Bezděkovský pivovar

Přibližně čtyři kilometry jihozápadně od Klatov najdeme obec Bezděkov. Řeka Úhlava zde vytvořila široké údolí a ves je na jejím levém břehu. Bezděkov byl s největší pravděpodobností založen už ve 13. století, ale první dochovaný záznam hovoří o roce 1331. Skoro uprostřed obce stojí zámek. Vyrostl na místě původní gotické tvrze ze 14. stol., která byla při stavbě zámku začleněna do nové budovy. Vystřídala se tu celá řada vlastníků, mezi které patřil i král Jan Lucemburský. Někdy v první polovině 18.století byl na panském velkostatku vybudován pivovar. Byl to nevelký provoz s přibližným ročním výstavem 300 hektolitrů. Důležitou událostí pro další fungování pivovárku byla změna majitele v roce 1844, kdy se zámek s velkostatkem dostal do rukou baronů Korbů z Weidenheimu. Ti provedli rozsáhlé modernizace hospodářského zázemí. Původní bezděkovský pivovar se nacházel v objektech přímo na dvoře statku, jež stál a stále stojí pod budovou zámku. Někdy kolem roku 1870 se na úpatí kopce Římek při silnici směr Koryta začal budovat pivovar nový.
Na konci století seprodukce vrchnostenského pivovaru pohybovala mezi 5 000 - 7 000 uvařených hektolitrů.
Od roku 1898 do roku 1921 byl v Bezděkově úspěšným sládkem a později i nájemcem Petr Chodounský, který za svoji opravdu dlouho éru dokázal zvednout výrobu piva z 7 210 hl v roce 1898 na 22 294 hl v hospodářském roce 1909/1910. Po odchodu Petra Chodounského byl provoz spravován přímo panským velkostatkem.
Výroba piva se potom ve dvacátých let opět snížila na 5 – 6 000 hl. Od následujícího desetiletí až do zániku se ročně vyprodukovalo kolem 4 000 hl. Většinou z bran podniku putovalo Bezděkovské 10º světlé pivo, občas i světlý ležák.
 V období 1945-1946 byla na velkostatek uvalena národní správa. V letech 1947-1948 bezděkovský podnik fungoval jako státní pivovar. V posledních dvou letech existence 1949-1950 vařil pivo pod názvem Západočeské pivovary n.p., Pivovar Bezděkov u Klatov. Výroba byla ukončena 4.srpna 1950. Odběratelé bezděkovského piva byli rozděleni mezi pivovary v Železné Rudě a Koutu na Šumavě.
Obnova bezděkovského pivovarnictví byla započata v roce 2013. Tehdy se majitel areálu pan Radek Kollross rozhodl začít vařit pivo. Využil k tomu třípatrové rozlehlé ležácké sklepy bývalého pivovaru (dříve tu fungovala sýrárna). Byla sem umístěna nejen vlastní minipivovarská technologie, ale vznikla tu i velká stylová restaurace.
Dodavatelem technologie byla firma HD Servis - Doubek Milan z Pacova. Varna byla nainstalována nerezová o objemu 500 l, spilky dvě po 1000 l, do sklepa bylo umístěno šest ležáckých tanků po 1000 l. Technologie přišla bezmála na 2,2 miliónu korun.
Vodu čerpají ze dvou nedalekých studní, které dodávaly vodu pro výrobu piva již za dob původního pivovaru v minulém i předminulém století. Po původním pivovaru zbyl i původní symbol - dva medvědi držící půllitr. Nově vzniklý pivovar tento znak převzal jako své logo. Pivo se zde vaří od srpna 2014.
Pravidelná produkce pivovaru se ustálila na 10° Bezděkovské pivo světlé „Medvěd“, 12° Bezděkovské pivo světlé „Grizzly“ a 12° Bezděkovské pivo polotmavá „Grizzlice“.

adresa:  Bezděkov 75, 339 01 

Medvěd 10°  (4)

Světlé výčepní pivo spodně kvašené 
EPM/Obj:10° / 4.5% Složení:voda, slad, chmel, kvasnice

Grizzly 12°  (4.5)

Czech Pilsner / Premium Pale Lager / Bohemian Pilsener světlý ležák spodně kvašený  EPM/Obj:12° / 5.1% Složení:voda, slad, chmel, kvasnice

 Grizzlice 12°  (4)

Czech Amber Lager / Bohemian Amber polotmavý ležák spodně kvašený  EPM:12° Složení:voda, slad, chmel, kvasnice

fotogalerie 

Minipivovar Stará škola

 

