pátek 6. března 2020

Pivovar Moucha

Čtyři roky fungoval jako tzv. létající s domovskou základnou u Tomáše Mikulici v Pivovarském dvoře v Chýni u Prahy. Roku 2016 konečně přistál, aby se mohl usadit v prostorách bývalých stájí někdejšího pivovaru Braník. Toť pivovar Moucha , pojmenovaný po svém zakladateli Petru Mouchovi.  Když v roce 2007
opouštěly areál někdejšího branického pivovaru pivní tanky a výroba se tak v rámci optimalizace přesouvala na Smíchov, asi by těžko někdo věřil tomu, že se tady ještě někdy bude vařit pivo. A ejhle, ono se to povedlo! Sice ne v prostorách původní varny a také ne pod značkou Braník, ale to vůbec nevadí, spíš naopak. Spojovat řemeslné pivo s europivem, kterým dnes smíchovský Braník bezpochyby je, by jistě nebylo tím pravým ořechovým.
Výrobní prostory pivovaru tvoří jen dvě místnosti – v té menší nalezneme šrotovník a pytle se sladem z Benešova a od bamberského Weyermanna, v té větší pak vše ostatní, konkrétně rmutomladinovou pánev s vyvíječem páry na její ohřev, scezovací a vířivou káď, k tomu deskový chladič, dvě kvasné kádě, čtyři ležácké tanky a zásobníky na horkou vodu a na sanitační prostředky. Většinu z toho dodala firma Nerez Blučina, o sestavení jednotlivých komponent a následné zprovoznění celku se postarala firma Pivo Praha.
Pivovar je koncipován na roční výstav 1 000 hl a je plně v režii výše zmiňovaného Petra Mouchy a také Daniely Tallové, zdejší sládkové.
První zkušební várka zde proběhla sice již 11. srpna, oficiálně je však pivovar v provozu teprve krátce a jeho sortiment je tudíž velmi omezený – k dispozici má pouze světlý ležák Česká moucha 11%, brzy dozraje i světlý ležák Moniak 12% a za pár týdnů se dočkáme také Branické 14%, příp. i dalších specialit. Ano, jsou to samé spodňáky a jinak tomu tady ani nebude. Zdejší pivovarníci se rozhodli jít proti proudu a stavět výhradně na ležácích. Nudné a bez nápadu, jak se tato piva mnohdy častují, ale jistě nebudou, stačí jen trocha kreativity.
Kromě výrobních prostor tu od 24. října funguje také pivovarská prodejna a do konce října přibude i tzv. Mušárna, soukromý degustační klub, jehož součástí bude též stálá expozice branických pivních artefaktů ze sbírek členů KSPS Praha. Nejen sběratelé se tak budou moci kochat etiketami, půllitry, tácky a všemožnými archiváliemi z dob dávno minulých.
Rozhovor:
„Kdysi jsem si zkoušel vařit pivo doma v hrnci na plotně, testoval jsem všechno na sobě a snil o svém vlastním pivovaru,“ říká ředitel pivovaru Petr Moucha. Ten sen si pan Moucha splnil do puntíku. Pivovar Moucha je malý pivovar se 4 zaměstnanci, který se po dvou letech fungování v pražském Braníku v jedné z budov bývalého branického pivovaru dostává mezi pivaře do hospod a specializovaných pivních barů. Začíná se těšit čím dál tím větší oblibě, a to zejména proto, že se na rozdíl od mnoha pivovarů nepouští do vaření silných speciálů, které se dají pít pouze na ochutnání. Piva z místního pivovaru naopak vynikají vyváženou chutí, příjemnou hořkostí a poměrně nízkými procenty alkoholu.
Prošli jsme přes táhlý dvůr bránického pivovaru, kde nás ve vyprahlém babím létu ovládla zvědavost a chuť okusit místní pivní speciality, na které jsme dostali doporučení. Na konci dvora jsme uviděli banner místního pivovaru Moucha, který se jmenuje po svém řediteli Petru Mouchovi, který nás ve dveřích vřele uvítá podáním ruky a slovy: „Tak jste tady, pojďte dál.“ Hned za dveřmi se nachází uvítací místnost pro hosty, kde můžete ve velkých ledničkách vybírat ze zdejších piv, koupit trička, tácky a ostatní merch, ale nejlepší je, že si zde můžete objednat i malé či velké soudky na své akce nebo letní grilovačky. K pivovaru také patří tzv. „Mušárna“, kterou si můžete pronajmout na své soukromé akce a kde se pohodlně usadí okolo 50 lidí. Kromě skvělého piva, čepovaného přímo samotným ředitelem, si tam můžete objednat i jídlo, menší pochutiny, nebo třeba i grilování.
Pak už jsme se dostali rovnou do srdce samotného pivovaru, do místnosti, která je plná varen a tanků a kde si občas můžete připadat jak v nějakém vydařeném sci-fi filmu. Celá místnost je plná kanálků, kde se odpouští různé tekutiny, tanky mají na sobě nepřeberné množství různých pák a vedle varen pak můžete vidět počítačový displej, který hlídá celý proces vaření. Celá místnost je prodchnutá příjemnou vůní čerstvě uvařených várek. „Takhle příjemně to tu voní, když se vaří víckrát do týdne, což už je u nás poměrně běžná praxe,“ říká Petr Moucha.
Byli jsme přímo při tom, když pan Moucha do nově uvařené várky přidával kvasinky a osobně jsme je společně s ním míchali a přelévali. Po celou dobu, co jsme v pivovaru byli, se Petr Moucha ani na vteřinku nezastavil a vše probíhalo v neuvěřitelném kalupu. „Nemám rád prostoje. Přesně vím, že když čekám na to, až pivo vychladne, tak mám čas na to, jít šrotovat slad na další várky piva,“ řekl Moucha. Vaření piva byl pro nás obrovský zážitek a uchvátilo nás, že všechno má svůj přesně daný postup, který je nutno dodržovat – není moc času na improvizaci.
Takže jsme rychle šli „šrotárny“, kde jsme se koukali na to, jak se za halasného rámusu jeden pytel za druhým mění na prach, z kterého se pak vaří nové várky piva. Celé to vypadalo jako slavná scéna z filmu Na samotě u lesa, protože během mletí jsme si nerozuměli ani slovo a vyšli jsme z místnosti posypaní jemným popraškem čerstvě namletého ječmene. „Hlavně rychle zavírejte, ať mi sem nejde ta vlhkost z pivovaru,“ dostali jsme důležité poučení. Jelikož se v místním pivovaru dbá na čerstvost piva, které se musí spotřebovat do 14 dnů od stočení do sudů, tak i slad je zde čerstvě namletý. „Používáme hlavně český a vídeňský slad, anebo speciální jako žitný. Podle poměru pak získává pivo barvu a částečně i chuť.“
Nejlepší fáze celé exkurze samozřejmě přišla hned poté, kdy nám Petr Moucha načepoval z tanků to nejčerstvější a ničím nesycené pivo, které prostě chutná jako by vás někdo hladil po jazyku. „Tohle je naše vlajková loď: Česká moucha,“ řekl o něm sám jeho stvořitel. Je to řízný ležák s nízkým obsahem alkoholu, který vás bude bavit pít celý večer. Přes svou hořkost a má v dozvuku jemnou máslovou chuť českého ležáku. Poté jsme si spolu na chvíli konečně sedli a zeptali se na pár důležitých otázek.
Petře, když vidíme, jak to tady vedeš, vypadá to, že už máš všechno perfektně v malíku. Jak dlouho vlastně vaříš pivo? Kde se vůbec v tobě zrodila ta myšlenka vařit pivo?
Bylo to asi 6–7 let zpátky, v té době jsem zastával manažerskou pozici, byl jsem tak trošku kancelářská krysa a cítil jsem potřebu změny. Navíc jsem k pivu a obchodu měl blízko už odmalička, protože jeden z mých dědů byl hospodář a druhý zase obchodník, který o svoje živobytí přišel kvůli komunistům. K oběma jsem vzhlížel. Pak mě taky určitě ovlivnilo, když mi rodiče v dětství vyprávěli, jak moje babička kdysi vařila pivo za války ještě v hrnci na plotně.
Takže si myslíš, že i doma v hrnci se dá dosáhnout kvalitních výsledků?
No jasně, já tak taky začínal. Hezky doma v hrnci na plotně jsem si zkoušel, jestli na to vůbec mám.
Co bylo dál? Jak ses dostal k profi vaření piva? 
Chodil jsem tehdy jako dobrovolník po práci pomáhat do pivovaru, kde jsem se postupně z těch podřadnějších prací dostal až k samotnému vaření. Zadarmo jsem jim pomáhal a učil se.
Kolik druhů piva máte nyní v nabídce?
V zásobě máme 11 spodně kvašených piv a nabídku budeme rozšiřovat.
Jenom spodně kvašená? Jaké pivo z vaší nabídky je u zákazníků nejoblíbenější?
Myslíme si, že se v tom dá hodně vymýšlet. Lidi se snaží zaujmout svrchně kvašenými pivy, ale i ve spodním kvašení se dá dělat spousta zajímavých věcí. Často mi přijde, že svrchní kvašení je tady taková exotika, že si některé pivovary myslí, že každé takové pivo je zvláštní. My chceme zkoušet, co všechno může nabídnout spodní kvašení. Naše nejprodávanější pivo je světlá jedenáctka, Česká Moucha, která má příjemných 4,1 % alkoholu.
Jaká je budoucnost pivovarnictví? Myslíš, že bude dál pokračovat ten boom minipivovarů a pivovarských hospod?
Boom určitě neskončí. Je to jako v každé jiné branži, ne každý vaří pivo dobře. Je už dost pivovarů, co skončily, zavřely. Prostě to nikdo nechtěl pít. Dneska už jsou zákazníci mnohem vybíravější, než dřív.
Myslíš si, že by takový malý pivovar mohl fungovat i před 20 lety?
Jo, určitě, vždyť před 20 lety už byly otevřeny první malé pivovary, jako pivovar U Fleků, nebo třeba Chýně.

