Rád ochutnávám piva především z minipivovarů a propojuji s pěší turistikou (odkazy najdete vždy dole pod příspěvkem)
Mé hodnocení vypitých piveček:
1 (hnus) 2 (fuj) 3 (patok) 4 (jedno a dost) 5 (průměr) 6 (dobré) 7 (pitelné) 8 (výborné) 9 (vynikající) 10 (jsem v ráji!)
Osidlování hustě zalesněného a neproniknutelného území dnešní obce Ostravice začalo už ve 12. století a první zmínka o obci jako součásti hukvaldského panství se objevila v roce 1581. Nikde se však nepsalo o tom, že by se tu vařilo pivo. A přece. Oblast sloužila v 18. století jako improvizovaná trestanecká kolonie, kde byli tehdejší účastníci selských bouří a lapkové nuceni k těžké práci při dobývání dřeva. V roce 1716 se tu usídlil potomek zkrachovalé zemanské rodiny Bohuš Lokna z Postřelmova a Bludova, který se živil jako zbojník. Po svém útěku do Beskyd se nějakou dobu skrýval v chýši uhlíře Šediny na Mladých Hamrech (dnes Staré Hamry), kde trpěl nedostatkem truňku. Z ukradeného obilí si uvařil pivo a místo nedostatkovým chmelem ho ochutil smrkovým jehličím, jehož bylo všude dost. Jeho „smrkáč“ se dostal i do lidových písní (bohužel dnes nedochovaných) a dodnes se tímto slovem v regionu označují nezdární výrostci. Po zániku domácí stáčírny lahvového piva v sousedním Frýdlantu v roce 1949 se oblast ocitla na dlouhou dobu bez vlastního sladovo-chmelového zdroje. Po roce 1970 se do oblasti začalo vozit pivo z nového pivovaru v Nošovicích. Ostravice tak byla stále závislá na dovozu a nebyla pivně soběstačná. Zlom přišel až na jaře roku 2013, kdy zahájil výrobu ostravický Beskydský pivovárek. Ostravické beskydské pivo je stoprocentně přírodní, to znamená, že ho vyrábíme pouze z čistých přírodních surovin. Splňuje kritéria tzv. Reinheitsgebotu, německého zákona nejvyšší čistoty piva z roku 1516, podle něhož jsou jediné povolené ingredience k výrobě piva slad, chmel, voda a kvasnice. Používáme věhlasný hanácký slad a ještě věhlasnější chmel z Žatce. To je to, co dělá české pivo českým pivem. A může být pro české pivo vhodnější voda, než je ta z beskydských horských bystřin? Jako zlatá klasika figuruje v naší nabídce plnotučný a výživný Beskydský ležák. Chmelem při jeho výrobě nešetříme. Rozmazlenec odkojený běžně dostupnými pivními deriváty může namítat, že Beskydský ležák je přece jen nadlimitně hořký. Ležák je však jen tak hořký a chuťově drsný, jako je život v beskydských horách. A právě tak jako mozolná dlaň udřeného dřevorubce, i náš Beskydský ležák dokáže něžně pohladit. Naši pivovarskou hospůdku navštěvují i ženy. Věříme, že jejich chuťové pohárky potěší polotmavé pivo tzv. vídeňského typu - Zbuj, z jehož nahořklosti vystupuje ušlechtilá chuť karamelu. Příjemnou změnou může být naše pivo medové, borůvkové nebo višňové. V naší produkci se objevuje i zámořský element. K výrobě našeho svrchně kvašeného piva Beskydského hořkého používáme dva druhy oregonského dovozového chmele. Není to však odklon od naší české cesty, jen zajímavé prolínání různých zemědělských i pivovárečních kultur. Hořké má poctivých 6,5 % alkoholu. Chmely z USA, Austrálie, Nového Zélandu nebo Velké Británie používáme v různých kombinacích k vaření dalších speciálů, které můžete ochutnat v naší hospůdce. V pivovarnictví se kromě ječmene používají i jiné obilniny, proto máme v repertoáru i pivo pšeničné nebo žitné. A protože víme, že pivo konzumujeme všemi smysly, hrajeme si i s barvou pěnivého moku. Vaříme piva červená (Red Ale, Red IPA) nebo velmi tmavá. Náš černočerný stout nepropustí ve sklenici sluneční paprsek. Návštěva bavorského pivovaru nás inspirovala k vaření piva s uzenou příchutí. Výsledkem je vkusně nakuřovaný rauchbier, který připomíná podzimní opékání brambor v usínající přírodě. Snažíme se taky přiblížit další pivní velmoci. Například naše silné pivo typu Abbey vás zanese do Belgie. Kromě piv výčepních vám nabízíme i vícestupňové speciály jako Double Elephant s obsahem přes 8 % alkoholu a Triple Elephant s 11,5 procenty. Tím se náš silák řadí do kategorie takzvaných ječných vín. Tato piva jsou lahodná, avšak zrádná. Proto se před jejich konzumací poraďte se svým ošetřujícím lékařem nebo alespoň s výčepním ve službě.
