pondělí 25. května 2020

Pivovar Emeran

 
Rodinné středisko Sport areál Klíny v Krušných horách se rozkládá východně od centra obce Klíny v nadmořské výšce 720 m n. m. nedaleko přechodu Mníšek (Deutscheinsiedel). Sjezdovky v areálu jsou situovány severovýchodním směrem, což zaručuje na místní nadmořskou výšku dobré a stálé sněhové podmínky.
Sport areál Klíny sídlí východně od centra obce Klíny v nadmořské výšce 750 m n. m., cca 6 km od Litvínova a cca 5 km od silničního hraničního přechodu do SRN Mníšek/Deutscheinsiedel.
Najdete v něm také restauraci s minipivovarem , wellness, fitness, dětskou klubovnu a také bobovou dráhu.
Od 18.října v Hotelu Emeran na Klínech je na čepu vlastní pivo – Kníže nebes (světlý ležák 12°) a Svatých Tří králů (tmavé silné pivo 13°).     Dne 9.9.2019 v 19.00 dovařili první várku svého piva. Jmenovalo se Kníže nebes podle místních štol ze 14 století.
adresa: Rašov 64, 436 01 Klíny

Kníže nebes 12°  (8)


Klasický světlý ležák pojmenovaný podle místních štol ze 14 století je opravdu krásně pitelný a dá se u něj vydržet hezky dlouho.

Svatých tří králů 13°  (4)


Tato silnější tmavá třináctka byla bohužel hodně kávová, takže mě osobně nezaujala...

!turistika!

fotogalerie

neděle 10. května 2020

Pivovar Strašák

Kdysi domácí pivovar, nyní létající pivovar, v budoucnu pivovar.
Létající pivovar Strašák vznikal od roku 2013 jako domácí pivovar Strašák. Intenzivní vylepšování technologie a receptů vedlo po 58 domácích várkách k uvaření piva v profesionálním pivovaru a tedy k možnosti dostat se mezi lidi. Nezůstalo jen u jedné várky a i zde začal přibývat jeden zářez za druhým. V plánu je stavba vlastního pivovaru přímo v Novém Strašecí.
Jako létající pivovar se zaměřujeme zatím jen na svrchně kvašená piva (ALE, IPA,..) , kde je větší prostor ke hře s chuťovými buňkami našich věrných zákazníku. Snažíme se ale o takovou pitelnost, abychom oslovili i zapřísáhlé klasiky na českých ležácích.
Domácí pivo jsme začali vařit někdy v roce 2013 a výhradně spodně kvašené ležáky. Po nějakých 4 nepříliš povedených jeskynních várkách přišel rok 2014 a pivo už začínalo mít jisté obrysy. Chtělo to ale dalších 15 várek, abychom si mohli říct, že teď už máme dobré pivo.  V průběhu roků 2014 a 2015 stoupala kadence várek a zlepšovali vybavení. V létě 2015 jsme rekonstruovali místnost, na zeď přišly kachličky, pivovarna zem beton, přidali odtok, umyvadlo, kohout na hadici, pořídili míchadlo a začali vařit trošku na úrovni.  V roce 2015 jsme začali se svrchně kvašenými pivy. Už první pokusy byly velice vydařené. Postupně jsme začala svrchně kvašená piva převažovat, až vytlačila ležáky na výjimečné soutěžní várky.  V roce 2016 jsme šli ve svrchňácích do větší šíře. Samozřejmě stále vylepšovali výrobní postup a recepty. Zúčastnili se několika soutěží, přivezli pár diplomů. A začali se připravovat na Létající pivovar a obhlížet situaci pro stavbu vlastního v Novém Strašecí...

další info dle Lenka Pelcová:
Začali vařit pivo doma v malém hrnci, později si vyčlenili celou místnost a dnes funguje v Novém Strašecí létající pivovar Strašák. Jeho majitelé či možná tvůrci piv a domovarníci Jan Simon a Martin Kalina začali vařit v roce 2013. Dnes mají za sebou osmapadesát várek. Se svým pivo vařením chtěli létat od jednoho minipivovaru k druhému, ale prozatím se usadili ve slánském Antošovi. V současné době se snaží získat dotaci z EU, a pokud jim tento žáměr vyjde, budou vařit pivo ve svém vlastním minipivovaru přímo v Novém Strašecí na zahradě pivária.  Dřevní začátky, informace o pivu včetně prvního receptu získali na internetu a něco málo čerpali z knih, byť Jan Simon přiznává, že nebylo a není příliš mnoho času číst: "Dnes už mám pivovarnickou knihovničku zaplněnou odbornými publikacemi, ale čtu je jen málokdy." Svůj první recept se snažili dovést k dokonalosti a a trvalo jim prý zhruba šestnáct várek, než pochopili, že vařit jeden recept pořád dokola, byť s různými obměnami, není pro ně to pravé. "Jakmile jsme konečně zkusili svrchní kvašení, zjistili jsme to, co říkali všichni - bylo to jednodušší, příjemnější a s lepšími výsledky. Jak se začalo více dařit, přišli myšlenky na rozšíření výroby, abychom mohli spojit koníček s prací. Do té doby jsme při vaření popíjeli minulé várky, nepracovali systematicky a potom zjišťovali, že zůstáváme na místě. Lidé nám sice pivo chválili, ale my věděli, že musíme zabrat," pokračuje. Ochutnávka piv z předchozí várky prý bývala poměrně smrtící, protože jim obvykle vyšla patnáctistupňová či vyšší a navíc byla piva dost prokvašená, tudíž se pila jako jedenáctka, ale sílu měla na sedmnáctku.  Krása v jednoduchosti vzhledem k tomu, že od začátku měli tito mladí mužové plán, že si jednou postaví ve Strašecí minipivovar, řekli si, že vše musí začít brát zodpovědně. "Takže jsme i přestali pít v průběhu vaření a dáme si třeba jen na konci, kdy už je jasné, že se nedá nic pokazit," směje se Jan. Od původního receptu se pochopitelně dávno odchýlili a hodně jej prý vylepšili. "Právě nedávno jsem si říkal, jak jsme to tak vůbec mohli někdy dělat. A to nás ještě čeká zlepšená filtrace chmele, která zatím není příliš dobrá. Původně jsme pivo vařili zhruba šestnáct hodin i více. Když jsme postup vychytali, vaříme deset hodin s úklidem a pivo je mnohem lepší. Takže to, že v jednoduchosti je krása, platí i zde," dodává.  Úspěch i odvrácená strana domovarníci či létající vařiči piva mají za sebou už čtyři republikové soutěže a ve třech z nich zabodovali. Jedno druhé místo a nakuřovaného Dymu, dvě třetí místa za Strašák Ležák a pšeničnou ipu Mummy Inca a třetí místo za nakuřovaný ležák Lidický Rauchbier. "Jak jsme začali jezdit, na každé soutěži jsme něco brali kromě poslední. Zúčastnili jsme se čtyř kategorií, ale nezískali jsme vůbec nic. Věděl jsem, že to byla kvalitní piva, takže jsem z toho byl velmi rozladěný. Uchoval jsem od každého vzorku něco a dával jsem ochutnat sládkům a dalším odborníkům. Všichni mi potvrdili, že jsou podařená, takže dodnes nevím, čím to bylo. Ale bylo mi to opravdu hodně líto," ličí Jan i nepříjemnou zkušenost.  Názvy ENT 16% Amber IPA, Faun 13% Citra IPA, Augustin 11% Vídeňský Ale. To jsou jen některé z názvů piv Létajícího pivovaru Strašák. podle Jana vždy musí mít název nějakou spojitost s pivem a především s použitými surovinami. "ENTa jsme například pojmenovali podle chuti, přišel nám takový zemitý, jeho hořkost byla drsná, kůrovitá. A protože máme Strašáka, vycházíme v názvech především z mytologie strašidel." ENT bylo premiérové pivo a ačkoliv se svoji silou není na celovečerní popíjení, Novostrašečtí a okolní ho patrioticky a rychle vykoupili. Ale zatím nejúspěšnějším byl Faun Citra IPA.  Aroma jahod V plánu je prý IPA 13, která bude stejná jako Faun, ale s původně japonskou odrůdou chmele Sorachi Ace. "Faun je mé nejoblíbenější pivo z těch, co jsme zatím uvařili. Ale IPA se Sorachi Ace je ještě kontroverznější než Citra IPA. Je z chmele, který rozděluje lidi na skupiny. Ti, kteří jej mají rádi, vyhledávají z něho vařená piva po pivovarech, ale pro druhou skupinu je to pivo téměř nepitelné. Podobně to v podstatě vnímají i sládci, proto z něj vaří jen málokdo. Jeho vůně by se dala přirovnat ke kopru a kokosu," prozrazuje Jan. Strašečtí domovarníci prý rozhodně nemají v plánu dělat ovocná nebo kořeněná piva. Aroma získávají jen díky chmelům. "Dnes jsem byl v Antošovi degustovat druhou várku ENTa. Minulý týden tam bylo trošku diacetylu, ale dnes jsem byl hodně překvapený z jeho až jahodového aroma. To se nám zatím stalo jen jednou u podobného piva, ale ležením se to vytratilo. Proto chceme tohle pivo dostat ven co nejdříve."

