Kounický pivovar

 

 Kounický pivovar se nachází ve středočeské obci „Kounice“ nedaleko od Českého Brodu. První písemné zmínky o pivovaru jsou z přelomu 16. století, kdy pivovar spolu s celým Kounickým panstvím směnil Prokop Dvořecký z Olbramovic s Janem Rudolfem Trčkou. Pivovar pravděpodobně vznikl již dříve za Joachyma Wachtla z Pantenova, za jehož držení Kounice i celé panství velice rozkvetlo. V dalším období byl pivovar často pronajímán různým nájemcům. V 18. století  dosahoval výstav  Kounického pivovaru ročně až 1300 hektolitrů piva. Místní název pole „Na chmelnici“ dokumentuje i pěstování chmele pro pivovar.
V roce 1884 kupuje pivovar se sladovnou rodina Klusáčků, která do té doby byla po dvě generace nájemcem pivovaru v Českém Brodě. V tomto období dosahoval roční výstav piva v Kounicích 3500-5000 hektolitrů.
Výstavba nových moderních pivovarů v Českém Brodě, Nymburce, jakož i rozvíjející se pivovar v Kostelci nad Černými lesy byly velkou konkurencí a tak v roce 1900 ukončil František Klusáček výrobu piva v Kounicích a přestavěl celý objekt na sladovnu. Až do roku 1948, kdy byla sladovna znárodněna, vyráběla slad zejména pro pivovary v Praze.Po znárodnění náležela  k Obchodním sladovnám.
V roce 1992 přechází sladovna v rámci restitucí zpět do vlastnictví rodiny Klusáčků.
Na začátku roku 2011 se rozhodl ing Karel Klusáček společně s Janem Žižkou pro vybudování minipivovaru a založili firmu Kounický pivovar s.r.o.
Po 1,5 roce stavebních příprav a posléze stavby, byla v srpnu 2012 uvařena první várka Kounického ležáku a tím obnovena po 112 letech tradice vaření piva v Kounicích.
Pivovar je situován v budovách středověkého pivovaru a k nim přilehlých konírnách, které do nedávných dob sloužili sladovně, jako skladové prostory.
V naší hospodě je celkem 65 míst k sezení. 35 míst v hlavním sále, dále 15 míst ve výčepu a dalších 15 míst v salónku, který prošel kompletní rekonstrukcí.
Přes letní měsíce disponujeme zahrádkou s 40 místy.
Na čepu máme pravidelně 3-5 druhů kounických piv.

Kounický ležák 12° (8.5)

Nefiltrovaný, jedná se o pivo plzeňského typu. Je to klasický ležák s vyšším zbytkovým extraktem a jemnou hořkostí.
obsah alkoholu: 4,9%.

Kounický Mouřenín 14° (7.5)

Tmavý speciál, který mi fakt chutnal, karamel + ovoce a kávu kterou nesnáším jsem tam ani moc necítil tak jako jinde u černouškú...

Obsah alkoholu: 5,5 %

Stupňovitost: 13,8°

Kounický English Porter 16° (8)

Silné tmavé pivo s výrazným dozníváním praženého sladu Obsah alkoholu: 7,2%
Hořkost: 33 IBU
EPM (extrakt v původní mladině): 16,5 %
Slad: Pale Ale, plzeňský, mnichovský, karamel, carared, čokoládový a barevný
Chmel: Premiant a Simcoe
Tak tento čerňák mě chutnal ještě více než Mouřenín, ovocné + bylinkové tóny mi tam vůbec nevadily...

Kounický zázvor 12° (7)

Celkem příjemně pitelné pivečko s příchutí zázvoru, ideální do zimního počasí...


Kounický experiment 7270 15° (7)

 

Jakési testovací pivko typu IPA, no mě až tak silné nepřipadalo...

Kounický Polaris 15° (8)

 

 

SMaSH India Pale Ale 

světlé silné pivo svrchně kvašené nefiltrované nepasterizované  

EPM/Alk.:15% / 6.2% Složení:voda, ječný slad, chmel

 

 
!turistika! 

fotoalbum 

Pivovar Národní

V samém centru hlavního města na Národní třídě byl v roce 2015 otevřen Pivovar Národní. Skrývá se v prostorách Voršilského kláštera v přímém sousedství Nové scény a historické budovy Národního divadla. Milovníci piva zde mohou okusit pivo značky Czech Lion. Ač se minipivovar nachází v historické budově Voršilského kláštera, překvapí moderním interiérem s kapacitou 230 míst. V restauraci mohou labužníci ochutnat delikatesy z grilu, tradiční česká jídla nebo vynikající jacket potato.