Beskydský ležák 11° (8)
Pouze čistá voda z beskydských hor, ječný slad a české chmely jsou obsaženy v našem Beskydském ležáku. Výborné osvěžující pivečko u kterého není problém zůstat déle.
Borůvkový ležák 12° (7.5)
Modrofialová barva a vůně tohoto ležáku a chuť borůvek sbíraných
v beskydských lesích, správný říz a poměr ležáku k ovocné složce, dělají
z tohoto piva to pravé osvěžení pro letní dny.
Zbuj 13° (5)
Má plně sladové aroma, je jemně nasládlé chuti s příjemným lehce kořeněným závěrem. Vyznačuje se jantarově měděnou barvou.
B hořké IPA 14° (7)
Celkem pitelná IPA, která vyniká svou hořkostí.
Victoria IPA 15° (7)
Byla to právě královna Victoria, která dala sládkům pokyn k výrobě tohoto osobitého typu piva India Pale Ale.
Pivovar v Rožnově vystavěl roku 1712 majitel rožnovského panství Karel Jindřich z Žerotína. Žerotínové vařili v Rožnově pivo až do roku 1815, pak Kinští až do roku 1899, kdy celé panství i s pivovarem prodal Rudolf hrabě Kinský baronu Arminu Popprovi. Ten nevýnosné panství prodal roku 1912 i s pivovarem Vídeňskému spolku pro výrobu celulózy ve Vratimově a 1. února téhož roku je odkoupilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo, které bylo majetkem barona Rothschilda a rytíře Gutmanna. To je jen začátek velmi zajímavé a dlouholeté historie jedné firmy, kterou sesbíral a sepsal rožnovský spisovatel Richard Sobotka a věnoval několika lidem, kteří s ní navždy spojili své životy. Jsou to např. Vladimír Fassmann a jeho žena Jarmila, kteří jej 46 let od likvidace rožnovského pivovaru v roce 1948 nenechali zaniknout, když v roce 1994 získali zchátralé objekty v rámci restituce zpět a vrátili je původnímu poslání tím, že provoz pivovaru obnovili. V pivovaru si můžete vychutnat navíc pivní lázně, vlastní cukrárnu i čokoládovnu. Pivečko je k dispozici v jejich pivovarské hospůdce. Počátky rožnovských lázní sahají do roku 1796, kdy tam přivedl první lázeňské hosty krajský fyzik dr. František Kročák. Jednalo se o lázně žinčicové, u nichž bylo počítáno s léčivými účinky teplého ovčího mléka. Roku 1820 nechala vrchnost postavit první léčebný ústav, v němž byly pacientům poskytovány vodní koupele. Od 1. listopadu roku 2010 je lázeňství v Rožnově pod Radhoštěm opět obnoveno. Pro návštěvníky je připravena celá řada procedur, které se postarají jak o tělo, tak o duši. Mezi velmi oblíbené procedury u mužů patří pivní koupel, kdy po dobu procedury lze konzumovat pivo v neomezeném množství. Dámy ocení aromaterapii nebo detoxikační a redukční zábal u které ho je garance vrácení peněz při menším úbytku na ploše těla menší než 15 cm. I senioři si zde přijdou na své, jemná bylinná aromaterapie je velmi oblíbená zejména u této věkové skupiny.