adresa:  Palackého 31 271 01 Nové Strašecí

Strašák Hop Hop Hop 11% Pale Ale (8)


Pivo vařené k příležitosti hokejového MS. Tento hokejový svátek bohužel nevyšel, ale pivo vyšlo. Použili jsme chmely Simcoe, Lemondrop a Mosaic. Po Simcoe je pivo pryskyřičné, po Lemondropu svěží a po Mosaicu chmelově celistvé. Je pěkně voňavé, cukrátkové a velmi pitelné.

Strašák Elf APA 11°  (8.5)


Elf je osvěžující a pitelný Ale. Použili jsme americké chmely a jeden německý (melon). Dodaly pivu aroma a chuť po šťavnatém ovoci, citrusech, melounu. Každý si může najít to své a každému přejeme, ať chutná.   Svrchně kvašené světlé plné pivo. Nefiltrované, nepasterované.  
Složení: voda, slad (pale ale, château biscuit , château melano), upravený chmel (el dorado, citra, huell melon, nugget).


 Strašák Elf Faun Citra 13°  (8)

 

Faun je světlé svrchně kvašené pivo s oblíbenou chmelovou odrůdou Citra. Je citrusově aromatický, pryskyřičně hořký i osvěžující.   Svrchně kvašené světlé silné pivo. Nefiltrované, nepasterované.   
Složení: voda, slad (pale ale, mnichovský, carapils, melanoidní), upravený chmel (citra, centennial, nugget).

!turistika! 

fotogalerie 

středa 6. května 2020

Zbraslavská koza

Historie:
Zbraslavské pivovarnictví se může chlubit tradicí vskutku letitou. Vždyť vznik původního pivovaru lze bezpochyby klást již do prvního období zdejšího cisterciáckého kláštera, tedy na sklonek 13. století. První známý písemný doklad o zbraslavském pivovaru se nachází v listě opata Ant. Flaminga, adresovaném císaři Rudolfu II. z 22. 6. 1593.
Vydržoval sládka nebo mistra sladovnického, podstaršího, několik sladovníků a bednáře. Administrativní záležitosti obstarával převor. Po uhrazení vlastní spotřeby, která v posledních letech kláštera činila 300 sudů ročně, bylo pivo prodáváno v hospodách a šenkovních domech panství. V té době byly na Zbraslavi tři hospody: Velká hospoda, Nová hospoda, hospoda v čísle 25 a jeden menší šenk v čísle 84. Zámecká hospoda U Kotvy, dříve zvaná Traktér, vznikla později, až po zrušení kláštera.

Ročně se vařívalo okolo 50 várek po 34 sudech. V roce 1785, kdy byl klášter zrušen, převzal správu pivovaru náboženský fond. V květnu 1825 získal ve veřejné dražbě za 286.050 zl. ve stříbře zbraslavské panství včetně pivovaru kníže Bedřich z významného bavorského rodu Öttingen-Wallersteinů. Sládkem pivovaru byl Jan Köller, který v roce 1826 začal vařit vedle světlého i tmavé pivo. Již od počátku množství tmavého piva převyšovalo várky piva světlého, např. v roce 1826 bylo uvařeno 1938 sudů piva tmavého a 680 sudů piva světlého. V té době bylo také započato se stáčením piva do láhví. První skleněné láhve (6000 kusů) o obsahu jednoho mázu dodala sklářská huť v Těchobuzech. Zbraslavské lahvové pivo se také prodávalo v Praze, které v bednách po 10 neb 20 láhvích bylo možné zakoupit ve skladech: A. W. Tuskany a Comp. na Příkopě, v obchodě Biedermann a Kunerle v Celetné ulici a u pana Buchla v domě Karmelitánů na Malé Straně.

