V roce 1842 měšťané města Plzně privilegovaní právem vařit pivo založili
a společnými silami postavili Měšťanský pivovar. První várka ležáku,
který později pod jménem Pilsner Urquell dobyl celý svět, spatřila
světlo světa 5. října téhož roku. Uvařil ji sládek Josef Groll
v tehdejším Měšťanském pivovaru. Ležák si pro svou říznou a lahodnou
chuť rychle získal oblibu doma i v zahraničí.
Prazdroj (4,4 % VOL.) je spodně kvašený světlý ležák
vyráběný spodním kvašením. Naprostá většina produkce nyní kvasí v
nerezových cylindrokonických tancích, které Pivovar Prazdroj instaloval v
roce 1993.
Byly zavedeny po 5letých zkouškách a ověřování, kdy pokusné šarže
dosahovaly objemů až 2000 hl piva. Vedle toho probíhá tzv. srovnávací
výroba tradiční původní technologií s kvašením v dubových kádích a
zráním v ležáckých sudech, využívaná pro zajištění neměnnosti jedinečné
chuti a kvality. Tradiční technologické parametry kvašení i dokvašování (zrání) piva tím nebyly nijak dotčeny
,
jak lze snadno dokázat porovnáním údajů o době kvašení a zrání piva z
uvařené první várky v roce 1842 a současných technologických parametrů.
Pivo Pilsner Urquell bylo a je charakteristické nižším obsahem alkoholu,
tj. „jen“ 4,4 % obj., což vyplývá z nižšího prokvašení piva. Extrakt
původní mladiny se mění, zatímco v roce 1972 byl 12,08% hmotnosti, v roce 2006 již musel být méně než 12%, protože Pilsner Urquell ležák byl u Celní správy veden jako 11% a v roce 2011 byl u vzorku v průzkumu MF DNES stanoven 11,69%.
Plzeňský Prazdroj jsem měl možnost bumbat na mnoha místech a jak to tak bývá někde je jako křen, jinde zase nic moc. Proto jsem testnul ty celkem vyhlášený knajpy v centru Prahy, podle možností postupně budu přidávat další...
U Pinkasů
Píše se rok 1843. Pan Jakub Pinkas, krejčí šijící mj. kněžská
roucha pro františkánský klášter, se doslýchá o novém pivu, které právě
začali vařit v Měšťanském pivovaru v Plzni. Dohodne se se svým přítelem
formanem Martinem Salzmannem a ten mu přiváží 8. 4. 1843 dvě vědra toho nového plzeňského piva.
Jakub Pinkas byl krásou a zajímavostí nového plzeňského piva tak
okouzlen, že jej dal ochutnat svým přátelům z řad ctihodných Pražanů a
též všem fiakristům, jejichž štafl se nacházel na dnešním Jungmannově
náměstí. A jelikož ti byli všichni okouzleni stejně jako Pinkas a chtěli
spolu s dalšími a dalšími ochutnávat znovu a znovu, pověsil záhy
Jakub Pinkas krejčovskou živnost na hřebík, stal se hostinským a založil
tak tradici nejslavnější staročeské hospody U Pinkasů.
Zájemců o kvalitní plzeňské pivo přicházelo k Pinkasům stále více, takže původní prostory pivnice začínaly být nedostačující.
V roce 1876 tedy Pinkasovi zakoupili ještě sousední dům čp. 756,
sice rovněž s klasicistní fasádou, která však kryje stavbu starší.
Rozlehlé gotické sklepy tohoto domu sahají až po areál někdejšího
karmelitánského konventu a nad nimi stojí zdivo z barokní přestavby s
dochovaným renesančním portálem do ulice. Od roku 1882 - 83 působila v restauraci
rodina Brabcova a restaurace až do znárodnění nesla jméno
„Brabcova plzeňská restaurace U Pinkasů“.
Pan Brabec byl uznávaným hostinským. Dlouho byl jedním z nejstarších
členů Ústřední jednoty československého hostinství „Hostimil“, kde
působil více jak 50 let.