Ve sklepních prostorách naleznete divadelní klub, k jehož výzdobě poskytlo fotografie přímo Národní divadlo. V zadní části pivovaru najdete přilehlou Voršilskou zahradu.
Klidné posezení na této venkovní pivní zahradě, v jinak rušném centru města, ocení nejen místní, ale i turisté. Kapacita pivní zahrady je 290 míst. Můžete si tu opékat buřty nad ohněm, jak to znáte z chat a chalup. Pro vaření piva používá Pivovar Národní tradiční českou technologii dekokci, typickou pro menší pivovary. Při této technologii dochází sice k větší spotřebě vody, ale o to chutnější a kvalitnější pivo pak je.


Zdroj: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/obri-pivni-zahradku-najdete-na-narodni-20160715.html
Zdroj: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/obri-pivni-zahradku-najdete-na-narodni-20160715.html
Zdroj: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/obri-pivni-zahradku-najdete-na-narodni-20160715.htCzech Lion 11° (7.5)

Světlý nefiltrovaný ležák plzeňského typu s příjemně chmelovou, plnou chutí.
Složení: slad, žatecký chmel, voda.

 Czech Lion 13° (7)

Polotmavý speciální ležák větší hořkosti, granátové barvy a karamelové, chlebnaté chuti
Obsah alkoholu: 5,5 %

Wild Tiger 14° (8)

Velmi chutná mírně polotmavá IPA s příchutí limetky, broskve i třeba borovice. Jinak je prý vařená z českého, mnichovského a karamelového sladu.



Zdroj: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/obri-pivni-zahradku-najdete-na-narodni-20160715.html

Radegastovna Kolbenka

 

V Nošovicích vaří sládci pivo Radegastu už více než 40 let. Za tu dobu se toho hodně změnilo a pivovar prošel několika etapami modernizace. Nezměnila se ale receptura ani postup vaření piva Radegast, a tak zůstává stejná i jeho chuť, výrazná hořkost a správný říz.
Tady budeš ve svém živlu! Rozhlédneš se a uvidíš oslavu síly chlapského ducha. Drsnost, odolnost, sebevědomí – to vše je vyjádřeno použitým materiálem a jeho zpracováním. Pod dohledem samotného Radegasta pocítíš i krásu a malebnost moravské přírody.
Když si chceš Radegast opravdu vychutnat, Radegastovna je nejlepším místem. Čerstvé tankové pivo chutná úplně stejně jako v pivovaru. Naši výčepní mistři se postarají o bohatou pěnu a pivo má přesně tu hořkost, vůní a charakter, jaké mu vtisknul sládek při vaření.

Stálo nás to pot i slzy. Byl v tom kus velkého odříkání. Dali jsme do toho srdce. Ale takový je život ve Vysočanech. Přesně taková byla stará Kolbenka. A v té nové, Radegastovně, se snoubí hořkost tankového ležáku, poctivá česká kuchyně, jednoduchost a krása prostředí.
A proč? Protože my milujeme Vysočany, řízné pivo a vytříbená jídla, a tohle dohromady nám tu chybělo.

Radegast Ryze Hořká 12° (7)

Světlý ležák s plnou hořkou chutí, třikrát chmelený s výrazným chmelovým aroma, použity tři druhy moravského chmele.

Obsah alkoholu: 5,1 %

Radegast Rázovitá 13° (volba sládků) (7)

Jiskrně zlatý speciál připravený pro všechny milovníky opravdu hořkého piva. Vyniká plnou mírně sladovou chutí, která je vyvážená výraznou chmelovou hořkostí, dosaženou díky extra chmelení odrůdou žatecký poloraný červeňák. Hořkost se projeví až chvíli po napití a zůstává v ústech v podobě příjemného středně dlouhého doznívání.
Obsah alkoholu: 5,6 % obj.

Velikonoční 13° (volba sládků) (7)

Velikonoce bez piva? To byla už ve středověku obtížná představa. Pivo se tehdy vařilo v klášterech a tamní mniši si jej během postního období dopřávali kvůli chuti i živinám. Inspirováni touto tradicí pro vás naši sládci připravili nefiltrované pivo zlaté barvy s bílou pěnou a výraznou sladovou vůní a chutí. Vychutnejte si i vy náš Velikonoční speciál od značky Master.
Obsah alkoholu: 5,7 %

Pivní jistota

Otevření proběhlo 11/11/2017.
Bar zaměřený na poctivá piva z menších či středních pivovarů na čepu a spoustou pivních specialů s sebou z lednice.

