Rodinný minipivovar Mlýn

 

Mlýn ve Střížovicích je již na I. vojenském mapování. Znárodněn byl v r. 1956 a převzala ho firma Mlýny a těstoviny Pardubice-závod Litoměřice. Od r. 1967 mletí ubývalo a mlýn byl předán státnímu statku. Poté se tam již jen šrotovalo. Vše, co je na mlýně ze dřeva, je dosud ve velmi zachovalém stavu.
Pivovárek byl slavnostně otevřen rodinou Nevelöšů v září 9/9 na mé narozeniny roku 2017. Majitelé původně předpokládali, že se výhledově dostanou na roční výstav pět tisíc hektolitrů, ale zájem o “mlýnské” výtečné ležáky a zajímavé svrchňáky překvapil i je samotné. O čemž svědčí i prohlášení pivovaru na svých webových stránkách: “Budujeme rychleji než papírujeme, takže restauraci ještě nemůžeme otevřít”. Pivovar Mlýn tak zatím prodává pivo především “přes ulici”, tedy v KEG sudech a PET lahvích, a také na pivních akcích. Prohlášený je 12stupňový světlý ležák z ryze českých sladů, chmelený českými chmely, nepasterizovaný, nefiltrovaný a klasicky spodně kvašený. Kromě toho v Pivovaru Mlýn vyrábějí polotmavý a tmavý ležák, Pale ALE, svrchně kvašené pivo typu IPA a také pšeničné pivo. 

V současnosti lze také ochutnat jejich sortiment i v jejich pivnici a dát si i něco k snědku. Při teplejších dnech je k dispozici posezení venku. 

Otevíračka  pá + so + ne. 

adresa: Střížovice 41, 411 08 Snědovice

  
Mlýn cyklistické 10° (7)

Jemnější a trochu perlivější celkem osvěžující desítka celkem šmakovala, avšak na nějaké delší popíjení bych to asi neviděl....

Mlýn ležák 12° (7)

V pohodě dvanáctka, která byla cítit kvasnicovou vůní (droždí...) mi chutnala. U té by se myslím dalo vydržet celý večer...

Mlýn polotmavé 11° (7)

Rovněž jedenáctka polotmavá nebyla špatná, ať nejsem fanda těchto sladších piveček  tak tato byla taková hutnější a rozhodně stála za ochutnávku.

Mlýn IPA 14° (7)

Tato IPA jantarovější barvy byla cítit po ovoci, převládaly citrusy. Představoval bych si ovšem na tyto druhy piveček jiné sklenky, jnak pitelná...
IPA, neboli "Indian PALE ALE" díky použitým tmavým sladům má temně jantorovou až měděnou barvu, s nádechem do červena.  Použité slady dodávají kromě barvy také drobně sladovou chuť, kterou přehlušuje silné chmelení chmely SLÁDKEM, GALAXY.  Chmel SLÁDEK dodá pivu silnou hořkost, chmel GALAXY (AU) dodá pivu citrusové a maracujové aroma, které doznívá do nádechu po lesních plodech a kořenitého aroma.
alc.6.2 % obj.

Mlýn Imperial Winter Stout 22° (7.5)

Opravdu těžší kousek na závěr, ač nejsem fanda černoušků tak Stouty občas rád. 
Složení: pitná voda, ječné slady, upravený chmel, pšenice, laktóza, kakaové boby, třtinový cukr, pšeničné slady, belgický kandovaný cukr. 
alc.9.9 % obj. 

 

 Mlýn Bitter 15° (6)

 

Složení: pitná voda, ječné slady, upravený chmel
Obsah alkoholu: 7,7% EPM
Charakteristika: Bitter nebo také English Pale Ale je svrchně kvašené silné polotmavé pivo s vysokým obsahem zbytkového cukru. Použitý americký chmel Azzaca dodává vůni charakteristické aroma. Sladší chuť tohoto piva osloví často osloví i nepivaře. Je snadné mu podlehnout, ale je třeba mít se na pozoru před stupňovitostí 16% EPM.
 

!turistika!