Radhošť 11° (7.5)
Jedenáctistupňový ležák světlé barvy je čtyřikrát chmelený žateckým poloraným červeňákem. Jeho výroba trvá 5 týdnů. Do receptury tohoto speciálu jsme použili dva druhy sladů: plzeňský a bavorský.
Radhošť 13° (7.5)
Světlý 13° speciál Rožnov se pyšní třemi slady a vyšším chmelením. Výroba tohoto piva trvá minimálně 8 týdnů a budeme jej vařit na vystřídání s jinými druhy našich speciálů. Radhošť Bruno 13° (7.5)
Třísladový speciál s plnou chutí, jantarové barvy s jemným karamelovým nádechem i příjemnou hořkostí žateckého chmele.
Radhošť grep APA (7)
Přijemné lehčí ovocné pivečko s grepovou chutí celkem chutnalo.
Radhošť Popper 16° (7.5)
Roku 2012 bylo výročí 300 let od svého založení a u této příležitosti jsme připravili dvě speciální 16° piva. Světlý 16° speciál Baron Armin Popper, u kterého výroba trvá více jak 8 týdnů. Stejně jako u Radhoště ve výrobě používáme žatecký poloraný červeňák a dva druhy sladu: plzeňský a bavorský. Název tohoto piva jsme použili podle jednoho z majitelů Rožnovského pivovaru - barona Armina Poppera. Ten společně s baronem Louisem Rothschildem vlastnil náš pivovar v předminulém století.
Radhošť 300 25° (7)
Další z piv, které vaříme na oslavu 300 let od založení Rožnovského pivovaru, jsme uvařili speciální pivo 300 let. Je to světlý 25° speciál, kde jsme ze sladu vyvařili 25% původního extraktu cukru. Pivo 300 let je více chmelené a jeho výroba trvala přes 6 měsíců, proto pivo 300 let vaříme pouze 1x v roce a to obvykle na Velikonoce.
Radhošť Višeň / Grep (8)
Hodně pitelné lehčí pivko na teplé dny s příchutí višní a grepu.
Brány nového pivovaru v Nepomuku se otevřely 3. 12. 2018. Duchovním otcem myšlenky pro obnovu pivovaru je Radek Sochor ml.: „Jsme farmáři, kteří se nejen díky své lásce k pivu, ale také pro svoji dlouholetou působnost v gastronomii rozhodli, že obnoví kouzlo místního, již skoro zapomenutého pivovaru v Nepomuku. Základem naší farmy na okraji Brd je chov skotu v bio kvalitě, myšlenka ekozemědělství a práce s přírodními zdroji. Přenést čistou přírodu až na stůl. Tyto hodnoty jsme spojili s tradičním českým pivovarnictvím a vdechli tak život pivovaru Zlatá kráva.“ Na začátku této pivní cesty stojí dvě rodiny - Sochorovi a Petružálkovi. Výkonným sládkem pivovaru je Žaneta, která přebírá řemeslo od svého otce Petra Petružálka, ten jako zkušený ručí za kvalitu vařeného piva. Vizí je vařit pivo z kvalitních surovin, originálně, skloubit jejich dvě hlavní činnosti - pivovarnictví a farmářství - a vypěstovat si jednou vlastní vstupní suroviny v eko kvalitě pro výrobu piva, a mláto využívat zpátky na farmě Sochorův statek. Dokonalý koloběh. „Pro pivovarnictví jsme si vybrali objekt, kde pivovar od roku 1867 historicky stával, a v roce 1938 dokonce sloužil jako stáčírna plzeňského piva. Chátrající pivovar jsme koupili od původního majitele Ferdinanda Jiskry, který dohlížel ve svých 84 letech na první uvařenou várku piva Zlatá kráva. Na jeho počest se bude vařit polotmavá 13° Jiskra.“ dodává Radovan. Současné portfolio piv Zlatá kráva - spodně kvašená piva: světlý ležák 12° Plnotučná, výčepní světlá 10° Polotučná, polotmavý ležák 13° Jiskra, a svrchně kvašená piva: 11° FarmaAPA, 14° TractorIPA a vánoční speciál čokoládový tmavý stout 16°. Dnes je kompletně zrekonstruovaný pivovar součástí areálu U Zeleného stromu spolu s hotelem, restaurací a společenským sálem. V blízké době plánují rozšíření o pivní lázně, pivní hotel a wellness.