Kyjevská 3, Praha / Dejvice

Jiskra Ale 10° (Radniční pivovar Jihlava) (6)

Svrchně kvašené pivko, hořké chuti, bylinná, lehce citrusová.
Alkohol: 4,1% vol.

Poutník Bitter 12° (Pelhřimov) (8.5) 

Světlý nepasterovaný ležák českého typu extra chmelený...

Čisté trošku nasládlé, ale zároveň je cítit hořkost tohoto povedeného pivka, velmi dobrá pitelnost.

Alkohol: 5% vol.

Medvěd HopBit 13° (Pivovarská Bašta Vrchlabí) (6)

Pivo vařené po vzoru novozélandských ležáků, pro jehož výrobu byly použity čistě jen novozélandské odrůdy chmelu dovezené až ze země „Pána Prstenů“. Toto pivo je vyráběné ze světlých sladů a spodně kvašené, což dává možnost vyniknout unikátnímu aroma novozélandských chmelů, které byly použity i pro studené chmelení během procesu zrání. Ve vůni dominuje intenzivní aroma novozélandských chmelů, které přechází od grepů, limetky a citronů přes květinové až k typické píniově zelené vůni chmelu. V chuti se za intenzivní hořkostí ukrývá mírná a čistá sladovitost. Toto pivo je svěží a aromatické, ale zároveň silné a hutné.Alkohol: 5,5% vol.

 Krkonošský Medvěd 12° (Pivovarská Bašta Vrchlabí) (8) 

Při výrobě našeho světlého ležáku vycházíme z léty ověřených tradičních postupů výroby piva českého tipu. Svou sytou zlatavou barvu pivo získává intenzivním vařením každého ze tří rmutů. Hořkost je intenzivní, nikoliv však ulpívající ani drsná, natožpak nepříjemná. Většina hořkých látek pochází totiž z Žateckého poloraného červeňáku, který tomuto pivu dává jemnou hořkost a intenzivní chmelové aroma. Jedná se o klasické české pivo plzeňského tipu, vyráběné s úctou k tradičním postupům výroby českého piva.


 Hektor 10° (Clock / Potštejn) (7.5) 

Zlatá barva, bílá pěna. Vyvážené aroma sladu a žateckého chmele. Plnější sladové tělo, středně prokvašené s vyšším řízem. Střední hořkost s důrazem na extrakci příjemné chuti žateckého poloranného červeňáku. Velmi pitelná slabší verze českého ležáku vhodná k uhašení žízně.
Přímo v pivovárku Clock mi Hektorek chutnal mnohem více, zde mi připadal vodovější a cítil jsem v něm mírné ovocné citrusové aroma, což já zrovna nemusím.

Hendrych 11° (Vrchlabí) (7)

Světlý ležák, výrazněji chmelený, peprně kořenitá vůně
Alkohol: 4.7% vol.

President 12° (Ovipistán) (7.5)

Světlý ležák plzeňského typu vařený na dva rmuty, celkem pitelné hořčí pivečko.


Jistota ale 12° (Clock - Potštejn) (7.5)

 

Tropické ovoce, grep, pomeranč dále třeba hruška byla cítit. Docela v pohodě pitelné pivko.