Po roce 1989 uplatnili dědicové posledního majitele Františka
Brabce své restituční nároky. Ti koncem roku 1991 restauraci U Pinkasů
po úpravách opět otevřeli a provozovali ji až do poloviny roku
2001, kdy celý objekt odkoupila společnost
Adria-Neptun spol. s r.o.Jejím
podnikatelským záměrem je navázat na slavnou historii čepování
plzeňského piva U Pinkasů a vytvořit zde příjemné prostředí pro všechny,
kdo mají rádi dobré pivo a klasickou českou gastronomii.
Po několika letech, jsem si tam šel koštnout jejich vyhlášenou plzničku a opravdu stále výborná!
(8.5)
adresa: Jungmannovo nám. 15/16, Praha 1, 110 00
U Jelínků
Pivnice tu bývala již na začátku minulého století. Rodina Jelínků ji
získala v roce 1918 a o osm let později uzavřel pan Jelínek smlouvu s
plzeňským pivovarem. Od té doby sem chodí milovníci zlatého moku na
skvělou „plzničku“.
Bohužel poslední dobou mi ta jejich až tak nešmakuje, jako jinde...
(7.5)
adresa:
Charvátova 33/1, 110 00 Nové Město
U Zlatého Tygra
Tygr býval ve středověku symbolem krutosti a ztělesněním války, proto se
mu bohabojní měšťané při výběru domovních znamení dlouho vyhýbali.
Teprve evropská kavárenská móda porušila toto tabu a v Praze se tygr
objevil nejprve na domě v Husově, pak v Břetislavově a Haštalské ulici.
Dům v Husově ulici měl v 15. století ve znamení motyku, v příštích sto
letech černého lva a od roku 1713 zlatého tygra.Původně měšťanský dům nesl název U černého lva, U kopáče i U Kraftů.
Gotický půdorys se starými sklepy prošel renesanční a barokní
přestavbou. Od roku 1702 má dům své znamení - reliéf kráčejícího tygra. V
roce 1816 je zde v popisu města zachycena pivnice, v třicátých letech
zse byla proslulá Šochova či Šmilerova vlastenecká kavárna. Místnost
byla jakousi čítárnou, v níž čeští obrozenci měli možnost seznámit se s
evropskými časopisy. Stálým hostem tu byl Karel Hynek Mácha a Josef
Kajetán Tyl, ale i historik František Palacký, Karel Sabina, František
Ladislav Čelakovský a další. Když se kavárna proměnila v pivnici, točilo
se zde pivo do kameninových, černě glazovaných mázů. Nápoj se uchovával
v hlubokých sklepích. Také ve dvacátém století věhlas pivnice U Zlatého
tygra neutichá. Navštívil ji např. inkognito francouzský ministerský
předseda Herriot, který prý chtěl poznat typickou pražskou hospůdku.
Ačkoliv otevírají až od 15:00, tak již v 15:40 kdy jsem tam dorazil bylo narváno...takže hezky dva kousky na stojáka a popojít dál. Pivko oproti U jelínků ovšem bylo vynikající, takže spokojenost!
(9)
adresa:
Husova 228/17, 110 00 Staré Město
U Dvou koček

Zkoušeli jste někdy v Praze zabloudit? Jestliže ne, pak jste se určitě ošidili a máte co dohánět.
Bloudit můžete ovšem leckde: na Kampě i na Vyšehradě právě tak jako na Novém Světě, či dokonce v
monotónních ulicích Vinohrad.
Zdá se nám však nejsprávnějším, doporučit vám k bloudění přece jen
Staré Město s jeho nespočetnými průchody, křivolakými uličkami, spojovacími dvorky, zkrátka
labyrint, jaký má být. Nu a řekněme, že se nakonec přece jen ocitnete na nevelkém trojúhelníkovém
prostranství. Najdete-li uprostřed kašnu, obklopenou několika stromy, a ta kašna bude empírová,
pak jste zachráněni. Protože už budete vědět, kde jste. Ocitli jste se totiž na Uhelném trhu.
Nejeden z domů, jež toto malebné náměstíčko vroubí, vypadá jinak než před lety. Nás však zajímají
na náměstí domy dva.
