrů.
Od roku 1898 do roku 1921 byl v Bezděkově úspěšným sládkem a později i nájemcem Petr Chodounský, který za svoji opravdu dlouho éru dokázal zvednout výrobu piva z 7 210 hl v roce 1898 na 22 294 hl v hospodářském roce 1909/1910. Po odchodu Petra Chodounského byl provoz spravován přímo panským velkostatkem.
Výroba piva se potom ve dvacátých let opět snížila na 5 – 6 000 hl. Od následujícího desetiletí až do zániku se ročně vyprodukovalo kolem 4 000 hl. Většinou z bran podniku putovalo Bezděkovské 10º světlé pivo, občas i světlý ležák.
 V období 1945-1946 byla na velkostatek uvalena národní správa. V letech 1947-1948 bezděkovský podnik fungoval jako státní pivovar. V posledních dvou letech existence 1949-1950 vařil pivo pod názvem Západočeské pivovary n.p., Pivovar Bezděkov u Klatov. Výroba byla ukončena 4.srpna 1950. Odběratelé bezděkovského piva byli rozděleni mezi pivovary v Železné Rudě a Koutu na Šumavě.
Obnova bezděkovského pivovarnictví byla započata v roce 2013. Tehdy se majitel areálu pan Radek Kollross rozhodl začít vařit pivo. Využil k tomu třípatrové rozlehlé ležácké sklepy bývalého pivovaru (dříve tu fungovala sýrárna). Byla sem umístěna nejen vlastní minipivovarská technologie, ale vznikla tu i velká stylová restaurace.
Dodavatelem technologie byla firma HD Servis - Doubek Milan z Pacova. Varna byla nainstalována nerezová o objemu 500 l, spilky dvě po 1000 l, do sklepa bylo umístěno šest ležáckých tanků po 1000 l. Technologie přišla bezmála na 2,2 miliónu korun.
Vodu čerpají ze dvou nedalekých studní, které dodávaly vodu pro výrobu piva již za dob původního pivovaru v minulém i předminulém století. Po původním pivovaru zbyl i původní symbol - dva medvědi držící půllitr. Nově vzniklý pivovar tento znak převzal jako své logo. Pivo se zde vaří od srpna 2014.
Pravidelná produkce pivovaru se ustálila na 10° Bezděkovské pivo světlé „Medvěd“, 12° Bezděkovské pivo světlé „Grizzly“ a 12° Bezděkovské pivo polotmavá „Grizzlice“.

adresa:  Bezděkov 75, 339 01 

Medvěd 10°  (4)

Světlé výčepní pivo spodně kvašené 
EPM/Obj:10° / 4.5% Složení:voda, slad, chmel, kvasnice

Grizzly 12°  (4.5)

Czech Pilsner / Premium Pale Lager / Bohemian Pilsener světlý ležák spodně kvašený  EPM/Obj:12° / 5.1% Složení:voda, slad, chmel, kvasnice

 Grizzlice 12°  (4)

Czech Amber Lager / Bohemian Amber polotmavý ležák spodně kvašený  EPM:12° Složení:voda, slad, chmel, kvasnice

fotogalerie 

Minipivovar Stará škola

 

Minipivovar byl dokončen r. 2012 v prostorách restaurace Stará škola v Chudenicích.Skutečně, ještě nedávno se v této budově vyučovalo, ještě v roce 1986. Topilo se v kamnech v každé místnosti, dupalo se po dřevěných podlahách a chodilo na suchý záchod. Výuka již nebyla provozována ve vyhovujících podmínkách a chudeničtí následně budovu využili mnohem rozumněji – spodní patro přebudovali na restaurační zařízení. Budova Staré školy je známa a proslulá na celém Klatovsku i dále. Tajemno a duchovno, které ji obestírá se dostalo i do novin! Nejen, že půdorys školy zasahuje do bývalého hřbitova (při opravách se v základech našly lidské kosti), ale hlavně osobní zkušenosti předchozích obyvatel tradují nevysvětlitelné záhady, které se zde děly a dějí...I každé pivo, které odchází z našeho pivovaru, má v sobě malé tajemství a nevysvětlitelný požitek.
Jsi báječná žena, Marie. Věčná škoda, že jsem tě nepoznal dřív než PIVO S DUCHEM.

adresa:  Mírové náměstí 42, 339 01 Chudenice

Fantom 10°  (8.5)