Pivovar MMX

Pivovar s hotelem a restaurací – to nejlepší pivo neměnné nejvyšší kvality v malebném prostředí Středočeského kraje, Praha západ, Lety u Dobřichovic. Moderní vzdušná designová restaurace pro 300 hostů nabízí kvalitní českou a mezinárodní kuchyni a vlastní pivo MMX. Příjemná venkovní terasa má kapacitu 120 míst. Možnost ubytování pro 57 hostů.
Dlouholetá představa o MMX Pivotelu se začala zhmotňovat v roce 2005, následovalo tříleté období příprav, projektování a schvalování, a poté dvouletá realizace. Na sklonku roku 2010 byl MMX Pivotel slavnostně uveden do provozu. Rok vzniku je zároveň v římských číslicích značkou piva a stal se ochrannou známkou pivotelu.
Moderní budova pivotelu je postavena ze špičkových materiálů za použití nejmodernějších technologií. Stavbu realizovala FORTIS Bohemia s.r.o., stavební firma s téměř dvacetiletou tradicí (reference desítek realizovaných významných staveb), ve spolupráci s architektem Michalem Motyčkou.
Hotel má 1 podzemní a 5 nadzemních podlaží. Je tvořen trojlodním monolitickým železobetonovým skeletem s vyzdívkami a suterén železobetonovou vanou z vodostavebního betonu. Na podlahy byla použita bezespárá stěrka a do hotelové části byly umístěny nehořlavé koberce. Stěny v pokojích jsou pokryté betonovou stěrkou a obklady v koupelnách a na toaletách v celé budově jsou z velkoformátových kalibrovaných keramických obkladů. Interiéry jsou vybaveny luxusními zařizovacími předměty, osvětlovacími tělesy a nábytkem zhotoveným na zakázku.
Prosklené stěny i dveře v přízemí jsou z  kaleného skla a automatické dveře jsou opatřeny tepelnou clonou.
Restaurační část je jednolodním přízemním objektem, jehož nosné stěny a sloupy jsou z pohledových železobetonů a betonových stěrek.
Stropní pohledová konstrukce je tvořena lepenými modřínovými nosníky o délce 20metrů. Na osvětlení prostoru byla použita tubusová hliníková světla, doplněná bodovými osvětlovacími tělesy, jež umožňují vytvoření různé světelné atmosféry. Větrání je zajištěno vzduchotechnikou, klimatizací a také proskleným střešním světlíkem, který se ovládá elektronicky. Stěrková bezespárá podlaha je vytápěná a její výhřevnost je natolik kvalitní, že v prostoru restaurace nenajdete jakákoliv další otopná tělesa. Interiéru vévodí barový pult ze skla a nerezu s atypickou nerezovou pípou.
Nábytek je vyroben na zakázku z masivního dubu s ekologickou povrchovou úpravou. Přilehlá terasa z modřínových palubek je vybavena i modřínovým nábytkem.
Fasáda celého objektu je sjednocena atypickými antracitovými cihelnými pásky z německé manufaktury.
Celá budova má funkční ekologický systém. Vytápění funguje přes plynové kondenzační kotle Viessman. Stromy a trávník zaléváme výhradně dešťovou vodou z vlastní retenční nádrže. Je zajištěno jímání případných škodlivých látek z kuchyně a parkoviště, které pojme cca 50 vozidel a 4 autobusy. Na pozemku pivotelu je vysázena řada již vzrostlých stromů, dovezených ze zahraničí, které korunují celkovou estetiku projektu.

adresa:  Dobřichovická 452, 252 29 Lety

 MMX 10° světlé  (6)

spodně kvašené světlé výčepní pivo vařené ze 2 druhů chmele a 3 druhů ječmenného sladu.
10,8% EPM
4,4% alkoholu
barva 16 EBC
hořkost 28 MJH

MMX 12° světlé  (7)

spodně kvašený světlý ležák plzeňského typu vařený ze 2 druhů chmele a 3 druhů ječmenného sladu.
12,5% EPM
5,0% alkoholu
barva 18 EBC
hořkost 33 MJH

13° polotmavý single Hop (6)

spodně kvašený polotmavý ležák vařený z 1 druhu chmele a 4 druhů ječného sladu.
12,8% EPM
5,2% alkoholu
barva 46 EBC
hořkost 38 EBU

APA MMX (7.5)

Americká varianta britského Pale Ale je silnějším pivem s vysokou hořkostí a širokou škálou aromatických chutí a vůní.

Amber Ale MMX (7)

Pivo britského typu zářivé jantarové barvy s lehkým tělem a širokou škálou jemných květinových vůní.

!turistika!

!turistika! 

!turistika! 

fotogalerie 

Pivnice Ferdinand

Ve Vršovicích je od března 2012 otevřena pivnice Ferdinand, která nabízí svým hostům příjemné posezení při pivu z pivovaru Ferdinand. Hosté mohou ochutnat několik druhů nepasterizovaného, nešizeného a neředěného piva, prostě piva skutečného.
Je možná dobře, mít pivnici v centru a čepovat pivo za 35,-, ale je lépe mít pivnici třeba trochu stranou, v místě, kde byla hospoda s osmdesátiletou tradicí, kde se vypilo nepočítaných půlltrů, kde pivo není předražené a kde se to prostě umí. A hlavně se ví, že pivař si to svoje pivo najde, že na poctivé pivo si zajde i kousek dál, protože stojí za to posedět ve skutečné pivnici u skutečného piva. Jsou prostě věci, které se nedají nahradit.

Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14.století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název Pivo.

 Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569.
Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.
Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".
Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.
Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand.
V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost.
V současné době pivovar vyrábí celkem sedm druhů piv. Jsou to jednak piva světlá - nealko, 10%,11%,11% Max,12% dále
Tmavý ležák 11% a polotmavý ležák 13% s názvem Sedm kulí a Světlý speciál 15% d´Este.
Pivovar také vyrábí limo oranž a malina,které prodavá v KEG sudech a nealkoholické pivo,které je
distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 23 000hl ročně.
Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000t sladu ročně.