Větší vpravo, bez podloubí, menší s podloubím. Ten větší, to je ten
staroslavný Velký Platýz, proslulá Zlatá kvočna čp. 416, kdysi nejvýnosnější dům Prahy.
Budova, o níž bylo napsáno už několik monografií. Naše pozornost se ale spíše obrací k druhému
domu — tomu s podloubím, jmenuje se také Platýz, jenže Malý. A navíc získal už dříve v průběhu
staletí ještě další jména: U ruky či U rukou, U Trnky a posléze U dvou koček. Toto domovní znamení však dlouho na domě nezůstalo, stejně jako jeho
majitelé kteří se často střídali. Dnešní znamení a název domu pochází z
počátku 20. století. Dnešní podoba domu v jádru gotickém, pochází z
baroka, z přestavby okolo roku 1678, kdy byl v držení rodiny Trnků z
Křovic. Fasáda průčelí je klasicistní, z první čtvrtiny 19. století. Jde
o sedmiosý dvoupatrový dům. Nad středem střechy vystupuje věžice –
altán, osvětlený dvojicemi segmentem zaklenutých oken. Uvnitř je jedna
velká rozhlehlá místnost využívaná jako ateliér. Vazba krovu je z ručně
tesaných trámů. Ve dvoře se zachovala pavlač nesená pasy, jejichž
zábradlí má pruty uprostřed přetáčené. Restaurace a pivnice U Dvou koček
se stala v nedávné minulosti dějištěm hrůzného kriminálního činu. Když
přišli ráno 19.2.1981 zaměstnanci do práce, pojal je děs i hrůza. Našli
tu v tratolišti krve brutálně zavražděného svého kolegu a kuchaře. Ten
měl navíc v loktech odseknuty obě ruce, které se na místě nenašly. O
vraždě informoval tisk a hned se vyrojilo mnoho hypotéz a dohadů. Fámy
odezněly, když pražští kriminalisté dopadli po usilovné práci pětici
pachatelů, mezi nimi jednu ženu. Ti se ke čtvrté hodině ranní v
podnapilém stavu do restaurace vloupali a při rabování je překvapil
nebohý kuchař. Zvraždili ho a ruce mu odsekli, jak jim choré mozky
určily, protože si dovolil se bránit. Když si v té souvislosti přes
propast staletí uvědomíme, že se dům zpočátku jmenoval U Ruky či U
Rukou, napadají nás všelijaké myšlenky.
Tak zde musím napsat, že plzeň byla opět výborná a dokonce zde vaří vlastní pivko Kočka, které rovněž nezklamalo, ba naopak! Jinak se prý čepuje od roku 2010.
(8.5)
Světlá kočka 12° (8.5)
Tmavá kočka 12° (6)
adresa:
Uhelný trh 415/10, 110 00 Staré Město
Plzeňská restaurace U Sedlerů
Zrekonstruovaná plzeňská restaurace se nachází v přízemí secesního nájemního domu od Rudolfa Tereby na Karlově náměstí čp. 288 na místě někdejšího domu U Božích či U Sedlerů. Název U Sedlerů vycházel ze zkomoleného jména novoměstského primase Josefa Sedelera, který objekt vlastnil kolem roku 1730. Po roce 1800 se majitelem domu stal měšťan Chauer, jehož syn Josef Chauer býval populárním českým hercem. Plzeňská restaurace U Sedlerů, otevřená od června 2010 na místě bývalého pivovaru ( zanikl po roce 1891) , navazuje na dlouholetou tradici pohostinství v těchto místech.
(8)
adresa:
Karlovo nám. 17, 120 00 Nové Město
The PUB Pilsner Unique Bar
The PUB Pilsner Unique Bar je franchisingový koncept restaurací, který
spojuje kvalitní kuchyni, výborné pivo a skvělou zábavu. V našich
restauracích si můžete načepovat nepasterizované pivo z tanků u jednoho
ze stolů vybavených samoobslužným výčepem. Naše restaurace jsou ideálním
místem pro setkání s Vašimi přáteli při nejrůznějších příležitostech.
Rádi pro Vás připravíme vše od velké firemní akce až po soukromou oslavu
narozenin.
Jisté je, že se u nás budete skvěle bavit.
OC Chodov (9)