Světlé výčepní pivo spodně kvašené nefiltrované
EPM/Obj:10° / 3.6% Složení:voda, vybrané odrůdy českého chmele, ječné slady, pivovarské kvasnice

Houwárek 12°  (7.5)

Czech Pilsner / Premium Pale Lager / Bohemian Pilsener světlý ležák spodně kvašený nefiltrovaný 
EPM/Obj:12° / 4.7% Složení:voda, vybrané odrůdy českého chmele, ječné slady, pivovarské kvasnice

Hopkirk 14°  (7)

India Pale Ale světlé silné pivo svrchně kvašené nefiltrované  EPM/Obj:14° / 6% Složení:voda, vybrané odrůdy amerického chmele, ječné slady, pivovarské kvasnice

!turistika! 

fotogalerie 

Pivovar Jihlava

 

První zmínka o jihlavském pivu se objevuje v listině Karla IV. ze dne 3. května 1348, ve které oznamuje jihlavskému rychtáři a celé obci, že zakazuje výrobu piva na vesnicích. Ve středověku bylo ve městě registrováno 123 právovárečných domů. Jejich počet se postupně snižoval, na počátku 19. století se stav ustálil na čtyřech malých pivovarech. Roku 1859 se jihlavské společenstvo sladovníků Iglauer Mälzerschaft rozhodlo zrušit tyto pivovary a malé domácí sladovny a vybudovat nový průmyslový závod.  Práce na výstavbě nového pivovaru začaly ještě téhož roku, slavnostně otevřen byl 4. dubna 1861. Jihlavský pivovar udává jako rok svého založení 1860, toho roku sice ještě nový provoz nefungoval, ale byla oficiálně založena společnost. Až do konce druhé světové války patřila většina podílu německým majitelům a po odsunu roku 1945 byla podniku přidělena národní správa. Po třech letech byl pivovar znárodněn a začleněn jako závod do národního podniku Horácké pivovary Jihlava, po reorganizaci roku 1960 do národního podniku Jihomoravské pivovary Brno. Zajímavostí z této doby je, že v prvních letech po výstavbě Horáckého zimního stadionu v sousedství pivovaru se užívalo pivovarských chladicích kompresorů k chlazení ledové plochy stadionu.  V roce 1990 byl vytvořen samostatný státní podnik a roku 1995 došlo k privatizaci. Jihlavský pivovar odkoupila společnost Brauerei Zwettl Karl Schwarz GmbH z dolnorakouského Zwettlu, provedla rozsáhlou modernizaci provozu, čímž ale vznikl značný dluh a také se podle mnohých konzumentů značně snížila kvalita a obliba jihlavského piva. Dluh ještě vzrostl o 10 milionů roku 1997, kdy musela být přebudována stáčírna na nový typ lahví.  V roce 1999 se pivovar dostal na pokraj bankrotu a hrozilo definitivní ukončení výroby. Situace dospěla tak daleko, že vedení společnosti žádalo Město Jihlavu o poskytnutí půjčky, tuto možnost ale městské zastupitelstvo zamítlo. Pivovar tedy uspořádal kampaň, ve které se obracel na obyvatele jihlavska a vyzýval je, aby kupovali a pili jihlavské pivo a nenechali místní tradiční podnik padnout.  Pivovar toto období přečkal a později podíl ve společnosti koupil belgický Bockhold. Pivovar sice fungoval a krach již nehrozil, ale obliba piva oproti dřívějším dobám značně klesla. Z jihlavských hostinců Ježek až na několik výjimek zmizel.
Obrat v nepříznivé situaci nastal na konci roku 2008, kdy pivovar koupila česká společnost K Brewery Group. Pivo se začalo znovu vařit podle receptur z 80. let, dostalo výraznější hořkost, plnější chuť a tmavší barvu. Pod reklamním heslem "Návrat k tradici" bylo zvoleno i nové logo, připomínající původní, které bylo užíváno od 70. do začátku 90. let. Staronový Ježek se znovu objevil ve většině jihlavských restauračních zařízení. Jen za první čtvrtletí roku 2009 pivovar v čase hospodářské krize zaznamenal nárůst výroby sudového piva téměř o 100% a lahvového o 50%. Celkový výstav za rok 2009 činil 140 500 hl oproti 90 000 za rok 2008. Pivovar je generálním partnerem HC Dukla Jihlava. Dlouholetým sládkem byl Jaromír Kalina. Od 1.12.2014 je sládkem Richard Procházka.

