Pivovar Beeranek

 Beeranek – spojením mého jména a překladu názvu cíle mého podnikatelského zaměru vznikl unikátní název pro značku piva. Beeranek od Beránka. Bar Singer pub byl otevřen již v roce 1996 a po několika rekonstrukcích byl rozšířen postupně o hostel (2012) a následně i minipivovar BEERANEK (14/12/2013). Projekt minipivovaru byl ušit zcela na míru objektu, ve kterém sídlíme a tak naše varna, spilka i chlazení doslova prorůstá celým objektem.
Zdá se vám toto spojení divné? Možná ano, ale v době kdy můžete mít vše co chcete, kromě čistého ovzduší, demokracie v Číně a benzínu za 25 Kč, je možné si zadat i stavbu pivovaru na míru. V době kdy jsem se rozhodoval pro stavbu pivovaru ve svém baru, bylo v místě varny piva „V.I.P. separé“ pro stálé hosty a přátele. Vzniklo tedy dilema, zda se takto připravit o žádané místo pro hosty v baru. Nicméně dříve byla v tomto prostoru kuchyň (v době její největší slávy jsme prodávali až 70 jídel denně). S otevíráním nových a nových restaurací v centru, úzce zaměřených na různé typy gastronomie,ztrácela kuchyň postavená pouze na minutkách na významu a v centru pozornosti byl bar irského pubu. Posledního, kde se v jižních čechách točil Guinness. Následné zavedení předpisů EU znemožnilo další provozovaní kuchyně na takto malém prostoru a tak vzniklo zmíněné separé. Nostalgicky jsem si vzpomněl na den jeho otevření, kdy jsem musel konstatovat, že 30 lidí v prostoru dimenzovaném pro 8 hostů, utratilo jen za Hot Shoty víc, než vydělala kuchyně za celý poslední měsíc její existence. Život je změna a pivovar dostal zelenou.
Už během přípravy projektu jsem se seznámil s Petrem Dvořákem, naším sládkem, a jeho letité zkušenosti byly nedocenitelné a usnadnily mi mnohá rozhodnutí. Přes 20 let praxe prostě nemůžete dohnat za rok či dva. Náš vkus na piva je stejný. Máme rádi lehké pitelné, skoro bych řekl letní, ležáky. Piva s plnou chutí, medovou barvou, vyráběná z nejlepších dostupných surovin a skvělou vlastností navíc. I po „6 kouscích“ budete schopni všechny tyto jeho vlastnosti ocenit. Nejsme tu na honu procent, chceme vyrábět poctivá a chutná piva s nezaměnitelnou chutí.
Příprava celého projektu stavby pivovaru nebyla jednoduchá. Jedná se totiž možná o, co do prostoru, nejmenší varnu piva v Čechách. Jen zařizování všech povolení mi zabralo více jak půl roku. Sama výroba varny piva na zakázku  se protáhla na několik měsíců.  Tomu všemu ovšem předcházelo nepředstavitelné množství přípravných stavebních prací.
Stavební práce zabraly stovky hodin v průběhu více jak jednoho roku. Stavbě pivovaru předcházela logicky i rekonstrukce našeho baru. Vše začalo v lednu 2013 rekontrukcí sociálního zařízení (po 16 letech došlo k prohození dámských a pánských záchodů – a dodnes někteří v pozdějších hodinách bloudí), úpravami kanalizace, obložením stěn atd atd a to vše bez nutnosti na jedniný den uzavřít provoz baru. Celá akce pak vyvrcholila průrazem pro odvod mladiny z varny v baru, do spilky v přední části objektu. Místy jsme museli odstraňovat opatrně i kameny o velikosti 80×30 cm. Budování pivovaru budeme na webu určitě ještě věnovat prostor v několika samotných kapitolách.
Prostor vyhrazený varně piva není velký a museli jsme zde tedy hodně improvizovat. Na míru byla vyrobena atypická varna s úzkými varnými nádobami o objemu 5 hl. Spilka je s varnou propojena hadicí vedoucí uvnitř trubky o průměru 10, kterou odvádíme po vaření mladinu, schlazenou pomocí dvoustupňového deskového chladiče ze 100°C, na zákvasnou teplotu 10°C. S místem jsem při stavbě pivovaru museli zacházet „jako se solí“, neboť ho skutečně nebylo na zbyt. I k tomuto se v budoucnu určitě ještě vrátíme v některé z kapitol o pivovaru.