Minipivovar byl dokončen r. 2012 v prostorách restaurace Stará škola v Chudenicích.Skutečně, ještě nedávno se v této budově vyučovalo, ještě v roce 1986. Topilo se v kamnech v každé místnosti, dupalo se po dřevěných podlahách a chodilo na suchý záchod. Výuka již nebyla provozována ve vyhovujících podmínkách a chudeničtí následně budovu využili mnohem rozumněji – spodní patro přebudovali na restaurační zařízení. Budova Staré školy je známa a proslulá na celém Klatovsku i dále. Tajemno a duchovno, které ji obestírá se dostalo i do novin! Nejen, že půdorys školy zasahuje do bývalého hřbitova (při opravách se v základech našly lidské kosti), ale hlavně osobní zkušenosti předchozích obyvatel tradují nevysvětlitelné záhady, které se zde děly a dějí...I každé pivo, které odchází z našeho pivovaru, má v sobě malé tajemství a nevysvětlitelný požitek.
Jsi báječná žena, Marie. Věčná škoda, že jsem tě nepoznal dřív než PIVO S DUCHEM.

adresa:  Mírové náměstí 42, 339 01 Chudenice

Fantom 10°  (8.5)

Světlé výčepní pivo spodně kvašené nefiltrované
EPM/Obj:10° / 3.6% Složení:voda, vybrané odrůdy českého chmele, ječné slady, pivovarské kvasnice

Houwárek 12°  (7.5)

Czech Pilsner / Premium Pale Lager / Bohemian Pilsener světlý ležák spodně kvašený nefiltrovaný 
EPM/Obj:12° / 4.7% Složení:voda, vybrané odrůdy českého chmele, ječné slady, pivovarské kvasnice

Hopkirk 14°  (7)

India Pale Ale světlé silné pivo svrchně kvašené nefiltrované  EPM/Obj:14° / 6% Složení:voda, vybrané odrůdy amerického chmele, ječné slady, pivovarské kvasnice

!turistika! 

fotogalerie 

Pivovar Jihlava

 

První zmínka o jihlavském pivu se objevuje v listině Karla IV. ze dne 3. května 1348, ve které oznamuje jihlavskému rychtáři a celé obci, že zakazuje výrobu piva na vesnicích. Ve středověku bylo ve městě registrováno 123 právovárečných domů. Jejich počet se postupně snižoval, na počátku 19. století se stav ustálil na čtyřech malých pivovarech. Roku 1859 se jihlavské společenstvo sladovníků Iglauer Mälzerschaft rozhodlo zrušit tyto pivovary a malé domácí sladovny a vybudovat nový průmyslový závod.  Práce na výstavbě nového pivovaru začaly ještě téhož roku, slavnostně otevřen byl 4. dubna 1861. Jihlavský pivovar udává jako rok svého založení 1860, toho roku sice ještě nový provoz nefungoval, ale byla oficiálně založena společnost. Až do konce druhé světové války patřila většina podílu německým majitelům a po odsunu roku 1945 byla podniku přidělena národní správa. Po třech letech byl pivovar znárodněn a začleněn jako závod do národního podniku Horácké pivovary Jihlava, po reorganizaci roku 1960 do národního podniku Jihomoravské pivovary Brno. Zajímavostí z této doby je, že v prvních letech po výstavbě Horáckého zimního stadionu v sousedství pivovaru se užívalo pivovarských chladicích kompresorů k chlazení ledové plochy stadionu.  V roce 1990 byl vytvořen samostatný státní podnik a roku 1995 došlo k privatizaci. Jihlavský pivovar odkoupila společnost Brauerei Zwettl Karl Schwarz GmbH z dolnorakouského Zwettlu, provedla rozsáhlou modernizaci provozu, čímž ale vznikl značný dluh a také se podle mnohých konzumentů značně snížila kvalita a obliba jihlavského piva. Dluh ještě vzrostl o 10 milionů roku 1997, kdy musela být přebudována stáčírna na nový typ lahví.  V roce 1999 se pivovar dostal na pokraj bankrotu a hrozilo definitivní ukončení výroby. Situace dospěla tak daleko, že vedení společnosti žádalo Město Jihlavu o poskytnutí půjčky, tuto možnost ale městské zastupitelstvo zamítlo. Pivovar tedy uspořádal kampaň, ve které se obracel na obyvatele jihlavska a vyzýval je, aby kupovali a pili jihlavské pivo a nenechali místní tradiční podnik padnout.  Pivovar toto období přečkal a později podíl ve společnosti koupil belgický Bockhold. Pivovar sice fungoval a krach již nehrozil, ale obliba piva oproti dřívějším dobám značně klesla. Z jihlavských hostinců Ježek až na několik výjimek zmizel.
Obrat v nepříznivé situaci nastal na konci roku 2008, kdy pivovar koupila česká společnost K Brewery Group. Pivo se začalo znovu vařit podle receptur z 80. let, dostalo výraznější hořkost, plnější chuť a tmavší barvu. Pod reklamním heslem "Návrat k tradici" bylo zvoleno i nové logo, připomínající původní, které bylo užíváno od 70. do začátku 90. let. Staronový Ježek se znovu objevil ve většině jihlavských restauračních zařízení. Jen za první čtvrtletí roku 2009 pivovar v čase hospodářské krize zaznamenal nárůst výroby sudového piva téměř o 100% a lahvového o 50%. Celkový výstav za rok 2009 činil 140 500 hl oproti 90 000 za rok 2008. Pivovar je generálním partnerem HC Dukla Jihlava. Dlouholetým sládkem byl Jaromír Kalina. Od 1.12.2014 je sládkem Richard Procházka.