adresa: Vrchlického 2084/2, 586 01 Jihlava

Ježek Šenkovní 10°  (6)

Poctivá desítka z českého sladu a žateckého chmele, která se vyznačuje vyváženou chutí, dobrou hořkostí a výbornou pitelností. Má zlatavou barvu a kvalitní říz.
ALC: 4,2 % obj.
lahev: 0,5 l
keg: 50 l
IBU: 29 EPM: 10,2

Ježek  11°  (5)

Jako je ježek symbolem stříbrného města Jihlavy, tak je ležák Ježek 11 představitelem chuti a „rodinným stříbrem“ Pivovaru Jihlava. Tento ležák je charakteristický vyváženou plnou chutí a výraznou hořkostí, doplněnou výjimečnou chmelovou vůní jemných žateckých odrůd. Má zlatavou barvu a perfektní říz.
ALC: 4,8 % obj.
lahev: 0,5 l
keg: 30, 50 l
IBU: 32 EPM: 11,2

Ježek  Kvasnicový 11°  (5.5)

Kvasnicový Ježek je nefiltrované pivo s významným podílem pivovarských kvasnic, které chutná jako v dobách, kdy bylo dobré pivo nikoli výsadou, ale stavovskou ctí. Vyznačuje se vyváženou plnou chutí, výraznou hořkostí a perfektním řízem.
ALC: 4,9 % obj.
keg: 30, 50 l
IBU: 33 EPM: 11,6

!turistika! 

fotogalerie 

Minipivovar Špitt

Tento rodinný pivovárek měl pan Richard Špitt v hlavě už někdy v roce 2003 a v roce 2016 zde začal vařit své pivečko i pro veřejnost.
Venkovský pivovárek v Zahořanech nabízí pivo vařené dle 100 let staré receptury. Pivo se vaří 12 hodin, ve spilce kvasí 7 dní, ve sklepě dokvašuje cca 45 dní.  Použité suroviny: české hanácké slady, polepský či žatecký chmel (ne granulát), místní vodní zdroj, kvalitní pivovarské kvasnice, které sládek množí a kultivuje přímo ve svém pivovárku. 
Kapacita varny: 130 l, vlastní výroby, bez použití digitálních nesmyslů, poctivě postaru.
Přeji dobrou chuť! Richard Špitt, zahořanský sládek
Otevřeno jen středy od 17  - 22 hodin...
Zde navíc probíhá kurz vaření piva :
Jednodenní kurz:  Sládek vyučený v Plzni s Vámi uvaří pivo v podmínkách, které jsou podobné domácímu prostředí - ve vlastnoručně vybudovaném minipivovárku.           Vaříme od 9:00 - 17:00 hodin.  Konkrétní datum prosím domluvte na čísle:   602 470 800  V ceně kurzu: suroviny k vaření piva, malé občerstvení (káva, čaj),    pivo k dokvašení u Vás doma (3 l)  Doporučujeme: Nad pivovárkem můžete přespat v rámci kurzu za zvýhodněnou cenu 600,-Kč/os vč snídaně.

adresa:      90, Zahořany, 411 48 Křešice          

Špitt 12°  (7)   

Zde lze ochutnat pouze klasický ležák, tentokrát jej pan sládek uvařil malinko s ovocnější chutí a celkem šmakoval...

!turistika!