adresa:  Česká 7/55, 370 01 České Budějovice

Beeranek  11°  (7)

Jeho barva proti světlu vám připomene sytě žlutou barvu pole ječmene v horkém  srpnovém dnu. Kde v čechách vyroste ječmen pro náš slad určuje  vždy aktuální kvalita nabídky. Za plnou vůní 11° Beeranka, však vždy hledejte jen nejlepší žatecký poloraný červeňák. Pro nás jednoznačná volba. Svěží pitelné pivo, které bude chutnat celý večer, aniž by Vám následující ráno „nechutnalo“.

Beeranek  13°  (7.5)

Jantarová barva a plná chuť s lehkým medovým nádechem jsou hlavními charakteristikami našeho stálého speciálu.
Jeho chuť je však mnohem komplikovanější a odráží se v ní celá skladba použitých ingrediencí. K výrobě vždy používame více než 13% zkvasitelného extraktu.


fotogalerie

Pivovar Hulvát

Pivovar Hulvát Truskovice funguje od 4. 9. 2018.
Jeden býval ještě před rokem účetním, druhý stále pěstuje plodiny a chová na farmě zvířata. Bratři Petr a Jan Záhorkovi si několik let pohrávali s myšlenkou založit v Truskovicích nedaleko Vodňan na Strakonicku minipivovar. Až nedávno se rozhodli pro razantní krok. Petr začínal pivo vařit doma v hrnci už někdy před osmi lety a předloni jsme to poprvé zkusili ve větších nádržích. Známým a kamarádům moc chutnalo, takže jsme se rozhodli do toho jít po hlavě a založit v Truskovicích pivovar Hulvát,“ říká 51letý Jan Záhorka. Jeho o šest let mladší bratr tak musel opustit své zaměstnání, aby mohl být sládkem na plný úvazek. Svého kroku ale rozhodně litovat nemusí. Tak trochu jsem si splnil svůj sen. Navíc vidím, že jsme se vydali správnou cestou. Pivo ve velkém vaříme sotva devět měsíců, ale už jsme s Hulvátem získali pár ocenění,“ líčí Petr Záhorka, který aktuálně připravuje šest druhů piva. Naposledy dostala cenu naše jedenáctka v soutěži o Regionální potravinu ve smíšené kategorii alko a nealko nápojů a nedávno jsme uspěli i v soutěži Chutná hezky. Jihočesky. Ale našich piv si všímají i jinde, před týdnem jsme skončili třetí na Borovanských slavnostech minipivovarů,“ chlubí se úspěchy mladší z bratrů. Kromě světlé jedenáctky nabízejí také deseti-, dvanácti-, třináctistupňové pivo, polotmavou jedenáctku a vídeňský ležák.
Cesta k vybudování rodinného podniku byla poměrně rychlá. Konečné rozhodnutí padlo před dvěma lety a teprve před rokem a půl se začala část chátrajícího statku měnit na moderní minipivovar. Bratři pojmenovali své pivo Hulvát, protože je to podle nich výrazné slovo, které si lidé dobře zapamatují. Původně měl statek náš děda, který ho koupil od Schwarzenbergů. Přímo v místě, kde se pivo vaří, přebývali podruzi starající se o dobytek. V místnosti s pivními tanky pak byla maštal,“ vypráví Petr Záhorka. K výrobě piva jim pomáhají také solární kolektory a při jeho chlazení se využívá odpadního tepla. Díky tomu jsme aspoň trochu energeticky soběstační. Dohromady nás zařízení pivovaru i s technologií stálo pět a půl milionu korun. Mohl jsem však jako zemědělec žádat o dotaci, která pokryla asi 40 procent všech nákladů. Už se nám to všechno začíná pomalu vracet,“ podotýká Jan Záhorka, jenž má na starosti zásobování a distribuci. S úspěchem však také roste poptávka, a tak se oba bratři rozhodli rozšířit kapacity pivovaru. Pivo v jejich tancích zraje celý měsíc, což by při jeho letní vyšší spotřebě mohlo omezit produkci. Už v zimě nás jiní sládkové před tím varovali, takže vezmeme kus statku prasatům a místo nich tam postavíme tanky pro deset tisíc litrů piva,“ vysvětluje starší z bratrů s tím, že jsou denně schopni uvařit dva tisíce litrů alkoholického nápoje. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. Oba jsou si však moc dobře vědomi, co za úspěchem stojí. „Snažíme se používat lokální nebo alespoň české suroviny. Slad nakupujeme v Táboře, chmel máme ze Žatce a vodu si bereme přímo z vrtů v Truskovicích,“ jmenuje Petr Záhorka. „Důležité je také dodržovat všechny postupy a čistotu při výrobě. Ta dělá až sedmdesát procent výsledku. A samozřejmě to chce mít dobrého sládka,“ doplňuje ho Jan.  Bratři Záhorkovi mají také pravděpodobně vazby na jednoho významného pozdně středověkého myslitele. „Podle historika Františka Bartoše je jím údajně Petr Chelčický, který na Vodňansku v 15. století působil. Nevím sice, jestli to má přímo vliv na to, jak vaříme pivo, ale určitě mám blízko k jeho myšlení. Možná na tom, že je to náš předek, opravdu něco bude,“ přemítá Petr Záhorka.  