K zajištění vyšší kvality piva pak byla v roce 1834 opět snížena na 30 sudů. Jedna várka o 30 sudech trvala přibližně 13 hodin. Do roku 1837 byl zbraslavský pivovar provozován ve vlastní správě majitelů. Jelikož nedosahoval v odbytu piva předpokládaných úspěchů, byl v tomto roce pronajat sládku Václavu Baumanovi. První nájemní smlouva byla uzavřena na 4 roky a nájemné splatné ve čtyřech dílech činilo 4.000 zl. ročně. Později byly uzavřeny další nájemní smlouvy (až do roku 1863) a nájemné bylo nejprve zvýšeno na 5.000 zl. ročně a později, s ohledem na nedobré časy pivovaru, sníženo až na 2.000 zl. ročně. V letech 1834 až 1842 se průměrně vařilo 85 várek po 30 sudech. Již v první polovině 19. století bylo Zbraslavské pivo známo v širém okolí, jak v Praze, tak v oblasti povltavské. Jeho roční výroba se zvyšovala a zvyšoval se i objem jednotlivých várek. F. J. Konečný, vycházeje z archivních zápisů, uvádí: „V panském archivu je uchován zápis o tom, že v roce 1831 bylo zbraslavské pivo podáváno při dvorní tabuli na hradě pražském, za císařské návštěvy v Čechách. O jeho jakosti se tehdy velmi pochvalně vyslovil host císařského domu, italský vévoda z Luccy. V roce 1836 bylo vyhlášené zbraslavské pivo dodáváno dvornímu traktéru do Vídně a v roce 1840 bylo stolováno při prvním českém plese v Praze.“ Z jiných historických pramenů se však dovídáme, že kvalita zbraslavského piva nebyla vždy dobrá, pivo kyslo a muselo být zpracováno na ocet.
Od 1. března 1863 je pivovar veden opět ve vlastní správě knížecí rodiny. Již dospělý dědic kníže Karel Öttingen-Wallerstein povolal do pivovaru zkušeného odborníka Josefa Knoblocha dříve působivšího v nuselském pivovaru, který převzal funkce správce a sládka. Bylo započato s rozsáhlou rekonstrukcí pivovaru, v rámci které byl postaven nový hvozd, zřízena rozsáhlá humna, dvě lednice pro 600 for ledu, sklepy a veškeré zařízení pro roční výrobu 30.000 věder piva (7.500 sudů čtyřvědrových). Rovněž bylo vyměněno staré potrubí od pramenů na Královně za moderní kameninové. Přestože se přítok vody do pivovaru výrazně zvýšil, nestačil v suchém létě pokrýt jeho spotřebu, a tak se po dohodě s majitelem cukrovaru Ant. Richterem odebírala voda i z žabovřeských pramenů. V roce 1865 zhotovila pro pivovar firma Ringhoffer novou měděnou varní pánev. Pod vedením sládka Knoblocha došlo též k podstatné změně technologické - svrchní kvašení bylo nahrazeno kvašením spodním. Přes tyto rozsáhlé investice i navýšení provozního kapitálu nedosahoval pivovar očekávaných výnosů a byl proto opět pronajat. Od 1. listopadu 1868 se nájemci stali Jan a František Marešovi (otec a syn).
Nové budovy zbraslavského pivovaru byly postaveny v těsném sousedství areálu zbraslavského kláštera v roce 1764 za opata Desideria Duchoslava Andrese (opatem 1757 - 1770) a v hrubých rysech se dochovaly do dnešních dnů. Jednopatrová budova hlavního traktu, kde se nacházel hvozd, humna, skladiště a jiné provozní prostory a rovněž byt sládka a podstaršího, je první základní frontou později vzniklého čtvercového náměstí (většina domů na náměstí byla postavena v osmdesátých letech 18. století). K hlavnímu traktu bylo ze západu připojeno křídlo, kde se od počátku až do poloviny devadesátých let 18. století nacházela varna. Na severní straně tohoto křídla byla zvenčí umístěna pec s velkým ohništěm, ve které se topilo pod varní kotel dřevem. Na východní straně přiléhal vyšší přístavek pro vodní nádrž, do kterého přitékala voda starým klášterním potrubím z pramenů na Královně (Belveder) a odkud byla rozváděna borovými rourami po pivovaře. Pod varnou se nacházel rozlehlý sklep a lednice (sklad ledu).
V druhé polovině 19. století se zbraslavský pivovar (stále ještě ruční) řadí k těm větším. Historické prameny uvádějí výstav piva v roce 1873 27.270 věder (přibližně 15.400 hl), což výrazně převyšuje průměrnou výrobu piva na jeden pivovar ve výši 5.700 hl/rok (v tomto roce bylo v Čechách v provozu 948 pivovarů s roční produkcí 5,4 mil. hl piva). Poznamenejme, že daň za vystavené pivo tehdy činila 29.601 zlatých. Drobná zpráva v Pivovarských Listech z roku 1891 praví: „Největší pivovar na práci ruční jest pivovar knížete Oettingena na Zbraslavi. Zařízen jest na var 80 hl a se zřetelem ku velkému tomuto varu jest tudíž největší pivovar v Čechách, kde ve várně dosud není stroje rmutovacícho. Jak se nám sděluje, bude i tento závod v brzku zařízen na práci strojnou. Nájemcem tohoto závodu jest po dlouhá léta pan Frant. Mareš, majitel velkostatku Suchomasty.“ Nájem zbraslavského pivovaru Fr. Marešem skončil v roce 1895. Poté byl pivovar opět provozován ve vlastní správě Öttingen-Walersteinů. V roce 1895 byl přeměněn na parostrojní závod a vybaven byl novou varnou od firmy Ringhoffer. Koncem 19. století překročil roční výstav pivovaru již hranici 25.000 hl.
Poslední soukromý majitel zbraslavského pivovaru, Cyril Bartoň rytíř z Dobenína, koupil zbraslavské panství od knížete Karla Öttin gen-wallersteina mladšího (vnuka knížete Bedřicha) v roce 1910. Pivovar držel ve vlastnictví až do jeho znárodnění v červenci 1948. Do roku 1924 byl pivovar veden ve vlastní správě majitelů. Později byl dán do nájmu manželům Škvorovým, kteří jej provozovali až do roku 1948. Dobenínové ponechali ve funkci sládka, osvědčeného Jana Jiráska (působil v pivovaře od roku 1878, jako sládek od roku 1895), a dobře udělali. Vařil opravdu skvělé pivo, odbyt stoupal a před 1. světovou válkou překročil hranici 35 tis. hl. Dalšími sládky, kteří se nejvíce zasloužili o kvalitu Zbraslavského piva a hlavním dílem vytvářeli jeho věhlas, byli: Otto Schrotz (1921 – 1924), Josef Škvor (1924 – 1932), Ladislav Kučera (1932 – 1937), Václav Mucha (1938 – 1942) a František Škvor (1942 – 1948). Jako první sládek pivovaru působil v letech 1938 až 1945 inženýr Jaroslav Haase.
V letech 1936 – 1937 byla prováděna rozsáhlá modernizace pivovaru, v rámci které se uskutečnila přestavba celého středního bloku a byly připraveny nové prostory pro spilku a ležácké sklepy. V roce 1936 byl přímo v areálu zámeckého parku (na místě původního pivovaru) odkryt nový zdroj velmi kvalitní vody. Studna byla opatřena elektrickým čerpadlem ovládaným přímo ze strojovny pivovaru. Ve studni je vsazena mramorová deska s nápisem: CYRIL BARTOŇ DOBENÍN • A NÁJEM. PIVOVARU • JOSEF A MARIE ŠKVOROVI • ZBUDOVALI R. 1936.
Roku 1948 byl vyhláškou ministryně výživy č. 1476/48 zbraslavský pivovar i s pivovarskou hospodou „Kotva“ znárodněn. Po znárodnění byl začleněn do Pražských pivovarů n.p. Praha, ale již v lednu 1949 převeden pod Středočeské pivovary n.p. Velké Popovice. V roce 1950 bylo rozhodnuto. Výměrem ministra výživy č.j. 82439/50-III/7 z 19. prosince byl ve zbraslavském pivovaru trvale zastaven provoz, zařízení pivovaru bylo rozebráno a převezeno do pivovaru ve Velkých Popovicích a objekt byl přidělen firmě Biogena.
 