adresa: nám. Augustina Němejce 416, 335 01 Nepomuk
Polotučná 10° (8.5)
Světlé spodně kvašené pivečko s čistou vůni a chutí po sladu a chmelu s jemnou harmonickou hořkostí a příjemným řízem. Tak tato desina byla prostě výborná a není problém s ní zůstat déle...
Plnotučná 12° (9)
Klasický světlý spodně kvašený ležák s lahodnou plností, vyváženou chmelovou chutí s jemným řízem a zlatavou barvou. Pivko je vařeno tradiční metodou, vyšší a lahodná hořkost je dosáhnuta trojitým dávkováním chmele. Kvašení a dlouhé zrání dodávají pivku vyrovnanou chuť a pitelnost. Další vynikající dvanda, kterou jsem měl tu čest okoštovat!
Yellow Cow 12° (8)
Příjemné osvěžující letní pivečko ála ejlík s citrusovou příchutí i lehce bylinkovou chutnalo velice. Jinak spoludílo z plzeňským Ravenem.
Choco Cow 14° (7.5)
Svrchně kvašený stout s přídavkem praženého sladu a kakaových bobů hořko sladké chuti s kávově čokoládovým dozvukem. Jeho krémová pěna dodává pocit plnosti. Návštěva Moravy s sebou vždy přináší nezapomenutelné zážitky a jedním z nich byla návštěva rodinné manufaktury Herufek Chocolate - bean2bar manufactury, vyrábějící úžasnou čokoládu. Jinak za mě opět velmi povedené pivečko ačkoliv moc nejsem na černoušky...
Pšenice Sv. Jana Nepomuckého 12° (8)
Tato klasická plná svrchně kvašená poctivá pšenička ochutnána jen z lahve, jelikož ještě nebyla na čepu byla opravdu osvěžující.
V provozu od června 2017, jinak zajímavá hospůdka kde vaří své vlastní pivka Zajda.
adresa: Fibichova 954/21, 586 01 Jihlava
Zajda 11° (8)
Celkem průměrný kvasnicový ležák nakysléjší chuti mi smrděl po octu, ale dal se vypít. Tak to bylo ovšem v roce 2019, napodruhé už to byla trochu jíná liga...takže z 5.5 na 8.
Zajda pšenice 12° (8)
Povedená zajímavá pšenička u které jsem přišel pořádně na chuť až po druhém kousku...
Jihlavský radniční právovarečný pivovar a. s. byl otevřen v květnu 2011 v podzemí budovy na Masarykově náměstí č. 66/67 v Jihlavě. Dříve zde byla radniční restaurace, která účinkovala v pořadu Ano, šéfe! a v jejím sklepě hudební klub Netopýr.
Jiskra Ale 10° (8)
Osvěžující slabší ejlík ovšem příjemné chuti a u kterého myslím není problém zůstat déle.
Ignác 12° (6)
Celkem nic extra ležák připomínající svou chutí lepší europiva...na fotce vpravo. Citra Lager 12° (7)
Netradiční ležák s příchutí citrusů určitě osvěží při letních teplotách (vlevo).