adresa:  Truskovice 32, 389 01 Truskovice

Hulvát 11°  (8)

Spodně kvašené jihočeské pivo vařené pouze z truskovické vody, jihočeského sladu a žateckého chmele. Pivo je vyráběno tradičním způsobem s otevřenou spilkou a důrazem na dodržování potřebné doby ležení.

Hulvát 18°  (7.5)

Baltický porter uvařený společně se sládkem Opitým vlkom chutnal (karamel, oříšky, čokoláda...)

Hulvát 10°  (6.5)

Světlé pivko, které se dá bumbat, ovšem na mě až moc sladké...
EPM/Obj:10.3° / 4%Hořkost:30 IBU
Složení: voda (truskovická), slad (český, mnichovský), chmel (Žatecký poloraný červeňák, Premiant)
Plnění:PET 1.5l / KEG 30l,50l






fotogalerie

Pivovar Čížová

 

Pivovar Čížová je umístěn v objektu čížovského zámku, kde se pivo vařilo už po roce 1629. Přestavbu budovy z tvrze do podoby venkovského zámku s pivovarem a sladovnou v tu dobu ukončil Jan Deym. Císařský rada, přísedící nejvyššího soudu a po všech stránkách schopný muž. Byla to doba rozkvětu.   ​  Později však prosperitu pivovaru převálcoval čas a i celý čížovský zámek dosti zchátral. Naštěstí se obec v čele se starostou p. Korejsem rozhodla začít s opravou této významné památky.  ​  Štěstím pro urychlení návratu života na zámek bylo setkání pana starosty se skupinou pěti lidí, zakladatelů společnosti Pivovar Čížová. Tito nadšenci hledali místo, kde by mohli postavit pivovar a vařit pivo. Slovo dalo slovo a od obce Čížové si dlouhodobě pronajali západní křídlo zámku a tak se ve vzájemné spolupráci podařilo vrátit pivovar domů.  ​  V tomto objektu probíhá stavební rekonstrukce a instalace technologického vybavení od domácího dodavatele. Roční výstav pivovaru bude dosahovat až 3000 hl.  ​  Společnost Pivovar Čížová již v současnosti prodává pivo českého plzeňského typu. Pivo se plní do KEG sudů o objemu 15 l, 20l, 30l a 50 l, v nabídce jsou i 1,5 l PET lahve.   ​  Jedná se o výčepní světlou 10° PEPA, světlý ležák 11° JOSEF, světlý ležák 12° OLAF, tmavý 13° JIRKA a i řezaný polotmavý ležák 11° JURA. To je začátek nové historie čížovského pivovaru. Pivo se vaří z několika druhů sladovnického ječmene, chmele ze žatecké oblasti a čížovské vody. Pivo se nefiltruje a nepasterizuje, jelikož naším hlavním cílem je zachovat co nejpřirozenější charakter piva.
Sládek:
Spolumajitelem společnosti Pivovar Čížová je i sládek, pan Martin Hrubeš, absolvent SPŠPT v Praze.  ​  Sládek s tuzemskou i zahraniční zkušeností, který miluje vařit pivo tak, jak se má. To znamená bez používání jakýchkoliv náhražek pro chuť a vůni. V Čechách pomáhal stavět a vařil např. Bítovský pivovar Tesák, Vzájemný pivovar Kytín, Pivovar Prachatice, Pivovar Studánky, pivovar U Tomana, pivovar Glokner a rozbíhal také pivovar Černý orel Kroměříž. Pracoval v Budějovickém Budvaru i v Plzeňském Prazdroji.  ​  Poskytuje konzultace i v zahraničí. Vařil pivo v Melbourne, Astaně, Jerevanu, Tbilisi, Krasnojarsku, Novorosijsku nebo Volgogradu. Hlavně ve větších pivovarech. Odtud si přivezl spoustu zkušeností, které se v Čechách jen obtížně získávají.