Začalo to malou prodejnou piva, s velkou historií sahající do roku 1936, na Zbraslavi, která nás vtáhla do pivního světa. Spousty malých pivovarů a také ty létající vaří jak o život. Nešlo odolat. Tahle myšlenka o Zbraslavské koze nás držela už hodně dlouhou dobu a zkrátka bylo jen třeba si uvědomit, že není na co čekat.
A jak řekly, tak udělaly ( já a máma). První věc, která všechno odstartovala, bylo logo.
Když moje máma večer u televize nakreslila do svého linkovaného sešitu obrázek kozy, prý jen tak na zkoušku, na první pohled jsem věděla, že to je ona. To je TA pravá koza, už od pohledu sympatická. No a začalo se vařit...
Rozhodli jsme se pro klasiku a to světlý ležák 12°a zahájily spolupráci s pivovarem Hulvát.
V květnu přibylo do chlívku druhé kůzle v podobě dalšího světlého 11° ležáku,
který nám vaří Rodinný pivovar Zichovec.
Doufám, že Vám bude chutnat a zastavit se pro ní můžete u nás v Prodejně piva u Černých.
Otevřeno dne prosinec 2017

adresa:  Kaškova 659  156 00 Praha 5- Zbraslav

Zbraslavská koza 12°  (8)



Narodilo se v Truskovickém pivovárku Hulvát. Recepturu nám vymyslel a pivo uvařil místní pan sládek Petr Záhorka, za což mu velice děkujeme.
V únoru, když se pivínko vařilo, nikdo netušil, že nebudou žádné pivní akce a jarmarky, kde byste si mohli dát čepovanou kozénku.
Jinak příjemý lehčí světlý ležák v pohodě pitelný...
 
Zbraslavská koza 11°  (7)
 
 
Pohodová pitelná jedenáctka u které se dá vydržeti, jak píší u dvandy je spíše chuťově lehčí avšak ne sladká a toho si cením..
 
 
 

čtvrtek 19. března 2020

Pivovar Panaczech

 
 
 
Tradičně-netradiční pivovar. Každý den zde vaříme tradiční i netradiční piva, která uhasí žízeń všech náročných gurmánů. Jinak rodinny minipivovárek, kde vaří David Nedoma působící v chomutovském Karásek & Stülpner.11.1.2020 První várka 11 světlý ležák Thor
 
adresa: Pod hřištěm 77/5, 109 00 Praha-Dolní Měcholupy

Thor 11°  (8.5)


"Ačkoli chceme rozhodně jít vlastní cestou a vytvářet přitom jedinečná piva všech možných stylů, jednu věc si musíme ujasnit hned na začátku: bez klasického ležáku plzeňského typu to prostě nepůjde! Na tomto pivu jsme všichni vyrostli, máme ho nade vše rádi a neumíme si proto vůbec představit, že bychom jej ve své nabídce neměli. Ze stejných důvodů tedy chceme, aby bylo co nejlepší, protože pořádný ležák je vlajkovou lodí většiny pivovarů, ten náš nevyjímaje.
Proto tedy vyzýváme mocného THORA, aby nám byl v našem snažení přítelem a ochráncem. Hromovládce, jenž své mocné kladivo neobrací jen proti zlovolným nepřátelům, ale v dobách míru jej používá jako pluhu, aby dopomohl lidem k lepší úrodě ječmene, bez nějž by nebylo piva. Hromovládce, který si potom tak strašně rád dopřává mocných doušků tohoto vpravdě božského nektaru ze svého rohu, že tím způsobuje pravidelný příliv a odliv mořské hladiny. Nechtějte si jej pohněvat, pijte proto raději s ním!"


