Masné krámy

První písemná zmínka o masných krámech, dřevěném stavení s řeznickými krámky umístěném na současném náměstí Přemysla Otakara II., pochází z roku 1336. V roce 1364 nařídil Karel IV. tyto masné krámy z hygienických důvodů zbourat. Jako nejvhodnější místo pro zřízení další dřevěné stavby masných krámů pak byla vybrána Krajinská ulice, kde v té době žilo mnoho řeznických mistrů.
Základy současné zděné budovy bazilikového půdorysu pocházejí z 2. pol. 16. století. v postranních nižších halách se nacházely jednotlivé řeznické krámky, přístupné veřejnosti z prostřední vysoké haly a zvenčí pro zásobování. Západní renesanční průčelí s cimbuřím, střílnami na atice a vlastní štít tvořený tzv. vlaštovčími ocasy se dochovaly dodnes. Východní průčelí bylo přestavěno na počátku 30. let 19. století. Kamenný zdvojený renesanční portál je také původní.

Po vzniku nových městských jatek na Pražském předměstí v roce 1899 doznaly masné krámy mnoha změn, jak po stránce stavební, tak po stránce využití. Byly přeměněny na drobné krámky s nejrůznějším zbožím a postupně chátraly. Po roce 1945 se vážně uvažovalo i o demolici objektu. Nakonec byly masné krámy v roce 1953 přestavěny na restauraci Masné krámy podle projektu J. Fidry. Pro veřejnost byla restaurace Masné krámy slavnostně otevřena 1. října 1954.

Od té doby jsou Masné krámy proslulé pohostinností, dobrou kuchyní a především dokonale ošetřeným čepovaným pivem z pivovaru Budějovický Budvar. 

 V roce 2014 si českobudějovická restaurace Masné krámy připomíná dvě významná výročí. 13. února uplyne již 650 let od okamžiku, kdy císař Karel IV. nařídil původní masné krámy na dnešním náměstí Přemysla Otakara II. zbourat a přesunout do Krajinské ulice na místo, kde stojí dodnes. Restaurace Masné krámy pak byla pro veřejnost otevřena 1. října 1954, tedy před téměř 60 lety. V restauraci se vždy čepovalo výhradně pivo z pivovaru Budějovický Budvar. 

 Dnešní podobu získala restaurace během celkové rekonstrukce, která byla ukončena 5. prosince 2007. Projekt obnovy Masných krámů v sobě organicky propojil moderní gastronomické technologie s historií budovy, sahající až do 16. století.

Byl zachován původní půdorys baziliky. Hlavní loď lemují po obou stranách samostatné boxy k sezení. Dominantním prvkem hlavní lodi je výčep a bar – tepající srdce restaurace, odkud se rozlévá život do celého interiéru. Funkčním i výrazovým prvkem výčepu jsou nasvětlené měděné tanky v kóji za ním. Vpravo od vstupu je umístěna prostorná kóje vhodná především pro velké skupiny hostů, nalevo od vstupu je pak vyvýšené individuální posezení a také malý salonek. Celá zadní polovina restaurace je koncipována jako klidnější zóna, určená především k nerušenému posezení s přáteli. 

 Kroužkovaný ležák 12° (8.5)

Počáteční postup výroby kroužkovaného ležáku je stejný jako u vaření ležáku Budweiser Budvar. Rozdíl spočívá v tom, že do hotového piva v konzumní jakosti se před stáčením přidá určité množství „kroužků”. Tím se do piva dodá nová kultura pivovarských kvasinek v nejlepší kondici a nový podíl extraktu. V transportním obalu (sudy KEG) tak dojde k dalšímu stupni dokvašování piva, které přinese odlišnou senzorickou a biologickou jakost lišící se od tradičního ležáku.

Vzniklý kroužkovaný ležák Budweiser Budvar obsahuje živou kulturu kvasinek, má tedy i větší obsah aminokyselin a vitamínů komplexu B. Dále pivo obsahuje vyšší podíl vysokomolekulárních bílkovin, které způsobují vyšší plnost chuti. Říz piva je vyšší až velmi silný, což se příznivě projeví v čerstvější a více osvěživé chuti kroužkovaného ležáku. Znalci jistě také rozpoznají slabou příchuť a vůni piva po kvasnicích. Pěna je bohatá, kompaktní, více stabilní. Barva piva je zlatožlutá, přítomnost kvasinek v pivu způsobuje, že pivo není jiskrné, ale čiré až slabě opalizující.

Kroužkovaný ležák se dodává výhradně do vybraných gastronomických objektů, které splňují přísné podmínky pro dozrávání piva v sudech KEG, neboť ty musí před naražením stát v neměnné poloze po dobu nejméně jednoho týdne při teplotě 6 - 8 °C.