adresa: Vrchlického 2084/2, 586 01 Jihlava

Ježek Šenkovní 10°  (6)

Poctivá desítka z českého sladu a žateckého chmele, která se vyznačuje vyváženou chutí, dobrou hořkostí a výbornou pitelností. Má zlatavou barvu a kvalitní říz.
ALC: 4,2 % obj.
lahev: 0,5 l
keg: 50 l
IBU: 29 EPM: 10,2

Ježek  11°  (5)

Jako je ježek symbolem stříbrného města Jihlavy, tak je ležák Ježek 11 představitelem chuti a „rodinným stříbrem“ Pivovaru Jihlava. Tento ležák je charakteristický vyváženou plnou chutí a výraznou hořkostí, doplněnou výjimečnou chmelovou vůní jemných žateckých odrůd. Má zlatavou barvu a perfektní říz.
ALC: 4,8 % obj.
lahev: 0,5 l
keg: 30, 50 l
IBU: 32 EPM: 11,2

Ježek  Kvasnicový 11°  (5.5)

Kvasnicový Ježek je nefiltrované pivo s významným podílem pivovarských kvasnic, které chutná jako v dobách, kdy bylo dobré pivo nikoli výsadou, ale stavovskou ctí. Vyznačuje se vyváženou plnou chutí, výraznou hořkostí a perfektním řízem.
ALC: 4,9 % obj.
keg: 30, 50 l
IBU: 33 EPM: 11,6

!turistika! 

fotogalerie 

Minipivovar Špitt

Tento rodinný pivovárek měl pan Richard Špitt v hlavě už někdy v roce 2003 a v roce 2016 zde začal vařit své pivečko i pro veřejnost.
Venkovský pivovárek v Zahořanech nabízí pivo vařené dle 100 let staré receptury. Pivo se vaří 12 hodin, ve spilce kvasí 7 dní, ve sklepě dokvašuje cca 45 dní.  Použité suroviny: české hanácké slady, polepský či žatecký chmel (ne granulát), místní vodní zdroj, kvalitní pivovarské kvasnice, které sládek množí a kultivuje přímo ve svém pivovárku. 
Kapacita varny: 130 l, vlastní výroby, bez použití digitálních nesmyslů, poctivě postaru.
Přeji dobrou chuť! Richard Špitt, zahořanský sládek
Otevřeno jen středy od 17  - 22 hodin...
Zde navíc probíhá kurz vaření piva :
Jednodenní kurz:  Sládek vyučený v Plzni s Vámi uvaří pivo v podmínkách, které jsou podobné domácímu prostředí - ve vlastnoručně vybudovaném minipivovárku.           Vaříme od 9:00 - 17:00 hodin.  Konkrétní datum prosím domluvte na čísle:   602 470 800  V ceně kurzu: suroviny k vaření piva, malé občerstvení (káva, čaj),    pivo k dokvašení u Vás doma (3 l)  Doporučujeme: Nad pivovárkem můžete přespat v rámci kurzu za zvýhodněnou cenu 600,-Kč/os vč snídaně.

adresa:      90, Zahořany, 411 48 Křešice          

Špitt 12°  (7)   

Zde lze ochutnat pouze klasický ležák, tentokrát jej pan sládek uvařil malinko s ovocnější chutí a celkem šmakoval...

!turistika!