R.I.P. 16°  (8) druhá várka za (7)


 "Pokud patříte k těm, kteří jsou skálopevně přesvědčeni, že u tak tradičního a konzervativního stylu jako je ležák, není žádný prostor pro inovaci a kreativitu, pak si prosím uvědomte, že s takovýmto přístupem by před víc jak 170 lety ani žádný ležák nikdy nevznikl. Protože však věříme, že takto zaslepený postoj je vám jako správnému pivnímu znalci cizí, určitě s námi budete souhlasit, že nejhorší pivo je žádné pivo a piva se v zásadě dělí jen na ta dobrá a špatná.
Otázka zní, zda je možné rozšířit sortiment těch dobrých o nějaký ten nový kousek, o nějaký ten nový pivní styl. My jsme přesvědčeni, že ano a tak jsme se pokusili toto své přesvědčení přetavit v důkaz.
Naší snahou přitom bylo ponechat hlavní devizu ležáku, tj. jeho skvělou pitelnost a k ní přidat něco z výsad jiných pivních stylů. Proto jsme šli cestou bohatší barevné, čichové, ale samozřejmě především chuťové škály.
Proto jsme nešetřili na zajímavých sladech a zajímavých chmelech, protože jsme si vytkli jasný cíl: vytvořit unikátní a jedinečné pivo, které se bude odlišovat od všech ostatních, ale přitom nezapomeneme na to hlavní - toto pivo musí nám všem především chutnat! Seznamte se tedy s výsledkem našeho snažení:
RED IMPERIAL LAGER (nebo chcete-li R.I.P. - Red Imperial Pils)"
 
Loki Ale 11°  (8)
 
 
Single hope - se změnou chmele při každé várce  Roh picí mocně Thor zakloní - s kým uzavřel sázku snad dočista zapomněl Uteče den i Měsíc se mu pokloní Dna rohu ten nebožák však stále neviděl.  Sázet se s Lokim o vypití jeho picího rohu nebyl od Thora vůbec dobrý nápad. Věrolomný ničema Loki spojil totiž svůj roh s mořem a jeho vodu pak měnil na chuť piva. A tak Thor pil a pil, svým mocným nasáváním způsobil příliv a odliv, ale roh zůstával i nadále plný… Loki se svou podlostí a úskočností stal všeobecně známým všem lidem i Bohům, kteří pak těchto nepěkných vlastností s potěchou používali ku svému prospěchu. I my vzdáváme tímto svůj hold vší ničemnosti a vytváříme k poctě úskočného padoucha Lokiho svrchně kvašeného ejlíka, u něhož nikdy nikdo nebude vědět, na čem si právě stojí. Jednou bude hořký a řádně navoněný, příště překvapí zase svou jemností a uhlazeností – vždycky jiný, vždycky však zákeřný a nutící vás k dalšímu napití, prostě Loki!
 

Freya 13°  (6)
 
 
Silnější tmavé pivko a jsou v něm přidané prý švestková povidla. Já osobně jsem je tam vůbec v chuti necítil, možná trošku při čichu, jinak převládala spíše káva...
 


!turistika! 
 
 