fotogalerie
                

Pivovar Konrád

Za začátek vratislavického pivovaru lze považovat inzerát, který vyšel v neděli 21. července 1872 v Reichenberger Zeitung: „Společnost Libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích n. N. nabídne v pondělí 22. 7. 1872 především u liberecké banky své akcie s obvyklými podmínkami.“ Akcie byly rychle prodány a už na jaře 1873 se začalo stavět. V sobotu 24. ledna 1874 byl pivovar slavnostně otevřen a za další čtyři měsíce poté bylo do Liberce a okolí vysláno první pivo. Pro velký zájem bylo expedováno i do Vídně. Pivovar okamžitě rozvíjel širokou propagační kampaň a vystavěl hned vedle závodu výletní restauraci. Výstav v prvním roce výroby dosáhl výše 34 680 hl a to vcelku splnilo očekávání.
Od počátečních úspěchů k továrnické záchraně Po optimistickém začátku ale přišly první problémy – finanční ztráty, neúroda chmele, pokles prodeje a velká konkurence. Proto 18. dubna 1877 valná hromada a. s. rozhodla o zastavení výroby. Správa majetku byla vložena do rukou likvidačního výboru, který tvořili nejvlivnější akcionáři. Po dvou letech ale akcionáři požádali Vídeň o obnovení výroby s výstavem 48 000 hl. Za další dva roky pivovar získala vratislavická rodina Ginzkeyů, která v té době vlastnila místní továrnu na koberce. Spojení vratislavického pivovaru a místní rodiny továrníků znamenalo záchranu pivovaru a zachování výroby piva. Po překonání krize pivovar pokračoval v rozmachu. V roce 1887 vyráběl pivovar 77 643 hl pěnivého moku a zaměstnával 76 dělníků. Závod se podle velikosti řadil na druhé místo v Čechách, hned za Plzeň. Polovinu roční produkce spotřeboval samotný Liberec a okolí, druhá půle výroby piva se vozila do Vídně a do Saska, hlavně na Žitavsko.
 Po obnovení výroby výstav neustále stoupal a již v roce 1896 bylo z bran pivovaru vyvezeno 131 040 hl piva. Vedení pivovaru dbalo na modernizaci, nechalo proto vybudovat vlečku, rozšířilo ledové nádrže a instalovalo nové stroje. V této době měl pivovar 170 zaměstnanců a byl na šestém místě v českých zemích. Pivovar se stával středem zájmů různých prominentů. Nebylo proto překvapením, když 1. října 1891 navštívil pivovar sám císař František Josef I. v doprovodu Willyho Ginzkeye. Rakousko-uherský panovník si prohlédl výrobu a ochutnal místní pivo.
 Na přelomu 19. a 20. století získával vratislavický pivovar jedno ocenění za druhým – čestnou cenu obchodní a živnostenské komory v Liberci, cenu z výstavy v Rotundě ve Vídni 1894, čestnou cenu Spolku pro zvelebení hospodářství a zemědělství v zemi české, cenu z Hornolužické výstavy v Žitavě. Nejcennější ale byla medaile z mezinárodní výstavy kuchyňského umění pod patronací Marie Josefy ve Vídni z roku 1906.
 31. 08. došlo ke sloučení dvou největších podniků v okolí. Z původního Libereckého pivovaru a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a.s. a Pivovaru Meddinger a.s. ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou vznikla úplně nová společnost s názvem Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaft in Maffersdorf (Liberecko-vratislavické a jablonecké pivovary a.s. Vratislavice). Došlo ke značným majetkovým a kapitálovým přesunům. Výrobně ale zůstaly oba pivovary samostatné a byla jim ponechána i původní místa odbytu. Správní rada nedoznala až do konce první světové války žádných změn. Pouze se v ní střídali příslušníci rodin, které stály u zrodu společnosti. Roku 1909 byla instalována pneumatická doprava ječmene z vagonů do sladovny. Další investicí bylo vybudování zařízení na výrobu umělého ledu (1910) a již v roce 1911 se zavedlo umělé chlazení ležáckých sklepů. V témže roce byla v pivovaru založena takzvaná nemocenská pokladna a proběhla ještě rekonstrukce varny.
Došlo ke sloučení dvou největších podniků v okolí. Z původního Libereckého pivovaru a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a.s. a Pivovaru Meddinger a.s. ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou vznikla úplně nová společnost s názvem Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaft in Maffersdorf (Liberecko-vratislavické a jablonecké pivovary a.s. Vratislavice). Došlo ke značným majetkovým a kapitálovým přesunům. Výrobně ale zůstaly oba pivovary samostatné a byla jim ponechána i původní místa odbytu. Správní rada nedoznala až do konce první světové války žádných změn. Pouze se v ní střídali příslušníci rodin, které stály u zrodu společnosti. Roku 1909 byla instalována pneumatická doprava ječmene z vagonů do sladovny. Další investicí bylo vybudování zařízení na výrobu umělého ledu (1910) a již v roce 1911 se zavedlo umělé chlazení ležáckých sklepů. V témže roce byla v pivovaru založena takzvaná nemocenská pokladna a proběhla ještě rekonstrukce varny.
 Stagnace, kterou válka přinesla, pomalu mizela a poptávka po pivu naopak rychle rostla. Společnost si uvědomovala důležitost péče o své zaměstnance a již v roce 1921 předala svým pracovníkům k užívání první obytný dům s devíti byty. Ve 20. letech minulého století se opět do pivovaru mohutně investovalo: v roce 1922 se rozšířila spilka a byla postavena propagační stanice (kvasnice z vratislavického pivovaru byly potom vyhlášeny po celé republice), v ležáckých sklepech byly instalovány betonové tanky s vnitřním chlazením a pivovar získal první tři nákladní auta. Vybudována byla autodílna s benzínovou pumpou. V roce 1927 byl instalován parní kotel a rekonstruována lahvovna. Ležácký sklep se rozšířil o další dvě oddělení a byla postavena nová budova bednárny a truhlárny pro jedenáct zaměstnanců. Po krachu na newyorské burze v roce 1929 ztratil pivovar zahraniční trhy, ale přes veškeré obtíže pokračoval vpřed. V roce 1937 se postavila mj. nová vrátnice a silnice do závodu. Na jaře roku 1938 přibyla na varně nová vystírací káď. Německý fašismus vytvářel v pohraničních oblastech nepokoje. Ty se bohužel nevyhnuly ani Vratislavicím a místnímu pivovaru. Národnostní rozpory vznikaly i mezi pivovarskými zaměstnaci…
Po připojení Sudet k německé říši byl pivovar veden jako německý, a proto byl protěžován před mnoha dalšími podniky obdobného typu. V závodě zůstali i nadále někteří čeští zaměstnanci. Vlivem války odcházeli němečtí zaměstnanci do armády a do pivovaru byli přidělováni váleční zajatci různých národností.Opět (jako za první světové války) byl nedostatek surovin a sahalo se k náhražkám, vyráběla se nízkostupňová piva. Hlavní podíl tvořilo 3° pivo, pro německou armádu se vyráběla 10°.