 

!turistika! 

fotoalbum 

Pivovar Počerňák

 

Pivovarská restaurace Na Rychtě Praha byla založena roku 1879. Nabízíme Vám jak klasickou českou kuchyni, tak řadu specialit. Pivovarská restaurace Na Rychtě Praha rozváží jídla do firem, navíc pro Vás Pivovarská restaurace Na Rychtě Praha zajistí i catering, firemní akce a hostiny. V letních měsících Pivovarská restaurace Na Rychtě Praha provozuje letní zahradu s obsluhou, kde probíhá pořádání akcí jako grilování či koncerty živé hudby. Jelikož jsme pivovarská restaurace, tak je samozřejmostí i výroba piva.
Rok 2019 bude pro naší restauraci časem velkých změn. S kompletně novým týmem bude hned po novém roce otevřena novější část restaurace. Starší část projde v prvním čtvrtletí rekonstrukcí s následující stavbou minipivovaru.   Již nyní probíhají přípravné práce administrativní, projekční a pod.  Varna minipivovaru bude umístěna ve velkém sále pivnice a bude se jednat o klasickou dvounádobovou varnu s elektrickým ohřevem. Objem vyrážené mladiny 500 L na jednu várku. Zbylá část technologie – kvasné tanky, nádrže na vodu a pod. budou umístěny ve sklepě restaurace. Vařit budeme klasický ležák 11% , ale také se můžete těšit na svrchně kvašené speciály…  Protože jsme pivovarská restaurace, tak již před spuštěním vlastního minipivovaru Vám nabídneme zajímavá piva z jiných českých minipivovarů.
Dne 18/10 2019 zde poprvé na čepu jejich vlastní pivečka.

adresa: Libuňská 631/2, 193 00 Praha 20

Počerňák 11° (7.5)

Klasický světlý ležák střední hořkosti celkem v pohodě, po druhé návštěvě už zlepšení...
Spodně kvašené pivo Plzeňského typu uvařené tradiční technologií ze dvou druhů sladu (sladovna Kounice) chmelené českými odrůdami Premiant a Žatecký poloranný červěňák. Pivo světlé barvy s jemnou hořkostí, čistou vůní a plnou chutí. Pivo je nefiltrované a nepasterované.

Počerňický ALE 13° (7)

Tento celkem příjemný nahořklý ejlík mě šmakoval...

Svrchně kvašené pivo typu Pale Ale. Dobře pitelné pivo jantarové barvy s lehce vyšší hořkostí, delším dozníváním a středním řízem. K jeho uvaření používáme české chmely, slady z humnové sladovny Kounice, doplněný o speciální slady ze sladovny Weyermann v Bamberku. Pivo je nefiltrované a nepasterované.

 

Počerňická Brut IPA Nelson 14° (8.5)

 

Svrchně kvašené pivo s velmi nízkým až nulovým obsahem cukrů. Nízkého obsahu cukrů v pivu je dosaženo díky speciálnímu enzymu, který se do piva přidává. Pivo je hluboce prokvašené a má výrazné chmelové aroma, což je způsobeno chmelem, který se z valné části přidává až po skončení chmelovaru a na chmelení za studena. Pivo je nefiltrované a nepasterizované.

!turistika!

!turistika!

fotoalbum


 

Pivovar Kácov

 