adresa:  Údolní 212/1, 147 00 Praha 4-Braník

Česká moucha 11°  (7)


Jedenáctka příjemně hořké chuti s jemným aroma žateckého chmele, které neodoláte.

Moniak 12°  (6)


Zlatavý ležák, vyrobený na základě rodových receptur moderními technologiemi.

Black Fly 10°  (6)



Tmavá desítka vařená z šesti druhů sladů s jemnou kávovou chutí a vyváženou hořkostí.


!turistika!

fotogalerie 

Pivovar Kail


Malý kontejnerový rodinný pivovar založený 2017. Pivovar se nachází v Praze Lahovičkách v přímém sousedství s Chuchelským dostihovým závodištěm.
Vonné pryskyřice výborného chmele musí být ve Vašem pivu cítit. Láska k dobrému pivu a výborným chmelům dala vzniknout našemu pivovaru.
Ve vyhlášených termínech lze piva ochutnat na místě v improvizovaném výčepu v zahradním sezení vedle kontejneru.
Pivovar Kail v současnosti našel svůj hlavní domov v restauraci Času dost, kde je na čepu neustále.
adresa: Strakonická 100, 159 00 Zbraslav-Lahovice
adresa: Široká 1, 110 00 Josefov (Času dost)



 Sváteční APA 12°  (7)




S lehkým nádechem hřebíčku a kardamomu...