Oslavanský renesanční zámek vznikl přestavbou prvního ženského cisterciáckého kláštera na Moravě „Údolí svaté Marie“. Klášter byl vysvěcen v roce 1228 za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie. Přestavbu na renesanční zámek provedenou rodem Althanů v průběhu XVI. století dokončil v klasicistním slohu Johann Nepomuk Scharff ve století XVIII. Je pravděpodobné, že pivovar byl již v klášteře, ale tato domněnka není doložena. První zmínka o zámeckém pivovaru je z roku 1547, kdy měl panství v zástavě Beneš Dubenský z Chlumu. Toho roku bylo vyprodukováno 645 sudů piva. Po bitvě na Bílé Hoře byl zámek Althanům zabaven kardinálem Františkem z Dietrichsteina a při soupisu majetku z roku 1621 se mluví o „pivovaře“. Existenci dokládá i záznam z roku 1623, kdy oslavanský farář dostával od vrchnosti 14 beček piva ročně. Další písemný doklad je z roku 1782, kdy majitel oslavanského panství Scharff nechal sepsat inventář, ve kterém se mimo jiné uvádí: byt sládka, pivovar, varna, pivní sklep. Poté nechal celý pivovar opravit. Likvidace pivovaru proběhla v roce 1863 dědici Johanna Scharffa. Obnova pivovarské tradice se datuje do roku 2003. Na zámku byl vybudován minipivovar, který měl pohnutou historii. Po úspěšném zprovoznění prošel bouřlivým obdobím se střídáním několika vlastníků. Oslavanské pivo se přesto stalo fenoménem, získalo si oblibu a přivedlo na zámek a do Oslavan široký okruh návštěvníků. Poslední majitel minipivovaru si vybudoval v Bratčicích nový pivovar, vypověděl městu Oslavany nájemní smlouvu a odvezl technologii. Městu zůstaly prázdné prostory. Zastupitelstvo města proto rozhodlo na svém mimořádném zasedání 29. října 2012 o založení nové městské společnosti, která obnoví tradici vaření piva v Oslavanech. Tak vznikla firma pod názvem Městský zámecký pivovar Oslavany s.r.o. V roce 2013 po komplikovaných výběrových řízeních byla v I. nadzemním podlaží jižního křídla zámku instalovaná úplně nová technologie. Minipivovar pracuje v poloautomatickém provozu. To umožňuje sládkovi aktivně ovlivňovat výrobu a tím také kvalitu piva. Premiéra prvního piva od městské společnosti proběhla 7.prosince 2013. Čertovský speciál, uvařený sládkem Tomášem Darebným, splnil očekávání veřejnosti a přinesl mnoho kladných ohlasů. Od 19.12.2013 je nové oslavanské pivo v plném sortimentu na čepu v Zámecké restauraci.
Zámecká 11° (6)
Světlý ležák spodně kvašený nefiltrovaný nepasterizovanýmě až tak neoslovil a dlouho bych u něj nevydržel. Medová 12° (6.5)
Polotmavý ležák celkem v pohodě...
Přináší bohatství, ochranu a sílu. Dodává životodárnou a tvořivou
energii pro úspěchy v životě. Podporuje zdravou míru sobectví, která je
nezbytná k dosahování životních cílů. Rubín je nejen znakem bohatství,
ale také přináší radost a dobrou náladu. Podporuje sexualitu a dodává
energii do vašeho života. Napomáhá pozitivnímu myšlení a zahání strach. V
oblasti zdraví podporuje imunitní systém organismu.