fotogalerie
                

Pivovar Konrád

Za začátek vratislavického pivovaru lze považovat inzerát, který vyšel v neděli 21. července 1872 v Reichenberger Zeitung: „Společnost Libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích n. N. nabídne v pondělí 22. 7. 1872 především u liberecké banky své akcie s obvyklými podmínkami.“ Akcie byly rychle prodány a už na jaře 1873 se začalo stavět. V sobotu 24. ledna 1874 byl pivovar slavnostně otevřen a za další čtyři měsíce poté bylo do Liberce a okolí vysláno první pivo. Pro velký zájem bylo expedováno i do Vídně. Pivovar okamžitě rozvíjel širokou propagační kampaň a vystavěl hned vedle závodu výletní restauraci. Výstav v prvním roce výroby dosáhl výše 34 680 hl a to vcelku splnilo očekávání.
Od počátečních úspěchů k továrnické záchraně Po optimistickém začátku ale přišly první problémy – finanční ztráty, neúroda chmele, pokles prodeje a velká konkurence. Proto 18. dubna 1877 valná hromada a. s. rozhodla o zastavení výroby. Správa majetku byla vložena do rukou likvidačního výboru, který tvořili nejvlivnější akcionáři. Po dvou letech ale akcionáři požádali Vídeň o obnovení výroby s výstavem 48 000 hl. Za další dva roky pivovar získala vratislavická rodina Ginzkeyů, která v té době vlastnila místní továrnu na koberce. Spojení vratislavického pivovaru a místní rodiny továrníků znamenalo záchranu pivovaru a zachování výroby piva. Po překonání krize pivovar pokračoval v rozmachu. V roce 1887 vyráběl pivovar 77 643 hl pěnivého moku a zaměstnával 76 dělníků. Závod se podle velikosti řadil na druhé místo v Čechách, hned za Plzeň. Polovinu roční produkce spotřeboval samotný Liberec a okolí, druhá půle výroby piva se vozila do Vídně a do Saska, hlavně na Žitavsko.
 Po obnovení výroby výstav neustále stoupal a již v roce 1896 bylo z bran pivovaru vyvezeno 131 040 hl piva. Vedení pivovaru dbalo na modernizaci, nechalo proto vybudovat vlečku, rozšířilo ledové nádrže a instalovalo nové stroje. V této době měl pivovar 170 zaměstnanců a byl na šestém místě v českých zemích. Pivovar se stával středem zájmů různých prominentů. Nebylo proto překvapením, když 1. října 1891 navštívil pivovar sám císař František Josef I. v doprovodu Willyho Ginzkeye. Rakousko-uherský panovník si prohlédl výrobu a ochutnal místní pivo.
 Na přelomu 19. a 20. století získával vratislavický pivovar jedno ocenění za druhým – čestnou cenu obchodní a živnostenské komory v Liberci, cenu z výstavy v Rotundě ve Vídni 1894, čestnou cenu Spolku pro zvelebení hospodářství a zemědělství v zemi české, cenu z Hornolužické výstavy v Žitavě. Nejcennější ale byla medaile z mezinárodní výstavy kuchyňského umění pod patronací Marie Josefy ve Vídni z roku 1906.
 31. 08. došlo ke sloučení dvou největších podniků v okolí. Z původního Libereckého pivovaru a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a.s. a Pivovaru Meddinger a.s. ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou vznikla úplně nová společnost s názvem Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaft in Maffersdorf (Liberecko-vratislavické a jablonecké pivovary a.s. Vratislavice). Došlo ke značným majetkovým a kapitálovým přesunům. Výrobně ale zůstaly oba pivovary samostatné a byla jim ponechána i původní místa odbytu. Správní rada nedoznala až do konce první světové války žádných změn. Pouze se v ní střídali příslušníci rodin, které stály u zrodu společnosti. Roku 1909 byla instalována pneumatická doprava ječmene z vagonů do sladovny. Další investicí bylo vybudování zařízení na výrobu umělého ledu (1910) a již v roce 1911 se zavedlo umělé chlazení ležáckých sklepů. V témže roce byla v pivovaru založena takzvaná nemocenská pokladna a proběhla ještě rekonstrukce varny.
Došlo ke sloučení dvou největších podniků v okolí. Z původního Libereckého pivovaru a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a.s. a Pivovaru Meddinger a.s. ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou vznikla úplně nová společnost s názvem Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaft in Maffersdorf (Liberecko-vratislavické a jablonecké pivovary a.s. Vratislavice). Došlo ke značným majetkovým a kapitálovým přesunům. Výrobně ale zůstaly oba pivovary samostatné a byla jim ponechána i původní místa odbytu. Správní rada nedoznala až do konce první světové války žádných změn. Pouze se v ní střídali příslušníci rodin, které stály u zrodu společnosti. Roku 1909 byla instalována pneumatická doprava ječmene z vagonů do sladovny. Další investicí bylo vybudování zařízení na výrobu umělého ledu (1910) a již v roce 1911 se zavedlo umělé chlazení ležáckých sklepů. V témže roce byla v pivovaru založena takzvaná nemocenská pokladna a proběhla ještě rekonstrukce varny.
 Stagnace, kterou válka přinesla, pomalu mizela a poptávka po pivu naopak rychle rostla. Společnost si uvědomovala důležitost péče o své zaměstnance a již v roce 1921 předala svým pracovníkům k užívání první obytný dům s devíti byty. Ve 20. letech minulého století se opět do pivovaru mohutně investovalo: v roce 1922 se rozšířila spilka a byla postavena propagační stanice (kvasnice z vratislavického pivovaru byly potom vyhlášeny po celé republice), v ležáckých sklepech byly instalovány betonové tanky s vnitřním chlazením a pivovar získal první tři nákladní auta. Vybudována byla autodílna s benzínovou pumpou. V roce 1927 byl instalován parní kotel a rekonstruována lahvovna. Ležácký sklep se rozšířil o další dvě oddělení a byla postavena nová budova bednárny a truhlárny pro jedenáct zaměstnanců. Po krachu na newyorské burze v roce 1929 ztratil pivovar zahraniční trhy, ale přes veškeré obtíže pokračoval vpřed. V roce 1937 se postavila mj. nová vrátnice a silnice do závodu. Na jaře roku 1938 přibyla na varně nová vystírací káď. Německý fašismus vytvářel v pohraničních oblastech nepokoje. Ty se bohužel nevyhnuly ani Vratislavicím a místnímu pivovaru. Národnostní rozpory vznikaly i mezi pivovarskými zaměstnaci…
Po připojení Sudet k německé říši byl pivovar veden jako německý, a proto byl protěžován před mnoha dalšími podniky obdobného typu. V závodě zůstali i nadále někteří čeští zaměstnanci. Vlivem války odcházeli němečtí zaměstnanci do armády a do pivovaru byli přidělováni váleční zajatci různých národností.Opět (jako za první světové války) byl nedostatek surovin a sahalo se k náhražkám, vyráběla se nízkostupňová piva. Hlavní podíl tvořilo 3° pivo, pro německou armádu se vyráběla 10°.