Kvasnicová 12°  (7)



Celkem zajímavé pivečko se zvláštní vůní nemocnice či spíše pro někoho smradu... 

Alpha - Apa 12°  (7)


S vyváženou chutí amerických chmelů, studené chmelení
Chmele: Simcoe, Cascade a Chinook

 !turistika!

 fotogalerie



Měšťanský Pivovar Turnov

 
Společnost Měšťanský pivovar Turnov a. s. byla založena v roce 2012 s cílem obnovit historickou tradici vaření piva v Turnově. Pivovar samotný byl vybudován v letech 2016 až 2018. Vlastní výroba piva v Turnovském pivovaru byla plně zahájena počátkem roku 2019. Pivovar je umístěn v bývalém průmyslovém areálu (Na Lukách 669, Turnov) s vlastním zdrojem kvalitní podzemní vody. Areál se nachází v příjemném a klidném prostředí u břehu řeky Jizery cca 10 minut klidnou chůzí od centra Turnova - náměstí Českého ráje. Spojením moderních technologií, tradičních postupů a receptur, kvalitních surovin a bohatých zkušeností, péčí a zručnosti našeho sládku, vznikl kvalitní řemeslný produkt - pivo s osobitou plnou chutí a barvou.  Svou velikostí a výstavem piva se náš pivovar řadí do kategorie Minipivovarů.
Jejich sortiment jsem chutnal v Pivovarské pivnici v centru na adrese Hluboká 146.
Článek z idnes 29/12 /2019:
Třebaže je ze všech stran obklopen různými pivovary, v samotném Turnově se pivo od roku 1942 nevařilo. Až do letoška. Poslední tři roky vyrůstal na Lukách vedle autobusového nádraží nový Měšťanský pivovar Turnov, který už od letoška v ostrém provozu vyrábí pivo.
Pivovar se rodil prakticky bez povšimnutí ve starém areálu na výrobu skleněných šatonů v sousedství náhonu řeky Jizery. Uvnitř se stavěly nerezové tanky a technologie pro klasické dvourmutové vaření piva.
„Máme čtyři druhy piv, spodně kvašenou desítku a dvanáctku, tmavou dvanáctku a nově i za studena chmelenou světlou třináctku. Všechna piva jsou nepasterizovaná a nefiltrovaná. Aby naše piva byla nezaměnitelná, jsou výrazněji chmelená,“ prozrazuje sládek nového pivovaru Pavel Blaževič. „K výrobě používáme žatecký poloraný červeňák, český slad z Nymburka a vlastní vodu ze čtyřicet pět metrů hlubokého vrtu.“
Pivovar první rok svého provozu uvařil tisíc hektolitrů piva, jeho maximální výstav jsou tři tisíce hektolitrů. Z toho vyplývá, že nechce být konkurencí velkým pivovarům v sousedství, jako jsou Svijany nebo Rohozec.
Přesto má majitel Měšťanského pivovaru Turnov Michal Zítko velmi ambiciózní plány. Své pivo totiž bude nabízet výhradně ve svých vlastních hospodách. V Turnově proto již dvě otevřel: restauraci U Prince v hotelu Korunní princ a v bývalém hotelu Slávie, dnes pojmenovanou Turnovská pivnice. Patří mu i café bar U Bati. V Turnově Zítko zaměstnal již 50 lidí, dalším 30 chce ještě práci dát.
„Chceme si držet nejvyšší kvalitu piva, což by bylo těžko uhlídatelné, pokud bychom ho dál někomu prodávali. Navíc se nehodláme přetahovat s jinými pivovary. Mít vlastní provozovny je ten nejlepší krok,“ předesílá majitel.
Šestapadesátiletý Zítko je vlastníkem investiční skupiny Finapra, která všechny jeho aktivity zastřešuje. Kromě služeb se Finapra zabývá hlavně nákupem, správou a pronájmem průmyslových nemovitostí, investicemi v energetice, má i svou developerskou větev, která stojí například za stavbou Industrial Parku v Mnichově Hradišti za 250 milionů korun.
Tím ale Zítkovy plány nekončí. Podnikatel v prosinci koupil v insolvenci prodávaný areál Obří sud na Javorníku, kde své pivo nabízí také. Loni též turnovský pivovar vzal pod svá křídla rekreační areál s hospodou v Příhrazech, jednom z nejnavštěvovanějších míst Českého ráje. Zdejší starý hotel chce Michal Zítko zbourat a postavit nový. I zde v letošní sezoně točili turnovské pivo.
Největší projekt Zítko teprve chystá. Má jím být velká pivovarská restaurace s budoucí kapacitou až 300 lidí v areálu pivovaru v Turnově. Její skelet již stojí, otevřít by se měla v létě roku 2020. Kromě toho otevírá v květnu v Praze novou Turnovskou pivnici v areálu Waltrovka. Až se tak stane, bude pivo z Měšťanského pivovaru Turnov k dostání v šesti velkých restauracích.
„Myšlenku mít vlastní pivovar i restaurace nosím v hlavě dlouho, ale teprve nedávno přišla ta vhodná chvíle. Nastal boom minipivovarů, technologie se zlevnily a vzrostla poptávka po regionálním pivu. A mně patřil nevyužitý areál u Jizery, o který nikdo neměl dvanáct let zájem, protože se všichni báli povodní. A hlavně tam byl zdroj vody,“ vysvětluje Zítko. Restaurace má mít svou terasu i zahradu pro venkovní sezení, plánuje se i venkovní parket pro pořádání kulturních akcí. Pivovarská restaurace v Turnově bude těžit z jedné velké výhody: stojí totiž v údolí Jizery na travnaté louce, do centra města je to však jen pět minut chůze. V sousedství je navíc obří záchytné parkoviště na Lukách. „Hned vedle nás je začátek cyklostezky Greenways Jizera, vede tudy stezka do Dolánek u Turnova a Malé Skály. Je to něco jako vstupní brána do Českého ráje. Jsme uprostřed města a přitom na samotě,“ vylíčil největší výhody polohy pivovaru a hospody sládek Pavel Blaževič. Další výhodou má být pivo, které z tanků k pípám bude muset urazit jen pár metrů a bude tudíž čerstvé. „Bude mít parametry tankového piva, do výčepu ho přivedeme trubkami z pivovaru. Kromě toho chceme oživit přilehlou louku u pivovaru, která nám také z části patří. Hodláme na ní vybudovat přístup do Jizery s jakousi náplavkou a přístavem pro loďky, aby se zde lidé mohli koupat,“ přibližuje své plány Michal Zítko.      Pivo v Turnově se vařilo do roku 1942. Původně měšťanský podnik, o němž se prameny zmiňovaly již roku 1608, držela od poloviny 17. století vrchnost. Stál na křižovatce dnešních ulic Hluboká, Sobotecká a Palackého. Roku 1878 jej koupil Josef Táborský. Za druhé světové války ale vaření piva ustalo a majitel se přeorientoval na poskytování služeb motoristům. Živnost mu ale později znárodnili a dům byl zbořen. Místo se dnes užívá jako parkoviště. Od té doby Turnov svůj vlastní pivovar neměl, vařilo se v blízkém Malém Rohozci.
adresa: Na Lukách 669, 511 01 Turnov