Od založení pivovaru v Kácově roku 1457 až po rok 1918 byli majitelé pivovaru shodní s majiteli Kácovského panství. Jako zakladatele pivovaru jsou uváděni roku 1457 Košínové z Košíně, po tomto rodu se majitelem stal Kuneš Dvořecký z Olbramovic, kterému patřilo celé kácovské panství. Po jeho smrti se majiteli celého panství stali jeho synové Václav a Ondřej Dvořečtí z Olbramovic. V letech 1620 – 1623 byl pivovar ve vlastnictví královské koruny. Od které jej roku 1623 koupil Jan Baptista Werde z Werdenberku. Po nevolnickém povstání, kdy byl pivovar zcela vypleněn jej roku 1628 koupil Jan de Vitte z Lilienthalu, který ještě téhož roku provedl přestavbu spilky do prostoru dnešní varny, po jeho smrti v roce 1630 jej získala vdova Anna de Vitte z Lilienthalu rozená z Glauchova. Ta jej roku 1635 prodala Benigně Kateřině z Lobkovic, která celý pivovar nechala rozšířit a opravit, po její smrti roku 1653 celé panství převzal její syn Vilém Popel z Lobkovic a od něj je roku 1726 koupila Marie Anna Františka arcivévodkyně toskánská, která přestavěla Kácovský zámek i pivovar.  Roku 1824 jej získal Leopold II, arcivévoda toskánský z dob jeho vlastnictví se dochoval údaj o obsahu varny roku 1845 - 48 hektolitrů, po něm roku 1847 Ferdinand I. císař rakouský, a konečně roku 1875 František Josef II. císař rakouský, roku 1880 byl pro havarijní stav snížen objem várky na 32 hektolitrů a v roce 1882 byla provedena kompletní rekonstrukce varny pražskou firmou Novák a Jahn, byla provedena rekonstrukce topenišť a přešlo se z otopu dřevem na topení uhlím. Roku 1914 – 15 proběhla kompletní přestavba pivovaru jak po stránce stavební tak po stránce technologické došlo k stavbě nové varny o obsahu 48 hektolitrů, elektrifikaci pivovaru, stavbě nového hvozdu a mnoha dalším úpravám. Po smrti Františka Josefa II roku 1916 se majitelem panství stal Karel I. císař rakouský, pak byla majitelem pivovaru v letech 1918 – 1921 správa habsbursko lotrinských statků.  Od roku 1921 do roku 1948 se stala majitelem pivovaru Česká republika a pivovar Kácov nesl název státní pivovar v Kácově. Po roce 1948 se kácovský pivovar stal součástí středočeských pivovarů, v roce 1952 benešovských pivovarů a v roce 1954 opět středočeských pivovarů. Roku 1957 byl provoz pivovaru zastaven a pivovar byl uzavřen. Poté v pivovaru sídlily různé státní firmy a koncem 80 let zde bylo středisko státních drah. Roku 1991 pivovar koupila a zrekonstruovala firma Ados Asistannce, která obnovila v roce 1993 výrobu piva. V roce 1995 byl provoz opět uzavřen.  Na podzim roku 2001 se majitelem pivovaru stala firma Pivovar Kácov s.r.o., která zde znovu začala vyrábět pivo. První várka byla uvařena dne 9. 11. 2001 a jednalo se o světlou desítku.

adresa: Kácov 6, 285 09 Kácov

Hubertus 10° (8)

Vyznačuje se především vysokou pitelností, která je dána příjemnou hořkostí a řízem navozujícími osvěžující pocit po napití. Nižší obsah alkoholu ve srovnání s jinými výčepními pivy je dán menším prokvašením, díky němuž má výčepní pivo Hubertus i vyšší plnost. Přímo v jejich šalandě velmi chutnala, krásně osvěžující desítka...

Hubertus 11° (8)

V případě „jedenáctky“ se spojuje osvěžující pocit výčepního piva a plnost s chlebnatostí typická pro ležáky. Pro Hubertus Medium jsou dále typické dobrá pěnivost, příjemná hořkost a osvěžující říz. Tady opět jiná liga než jinde v pivnicích či restauracích, kde je toto pivko na mě moc nasládlé atd.

Hubertus Zelená chmel 12° (5)

Toto podzimní pivko z čerstvě sklizeným nesušeným chmelem, neboli chmelem mokrým či zeleným moc nešmakovalo.

Hubertus L.P. 1457 12° (8)

Pivo vytvořené k příležitosti 560 let výročí od založení pivovaru. Vyznačuje se především intenzivnější hořkostí a chmelovou vůní, kterých jsme dosáhli zvýšením dávky žateckých chmelů při druhém a třetím chmelení. Dále si uchovává vlastnosti typická pro ostatní ležáky Hubertus – plnost, příjemný říz a dobrou pěnivost.

!turistika! 

fotoalbum 

Minipivovar Špácal

 

Pivovarnictví v louňovicích pod Blaníkem:
Vaření piva má v louňovicích pod blaníkem dlouholetou tradici. Už v roce 1350 tu byl založen klášterní pivovar, který se nacházel ve staré části zámku. původně se Vařilo pouze pro potřeby místního premonstrátského kláštera a pro majitele panství. v průběhu staletí se výroba a spotřeba piva zvýšila, pivovar získal novou podobu a pronajímal se. posledním úspěšným sládkem tu byl pan václav langmajer, který sem přišel s rodinou z plzně. stal se majitelem pivovaru, který byl postaven na místě bývalého rybníka v 19. století. za II. sv. války byl nucen vaření piva ukončit a o pivovar nakonec přišel. od té doby se tu pivo nevařilo, pivovar byl později vrácen v restituci rodině a 11. 11. 2018 zde byl uvařen první tradiční český ležák. jsme hrdí na to, že jako rodina v. langmajera můžeme pokračovat v tradiční výrobě piva v louňovicích pod blanikem. Dej bůh štěstí!
Jejich sortiment lze jinak ochutnat hned ve vedlejší zámecké hospodě.