V letech 1939 až 1941 probíhala rekonstrukce sladovny, přešlo se na pneumatický systém a byly zabudovány saladinové skříně. Ještě téhož roku byla provedena rekonstrukce kotelny a byl instalován nový parní kotel. Dopravu převážně obstarávali koně a volské potahy, v provozu byla také auta na dřevoplyn.

 V roce 1948 byl odvolán národní správce a vznikl národní podnik Severočeské pivovary, jehož součástí byl i vratislavický pivovar. Od roku 1950 se přešlo k pravidelným várkám 10° piva. Od roku 1968 se lahve plnily na nové lince o výkonu 15.000 lahví za hodinu. Na této lince se pracovalo až do roku 1989.

Velký význam pro rozvoj pivovaru měla výstavba nové varny s kapacitou 500.000 hl mladiny za rok. Varna byla uvedena do trvalého provozu v roce 1976. O tři roky později byla uvedena do provozu nová propagační stanice, včetně rozkvasných kádí a zásobních van na kvasnice. V roce 1986 byla dokončena výstavba nové spilky, která byla vybavena 21 ks nerezových kádí.
Nelze opomenout škody, které si vyžádal požár v roce 1983, kdy byla zasažena kotelna, centrální rozvod páry a sklady surogátů. Výroba sladu, piva a nealkoholických nápojů probíhala i nadále v plném rozsahu. Bylo však nutno investovat do rychlé obnovy zasažených lokalit.
V 80. letech byla zahájena výstavba velkokapacitní výrobny nealkoholických nápojů s ročním výstavem 230.000 hl. V roce 1985 byla stavba dokončena a sodovkárna uvedena do trvalého provozu.
V roce 1989 vystavil vratislavický pivovar 305.190 hl piva a v sodovkárně vyrobili 141.872 hl nealkoholických nápojů.
Společensko-ekonomické změny v Československu, resp. v České republice, které odstartovaly listopadové události roku 1989 se nevyhnuly ani vratislavickému pivovaru.
Tak jako všechny továrny před rokem 1990 byly státní, tak i pivovar Vratislavice byl součástí státního podniku Severočeské pivovary Louny. Proces privatizace byl postupný. Nejprve 1.7.1990 vznikl státní podnik Pivovary Vratislavice a 1.5.1992 byl s.p. převeden do 100% státem vlastněné a.s. Pivovary Vratislavice nad Nisou. Na podzim 1992 byla a.s. Pivovary Vratislavice privatizována kuponovou metodou. Na počátku roku 1996 získala britská společnost Bass International Brewers 55% akcií a ovládla pivovar. Bass IB ovládal i další pivovary, všechny je sloučil do jedné společnosti Pražské pivovary, a.s. se sídlem v Praze.
Během tohoto období pivovar zvyšoval výstav (téměř 400 tis. hl) a úspěšně exportoval, především do Velké Británie, Německa, Švýcarska, Ukrajiny a USA. Pivovar zaměstnával 385 pracovníků.
Jako šok zapůsobila zpráva ze dne 25.5.1998, že vratislavický pivovar končí. Tehdejší majitelé se rozhodli pro rychlé a rázné řešení: odpolední směna nesměla již nastoupit do práce a zaměstnancům byly na vrátnici dávány k podpisu výpovědi. Všude vládly emoce a politická vyjádření o podpoře vratislavickému pivovaru. Během léta, tak jak se postupně doprodávalo pivo z vratislavických sklepů, tak se i emoce uklidňovaly.
Mimochodem nejedná se o první uzavření vratislavického pivovaru, ale již o druhé. V letech 1877-1879 byl na dva roky uzavřen. Kdo mohl v roce 1998 tušit, že se situace bude opakovat, a že do dvou let bude pivovar zase fungovat.
 25.5.2000, přesně dva roky od uzavření, se začalo zase vařit pivo. Měsíc na to byla veřejnost pozvána na ochutnávku piva Konrad. Přišly přes 3 tisíce lidí a všichni odcházeli s hrdým pocitem, že ve Vratislavicích se zase vaří pivo.
Začátky pro pivo Konrad nebyly vůbec jednoduché, přesto se pivovaru dařilo každoročně zvyšovat výstav na novodobý rekord v roce 2010: 155 tis hl. Část se prodala “kolem komína” a velká část šla na export zejména do Německa, Francie, Španělska, Maďarska, Itálie a Švédska.
V současné době vratislavický pivovar nabízí deset druhů piv Konrad, včetně originálního červeného piva a Svatopavelského, které je vařeno podle původní receptury z počátku 20. století. Z každé degustační soutěže si sládek se svými kolegy přiváží diplomy potvrzující vysokou kvalitu místního piva.
Ing. Pavel Regner

adresa:  Pivovarská 162, 463 11 Liberec-Vratislavice nad Nisou

 Konrád 11°  (4)