Turnovská 10°  (7)


OSVĚŽÍ A PROPOJÍ Po napití Vás osvěží, zastaví spěch, přenese do klidu a pohody a Vy budete chtít tento okamžik žít, protože ucítíte propojení se vším. Překvapivá plnost, sytá barva, chmelová vůně, bohatá pěna, osvěžující říz, intenzivní hořkost s příjemným dozníváním.

Turnovská 12°  (7.5)


POHLADÍ A POVZNESE Každé napití zbystří Vaši mysl, potěší Vaše smysly, vtáhne do přítomného okamžiku a pohladí na duši. Po tomto zážitku budete povzneseni a již nikdy nebudete stejní. Komplexní jedinečné pivo, podmanivá lahodná chuť, hustá krémová pěna, příjemná hořkost.

Turnovská 13°  (8)


Krásně nachmelené pivečko u nehož lze zůstat déle, ovšem týká se to i těch  předchozích.
Jinak tento speciál za studena chmelený lze zatím okoštovat v zimních měsících.


!turistika!


fotogalerie




Pivovar Rohozec

 
Pivovar se nachází v Malém Rohozci, nedaleko Turnova, necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Zdejší romantický kraj, ležící na středním toku řeky Jizery, se již od 19. století nazývá Český ráj. Je to kraj přírodních krás, hradů, zámků, muzeí a tradiční řemeslné výroby. A taky dobrých lidí, a právě tito lidé pro Vás tradičním způsobem vyrábějí dobré pivo: PIVO ČESKÉHO RÁJE Nejenom místní obyvatelé, ale i návštěvníci Českého ráje, turisté, horolezci a ostatní milovníci přírody, si dají do souvislosti pivo SKALÁK a pískovcové skalní město v Hruboskalsku. Krásná, malebná příroda a příjemná, svěží chuť SKALÁKA a PODSKALÁKA k sobě prostě patří.
Pivovar založil Ferdinand Unger v roce 1850 a následně jej provozoval jeho syn Karel a potom vnuk, rovněž Karel. Ten v roce 1910 pivovar včetně velkostatku prodal nově vzniklé společnosti Společenský pivovar a velkostatek hostinských, společnost s ručením omezeným, Malý Rohozec u Turnova. Takto pivovar fungoval do roku 1924, kdy se přeměnil na akciovou společnost. V roce 1948 byl pivovar v Malém Rohozci znárodněn a stal se součástí národního podniku Severočeské pivovary a později součástí Východočeských pivovarů, se sídlem v Hradci Králové.  V roce 1994 byl pivovar privatizován ve veřejné soutěži vyhlášené Fondem národního majetku. Špatné hospodaření tehdejších majitelů přivedlo pivovar až téměř ke krachu. Změna k lepšímu nastala pro pivovar 1. července 2004, kdy byla založena nová společnost PIVOVAR ROHOZEC, a.s. Byly zahájeny významné investice směřující k zajištění vysoké kvality piva. Tradiční způsob výroby však zůstal na Rohozci samozřejmě zachován. Pivo se vyrábí v zásadě podobným způsobem, jak jej původně vyráběli už naši předkové začátkem minulého století. Dnes se pivovar skví v nové kráse. Návštěvníci, kráčí po opraveném dlážděném nádvoří s kašnou uprostřed, budovy mají novou fasádu a nad hlavami pravidelně odbíjejí pivovarské hodiny…

adresa:  Malý Rohozec 29, 511 01 Turnov


Podskalák  10°  (6.5)


Pivo se svěží chutí a lehkou hořkostí, která příjemně osvěží a zažene každou žízeň. Nejvhodnější je po těžké práci, či náročném sportovním výkonu. Optimálně doplní ztracené tekutiny i energii.