adresa: 398 31 Čížová

Pepa 10°  (8.5)

Světlé výčepní pivo velmi lehkého rázu. Vyrovnaná sladová chuť s jemnou hořkostí, která pomalu nastupuje s přibývajícími doušky. Ideální mok, bez kterého nelze udělat krok.  ​

Olaf 12°  (8.5)

Světlé spodně kvašené pivo plzeňského typu. Olaf je vyzrálý ležák, ve kterém se projevuje vyváženost mezi sladovostí a chmelovou hořkostí. Plná chuť a příjemná hořkost, která doznívá ještě dlouho po napití. Vaříme pečlivě, kvasíme studeně a zrajeme dlouho.

Jirka 13°  (7)

Tmavé pivo, spodně kvašené, typ porter. A stejně jako porter, čili posel, který nosí dobré zprávy, i náš porter přinese plnou chuť sladu a hlavně příjemnou hořkost. Kávové tóny, melasa a chmel, to jsou hlavní chuťové prvky tohoto piva.

fotogalerie 

Pivovar Prokopák

 

Náš pivovar se nachází v srdci malebného Prokopského údolí, v objektu bývalé prvorepublikové tančírny s hospodou. Atmosféra této lokality je naprosto jedinečná a byla stěžejní i pro stvoření našeho projektu. Konečným výsledkem je unikátní minipivovar s rodinnou atmosférou, který odkazuje na zlatou éru českého národa. A co může být víc české, než pivo…  Najdete u nás kvalitní a tradiční české pokrmy, které jsou vařeny ze surovin od místních zemědělců a řezníků (možnost uvést nějakýho známýho dodavatele). Pivovar v podobném duchu čerpá suroviny od českých dodavatelů jako například slad z (jméno sladovny) humnové sladovny. Nabízíme Vám poctivé a tradiční české ležáky spolu s pivními speciály, které u nás také budete moci ochutnat nebo si je odnést domů, ať už ve skleněných lahvích nebo v sudech.  Historie Prokopského údolí  Pivovar se nachází v obci Klukovice, které se rozkládají na jižním úbočí Prokopského údolí.  Ve středověku představovalo Prokopské údolí pouze hluboký les daleko za malou Prahou. Občas zde pobýval v dřevěné pustevně nějaký mnich, ale prostí měšťané o toto místo nejevili žádný zájem. O několik století později se situace zásadně změnila. Po bitvě na Bílé hoře církev využila zdejší legendu o svatém Prokopovi pro pořádání poutí a chtěla tak znovu popularizovat katolictví v řadách tehdy protestantských Pražanů.  Další velkou změnou byla pro Prokopské údolí průmyslová revoluce. Většina zdejších vápencových skal posloužila k výstavbě domů např. na Královských Vinohradech. Pro rychlejší dopravu materiálu byla vybudována železnice, kvůli které bylo údolí překlenuto dvěma viadukty, kterým se dnes říká Pražský Semmering.  Během druhé světové války zde operovala odbojová skupina Věrný pes, v jejíchž řadách bojoval i farář kostela sv. Prokopa. Ten posloužil jako sklad zbraní a munice. Postupující intenzivní těžba vápence a odlámání skály v těsné blízkosti kostela narušilo jeho statiku natolik, že byl 26.5.1966 zbourán. Vzhledem k tomu, že se v těsné blízkosti nacházel (a dosud nachází) utajovaný vojenský objekt, mohl být kostelík odstraněn i proto, že se jevil jako vhodný orientační bod možného leteckého útoku. Po tomto kostelíku nese název i toto údolí, kterému se od té doby neřekne jinak, než Prokopské údolí.  