Tradiční český ležák připravovaný klasickou technologií z vlastního sladu, žateckého chmele a pramenité vody. Delší doba zrání dává pivu Konrad 11° sametově jemnou a lahodně hořkou chuť. 4,8 % obj.alk.
Na fotce vlevo...

Konrád 12°  (5)

Perlou mezi vratislavickými pivy je Konrad 12°. Prémiový světlý ležák s 5,2 % obj. alkoholu, silnou plnou chutí, zlatou barvou, hustou pěnou a brilantním řízem oceňují
nejen pivaři, ale i pivovarští odborníci.

Konrád 16 Bizon°  (4.5)

Vratislavický ALE [ejl] je svrchně kvašené, velmi hořké a silné pivo. Kombinací ječných a pšeničných sladů se získá 16° mladina. Po kvašení má Bizon 7% alkoholu. Výjimečnou hořkost mu dávají původní americké odrůdy chmele.
na fotce vpravo...

!turistika! 

fotogalerie 

Minipivovar Rezek

Místo, kde vznikl, ale svoji minulost má. „Grunt, kterému se říká Ve Dvorku, koupil v roce 1900 můj praděda. O pět let později dostal stavební povolení na stavbu brusírny. Fungovala tu do 50. let minulého století. Pak zde byla samoobsluha. Já tady v roce 1991 založil truhlářskou dílnu,“ říká Daniel Rezek, majitel nového pivovaru.
Nápad na vznik pivovaru se v jeho hlavě zrodil již v roce 2011. To už tady fungovala místní zážitková agentura. „Začal jsem kolem Černé Studnice létat na tandemovém padáku. Před dvěma lety k tomu ještě přibyly interaktivní dílny na foukání skla a vinuté perle, kovářská dílna a také penzion. Vše vzniklo kvůli tomu, abych ukázal, jak zde je krásně nejen místním, ale taktéž turistům. Abych zkrátka toto místo zviditelnil. Pivovar je tak poslední kostkou do této skládačky,“ vysvětluje Rezek.
A co pivovar Rezek konzumentům nabídne? Měsíčně tady vyrobí 100 až 120 hektolitrů piva. „Naší páteřní produkcí bude světlá jedenáctka, polotmavá dvanáctka a ale. Ten bude v této receptuře třináctistupňový. Ještě chceme světlou dvanáctku, ale té musíme dát načas,“ představuje Rezek. Kromě stálé produkce tady třikrát až čtyřikrát do roka vyrobí i několik pivních speciálů.
Pivo vaří podle tradičních receptur. „Samozřejmě že do toho vnášíme nějaký svůj nápad, chuť, vůni, ale nejsou to nějaké markantní rozdíly oproti tradiční technologii,“ vysvětluje pivovarník, který si pivovarské řemeslo osahal tak, že jednu sezonu dojížděl za sládkem pivovaru Neumann v Mělnickém Vtelnu a taktéž vedl dlouhé diskuse s majiteli malých pivovarů. Pivo bude nefiltrované, nepasterizované a točené z ležáckých tanků. „To je výhoda malých pivovarů, že si takovýto luxus a postup výroby můžeme dovolit,“ upozorňuje Rezek.
 „Máme tady jednu technickou specialitu, automat na výtoč piva. Zákazník si koupí kartu, tu si nabije a poté si sám natočí tolik piva, kolik bude chtít. Může hladinku, šnyt, zkrátka podle svého. To, co si načepuje, se mu z karty odečte. Jeden automat bude uvnitř u výčepu a druhý venku před pivovarem. Takže pivo si zde můžete sami načepovat 24 hodin denně,“ (Což již neplatí v současnosti).
text převzat z roku 2015.
Pivovar REZEK zahájil svůj provoz v září 2015. Cílem jeho vzniku bylo nejen rozšířit nabídku piv vyráběných v malých pivovarech, ale také, prostřednictvím prohlídek, přiblížit výrobu piva svým návštěvníkům. Těm je k dispozici pivnice o kapacitě až 80 hostů, v létě ji doplňuje venkovní posezení. Myslíme i na děti – pro ně jsou v pivovaru celoročně připraveny Rezkovy limonády s různými příchutěmi a v létě točená zmrzlina. Všechna naše piva vařená tradičními postupy jsou nefiltrovaná, nepasterizovaná, což umožňuje konzumentovi plně zažít chuťové rozdíly naší světlé výčepní 10°, dále ležáků: světlá 11°, světlá 12° a polotmavá 12° – jantarový speciál. V průběhu roku obohacujeme naši produkci o svrchně kvašený ALE.  Apartmány REZEK leží pod Černostudničním hřebenem, na úpatí Jizerských hor. Dvě novostavby nabízející ubytování až pro 25 osob se nachází v klidné části obce Zásada a jsou obklopeny vlastní zahradou. Přímo u domů je samostatné parkoviště. Ubytování je vhodné jak pro jednotlivce, tak i pro rodiny či skupinu přátel. V rámci zážitkové agentury si můžete dopřát i létání na padáku, vyhlídkové lety do okolí a ukázku tradiční sklářské výroby.   V zimním období stojí za návštěvu areál Ski Zásada. Uměle zasněžovaný areál s nočním lyžováním je se svojí délkou 500 m je ideální pro rodiny s dětmi. Součástí areálu je i půjčovna, servis, lyžařská škola a zázemí s občerstvením. Za příznivých podmínek se v okolí Zásady také strojově upravují tratě pro běžecké lyžování. Místní fotbalový areál nabízí v letním období bikepark a volejbalové hřiště, v zimním období ledovou plochu s osvětlením. V průběhu roku se zde koná řada sportovních a kulturních akcí.
Otevřeno každý den od 11:30. Pivnice o kapacitě 80 míst, fotbálek, šipky, dětský koutek, zahrádka. Možnost ubytování v Apartmánech REZEK s kapacitou 25 lůžek.