Skalák  11°  (6)


Tradiční ležák s bohatou pěnou, vyváženou plností a lahodně hořkou chutí, která pobízí k dalšímu napití. Vhodná pro chvíle zábavy s přáteli a kamarády, při grilování masa či ryb.

Dvanáctka  12°  (6)


Plná chuť a příjemná hořkost je cítit v každém doušku. Optimální pro vzácné okamžiky pohody a klidu. Při této skutečné „dvanáctce“ nejlépe vychutnáte svou oblíbenou pečeni, omáčku či guláš.

Rohozec Y  11°  (7)


Výčepní pivo, vařené tradičním českým postupem se třemi dávkami chmele, kvašené v otevřených kvasných kádích, a dochmelované zastudena čtvrtou dávkou speciálního chmele pro specifickou chmelovou hořkost a vůni.

Rohozec Třináctka  13°  (7.5)


Silnější pivo s vyšším obsahem alkoholu, s výraznou chlebnatou plností a chmelovou hořkostí v dokonalé harmonii. Dobře se hodí pro slavnostní příležitosti, dokáže nahradit jakýkoliv aperitiv či destilát. Přípitek se stane mimořádným zážitkem.

!turistika! 

fotogalerie 


středa 26. února 2020

Pivovar Beeranek

 Beeranek – spojením mého jména a překladu názvu cíle mého podnikatelského zaměru vznikl unikátní název pro značku piva. Beeranek od Beránka. Bar Singer pub byl otevřen již v roce 1996 a po několika rekonstrukcích byl rozšířen postupně o hostel (2012) a následně i minipivovar BEERANEK (14/12/2013). Projekt minipivovaru byl ušit zcela na míru objektu, ve kterém sídlíme a tak naše varna, spilka i chlazení doslova prorůstá celým objektem.
Zdá se vám toto spojení divné? Možná ano, ale v době kdy můžete mít vše co chcete, kromě čistého ovzduší, demokracie v Číně a benzínu za 25 Kč, je možné si zadat i stavbu pivovaru na míru. V době kdy jsem se rozhodoval pro stavbu pivovaru ve svém baru, bylo v místě varny piva „V.I.P. separé“ pro stálé hosty a přátele. Vzniklo tedy dilema, zda se takto připravit o žádané místo pro hosty v baru. Nicméně dříve byla v tomto prostoru kuchyň (v době její největší slávy jsme prodávali až 70 jídel denně). S otevíráním nových a nových restaurací v centru, úzce zaměřených na různé typy gastronomie,ztrácela kuchyň postavená pouze na minutkách na významu a v centru pozornosti byl bar irského pubu. Posledního, kde se v jižních čechách točil Guinness. Následné zavedení předpisů EU znemožnilo další provozovaní kuchyně na takto malém prostoru a tak vzniklo zmíněné separé. Nostalgicky jsem si vzpomněl na den jeho otevření, kdy jsem musel konstatovat, že 30 lidí v prostoru dimenzovaném pro 8 hostů, utratilo jen za Hot Shoty víc, než vydělala kuchyně za celý poslední měsíc její existence. Život je změna a pivovar dostal zelenou.
Už během přípravy projektu jsem se seznámil s Petrem Dvořákem, naším sládkem, a jeho letité zkušenosti byly nedocenitelné a usnadnily mi mnohá rozhodnutí. Přes 20 let praxe prostě nemůžete dohnat za rok či dva. Náš vkus na piva je stejný. Máme rádi lehké pitelné, skoro bych řekl letní, ležáky. Piva s plnou chutí, medovou barvou, vyráběná z nejlepších dostupných surovin a skvělou vlastností navíc. I po „6 kouscích“ budete schopni všechny tyto jeho vlastnosti ocenit. Nejsme tu na honu procent, chceme vyrábět poctivá a chutná piva s nezaměnitelnou chutí.
Příprava celého projektu stavby pivovaru nebyla jednoduchá. Jedná se totiž možná o, co do prostoru, nejmenší varnu piva v Čechách. Jen zařizování všech povolení mi zabralo více jak půl roku. Sama výroba varny piva na zakázku  se protáhla na několik měsíců.  Tomu všemu ovšem předcházelo nepředstavitelné množství přípravných stavebních prací.
Stavební práce zabraly stovky hodin v průběhu více jak jednoho roku. Stavbě pivovaru předcházela logicky i rekonstrukce našeho baru. Vše začalo v lednu 2013 rekontrukcí sociálního zařízení (po 16 letech došlo k prohození dámských a pánských záchodů – a dodnes někteří v pozdějších hodinách bloudí), úpravami kanalizace, obložením stěn atd atd a to vše bez nutnosti na jedniný den uzavřít provoz baru. Celá akce pak vyvrcholila průrazem pro odvod mladiny z varny v baru, do spilky v přední části objektu. Místy jsme museli odstraňovat opatrně i kameny o velikosti 80×30 cm. Budování pivovaru budeme na webu určitě ještě věnovat prostor v několika samotných kapitolách.
Prostor vyhrazený varně piva není velký a museli jsme zde tedy hodně improvizovat. Na míru byla vyrobena atypická varna s úzkými varnými nádobami o objemu 5 hl. Spilka je s varnou propojena hadicí vedoucí uvnitř trubky o průměru 10, kterou odvádíme po vaření mladinu, schlazenou pomocí dvoustupňového deskového chladiče ze 100°C, na zákvasnou teplotu 10°C. S místem jsem při stavbě pivovaru museli zacházet „jako se solí“, neboť ho skutečně nebylo na zbyt. I k tomuto se v budoucnu určitě ještě vrátíme v některé z kapitol o pivovaru.

adresa:  Česká 7/55, 370 01 České Budějovice

Beeranek  11°  (7)


Jeho barva proti světlu vám připomene sytě žlutou barvu pole ječmene v horkém  srpnovém dnu. Kde v čechách vyroste ječmen pro náš slad určuje  vždy aktuální kvalita nabídky. Za plnou vůní 11° Beeranka, však vždy hledejte jen nejlepší žatecký poloraný červeňák. Pro nás jednoznačná volba. Svěží pitelné pivo, které bude chutnat celý večer, aniž by Vám následující ráno „nechutnalo“.