pátek 6. března 2020

Pivovar Moucha

Čtyři roky fungoval jako tzv. létající s domovskou základnou u Tomáše Mikulici v Pivovarském dvoře v Chýni u Prahy. Roku 2016 konečně přistál, aby se mohl usadit v prostorách bývalých stájí někdejšího pivovaru Braník. Toť pivovar Moucha , pojmenovaný po svém zakladateli Petru Mouchovi.  Když v roce 2007
opouštěly areál někdejšího branického pivovaru pivní tanky a výroba se tak v rámci optimalizace přesouvala na Smíchov, asi by těžko někdo věřil tomu, že se tady ještě někdy bude vařit pivo. A ejhle, ono se to povedlo! Sice ne v prostorách původní varny a také ne pod značkou Braník, ale to vůbec nevadí, spíš naopak. Spojovat řemeslné pivo s europivem, kterým dnes smíchovský Braník bezpochyby je, by jistě nebylo tím pravým ořechovým.
Výrobní prostory pivovaru tvoří jen dvě místnosti – v té menší nalezneme šrotovník a pytle se sladem z Benešova a od bamberského Weyermanna, v té větší pak vše ostatní, konkrétně rmutomladinovou pánev s vyvíječem páry na její ohřev, scezovací a vířivou káď, k tomu deskový chladič, dvě kvasné kádě, čtyři ležácké tanky a zásobníky na horkou vodu a na sanitační prostředky. Většinu z toho dodala firma Nerez Blučina, o sestavení jednotlivých komponent a následné zprovoznění celku se postarala firma Pivo Praha.
Pivovar je koncipován na roční výstav 1 000 hl a je plně v režii výše zmiňovaného Petra Mouchy a také Daniely Tallové, zdejší sládkové.
První zkušební várka zde proběhla sice již 11. srpna, oficiálně je však pivovar v provozu teprve krátce a jeho sortiment je tudíž velmi omezený – k dispozici má pouze světlý ležák Česká moucha 11%, brzy dozraje i světlý ležák Moniak 12% a za pár týdnů se dočkáme také Branické 14%, příp. i dalších specialit. Ano, jsou to samé spodňáky a jinak tomu tady ani nebude. Zdejší pivovarníci se rozhodli jít proti proudu a stavět výhradně na ležácích. Nudné a bez nápadu, jak se tato piva mnohdy častují, ale jistě nebudou, stačí jen trocha kreativity.
Kromě výrobních prostor tu od 24. října funguje také pivovarská prodejna a do konce října přibude i tzv. Mušárna, soukromý degustační klub, jehož součástí bude též stálá expozice branických pivních artefaktů ze sbírek členů KSPS Praha. Nejen sběratelé se tak budou moci kochat etiketami, půllitry, tácky a všemožnými archiváliemi z dob dávno minulých.
Rozhovor:
„Kdysi jsem si zkoušel vařit pivo doma v hrnci na plotně, testoval jsem všechno na sobě a snil o svém vlastním pivovaru,“ říká ředitel pivovaru Petr Moucha. Ten sen si pan Moucha splnil do puntíku. Pivovar Moucha je malý pivovar se 4 zaměstnanci, který se po dvou letech fungování v pražském Braníku v jedné z budov bývalého branického pivovaru dostává mezi pivaře do hospod a specializovaných pivních barů. Začíná se těšit čím dál tím větší oblibě, a to zejména proto, že se na rozdíl od mnoha pivovarů nepouští do vaření silných speciálů, které se dají pít pouze na ochutnání. Piva z místního pivovaru naopak vynikají vyváženou chutí, příjemnou hořkostí a poměrně nízkými procenty alkoholu.
Prošli jsme přes táhlý dvůr bránického pivovaru, kde nás ve vyprahlém babím létu ovládla zvědavost a chuť okusit místní pivní speciality, na které jsme dostali doporučení. Na konci dvora jsme uviděli banner místního pivovaru Moucha, který se jmenuje po svém řediteli Petru Mouchovi, který nás ve dveřích vřele uvítá podáním ruky a slovy: „Tak jste tady, pojďte dál.“ Hned za dveřmi se nachází uvítací místnost pro hosty, kde můžete ve velkých ledničkách vybírat ze zdejších piv, koupit trička, tácky a ostatní merch, ale nejlepší je, že si zde můžete objednat i malé či velké soudky na své akce nebo letní grilovačky. K pivovaru také patří tzv. „Mušárna“, kterou si můžete pronajmout na své soukromé akce a kde se pohodlně usadí okolo 50 lidí. Kromě skvělého piva, čepovaného přímo samotným ředitelem, si tam můžete objednat i jídlo, menší pochutiny, nebo třeba i grilování.
Pak už jsme se dostali rovnou do srdce samotného pivovaru, do místnosti, která je plná varen a tanků a kde si občas můžete připadat jak v nějakém vydařeném sci-fi filmu. Celá místnost je plná kanálků, kde se odpouští různé tekutiny, tanky mají na sobě nepřeberné množství různých pák a vedle varen pak můžete vidět počítačový displej, který hlídá celý proces vaření. Celá místnost je prodchnutá příjemnou vůní čerstvě uvařených várek. „Takhle příjemně to tu voní, když se vaří víckrát do týdne, což už je u nás poměrně běžná praxe,“ říká Petr Moucha.
Byli jsme přímo při tom, když pan Moucha do nově uvařené várky přidával kvasinky a osobně jsme je společně s ním míchali a přelévali. Po celou dobu, co jsme v pivovaru byli, se Petr Moucha ani na vteřinku nezastavil a vše probíhalo v neuvěřitelném kalupu. „Nemám rád prostoje. Přesně vím, že když čekám na to, až pivo vychladne, tak mám čas na to, jít šrotovat slad na další várky piva,“ řekl Moucha. Vaření piva byl pro nás obrovský zážitek a uchvátilo nás, že všechno má svůj přesně daný postup, který je nutno dodržovat – není moc času na improvizaci.
Takže jsme rychle šli „šrotárny“, kde jsme se koukali na to, jak se za halasného rámusu jeden pytel za druhým mění na prach, z kterého se pak vaří nové várky piva. Celé to vypadalo jako slavná scéna z filmu Na samotě u lesa, protože během mletí jsme si nerozuměli ani slovo a vyšli jsme z místnosti posypaní jemným popraškem čerstvě namletého ječmene. „Hlavně rychle zavírejte, ať mi sem nejde ta vlhkost z pivovaru,“ dostali jsme důležité poučení. Jelikož se v místním pivovaru dbá na čerstvost piva, které se musí spotřebovat do 14 dnů od stočení do sudů, tak i slad je zde čerstvě namletý. „Používáme hlavně český a vídeňský slad, anebo speciální jako žitný. Podle poměru pak získává pivo barvu a částečně i chuť.“
Nejlepší fáze celé exkurze samozřejmě přišla hned poté, kdy nám Petr Moucha načepoval z tanků to nejčerstvější a ničím nesycené pivo, které prostě chutná jako by vás někdo hladil po jazyku. „Tohle je naše vlajková loď: Česká moucha,“ řekl o něm sám jeho stvořitel. Je to řízný ležák s nízkým obsahem alkoholu, který vás bude bavit pít celý večer. Přes svou hořkost a má v dozvuku jemnou máslovou chuť českého ležáku. Poté jsme si spolu na chvíli konečně sedli a zeptali se na pár důležitých otázek.
Petře, když vidíme, jak to tady vedeš, vypadá to, že už máš všechno perfektně v malíku. Jak dlouho vlastně vaříš pivo? Kde se vůbec v tobě zrodila ta myšlenka vařit pivo?
Bylo to asi 6–7 let zpátky, v té době jsem zastával manažerskou pozici, byl jsem tak trošku kancelářská krysa a cítil jsem potřebu změny. Navíc jsem k pivu a obchodu měl blízko už odmalička, protože jeden z mých dědů byl hospodář a druhý zase obchodník, který o svoje živobytí přišel kvůli komunistům. K oběma jsem vzhlížel. Pak mě taky určitě ovlivnilo, když mi rodiče v dětství vyprávěli, jak moje babička kdysi vařila pivo za války ještě v hrnci na plotně.
Takže si myslíš, že i doma v hrnci se dá dosáhnout kvalitních výsledků?
No jasně, já tak taky začínal. Hezky doma v hrnci na plotně jsem si zkoušel, jestli na to vůbec mám.
Co bylo dál? Jak ses dostal k profi vaření piva? 
Chodil jsem tehdy jako dobrovolník po práci pomáhat do pivovaru, kde jsem se postupně z těch podřadnějších prací dostal až k samotnému vaření. Zadarmo jsem jim pomáhal a učil se.
Kolik druhů piva máte nyní v nabídce?
V zásobě máme 11 spodně kvašených piv a nabídku budeme rozšiřovat.
Jenom spodně kvašená? Jaké pivo z vaší nabídky je u zákazníků nejoblíbenější?
Myslíme si, že se v tom dá hodně vymýšlet. Lidi se snaží zaujmout svrchně kvašenými pivy, ale i ve spodním kvašení se dá dělat spousta zajímavých věcí. Často mi přijde, že svrchní kvašení je tady taková exotika, že si některé pivovary myslí, že každé takové pivo je zvláštní. My chceme zkoušet, co všechno může nabídnout spodní kvašení. Naše nejprodávanější pivo je světlá jedenáctka, Česká Moucha, která má příjemných 4,1 % alkoholu.
Jaká je budoucnost pivovarnictví? Myslíš, že bude dál pokračovat ten boom minipivovarů a pivovarských hospod?
Boom určitě neskončí. Je to jako v každé jiné branži, ne každý vaří pivo dobře. Je už dost pivovarů, co skončily, zavřely. Prostě to nikdo nechtěl pít. Dneska už jsou zákazníci mnohem vybíravější, než dřív.
Myslíš si, že by takový malý pivovar mohl fungovat i před 20 lety?
Jo, určitě, vždyť před 20 lety už byly otevřeny první malé pivovary, jako pivovar U Fleků, nebo třeba Chýně.

adresa:  Údolní 212/1, 147 00 Praha 4-Braník

Česká moucha 11°  (7)


Jedenáctka příjemně hořké chuti s jemným aroma žateckého chmele, které neodoláte.

Moniak 12°  (6)


Zlatavý ležák, vyrobený na základě rodových receptur moderními technologiemi.

Black Fly 10°  (6)



Tmavá desítka vařená z šesti druhů sladů s jemnou kávovou chutí a vyváženou hořkostí.