V letech 1939 až 1941 probíhala rekonstrukce sladovny, přešlo se na pneumatický systém a byly zabudovány saladinové skříně. Ještě téhož roku byla provedena rekonstrukce kotelny a byl instalován nový parní kotel. Dopravu převážně obstarávali koně a volské potahy, v provozu byla také auta na dřevoplyn.

 V roce 1948 byl odvolán národní správce a vznikl národní podnik Severočeské pivovary, jehož součástí byl i vratislavický pivovar. Od roku 1950 se přešlo k pravidelným várkám 10° piva. Od roku 1968 se lahve plnily na nové lince o výkonu 15.000 lahví za hodinu. Na této lince se pracovalo až do roku 1989.

Velký význam pro rozvoj pivovaru měla výstavba nové varny s kapacitou 500.000 hl mladiny za rok. Varna byla uvedena do trvalého provozu v roce 1976. O tři roky později byla uvedena do provozu nová propagační stanice, včetně rozkvasných kádí a zásobních van na kvasnice. V roce 1986 byla dokončena výstavba nové spilky, která byla vybavena 21 ks nerezových kádí.
Nelze opomenout škody, které si vyžádal požár v roce 1983, kdy byla zasažena kotelna, centrální rozvod páry a sklady surogátů. Výroba sladu, piva a nealkoholických nápojů probíhala i nadále v plném rozsahu. Bylo však nutno investovat do rychlé obnovy zasažených lokalit.
V 80. letech byla zahájena výstavba velkokapacitní výrobny nealkoholických nápojů s ročním výstavem 230.000 hl. V roce 1985 byla stavba dokončena a sodovkárna uvedena do trvalého provozu.
V roce 1989 vystavil vratislavický pivovar 305.190 hl piva a v sodovkárně vyrobili 141.872 hl nealkoholických nápojů.
Společensko-ekonomické změny v Československu, resp. v České republice, které odstartovaly listopadové události roku 1989 se nevyhnuly ani vratislavickému pivovaru.
Tak jako všechny továrny před rokem 1990 byly státní, tak i pivovar Vratislavice byl součástí státního podniku Severočeské pivovary Louny. Proces privatizace byl postupný. Nejprve 1.7.1990 vznikl státní podnik Pivovary Vratislavice a 1.5.1992 byl s.p. převeden do 100% státem vlastněné a.s. Pivovary Vratislavice nad Nisou. Na podzim 1992 byla a.s. Pivovary Vratislavice privatizována kuponovou metodou. Na počátku roku 1996 získala britská společnost Bass International Brewers 55% akcií a ovládla pivovar. Bass IB ovládal i další pivovary, všechny je sloučil do jedné společnosti Pražské pivovary, a.s. se sídlem v Praze.
Během tohoto období pivovar zvyšoval výstav (téměř 400 tis. hl) a úspěšně exportoval, především do Velké Británie, Německa, Švýcarska, Ukrajiny a USA. Pivovar zaměstnával 385 pracovníků.
Jako šok zapůsobila zpráva ze dne 25.5.1998, že vratislavický pivovar končí. Tehdejší majitelé se rozhodli pro rychlé a rázné řešení: odpolední směna nesměla již nastoupit do práce a zaměstnancům byly na vrátnici dávány k podpisu výpovědi. Všude vládly emoce a politická vyjádření o podpoře vratislavickému pivovaru. Během léta, tak jak se postupně doprodávalo pivo z vratislavických sklepů, tak se i emoce uklidňovaly.
Mimochodem nejedná se o první uzavření vratislavického pivovaru, ale již o druhé. V letech 1877-1879 byl na dva roky uzavřen. Kdo mohl v roce 1998 tušit, že se situace bude opakovat, a že do dvou let bude pivovar zase fungovat.
 25.5.2000, přesně dva roky od uzavření, se začalo zase vařit pivo. Měsíc na to byla veřejnost pozvána na ochutnávku piva Konrad. Přišly přes 3 tisíce lidí a všichni odcházeli s hrdým pocitem, že ve Vratislavicích se zase vaří pivo.
Začátky pro pivo Konrad nebyly vůbec jednoduché, přesto se pivovaru dařilo každoročně zvyšovat výstav na novodobý rekord v roce 2010: 155 tis hl. Část se prodala “kolem komína” a velká část šla na export zejména do Německa, Francie, Španělska, Maďarska, Itálie a Švédska.
V současné době vratislavický pivovar nabízí deset druhů piv Konrad, včetně originálního červeného piva a Svatopavelského, které je vařeno podle původní receptury z počátku 20. století. Z každé degustační soutěže si sládek se svými kolegy přiváží diplomy potvrzující vysokou kvalitu místního piva.
Ing. Pavel Regner