Beeranek  13°  (7.5)

Jantarová barva a plná chuť s lehkým medovým nádechem jsou hlavními charakteristikami našeho stálého speciálu.
Jeho chuť je však mnohem komplikovanější a odráží se v ní celá skladba použitých ingrediencí. K výrobě vždy používame více než 13% zkvasitelného extraktu.


fotogalerie

Pivovar Hulvát

Pivovar Hulvát Truskovice funguje od 4. 9. 2018.
Jeden býval ještě před rokem účetním, druhý stále pěstuje plodiny a chová na farmě zvířata. Bratři Petr a Jan Záhorkovi si několik let pohrávali s myšlenkou založit v Truskovicích nedaleko Vodňan na Strakonicku minipivovar. Až nedávno se rozhodli pro razantní krok. Petr začínal pivo vařit doma v hrnci už někdy před osmi lety a předloni jsme to poprvé zkusili ve větších nádržích. Známým a kamarádům moc chutnalo, takže jsme se rozhodli do toho jít po hlavě a založit v Truskovicích pivovar Hulvát,“ říká 51letý Jan Záhorka. Jeho o šest let mladší bratr tak musel opustit své zaměstnání, aby mohl být sládkem na plný úvazek. Svého kroku ale rozhodně litovat nemusí. Tak trochu jsem si splnil svůj sen. Navíc vidím, že jsme se vydali správnou cestou. Pivo ve velkém vaříme sotva devět měsíců, ale už jsme s Hulvátem získali pár ocenění,“ líčí Petr Záhorka, který aktuálně připravuje šest druhů piva. Naposledy dostala cenu naše jedenáctka v soutěži o Regionální potravinu ve smíšené kategorii alko a nealko nápojů a nedávno jsme uspěli i v soutěži Chutná hezky. Jihočesky. Ale našich piv si všímají i jinde, před týdnem jsme skončili třetí na Borovanských slavnostech minipivovarů,“ chlubí se úspěchy mladší z bratrů. Kromě světlé jedenáctky nabízejí také deseti-, dvanácti-, třináctistupňové pivo, polotmavou jedenáctku a vídeňský ležák.
Cesta k vybudování rodinného podniku byla poměrně rychlá. Konečné rozhodnutí padlo před dvěma lety a teprve před rokem a půl se začala část chátrajícího statku měnit na moderní minipivovar. Bratři pojmenovali své pivo Hulvát, protože je to podle nich výrazné slovo, které si lidé dobře zapamatují. Původně měl statek náš děda, který ho koupil od Schwarzenbergů. Přímo v místě, kde se pivo vaří, přebývali podruzi starající se o dobytek. V místnosti s pivními tanky pak byla maštal,“ vypráví Petr Záhorka. K výrobě piva jim pomáhají také solární kolektory a při jeho chlazení se využívá odpadního tepla. Díky tomu jsme aspoň trochu energeticky soběstační. Dohromady nás zařízení pivovaru i s technologií stálo pět a půl milionu korun. Mohl jsem však jako zemědělec žádat o dotaci, která pokryla asi 40 procent všech nákladů. Už se nám to všechno začíná pomalu vracet,“ podotýká Jan Záhorka, jenž má na starosti zásobování a distribuci. S úspěchem však také roste poptávka, a tak se oba bratři rozhodli rozšířit kapacity pivovaru. Pivo v jejich tancích zraje celý měsíc, což by při jeho letní vyšší spotřebě mohlo omezit produkci. Už v zimě nás jiní sládkové před tím varovali, takže vezmeme kus statku prasatům a místo nich tam postavíme tanky pro deset tisíc litrů piva,“ vysvětluje starší z bratrů s tím, že jsou denně schopni uvařit dva tisíce litrů alkoholického nápoje. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. Oba jsou si však moc dobře vědomi, co za úspěchem stojí. „Snažíme se používat lokální nebo alespoň české suroviny. Slad nakupujeme v Táboře, chmel máme ze Žatce a vodu si bereme přímo z vrtů v Truskovicích,“ jmenuje Petr Záhorka. „Důležité je také dodržovat všechny postupy a čistotu při výrobě. Ta dělá až sedmdesát procent výsledku. A samozřejmě to chce mít dobrého sládka,“ doplňuje ho Jan.  Bratři Záhorkovi mají také pravděpodobně vazby na jednoho významného pozdně středověkého myslitele. „Podle historika Františka Bartoše je jím údajně Petr Chelčický, který na Vodňansku v 15. století působil. Nevím sice, jestli to má přímo vliv na to, jak vaříme pivo, ale určitě mám blízko k jeho myšlení. Možná na tom, že je to náš předek, opravdu něco bude,“ přemítá Petr Záhorka.  

adresa:  Truskovice 32, 389 01 Truskovice





Hulvát 11°  (8)


Spodně kvašené jihočeské pivo vařené pouze z truskovické vody, jihočeského sladu a žateckého chmele. Pivo je vyráběno tradičním způsobem s otevřenou spilkou a důrazem na dodržování potřebné doby ležení.