10° světlé  (7)

Pivo s jemnou čistou vůní a chutí po sladu a chmelu, s jemnou harmonickou hořkostí, příjemně řízné střední plné chuti.
Zrání ve sklepích: 30 dnů
Složení piva:
pitná voda, ječný slad, chmel
Obsah alkoholu: 4% obj.

11° Max  (7.5)

Ležák lahodné chuti vařený na vyšší hořkost ze sladu z vlastní humnové sladovny a žateckého chmele Vital.
Zrání ve sklepích: 45 dnů
Složení piva: pitná voda, ječný slad, chmel
Obsah alkoholu: 4,7 % obj.

 13° Ponypejl (8.5)

pivní speciál z produkce pivovaru U Koníčka (Vojkovice) Obsah alkoholu: 5,4 % obj.

Pivovarská krčma Chýně

Pivečko z místního pivovaru 50 metrů vzdáleného, příjemné posezení u krbu v zimě, v létě je možno posedět v zahrádce.

10° Dvorní výčepní (7)

Obsah alkoholu: 3,8 % nasládlé pivko, střední až nižší říz.

12° Dvorní výčepní (5)

 Polotmavé, obsah alkoholu: 4 %, kávička atd. nic pro mojí hubu...

!turistika!

Pivovarský dvůr Chýně

Přijďte si posedět do příjemného prostředí našeho Pivovarského domu v obci Chýně, který provozujeme již od roku 1992. Náš pivovar spolu s restaurací má bohatou historii a nachází se na místě bývalých hospodářských budov zdejšího kláštera.
Zákazníci k nám chodí nejen na pověstné dobré pivo. To zde vyrábíme z tradičních surovin (sladu, chmelu a vody). Fungujeme samozřejmě i jako restaurace. Ochutnat zde můžete speciality české kuchyně a nabízíme též polední menu, které potěší svou lidovou cenou a širokým výběrem z mnoha jídel.
 V našem pivovaru vaříme pouze kvasnicové nefiltrované svrchně nebo spodně kvašené pivo. Vybrat si u nás můžete hned ze třech druhů. Nabízíme český světlý ležák, což je klasické kvasnicové světlé pivo českého typu, vyrobené ze žateckého chmele již od roku 1998. Druhou možností je pšeničné pivo (svrchně kvašené), které je součástí našeho nápojového lístku od roku 2007. Nakonec nabízíme také svrchně kvašená piva anglosaského typu a ta v našem menu naleznete od roku 2011. Jedná se o piva typu ale, stout, ipa, pale ale.
Vlastní výroba piva je poměrně složitý proces, který v podstatě sestává ze tří hlavních fází. První fáze výroby probíhá ve varně, která je součástí interiéru restaurace. Při ní dochází nejprve pomocí vhodně volených teplot k rozštěpení škrobu obsaženého ve sladu. Následuje oddělení mláta ve scezovací kádi a povaření s chmelem, čímž vzniká tzv. mladina. Celá várka trvá asi 12 hodin. Následuje ochlazení asi na 6° Celsia.
Mladina se přečerpá do kvasného tanku, přidají se pivovarské kvasinky a to je počátek druhé fáze hlavního kvašení, která trvá 7 dní. Po ukončení hlavního kvašení se mladé pivo předává do ležáckého tanku, ve kterém probíhá závěrečná fáze výroby, dokvašování neboli zrání piva. Doba zrání závisí na původní stupňovitosti, u 12% piva se pohybuje okolo 5-6 týdnů. Po ukončení dokvašování se pivo čepuje z ležáckého tanku.
Vlastní výroba piva je poměrně složitý proces, který v podstatě sestává ze tří hlavních fází. První fáze výroby probíhá ve varně, která je součástí interiéru restaurace. Při ní dochází nejprve pomocí vhodně volených teplot k rozštěpení škrobu obsaženého ve sladu. Následuje oddělení mláta ve scezovací kádi a povaření s chmelem, čímž vzniká tzv. mladina. Celá várka trvá asi 12 hodin. Následuje ochlazení asi na 6° Celsia.
Mladina se přečerpá do kvasného tanku, přidají se pivovarské kvasinky a to je počátek druhé fáze hlavního kvašení, která trvá 7 dní. Po ukončení hlavního kvašení se mladé pivo předává do ležáckého tanku, ve kterém probíhá závěrečná fáze výroby, dokvašování neboli zrání piva. Doba zrání závisí na původní stupňovitosti, u 12% piva se pohybuje okolo 5-6 týdnů. Po ukončení dokvašování se pivo čepuje z ležáckého tanku.

13° Vídeňšká (7.5)

Polotmavý speciál...

!turistika!