adresa:  Zásada 154, 468 25

  
Rezek 10°  (7.5)

Fajn pitelná světlá desítka u které se dát vydržet delší čas...

Rezek 11°  (8)

 

Světlý, spodně kvašený ležák s jemnou sladovou vůní. Pivo vyrobené z jednoho druhu cs. sladu a dvou českých sladů

Rezek 12°  (8.5)

Světlý, spodně kvašený ležák, zlaté barvy, vyrobený kombinací dvou cs ječných sladů a tří druhů českých sladů. Dozrává 3 -4 týdny v ležáckém sklepě.

Rezek Jantarový 12°  (4)

Toto bylo zde jediné zklamání, koštoval jsem jantarové piva i jinde, ovšem toto bylo na mě až moc kávové a karamelové.

!turistika!

fotogalerie

Kutílkova palírna a pivovar

Pivovar:
Od 1.10.2010 jsme zahájili provoz pivovaru. Vaříme nefiltrované kvasnicové pivo, které je vyráběno výhradně z českých surovin. Pivo je vařeno ve spádové varně 5hl speciálně upravené pro tento typ výroby – jediný typ varny v České republice. Pivo není pasterované, ani nijak stabilizované a při výrobním procesu nejsou používány žádné chemické prostředky. Vařena jsou piva světlá, tmavá a polotmavá od 11° do 17°. V letních měsících je také otevřen stánek pro občerstvení turistů a cyklistů, protože se pivovar nachází přímo na cyklistické stezce.
Zatím největším úspěchem je ocenění Zlatá pivní pečeť, kterou získalo naše polotmavé pivo 13°.
Pivo sudujeme do KEGů 20, 30 a 50 litrů, které lze u nás zapůjčit na zálohu. Pivo nabízíme i v 1,5 l PET lahvích. Do již použitých obalů nelze pivo stáčet. Pivo lze vyzvednout každý Pátek, Sobotu a Neděli, 9.00 - 17.00 nebo po osobní domluvě.
Naše bezejmenné pivo dostalo v roce 2011 neoficiální jméno "Železnohorský ležák". V roce 2013 jsme náš pivní sortiment rozšířili o svrchně kvašená piva - Pale Ale a Pšeničné.
Palírna:
Výroba ovocných destilátů začala v českých zemích ve 14. století v Kutné Hoře první vinopalnou a v moravských zemích se traduje od 15. století. V českých zemích se pálilo především z vína špatné kvality nebo vína svařeného - odtud název "vinopalna". Na Moravě ve výše položených krajích nejvíce na Uherskohradišťsku. Obliba ovocných destilátů stále rostla, a tak bylo v Čechách a na Moravě v 19. století na 243 palíren. Do roku 1918 byla tato výroba do 50 litrů bez spotřební daně.  Později po zavedení daně z lihu mají pěstitelé ovoce na pálenku vyrobenou v palírnách slevu na dani. Množství je však omezeno na 60 litrů a 50% alkoholu. Stát touto úlevou umožní pěstitelům ovoce zužitkovat přebytečné ovoce a sníží tím černé pálení. Nutno podotknout, že při černém pálení v podomácku vyrobeném zařízení může dojít k poškození zdraví občanů (v roce 1997 dva případy smrti z otravy domácí pálenkou).  Upozornění: Podle zákona o lihu č. 61/1997 sb. a vyhlášek č.140 a 141/1997 sb. může Celní úřad uložit při porušení zákona, do něhož patří i pálení na podomácku vyrobeném zařízení, uložit pokutu od 100'000' do 1'000'000' korun dle prokázaného porušení zákona. Současnost  Výroba ovocných destilátů je doménou hlavně Moravy, nejvíce v okolí Uherského Hradiště. V Čechách byla tato služba výroby ovocných destilátů poskytována v pěstitelských lihovarech. Pěstitelské palírny moravského typu se v Čechách začaly prosazovat až po roce 1989. A protože mají vlastní kvasírnu, kde mohou zákazníkovi z jeho ovoce kvas vyrobit, zajišťují optimální kvalitu destilátu. Naše palírna  Kutílkova palírna Žlebské Chvalovice vznikla v roce 1992 jako jedna z mnoha nových provozoven, které vznikaly po roce 1989 jako důsledek útlumu služeb tohoto odvětví za komunistického režimu. Palírna se dostává do povědomí lidí, zvyšuje každoročně množství vyrobeného destilátu.  Nyní můžeme drobným pěstitelům za sezónu zpracovat až 120 tun ovoce. Fermentace ovoce probíhá v 9 nerezových či vysmaltovaných nádržích. Destilát se vyrábí ve dvou destilačních kotlích, surovinovém (250 litrů) a rektifikačním (120 litrů). Po vypálení si destilát vyzvednou pěstitelé do vlastních nádob. Zpracovávání kvasu jednotlivě provádíme jen v omezené míře a po předchozí domluvě.