Hulvát 18°  (7.5)


Baltický porter uvařený společně se sládkem Opitým vlkom chutnal (karamel, oříšky, čokoláda...)

Hulvát 10°  (6.5)


Světlé pivko, které se dá bumbat, ovšem na mě až moc sladké...
EPM/Obj:10.3° / 4%Hořkost:30 IBU
Složení: voda (truskovická), slad (český, mnichovský), chmel (Žatecký poloraný červeňák, Premiant)
Plnění:PET 1.5l / KEG 30l,50l






fotogalerie

Pivovar Čížová

 
Pivovar Čížová je umístěn v objektu čížovského zámku, kde se pivo vařilo už po roce 1629. Přestavbu budovy z tvrze do podoby venkovského zámku s pivovarem a sladovnou v tu dobu ukončil Jan Deym. Císařský rada, přísedící nejvyššího soudu a po všech stránkách schopný muž. Byla to doba rozkvětu.   ​  Později však prosperitu pivovaru převálcoval čas a i celý čížovský zámek dosti zchátral. Naštěstí se obec v čele se starostou p. Korejsem rozhodla začít s opravou této významné památky.  ​  Štěstím pro urychlení návratu života na zámek bylo setkání pana starosty se skupinou pěti lidí, zakladatelů společnosti Pivovar Čížová. Tito nadšenci hledali místo, kde by mohli postavit pivovar a vařit pivo. Slovo dalo slovo a od obce Čížové si dlouhodobě pronajali západní křídlo zámku a tak se ve vzájemné spolupráci podařilo vrátit pivovar domů.  ​  V tomto objektu probíhá stavební rekonstrukce a instalace technologického vybavení od domácího dodavatele. Roční výstav pivovaru bude dosahovat až 3000 hl.  ​  Společnost Pivovar Čížová již v současnosti prodává pivo českého plzeňského typu. Pivo se plní do KEG sudů o objemu 15 l, 20l, 30l a 50 l, v nabídce jsou i 1,5 l PET lahve.   ​  Jedná se o výčepní světlou 10° PEPA, světlý ležák 11° JOSEF, světlý ležák 12° OLAF, tmavý 13° JIRKA a i řezaný polotmavý ležák 11° JURA. To je začátek nové historie čížovského pivovaru. Pivo se vaří z několika druhů sladovnického ječmene, chmele ze žatecké oblasti a čížovské vody. Pivo se nefiltruje a nepasterizuje, jelikož naším hlavním cílem je zachovat co nejpřirozenější charakter piva.
Sládek:
Spolumajitelem společnosti Pivovar Čížová je i sládek, pan Martin Hrubeš, absolvent SPŠPT v Praze.  ​  Sládek s tuzemskou i zahraniční zkušeností, který miluje vařit pivo tak, jak se má. To znamená bez používání jakýchkoliv náhražek pro chuť a vůni. V Čechách pomáhal stavět a vařil např. Bítovský pivovar Tesák, Vzájemný pivovar Kytín, Pivovar Prachatice, Pivovar Studánky, pivovar U Tomana, pivovar Glokner a rozbíhal také pivovar Černý orel Kroměříž. Pracoval v Budějovickém Budvaru i v Plzeňském Prazdroji.  ​  Poskytuje konzultace i v zahraničí. Vařil pivo v Melbourne, Astaně, Jerevanu, Tbilisi, Krasnojarsku, Novorosijsku nebo Volgogradu. Hlavně ve větších pivovarech. Odtud si přivezl spoustu zkušeností, které se v Čechách jen obtížně získávají.

adresa: 398 31 Čížová




Pepa 10°  (8.5)


Světlé výčepní pivo velmi lehkého rázu. Vyrovnaná sladová chuť s jemnou hořkostí, která pomalu nastupuje s přibývajícími doušky. Ideální mok, bez kterého nelze udělat krok.  ​

Olaf 12°  (8.5)


Světlé spodně kvašené pivo plzeňského typu. Olaf je vyzrálý ležák, ve kterém se projevuje vyváženost mezi sladovostí a chmelovou hořkostí. Plná chuť a příjemná hořkost, která doznívá ještě dlouho po napití. Vaříme pečlivě, kvasíme studeně a zrajeme dlouho.

Jirka 13°  (7)


Tmavé pivo, spodně kvašené, typ porter. A stejně jako porter, čili posel, který nosí dobré zprávy, i náš porter přinese plnou chuť sladu a hlavně příjemnou hořkost. Kávové tóny, melasa a chmel, to jsou hlavní chuťové prvky tohoto piva.