adresa:  U Pivovaru, 257 06 Louňovice pod Blaníkem

Špácal 11° (7.5)

Naše pivo je vařené klasickým způsobem na dva rmuty za použití českého žateckého chmele a je třikrát chmelené. 
nepasterizované, nefiltrované Spodně kvašené.

!turistika!

fotoalbum 

Hořický pivovar JungBerg

 

Pivovar vznikl koupí historického panského pivovaru, známého již ve 14. století, akciovou společností v roce 1871. První várka piva byla hotova dne 17. 3. 1873. Tato budova bývala chloubou hořického měšťanstva. Jedná se o stavbu ze vzorně opracovaného pískovce z lomu u sv. Josefa v Hořicích. Za dobu své existence proběhlo mnoho stavebních úprav až do současné podoby.  Výroba piva definitivně skončila v roce 1976. Vnější vzhled areálu pivovaru nebyl uvedenými stavebními úpravami negativně ovlivněn a do současné doby se zachoval ucelený soubor budov, dláždění dvora a původního oplocení v téměř nezměněné podobě od roku 1896.
Bývalý pivovar, nalézající se v severovýchodní okrajové části Hořic je tvořen budovami „staré“ lednice (1885), „nové“ lednice (1895), provozní budovou s varnou a objektem chladírny – stáčírny.  Souboru staveb dominují objekty „staré“ a „nové“ lednice, které jsou v současné době spojeny v jednu budovu. Ta se ve své hmotě a objemech výrazně člení podle dílčích, účelově řešených částí. Poměrně nedotčená prostorová dispozice obou budov umožňuje reálnou představu jejich původní funkčnosti a účelu.  Půdorysná dispozice je řešena racionálně a účelově, se zaměřením na funkci objektu, obsahujícího v jednotlivých podlažích sklepy, spilku a štoky: obě lednice vertikálně prostupují stavbu až do podkrovního prostoru. Stavebně jde o jednotraktovou budovu s pěti příčnými valeně klenutými prostorami, ústícími ve východní části půdorysu do podélné spojovací chodby.  Technologický systém obvodového pláště budovy je řešen jako dvouplášťová dutinová zeď s důmyslně vyřešenou cirkulací a provětráváním izolačních dutin ve zdivu, což umožňuje nejen udržování stálé teploty interiéru, ale zároveň odvětrávání zemní i atmosférické vlhkosti ze zdiva, takže vnitřní prostory jsou relativně suché.  Stavba je zastřešena sedlovými střechami s hřebeny natočenými příčně (nad lednicemi) a podélně (nad sklepy).  K východnímu průčelí je připojen schodišťový přístavek, jako vertikální komunikace, spojující všechna podlaží budovy.  Originálně je řešena krovová konstrukce na základě modifikovaného vzpěradlového systému s ležatými stolicemi, nakoso položenými vaznicemi a pozedními rámy za zvýšenou půdní nadezdívkou. Tesařské spoje vazby krovu jsou precizní ukázkou řemeslné zručnosti a odborné úrovně svých zhotovitelů.  Neméně originálně je řešen vnější plášť budov, v intencích místních kamenických a kamenosochařských tradic. Fasády jsou obloženy kvalitním pískovcem, nároží budov jsou opticky vyztužena výraznou plastickou visáží, suprafenestry oken jsou pojednány jako záklenky z konických bosovaných klenáků. Provedení kamenného obkladu fasád je precizní a řemeslně dokonale zpracované.  Ostatní budovy jsou řešeny podobným způsobem.  Nevelký objekt bývalé chladírny – stáčírny je řešen jako novorenesanční pavilon se čtyřmi arkádovými oblouky v průčelí, krytý plochou střechou lemovanou po obvodu stavby zděnou atikou.  Na hranici pozemku je hodnotné oplocení, které k souboru staveb pivovaru náleží.  Soubor staveb bývalého pivovaru je mimořádně významným dokladem industriálního a společenského vývoje města. Vzhled všech budov (kromě rušivých přístaveb z období kolem roku 1958, které byly v roce 2004 šetrně odstraněny) je jednotně koncipován, novější objekty byly postupně citlivě přiřazovány k obvodu centrálního dvoří takže ve výsledné fázi vytvořily ojedinělý architektonický soubor industriálních staveb z konce 19. století.  Stavebně technické, architektonické, estetické a řemeslné kvality budov tvoří společně celek s vysokou památkovou a vypovídací hodnotou. Jsou dokladem uplatňování novorenesančních architektonických principů a technologických prvků na stavbách výhradně utilitárního zaměření, při současném přísném respektování účelových hledisek pro výrobní objekt. Z pohledu v naznačených hodnotových rovinách má areál pivovaru v Hořicích nadregionální význam.  Soubor staveb bývalého pivovaru, je kulturním dědictvím, které je dokladem a svědectvím o technické zručnosti a řemeslné dovednosti našich předků, jakož i dokladem industriálního a společenského rozvoje města, je třeba usilovat o jeho začlenění do současného života.