Minipivovar, který je součástí hotelu Jelínkova vila, jsme vystavěli a zprovoznili v průběhu let 2003-2004. Navázali jsme tím na staletou tradici vaření piva ve Velkém Meziříčí, která zanikla v únoru 1949. Maximální produkcí 4000 hektolitrů piva ročně se řadíme do kategorie minipivovarů. Naše pivo Harrach vaříme tradiční rukodělnou metodou a poctivou českou cestou "varna – spilka – sklep". Byli jsme za něj již mnohokrát oceněni, mj. Českou pivní pečetí nebo cenou Minipivovar roku. Pivo Harrach je pravé české pivo s působivým charakterem, daným přírodním nasycením oxidem uhličitým, jemnou vůní, bohatou pěnivostí a plností neboli chlebnatostí chuti. Navíc obsahuje přírodní vitamín B, a to zejména v kvasinkách spodního kvašení, jež způsobují lehké zakalení piva. Pivo ze zásady nefiltrujeme, nepasterizujeme a nepřidáváme do něj žádné stabilizátory či jiné nepřírodní látky. Základní – trvalou – nabídku našeho minipivovaru tvoří světlý a tmavý ležák. Kromě toho najdete na výčepu vždy i jeden až dva z celkem dvanácti pivních speciálů (např. medový speciál, velkomeziříčský speciál nebo kávový ležák). V Jelínkově vile vaříme vedle oceňovaného piva i skvělé jídlo. Můžete ochutnat např. řadu rybích specialit z čerstvých sladkovodních ryb, nejrůznější pochoutky k pivu a vínu (rybí škvarky, pivovarskou topinku, tatarský biftek apod.), ale i klasickou českou kuchyni včetně výborných dezertů. To vše v originálním prostředí starého mlýna. Pokud se rozhodnete spojit návštěvu minipivovaru s prohlídkou Velkého Meziříčí nebo jinými aktivitami, jistě oceníte příjemné ubytování. V našem hotelu najdete pohodlné jedno-, dvou- a třílůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením, velké apartmány s kuchyňským koutem i krásné historické pokoje. Po ochutnávce piva Harrach si tak můžete odpočinout např. v originální dobové posteli z časů hraběte Františka Harracha nebo továrníka Karla Jelínka.
Adresa: Třebíčská 342/10, 594 01 Velké Meziříčí
Harrach 12° (9)
Spodně kvašený ležák plzeňského typu.
Harrach Světlý ležák Original– základní pilíř velkomeziříčského
pivovaru Jelínkova vila, který je v nabídce již od roku 2004, kdy byl
pivovar uveden do provozu.
Tradiční světlý ležák českého typu vyniká svojí zlato-hnědou barvou,
příjemnou sladovou vůní, vyváženou sladově chmelovou chutí a ostřejší
hořkostí. Dle štamgastů pivovaru se jedná o velice pitelné pivo, které pohladí chuť a zažene žízeň.
obsah alkoholu: 5,20%
Harrach speciál 14° (8)
Výborný silnější speciál polotmavý chutnal velice, v jeho přípravě použit mnichovský chmel. Harrach tmavý 11° (7)
Spodně kvašený tmavý ležák plzeňského typu.
Harrach tmavý ležák stejně jako jeho světlý kolega original je v nabídce již od roku 2004, kdy byl pivovar uveden do provozu.
Tradiční tmavý ležák českého typu vyniká svojí krásnou karamelově
kávovou vůní. Ve středně plné chuti se mísí výrazná složka karamelového
sladu s chmelovou hořkostí, která je velmi dobře vyvážená a podtrhuje
celkový charakter tohoto nesladkého tmavého piva.
Harrach světlý 12 Premium° (8)
Spodně kvašený prémiový ležák.
Tento ležák vznikl v roce 2017 pro doplnění nabídky o prémiové pivo. Tedy o pivo, jehož stupňovitost je mezi 12-12,99 °. Jedná se o tradiční spodně kvašený ležák plzeňského typu, který se od Světlého ležáku Original liší především použitím pouze jednoho druhu sladu a českého chmele (plzeňský slad, Žatecký poloraný červeňák).