!turistika!

fotogalerie 

Pivovar Kail


Malý kontejnerový rodinný pivovar založený 2017. Pivovar se nachází v Praze Lahovičkách v přímém sousedství s Chuchelským dostihovým závodištěm.
Vonné pryskyřice výborného chmele musí být ve Vašem pivu cítit. Láska k dobrému pivu a výborným chmelům dala vzniknout našemu pivovaru.
Ve vyhlášených termínech lze piva ochutnat na místě v improvizovaném výčepu v zahradním sezení vedle kontejneru.
Pivovar Kail v současnosti našel svůj hlavní domov v restauraci Času dost, kde je na čepu neustále.
adresa: Strakonická 100, 159 00 Zbraslav-Lahovice
adresa: Široká 1, 110 00 Josefov (Času dost)



 Sváteční APA 12°  (7)




S lehkým nádechem hřebíčku a kardamomu...

Kvasnicová 12°  (7)



Celkem zajímavé pivečko se zvláštní vůní nemocnice či spíše pro někoho smradu... 

Alpha - Apa 12°  (7)


S vyváženou chutí amerických chmelů, studené chmelení
Chmele: Simcoe, Cascade a Chinook

 !turistika!

 fotogalerie



Měšťanský Pivovar Turnov

 
Společnost Měšťanský pivovar Turnov a. s. byla založena v roce 2012 s cílem obnovit historickou tradici vaření piva v Turnově. Pivovar samotný byl vybudován v letech 2016 až 2018. Vlastní výroba piva v Turnovském pivovaru byla plně zahájena počátkem roku 2019. Pivovar je umístěn v bývalém průmyslovém areálu (Na Lukách 669, Turnov) s vlastním zdrojem kvalitní podzemní vody. Areál se nachází v příjemném a klidném prostředí u břehu řeky Jizery cca 10 minut klidnou chůzí od centra Turnova - náměstí Českého ráje. Spojením moderních technologií, tradičních postupů a receptur, kvalitních surovin a bohatých zkušeností, péčí a zručnosti našeho sládku, vznikl kvalitní řemeslný produkt - pivo s osobitou plnou chutí a barvou.  Svou velikostí a výstavem piva se náš pivovar řadí do kategorie Minipivovarů.
Jejich sortiment jsem chutnal v Pivovarské pivnici v centru na adrese Hluboká 146.
Článek z idnes 29/12 /2019:
Třebaže je ze všech stran obklopen různými pivovary, v samotném Turnově se pivo od roku 1942 nevařilo. Až do letoška. Poslední tři roky vyrůstal na Lukách vedle autobusového nádraží nový Měšťanský pivovar Turnov, který už od letoška v ostrém provozu vyrábí pivo.
Pivovar se rodil prakticky bez povšimnutí ve starém areálu na výrobu skleněných šatonů v sousedství náhonu řeky Jizery. Uvnitř se stavěly nerezové tanky a technologie pro klasické dvourmutové vaření piva.
„Máme čtyři druhy piv, spodně kvašenou desítku a dvanáctku, tmavou dvanáctku a nově i za studena chmelenou světlou třináctku. Všechna piva jsou nepasterizovaná a nefiltrovaná. Aby naše piva byla nezaměnitelná, jsou výrazněji chmelená,“ prozrazuje sládek nového pivovaru Pavel Blaževič. „K výrobě používáme žatecký poloraný červeňák, český slad z Nymburka a vlastní vodu ze čtyřicet pět metrů hlubokého vrtu.“
Pivovar první rok svého provozu uvařil tisíc hektolitrů piva, jeho maximální výstav jsou tři tisíce hektolitrů. Z toho vyplývá, že nechce být konkurencí velkým pivovarům v sousedství, jako jsou Svijany nebo Rohozec.
Přesto má majitel Měšťanského pivovaru Turnov Michal Zítko velmi ambiciózní plány. Své pivo totiž bude nabízet výhradně ve svých vlastních hospodách. V Turnově proto již dvě otevřel: restauraci U Prince v hotelu Korunní princ a v bývalém hotelu Slávie, dnes pojmenovanou Turnovská pivnice. Patří mu i café bar U Bati. V Turnově Zítko zaměstnal již 50 lidí, dalším 30 chce ještě práci dát.
„Chceme si držet nejvyšší kvalitu piva, což by bylo těžko uhlídatelné, pokud bychom ho dál někomu prodávali. Navíc se nehodláme přetahovat s jinými pivovary. Mít vlastní provozovny je ten nejlepší krok,“ předesílá majitel.
Šestapadesátiletý Zítko je vlastníkem investiční skupiny Finapra, která všechny jeho aktivity zastřešuje. Kromě služeb se Finapra zabývá hlavně nákupem, správou a pronájmem průmyslových nemovitostí, investicemi v energetice, má i svou developerskou větev, která stojí například za stavbou Industrial Parku v Mnichově Hradišti za 250 milionů korun.
Tím ale Zítkovy plány nekončí. Podnikatel v prosinci koupil v insolvenci prodávaný areál Obří sud na Javorníku, kde své pivo nabízí také. Loni též turnovský pivovar vzal pod svá křídla rekreační areál s hospodou v Příhrazech, jednom z nejnavštěvovanějších míst Českého ráje. Zdejší starý hotel chce Michal Zítko zbourat a postavit nový. I zde v letošní sezoně točili turnovské pivo.
Největší projekt Zítko teprve chystá. Má jím být velká pivovarská restaurace s budoucí kapacitou až 300 lidí v areálu pivovaru v Turnově. Její skelet již stojí, otevřít by se měla v létě roku 2020. Kromě toho otevírá v květnu v Praze novou Turnovskou pivnici v areálu Waltrovka. Až se tak stane, bude pivo z Měšťanského pivovaru Turnov k dostání v šesti velkých restauracích.
„Myšlenku mít vlastní pivovar i restaurace nosím v hlavě dlouho, ale teprve nedávno přišla ta vhodná chvíle. Nastal boom minipivovarů, technologie se zlevnily a vzrostla poptávka po regionálním pivu. A mně patřil nevyužitý areál u Jizery, o který nikdo neměl dvanáct let zájem, protože se všichni báli povodní. A hlavně tam byl zdroj vody,“ vysvětluje Zítko. Restaurace má mít svou terasu i zahradu pro venkovní sezení, plánuje se i venkovní parket pro pořádání kulturních akcí. Pivovarská restaurace v Turnově bude těžit z jedné velké výhody: stojí totiž v údolí Jizery na travnaté louce, do centra města je to však jen pět minut chůze. V sousedství je navíc obří záchytné parkoviště na Lukách. „Hned vedle nás je začátek cyklostezky Greenways Jizera, vede tudy stezka do Dolánek u Turnova a Malé Skály. Je to něco jako vstupní brána do Českého ráje. Jsme uprostřed města a přitom na samotě,“ vylíčil největší výhody polohy pivovaru a hospody sládek Pavel Blaževič. Další výhodou má být pivo, které z tanků k pípám bude muset urazit jen pár metrů a bude tudíž čerstvé. „Bude mít parametry tankového piva, do výčepu ho přivedeme trubkami z pivovaru. Kromě toho chceme oživit přilehlou louku u pivovaru, která nám také z části patří. Hodláme na ní vybudovat přístup do Jizery s jakousi náplavkou a přístavem pro loďky, aby se zde lidé mohli koupat,“ přibližuje své plány Michal Zítko.      Pivo v Turnově se vařilo do roku 1942. Původně měšťanský podnik, o němž se prameny zmiňovaly již roku 1608, držela od poloviny 17. století vrchnost. Stál na křižovatce dnešních ulic Hluboká, Sobotecká a Palackého. Roku 1878 jej koupil Josef Táborský. Za druhé světové války ale vaření piva ustalo a majitel se přeorientoval na poskytování služeb motoristům. Živnost mu ale později znárodnili a dům byl zbořen. Místo se dnes užívá jako parkoviště. Od té doby Turnov svůj vlastní pivovar neměl, vařilo se v blízkém Malém Rohozci.
adresa: Na Lukách 669, 511 01 Turnov