adresa: Riegrova 619, 508 01 Hořice

300 Kurven 10° (5.5)

Propojení dvou místních tradic – vaření Hořického piva a slavné motocyklové závody 300 zatáček Gustava Havla a Česká Tourist Trophy.
Jinak celkem průměrná desina u které bych asi dlouho nevydržel...

Petrale 10° (7)

Lehké a svůdné pivo. Spolehlivě hasí žízeň a zároveň provokuje chuťové buňky. Chmelová hořkost je doprovázena bylinnými a citrusovými tóny. Při jeho 10% stupňovitosti budete překvapení, jak je plné a osvěžující zároveň.

 Hořický ležák 12° (7.5)

Celý den poctivě vařené, týden řádně kvašené a šest týdnů dobře uleželé Pořádné Pivo. Chuťově vyladěný ležák PP 12% je jiný, správně hořký a ctí tradici výroby českého piva. Dobře usazený základní kámen pivovaru JungBerg.

Lucipa 14° (8)

Řádně svrchně kvašená, celý den poctivě vařená, čtyři týdny uleželá, zkrátka s láskou udělaná a jo šmakovala! 

Gothard 16° (8)

Silné pivo, jehož plnost a umanutá hořkost žateckých sladů vás nenechá v klidu. Je spodně kvašené a má krásnou medovou barvu.

!turistika! 

fotoalbum

Zámecký pivovar Dětěnice

Historie pivovaru od 18. století V roce 1790 byla hrabětem Clam-Gallasem postavena vedle starého sklepa budova varny s ležáckými sklepy, spilkou a ledárnou, což způsobilo nárůst výroby piva na 1000 hl ročně. Roku 1822 nechal baron Wessenberg přistavět sladovnu. V roce 1866 v dobách pruské války, když vojsko táhlo přes Dětenice, vjel pruský generál do zámecké síně a žadonil se otevření pivovarnických sklepů pro sebe a své vojáky, pivovarprotože slyšel o vyhlášené síle dětenického piva. Baron Wessenberg mu vyhověl. Válečný generál podlehl síle piva lásky natolik, že se po celý týden nehnul z pivovaru, válka – neválka. Poslední stavební úpravy, a to převážně na sladovně, proběhly koncem 19. století za maltézských rytířů. V této době byla výroba piva zvýšena na neuvěřitelných 8000 hl ročně. Velkopřevor maltézských rytířů kníže Othénio Lichnovský z Werdenbergu a Voštic dodával dětenické pivo na stůl samotnému císaři Františku Josefovi. Jeho nástupce, hrabě z Hardeka, posílal pivo až do Španělska pro španělskou královnu Sofii, která se do dětenického piva zamilovala při svých pobytech na zámku v Dětenicích. Pivo ze zámeckého pivovaru v Dětenicích mělo v té době pověst šlehačky na dortu. A dokonce ještě dnes je mezi sběrateli pivních lahví nejcennější láhev s maltézským křížem z místního pivovaru.  Historie pivovaru od 20. století V roce 1903 koupili pivovar bratři Blochové, kteří již vlastnili cukrovar. Výstav piva se dostal až 12 000 hl ročně. V roce 1927 odkoupil pivovar stavitel a podnikatel Ing. Řehák, který ho pronajal sládkovi Čeňkovi Petákovi, který pivo přímo hýčkal. Přesto se spotřeba piva rok od roku snižovala. Mladé pokolení již nešlo ve šlépějích svých pivních otců. Výstav ani zdaleka nedosahoval předválečného stavu. Pohyboval se okolo 6000 hl ročně. Jak sám Peták napsal „Snad vrátí se zas krásné časy a česká chmelovina bude perlit za třesku číší a bude dána dětem již do vínku, pak smáti se budou i sládci a budou volat: Živio!” Podle původního receptu loupeživého rytíře pivovarArtura se v dětenickém pivovaru vařila černá dvanáctka piva lásky a také dětenická desítka. Zastoupení měl pivovar i v prvním pivovaru v Plzni na výrobu Gambrinusu, kterého se vařilo cca 2000 hl ročně. Dětenické zámecké pivo bylo po staletí perlou mezi českými pivy. Bohužel přišel rok 1948 a s tímto rokem i doba temna pro české pivovarnictví. Začalo znárodňování a pozdější masové rušení mnoha pivovarů. Tento osud potkal i dětenický pivovar v roce 1955. Od té doby začal pivovar chátrat a pustnul až do roku 2000, kdy ho koupili noví majitelé. Ti obnovili tradiční výrobu piva podle legendárního postupu ničemy Artura. Zároveň zrestaurovali pivovar do původního stavu. Dnes můžete obdivovat nádherné historické sklepy, včetně památného Starého sklepa, kde byly druhotně vloženy barokní klenby a je zde dnes zřízena středověká krčma. Na vlastní oči je k vidění výroba pohádkového piva lásky, tak jak probíhala v dávných dobách.