Pivovar Dalešice byl založen pravděpodobně již koncem 16.
století. Moravské zemské desky kladou nepochybnou existenci pivovaru k
roku 1609, kdy zde byl vrchností Jiří z Náchoda. Nejstarší části
současného komplexu budov pocházejí z období raného baroka, tj. ze 17.
století, což prozrazují zejména masivní kamenné zdi, typy kleneb a
kamenná ostění oken. Jednalo se o malý pivovar, kde veškerá činnost
probíhala ručně a jeho výstav byl určen v podstatě jen pro potřeby
vlastního panství a takových bylo v okolí několik (např. v
Myslibořicích, Rouchovanech, Vladislavi).
V roce 1882 koupil celé dalešické panství spolu s myslibořickým
významný rakousko-uherský podnikatel baron Anton Dreher jako svoji
první akvizici v českých zemích. Toho času byl již majitelem největšího
pivovaru v císařství - Schwechat u Vídně, dále pivovaru v Pešti a v
italském Terstu. V letech 1894 a 1896 přikoupil ještě pivovar v
Brumově-Bylnici a postavil též pivovar v Žatci. Dalešický pivovar ihned
po zakoupení významně rozšířil a zmodernizoval, přistavěl sladovnickou
věž, novou varnu a lednici. Zavedl tak průmyslový způsob vaření piva a
sladování, transmisní rozvody na parostrojní pohon a další technické
vymoženosti, které z větší části fungovaly průběžně až do 70. let 20.
století. Technologie varny (nebo aspoň některé části) dodávala firma R.
NIETSCHE z Olomouce. V této době tedy vznikla tak charakteristická
budova s oběma komíny, která dodnes tvoří - a jak všichni doufáme, ještě
dlouho tvořit bude - jednu z dominant městečka. V držení Dreherovy
rodiny zůstalo panství až do první pozemkové reformy v 1. polovině 20.
let 20. století, kdy tzv. demokratické Československo vyvlastňovalo
pozemky a průmyslové podniky a funkční hospodářské celky parcelovalo do
družstevních podílů. Ve vlastní režii provozoval baron Dreher pivovar
jen do roku 1877 a vystřídali se v něm sládci p. Estl, p. Frey a p.
Kittl. Posledně jmenovaný si v roce 1877 celý provoz pronajal a podržel
jej do roku 1889. V letech 1889-1900 byl nájemcem p. Josef Uchytil a po
jeho smrti jeho bratr Rudolf.
Po roce 1925 fungoval podnik jako Družstevní pivovar a
sodovkárna. Za socialismu byl pivovar zestátněn do koncernového podniku
PIVOVARY A SLADOVNY Praha a organizačně začleněn do národního podniku
JIHOMORAVSKÉ PIVOVARY Brno jako provoz závodu 03 - Znojmo. Z řady sládků
vynikl zejména p. František Nikodém, za jehož působení mělo dalešické
pivo vynikající pověst v širokém okolí. Tehdy také nedaleko odtud
natáčel štáb produkčního p. Šustra (režie Jiří Menzel, architekt p.
Hloch, kamera J. Šofr) film "Kdo hledá zlaté dno". Snad již tehdy
poznali tito lidé půvab našeho pivovaru.
Pivovar tehdy dosahoval svého maximálního výstavu 25 - 30 tis.
hl za rok a vařil světlé výčepní 10%, světlý ležák 12% a černý granát
15%. Nemožnost dalšího zvyšování výroby zejména z důvodu nedostatku vody
a dožití a poškození technologie varny vedlo k rozhodnutí o uzavření
tohoto neefektivního provozu a tak byla dne 19. srpna 1977 uvařena
poslední várka. Krátkou chvíli ještě pivovar sloužil jako velkosklad
znojemského piva.
V květnu roku 1980 prožil objekt patrně nejslavnější období své
historie. Exteriéry i interiéry využil režisér Jiří Menzel k natočení
slavného filmu Postřižiny na motivy povídek Bohumila Hrabala s Jiřím
Schmitzerem a Magdou Vašáryovou v hlavních rolích. Některé části filmu
byly natáčeny taktéž v městečku Počátky a v pivovaru ve Studené.