fotogalerie 

čtvrtek 13. února 2020

Pivovar Prokopák

 
Náš pivovar se nachází v srdci malebného Prokopského údolí, v objektu bývalé prvorepublikové tančírny s hospodou. Atmosféra této lokality je naprosto jedinečná a byla stěžejní i pro stvoření našeho projektu. Konečným výsledkem je unikátní minipivovar s rodinnou atmosférou, který odkazuje na zlatou éru českého národa. A co může být víc české, než pivo…  Najdete u nás kvalitní a tradiční české pokrmy, které jsou vařeny ze surovin od místních zemědělců a řezníků (možnost uvést nějakýho známýho dodavatele). Pivovar v podobném duchu čerpá suroviny od českých dodavatelů jako například slad z (jméno sladovny) humnové sladovny. Nabízíme Vám poctivé a tradiční české ležáky spolu s pivními speciály, které u nás také budete moci ochutnat nebo si je odnést domů, ať už ve skleněných lahvích nebo v sudech.  Historie Prokopského údolí  Pivovar se nachází v obci Klukovice, které se rozkládají na jižním úbočí Prokopského údolí.  Ve středověku představovalo Prokopské údolí pouze hluboký les daleko za malou Prahou. Občas zde pobýval v dřevěné pustevně nějaký mnich, ale prostí měšťané o toto místo nejevili žádný zájem. O několik století později se situace zásadně změnila. Po bitvě na Bílé hoře církev využila zdejší legendu o svatém Prokopovi pro pořádání poutí a chtěla tak znovu popularizovat katolictví v řadách tehdy protestantských Pražanů.  Další velkou změnou byla pro Prokopské údolí průmyslová revoluce. Většina zdejších vápencových skal posloužila k výstavbě domů např. na Královských Vinohradech. Pro rychlejší dopravu materiálu byla vybudována železnice, kvůli které bylo údolí překlenuto dvěma viadukty, kterým se dnes říká Pražský Semmering.  Během druhé světové války zde operovala odbojová skupina Věrný pes, v jejíchž řadách bojoval i farář kostela sv. Prokopa. Ten posloužil jako sklad zbraní a munice. Postupující intenzivní těžba vápence a odlámání skály v těsné blízkosti kostela narušilo jeho statiku natolik, že byl 26.5.1966 zbourán. Vzhledem k tomu, že se v těsné blízkosti nacházel (a dosud nachází) utajovaný vojenský objekt, mohl být kostelík odstraněn i proto, že se jevil jako vhodný orientační bod možného leteckého útoku. Po tomto kostelíku nese název i toto údolí, kterému se od té doby neřekne jinak, než Prokopské údolí.  I přes obrovský rozmach průmyslu se v údolí (i kolem Klukovického hostince) začala rozvíjet turistika. Na výpravy sem putovaly hlavně skautské i sokolské oddíly a jako mladý skaut toto místo navštívil i Jaroslav Foglar.  V současnosti zažívá Prokopské a Dalejské údolí výraznou rekultivaci a devastující zásahy průmyslu již nejsou v krajině skoro znát. Toto malebné zákoutí Prahy není jen domovem mnoha druhů zvířat i rostlin, ale také jedním z turisticky nejnavštěvovanějších míst. Historie budovy pivovaru  Pivovar se nachází v unikátní budově bývalého hostince U Kosů, jehož první část byla postavena podnikavým panem Kosem v roce 1909. V roce 1926 se dostavěl taneční sál, kde se konaly pravidelné prvorepublikové taneční večery se živými kapelami a divadelní představení.  Sláva klukovických tančíren skončila začátkem druhé světové války, kdy měla v Prokopském údolí vzniknout podzemní zbrojovka. Budova hostince byla pro účely ubytování dělníků zabrána německou armádou. S nástupem komunistického režimu již k obnově tradice hostince s tančírnou nedošlo. Budova dále posloužila např.jako obchod s potravinami nebo sklad švadlenky, přičemž rodina Kosů zde setrvale pobývala. Po revoluci sloužila tančírna jako truhlářská dílna.  Tento zajímavý objekt se nám podařilo objevit v roce 2017, kdy jsme se také rozhodli vrátit mu jeho původní účel hostince, kde namísto tanečního sálu vznikl minipivovar. Slavnostní otevření proběhlo 8/2 2020.

adresa: Do Klukovic 305, Praha 5 Klukovice

Kluk 10°  (7)


Výčepní světlé pivo 10% – Pivo se vaří klasickou detokční metodou na dva rmuty. Základem je plzeňský a mnichovský slad. Používáme chmely Premiant a Harmonie. Výsledkem je střední hořkost a světlejší barva.

Tatin 12°  (7.5)


Světlý ležák 12% – Pivo se vaří klasickou detokční metodou na dva rmuty. Základem je plzeňský a mnichovský slad. Používáme chmely Premiant a Žatecký poloraný červeňák. Výsledkem je vyšší hořkost a zlatavá barva.

Milostpaní 12°  (6.5)


Svrchně kvašený speciál ALE, jehož složení a stupňovitost se bude častěji pozměňovat. V současné době používáme chuťově zajímavý novozélandský chmel WAKATU.

Paňmáma 12°  (7)


Polotmavý ležák 12% – Pivo se vaří klasickou detokční metodou, ale pouze na jeden rmut. Základem je plzeňský, mnichovský a karamelový slad. Používáme chmely Premiant, Žatecký poloraný červeňák a Harmonie. Výsledkem je nižší hořkost a jantarová barva.

Strýc 14°  (8)


IPA 14% – Svrchně kvašený speciál IPA, jehož složení a stupňovitost se bude častěji pozměňovat. V současné době používáme aromatické australské chmely Enigma a Victoria’s Secret.
 
Holka 10°  (6)
 
 
Svrchně kvašený speciál ALE, v současné době používáme chuťově zajímavé novozélandské chmely WAKATU a KOHATU.
 
Děvenka 13°  (7.5)
 

NEIPA 13% — svrchně kvašené, 2x za studena chmelené pivo New England IPA. Jeho základ tvoří aromatický novozélandský chmel Pacific Gem a australský chmel Enigma. Výsledkem je svěží pivo, kde si každý najde svou chuť oblíbeného ovoce. 
 
Velikonoce 13°  (8)
 

Sváteční ležák 13% – pivo se vařilo poprvé dekokční metodou na tři rmuty. Základem je plzeňský a mnichovský slad. Použili jsme chmely Premiant a experimentální chmel Blues.