Turnovská 10°  (7)


OSVĚŽÍ A PROPOJÍ Po napití Vás osvěží, zastaví spěch, přenese do klidu a pohody a Vy budete chtít tento okamžik žít, protože ucítíte propojení se vším. Překvapivá plnost, sytá barva, chmelová vůně, bohatá pěna, osvěžující říz, intenzivní hořkost s příjemným dozníváním.

Turnovská 12°  (7.5)


POHLADÍ A POVZNESE Každé napití zbystří Vaši mysl, potěší Vaše smysly, vtáhne do přítomného okamžiku a pohladí na duši. Po tomto zážitku budete povzneseni a již nikdy nebudete stejní. Komplexní jedinečné pivo, podmanivá lahodná chuť, hustá krémová pěna, příjemná hořkost.

Turnovská 13°  (8)


Krásně nachmelené pivečko u nehož lze zůstat déle, ovšem týká se to i těch  předchozích.
Jinak tento speciál za studena chmelený lze zatím okoštovat v zimních měsících.


!turistika!


fotogalerie




Pivovar Rohozec

 
Pivovar se nachází v Malém Rohozci, nedaleko Turnova, necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Zdejší romantický kraj, ležící na středním toku řeky Jizery, se již od 19. století nazývá Český ráj. Je to kraj přírodních krás, hradů, zámků, muzeí a tradiční řemeslné výroby. A taky dobrých lidí, a právě tito lidé pro Vás tradičním způsobem vyrábějí dobré pivo: PIVO ČESKÉHO RÁJE Nejenom místní obyvatelé, ale i návštěvníci Českého ráje, turisté, horolezci a ostatní milovníci přírody, si dají do souvislosti pivo SKALÁK a pískovcové skalní město v Hruboskalsku. Krásná, malebná příroda a příjemná, svěží chuť SKALÁKA a PODSKALÁKA k sobě prostě patří.
Pivovar založil Ferdinand Unger v roce 1850 a následně jej provozoval jeho syn Karel a potom vnuk, rovněž Karel. Ten v roce 1910 pivovar včetně velkostatku prodal nově vzniklé společnosti Společenský pivovar a velkostatek hostinských, společnost s ručením omezeným, Malý Rohozec u Turnova. Takto pivovar fungoval do roku 1924, kdy se přeměnil na akciovou společnost. V roce 1948 byl pivovar v Malém Rohozci znárodněn a stal se součástí národního podniku Severočeské pivovary a později součástí Východočeských pivovarů, se sídlem v Hradci Králové.  V roce 1994 byl pivovar privatizován ve veřejné soutěži vyhlášené Fondem národního majetku. Špatné hospodaření tehdejších majitelů přivedlo pivovar až téměř ke krachu. Změna k lepšímu nastala pro pivovar 1. července 2004, kdy byla založena nová společnost PIVOVAR ROHOZEC, a.s. Byly zahájeny významné investice směřující k zajištění vysoké kvality piva. Tradiční způsob výroby však zůstal na Rohozci samozřejmě zachován. Pivo se vyrábí v zásadě podobným způsobem, jak jej původně vyráběli už naši předkové začátkem minulého století. Dnes se pivovar skví v nové kráse. Návštěvníci, kráčí po opraveném dlážděném nádvoří s kašnou uprostřed, budovy mají novou fasádu a nad hlavami pravidelně odbíjejí pivovarské hodiny…

adresa:  Malý Rohozec 29, 511 01 Turnov


Podskalák  10°  (6.5)


Pivo se svěží chutí a lehkou hořkostí, která příjemně osvěží a zažene každou žízeň. Nejvhodnější je po těžké práci, či náročném sportovním výkonu. Optimálně doplní ztracené tekutiny i energii.

Skalák  11°  (6)


Tradiční ležák s bohatou pěnou, vyváženou plností a lahodně hořkou chutí, která pobízí k dalšímu napití. Vhodná pro chvíle zábavy s přáteli a kamarády, při grilování masa či ryb.

Dvanáctka  12°  (6)


Plná chuť a příjemná hořkost je cítit v každém doušku. Optimální pro vzácné okamžiky pohody a klidu. Při této skutečné „dvanáctce“ nejlépe vychutnáte svou oblíbenou pečeni, omáčku či guláš.

Rohozec Y  11°  (7)


Výčepní pivo, vařené tradičním českým postupem se třemi dávkami chmele, kvašené v otevřených kvasných kádích, a dochmelované zastudena čtvrtou dávkou speciálního chmele pro specifickou chmelovou hořkost a vůni.

Rohozec Třináctka  13°  (7.5)


Silnější pivo s vyšším obsahem alkoholu, s výraznou chlebnatou plností a chmelovou hořkostí v dokonalé harmonii. Dobře se hodí pro slavnostní příležitosti, dokáže nahradit jakýkoliv aperitiv či destilát. Přípitek se stane mimořádným zážitkem.

!turistika! 

fotogalerie