adresa:  Pivovarská 162, 463 11 Liberec-Vratislavice nad Nisou

 Konrád 11°  (4)

Tradiční český ležák připravovaný klasickou technologií z vlastního sladu, žateckého chmele a pramenité vody. Delší doba zrání dává pivu Konrad 11° sametově jemnou a lahodně hořkou chuť. 4,8 % obj.alk.
Na fotce vlevo...

Konrád 12°  (5)

Perlou mezi vratislavickými pivy je Konrad 12°. Prémiový světlý ležák s 5,2 % obj. alkoholu, silnou plnou chutí, zlatou barvou, hustou pěnou a brilantním řízem oceňují
nejen pivaři, ale i pivovarští odborníci.

Konrád 16 Bizon°  (4.5)

Vratislavický ALE [ejl] je svrchně kvašené, velmi hořké a silné pivo. Kombinací ječných a pšeničných sladů se získá 16° mladina. Po kvašení má Bizon 7% alkoholu. Výjimečnou hořkost mu dávají původní americké odrůdy chmele.
na fotce vpravo...

!turistika! 

fotogalerie 

Minipivovar Rezek

Místo, kde vznikl, ale svoji minulost má. „Grunt, kterému se říká Ve Dvorku, koupil v roce 1900 můj praděda. O pět let později dostal stavební povolení na stavbu brusírny. Fungovala tu do 50. let minulého století. Pak zde byla samoobsluha. Já tady v roce 1991 založil truhlářskou dílnu,“ říká Daniel Rezek, majitel nového pivovaru.
Nápad na vznik pivovaru se v jeho hlavě zrodil již v roce 2011. To už tady fungovala místní zážitková agentura. „Začal jsem kolem Černé Studnice létat na tandemovém padáku. Před dvěma lety k tomu ještě přibyly interaktivní dílny na foukání skla a vinuté perle, kovářská dílna a také penzion. Vše vzniklo kvůli tomu, abych ukázal, jak zde je krásně nejen místním, ale taktéž turistům. Abych zkrátka toto místo zviditelnil. Pivovar je tak poslední kostkou do této skládačky,“ vysvětluje Rezek.
A co pivovar Rezek konzumentům nabídne? Měsíčně tady vyrobí 100 až 120 hektolitrů piva. „Naší páteřní produkcí bude světlá jedenáctka, polotmavá dvanáctka a ale. Ten bude v této receptuře třináctistupňový. Ještě chceme světlou dvanáctku, ale té musíme dát načas,“ představuje Rezek. Kromě stálé produkce tady třikrát až čtyřikrát do roka vyrobí i několik pivních speciálů.
Pivo vaří podle tradičních receptur. „Samozřejmě že do toho vnášíme nějaký svůj nápad, chuť, vůni, ale nejsou to nějaké markantní rozdíly oproti tradiční technologii,“ vysvětluje pivovarník, který si pivovarské řemeslo osahal tak, že jednu sezonu dojížděl za sládkem pivovaru Neumann v Mělnickém Vtelnu a taktéž vedl dlouhé diskuse s majiteli malých pivovarů. Pivo bude nefiltrované, nepasterizované a točené z ležáckých tanků. „To je výhoda malých pivovarů, že si takovýto luxus a postup výroby můžeme dovolit,“ upozorňuje Rezek.
 „Máme tady jednu technickou specialitu, automat na výtoč piva. Zákazník si koupí kartu, tu si nabije a poté si sám natočí tolik piva, kolik bude chtít. Může hladinku, šnyt, zkrátka podle svého. To, co si načepuje, se mu z karty odečte. Jeden automat bude uvnitř u výčepu a druhý venku před pivovarem. Takže pivo si zde můžete sami načepovat 24 hodin denně,“ (Což již neplatí v současnosti).
text převzat z roku 2015.
Pivovar REZEK zahájil svůj provoz v září 2015. Cílem jeho vzniku bylo nejen rozšířit nabídku piv vyráběných v malých pivovarech, ale také, prostřednictvím prohlídek, přiblížit výrobu piva svým návštěvníkům. Těm je k dispozici pivnice o kapacitě až 80 hostů, v létě ji doplňuje venkovní posezení. Myslíme i na děti – pro ně jsou v pivovaru celoročně připraveny Rezkovy limonády s různými příchutěmi a v létě točená zmrzlina. Všechna naše piva vařená tradičními postupy jsou nefiltrovaná, nepasterizovaná, což umožňuje konzumentovi plně zažít chuťové rozdíly naší světlé výčepní 10°, dále ležáků: světlá 11°, světlá 12° a polotmavá 12° – jantarový speciál. V průběhu roku obohacujeme naši produkci o svrchně kvašený ALE.  Apartmány REZEK leží pod Černostudničním hřebenem, na úpatí Jizerských hor. Dvě novostavby nabízející ubytování až pro 25 osob se nachází v klidné části obce Zásada a jsou obklopeny vlastní zahradou. Přímo u domů je samostatné parkoviště. Ubytování je vhodné jak pro jednotlivce, tak i pro rodiny či skupinu přátel. V rámci zážitkové agentury si můžete dopřát i létání na padáku, vyhlídkové lety do okolí a ukázku tradiční sklářské výroby.   V zimním období stojí za návštěvu areál Ski Zásada. Uměle zasněžovaný areál s nočním lyžováním je se svojí délkou 500 m je ideální pro rodiny s dětmi. Součástí areálu je i půjčovna, servis, lyžařská škola a zázemí s občerstvením. Za příznivých podmínek se v okolí Zásady také strojově upravují tratě pro běžecké lyžování. Místní fotbalový areál nabízí v letním období bikepark a volejbalové hřiště, v zimním období ledovou plochu s osvětlením. V průběhu roku se zde koná řada sportovních a kulturních akcí.
Otevřeno každý den od 11:30. Pivnice o kapacitě 80 míst, fotbálek, šipky, dětský koutek, zahrádka. Možnost ubytování v Apartmánech REZEK s kapacitou 25 lůžek.

adresa:  Zásada 154, 468 25

  
Rezek 10°  (7.5)

Fajn pitelná světlá desítka u které se dát vydržet delší čas...

Rezek 11°  (8)

 

Světlý, spodně kvašený ležák s jemnou sladovou vůní. Pivo vyrobené z jednoho druhu cs. sladu a dvou českých sladů

Rezek 12°  (8.5)

Světlý, spodně kvašený ležák, zlaté barvy, vyrobený kombinací dvou cs ječných sladů a tří druhů českých sladů. Dozrává 3 -4 týdny v ležáckém sklepě.

Rezek Jantarový 12°  (4)

Toto bylo zde jediné zklamání, koštoval jsem jantarové piva i jinde, ovšem toto bylo na mě až moc kávové a karamelové.

!turistika!

fotogalerie