adresa: Dětenice 1, 507 24 Dětenice

Dětěnické světlé 12° (7)

Celkem pitelná dvanda u které se dá popíjet déle sice na mě malinko nasládlá ale což...

Dětěnické tmavé 13° (5.5)

Trošku silnější tmavší pivečko a jak to tak bývá většinou, tak kávička tam bohužel nesmí chybět.

!turistika!

fotoalbum 

Minipivovar Čtyři Lípy

Příběh našeho minipivovaru se začal psát v roce 2014, kdy jsem jako milovník piva nebyl spokojen s jeho kvalitou v podání velkých pivovarů. Rozhodl jsme se proto naučit se pivo vařit sám. Postupně pak v mé hlavě vznikal nápad na vlastní minipivovar. V roce 2018 se můj sen splnil a jsem šťastný, že mým posláním je všem milovníkům piva ukázat, jak chutná pivo vařené z kvalitních surovin a s láskou.
Vaříme spodně kvašená piva pod vedením vyhlášeného sládka Libora Soukupa z harrachovského pivovaru Novosad. Pokud vás zajímá, jak se naše pivo vyrábí, nabízíme po předchozí domluvě prohlídku našeho minipivovaru s ochutnávkou přímo z tanku. Pokud vám naše pivo bude chutnat, můžete si ho také odvézt s sebou v PET lahvích a sudech KEG. Pivka lze jinak ochutnat zatím třeba přímo v restauraci Radnice na náměstí přímo v Libáňi.

adresa: B. Němcové 117, 507 23 Libáň

Libáňský dukát 12° (5)

Světlý ležák se střední plností a jemnou hořkostí. Složení: Slady: Plzeňský, Karamel.
Bohužel na mě moc sladké pivko, škoda...

Libáňský zlaťák 12° (6)

Světlejší granát s jemnou hořkostí a vyšším řízem. Složení: Slady: Plzeňský, Karamel, Mnichovský. Toto pivečko mi chutnalo více a dá se u něj chvilku vydržet...

!turistika!

fotogalerie

Pivovar Klášter / restaurace Skála

 