Další osudy areálu nebyly nejšťastnější. V dopise ze dne 29.
června 1982 tehdejší ředitel Jihomoravských pivovarů n.p. ing. Václav
Potěšil uvedl: "Dislokační prostory zrušených provozů jsme hodlali do
budoucna si ponechat pro účely rekreace pracovníků podniku, případně
prostory využít pro zamýšlené záměry nadřízeného orgánu. Následně však
jsme nabyli přesvědčení, že naše původní záměry nejsou reálné."
Hospodářskou smlouvou o převodu správy národního majetku ze dne
30. 6.1982 byly na základě projeveného zájmu budovy včetně příslušných
pozemků převedeny na MNV Dalešice za 370 564 Kčs. Záměrem bylo vybudovat
v objektu "kanceláře a provozní prostory pro potřeby
společensko-politických akci provozovaných obcí Dalešice". Dne 10. 6.
1986 MNV Dalešice žádá JmKNV o udělení souhlasu k bezúplatnému převodu
"přebytečného" areálu na JZD 9. květen v Hrotovicích. To zde chtělo dle
poznámky v hospodářské smlouvě obnovit provoz a zadalo projektový úkol
organizaci POTRAVINOPROJEKT Brno k vybudování pivovaru o výstavu 80 000
hl/rok. Odhadnutá cena činila tehdy fantastických 114.182 tis. Kčs,
proto se tento "nadoblačný" záměr nezdařil.
Dne 1. 11. 1991 schválila členská schůze ZD prodej budov
společnosti DORS s.r.o. Brno za částku 2 823 275 Kčs. Firma DORS s.r.o.
poskytla objekt jako zástavu Pragobance Praha za úvěr společnosti ZMK,
a.s. ve výši cca 70 mil. Kč. Tato společnost nechala v roce 1994 provést
demoliční práce (strhla většinu střech, některé objekty, nosné vnitřní
zdi a stropy apod.), nikomu nic nezaplatila a byla zlikvidována.
Dalších 6 let pivovar nezadržitelně chátral, zarůstal
náletovými dřevinami, stal se zdrojem stavebního materiálu i terčem
vandalství. V roce 1999 byl v opakované dražbě získán současnými
majiteli, kteří právě konají náročný pokus o zachování této velmi cenné
hodnoty. Doufejme, že pro pivovar tímto začalo nové šťastné období.
Osvald 10° (7.5)
Světlé výčepní pivo chmelené deseti druhy českých a moravských chmelů.
Dalešická 11° (8)
Vlajková loď Dalešického pivovaru. Vyznačuje se vyváženou plnou chutí
moravského humnového sladu a jemnou hořkostí aromatických žateckých
chmelů. Pivo, jehož nejlepší vlastností je vysoká pitelnost. Doba zrání:
4–6 týdnů.
Wiener12° (8)
Za studena chmelený vídeňský ležák chutnal, malinko bych řekl i nakouřovaný.
Májová13° (8.5)
Světlé pivo temně zlaté barvy, plné sladové chuti s jemnou vůní a
příjemnou hořkostí žateckého chmele. Pro výrobu používáme 4 druhy
ječných sladů, čímž Dalešické májové získává složitější chuť, ve které
je rozhodně co hledat. Doba zrání: 6–8 týdnů.
Fledermaus13° (7)
Tmavé pivo temně rubínové barvy, plně rozvinuté chuti barevných sladů,
bez známky připálenosti se sladovým aroma, vyšší hořkostí, bez přílišné
nasládlosti tmavých piv. Doba zrání: 4–8 týdnů.
Kouřící králík12° (8)
Příjemně pitelné mírně nakouřované polotmavé pivečko. Ochutnáno v Pizzerie Peperone ( Náměšť nad Oslavou).