adresa: Žlebské Chvalovice 88, 538 43

Železnohorský ležák 12°  (5)

Vařeno i v provedení polotmavý a tmavý ležák. Standardně k dostání ve světlém provedení, jinak takové obilnější polotmavé pivko, které mě ovšem nešmakovalo...

Železnohorská pšenice 11°  (8)

Fajn pitelné pšeničné pivečko, které mi chutnalo...
Základem je pšeničný slad a české odrůdy chmele. Kombinace svrchního kvašení a použitého sladu dává pivu lehce banánovou příchuť a typickou citrónově žlutou barvu. Pivo vaříme spíše o nižší stupňovitosti (11 či 12 stupňů), proto je oblíbené během teplých letních dní hlavně mezi cyklisty, kteří se pravidelně zastavují v našem pivovárku. Na chuť pšeničného piva si musíte chvilku zvykat, přeci jen použitý slad a způsob kvašení je pro nás trochu cizí, přestože před příchodem plzeňského typu piva byla "pšenka" nejrozšířenější druh piva v Českých zemích. I to může být důvod, proč se toto pivo pomalu, ale jistě získává oblibu.

Železnohorská APA 13°  (6.5)

Tento název pochází z 18. století, kdy se k sušení sladu začal používat koks místo dřeva. Pivo uvařené z tohoto sladu tak získalo bledší ("pale" = bledý) barvu než ostatní v tu dobu vařená piva. "Ale" označuje svrchně kvašené pivo vyráběné z ječného sladu. Toto pivo je typické pro země jako USA, Nový Zéland a Anglie.  Náš Pale ale je vyráběn z kvalitního německého sladu od firmy Weyerrmann a chmelů amerických odrůd jako Cascade, Amarillo a Citra. Jde o pivo vyšší stupňovitosti (14 až 17 stupňů) a hořkosti s lehko ovocnou příchutí a vůní. Toto pivo musíte rozhodně ochutnat.

!turistika! 

fotogalerie 

Minipivovar Radnice

 

Minipivovar Radnice byl uveden do provozu v září 2012 a vaří zde Zdeněk Mulač. Tomu předcházelo několik let vaření piva v domácích podmínkách. A v této době už se nám v hlavě zrodil sen o vlastním pivovárku. Cesta to byla trnitá, ale po zdlouhavých přípravách, papírování a plánování, byla v září 2011 započata stavba minipivovaru. pivovar. Ten byl přistavěn ke stávající dílně na pozemku u rodinného domu v Puchmajerově ulici v Radnicích.  Zajímavostí jistě je, že pivovárek byl stavěn svépomocí, taktéž varna a veškerá další technologie je dílem pana Mulače - majitele a sládka v jedné osobě.   Vaříme pivo tradičním způsobem s použitím těch nejlepších surovin - žateckého chmele, sladu kvasnic a vody. Pivo je nefiltrované, nepasterované. Kapacita našeho pivovárku je cca 350hl ročně.
Součástí našeho pivovaru není pivnice, pivo dodáváme do následujících restaurací:  Sportbar Na kurtech, Radnice  Vinárna U Růže, Radnice  La Boema, Radnice  Restaurace Koruna, Břasy  Restaurace Bušovice  Restaurace Na Benátkách, Chrást u Plzně  Lebowski Café Bar, Rokycany  Pivotečka, Roosveltova ul., Plzeň.

adresa: Puchmajerova 606, 338 28 Radnice

Radnická 12°  (7.5)

Jemně hořký světlý ležák s hustou pěnou a výborným řízem, třikrát sladený, charakteristický sladovou a sladovou chutí, kterou ocení každý gurmán.

 !turistika!

fotogalerie