Pivovar Klášter dostal své jméno podle kláštera řádu Cisterciáků, který byl založen ve druhé polovině 12. století, pravděpodobně už v roce 1177. Velkolepý klášter tehdy patřil k nejvýznamnějším církevním objektům ve střední Evropě. Do dnešních dní se ovšem z kláštera, vystavěného ve stylu francouzské gotiky, zachovala pouze brána s překrásným portálem, která stojí na nádvoří současného pivovaru.
Cisterciácký klášter, kde nějakou dobu působil i Mistr Jan Hus, dobyli 30. dubna 1420 pomocí lsti husité a nenávratně ho zničili a vyplenili, včetně jeho bohaté knihovny, prý jedné z nejvýznamnějších na území tehdejšího Českého království. Klášter už od té doby nebyl nikdy obnoven. Podle legendy přežil útok husitů jen opat a čtyři mniši, kterým se podařilo uprchnout tajnou chodbou na nedaleký hrad Bezděz. S sebou si prý odnesli část pokladu nevyčíslitelné hodnoty, zbytek však museli nechat na místě a zasypali jej do jedné ze studní. Husité klášter po dobytí důkladně prohledali, ale marně, poklad jako by se propadl do země. Ani nikomu z novodobých hledačů se nevedlo lépe. Poklad tak dodnes čeká někde v hlubinách pod pivovarem na svého nálezce.
Pivo začal jako první v Klášteře vařit Jiří Labouňský z Labouně, který si zde nechal vystavět renesanční zámek. Jeho pivovar vznikl v roce 1570. Nestál však na místě toho stávajícího nahoře na kopci, ale dole u jeho úpatí. V roce 1612 kupuje panství majitel blízkého Mnichova Hradiště, pan Václav Budovec z Budova. Ten byl jedním z 27 českých pánů, popravených v roce 1621 po bitvě na Bílé Hoře na pražském Staroměstském náměstí. Jeho majetek poté přešel do rukou Albrechta z Valdštejna. Rod Valdštejnů byl majitelem zdejšího panství i pivovaru až do roku 1945.
V roce 1864 zde rod Valdštejnů nechal zbudovat jeden z nejmodernějších pivovarů své doby. Koncem 19. století patřil pivovar Klášter mezi sedm největších pivovarů v českých zemích. Budovy postavené před necelými 150 lety slouží výrobě piva dodnes.
Už od středověku vznikaly ve skále pod pivovarem téměř dvě desítky metrů hluboké sklepy, které posléze začaly sloužit pivovarské výrobě. Pivo v nich kvasí a dozrává dodnes. V části sklepních prostor se také nachází proslulá Restaurace Skála, kde se čepuje klášterské pivo.
Pivovar Klášter dnes patří do společnosti Pivovary Lobkowicz Group – společnosti, která vlastní i několik dalších regionálních pivovarů. Cílem této společnosti je návrat k tradici českého pivovarnictví: vaření poctivého piva z kvalitních surovin a tradiční technologií. Snahou všech zaměstnanců, kteří se o pivo Klášter dnes starají, je vařit pivo prvotřídní kvality a poskytovat nadstandardní služby za příznivých obchodních podmínek všem svým partnerům.

adresa: Klášter Hradiště nad Jizerou 16, 294 15 

 Klášter 11° (6.5)

Nepasterované, středně prokvašené pivo se silnou plností, výraznou hořkostí, středním řízem a čistým chmelovým aroma. Nedochází k tepelnému ošetření, pasterizaci, a proto chutná stejně, jako ve sklepích pivovaru vytesaných hluboko ve skalním masivu. Jinak začátek mírně nakyslý, což mi zrovna moc nesedlo.

Klášter kvasnicový 11° (7)

Nepasterizované pivo s obsahem vitálních pivovarských kvasnic, které dávají vzniknout vynikajícímu „živému“ pivu s čerstvou osvěžující chutí, vysokým řízem a vynikající pěnivostí. Přítomnost kvasnic je patrná na první pohled podle typického zákalu piva ve sklenici.  Obsažené pivovarské kvasnice jsou významným zdrojem vitaminů B, které jsou důležité pro zachování chuti k jídlu, zlepšení trávení, vstřebávání a vylučování potravy a jako prevence nespavosti, depresí, nervozity a pocitů únavy. Pivovarské kvasnice jsou také doplňkovým zdrojem bílkovin, minerálů a antioxidantů – látek, které působí jako „lapače volných radikálů“. Jsme přesvědčeni, že pivo Klášter kvasnicový potěší všechny opravdové znalce.

Klášter 12° (7)

Nepasterované, středně prokvašené pivo se silnou plností, výraznou hořkostí, středním řízem a čistým chmelovým aroma. Nedochází k tepelnému ošetření, pasterizaci, a proto chutná stejně, jako ve sklepích pivovaru vytesaných hluboko ve skalním masivu.

!turistika! 

fotogalerie