I přes obrovský rozmach průmyslu se v údolí (i kolem Klukovického hostince) začala rozvíjet turistika. Na výpravy sem putovaly hlavně skautské i sokolské oddíly a jako mladý skaut toto místo navštívil i Jaroslav Foglar.  V současnosti zažívá Prokopské a Dalejské údolí výraznou rekultivaci a devastující zásahy průmyslu již nejsou v krajině skoro znát. Toto malebné zákoutí Prahy není jen domovem mnoha druhů zvířat i rostlin, ale také jedním z turisticky nejnavštěvovanějších míst. Historie budovy pivovaru  Pivovar se nachází v unikátní budově bývalého hostince U Kosů, jehož první část byla postavena podnikavým panem Kosem v roce 1909. V roce 1926 se dostavěl taneční sál, kde se konaly pravidelné prvorepublikové taneční večery se živými kapelami a divadelní představení.  Sláva klukovických tančíren skončila začátkem druhé světové války, kdy měla v Prokopském údolí vzniknout podzemní zbrojovka. Budova hostince byla pro účely ubytování dělníků zabrána německou armádou. S nástupem komunistického režimu již k obnově tradice hostince s tančírnou nedošlo. Budova dále posloužila např.jako obchod s potravinami nebo sklad švadlenky, přičemž rodina Kosů zde setrvale pobývala. Po revoluci sloužila tančírna jako truhlářská dílna.  Tento zajímavý objekt se nám podařilo objevit v roce 2017, kdy jsme se také rozhodli vrátit mu jeho původní účel hostince, kde namísto tanečního sálu vznikl minipivovar. Slavnostní otevření proběhlo 8/2 2020.

adresa: Do Klukovic 305, Praha 5 Klukovice

Kluk 10°  (7)

Výčepní světlé pivo 10% – Pivo se vaří klasickou detokční metodou na dva rmuty. Základem je plzeňský a mnichovský slad. Používáme chmely Premiant a Harmonie. Výsledkem je střední hořkost a světlejší barva.

Tatin 12°  (7.5)

Světlý ležák 12% – Pivo se vaří klasickou detokční metodou na dva rmuty. Základem je plzeňský a mnichovský slad. Používáme chmely Premiant a Žatecký poloraný červeňák. Výsledkem je vyšší hořkost a zlatavá barva.

Milostpaní 12°  (6.5)

Svrchně kvašený speciál ALE, jehož složení a stupňovitost se bude častěji pozměňovat. V současné době používáme chuťově zajímavý novozélandský chmel WAKATU.

Paňmáma 12°  (7)

Polotmavý ležák 12% – Pivo se vaří klasickou detokční metodou, ale pouze na jeden rmut. Základem je plzeňský, mnichovský a karamelový slad. Používáme chmely Premiant, Žatecký poloraný červeňák a Harmonie. Výsledkem je nižší hořkost a jantarová barva.

Strýc 14°  (8)

IPA 14% – Svrchně kvašený speciál IPA, jehož složení a stupňovitost se bude častěji pozměňovat. V současné době používáme aromatické australské chmely Enigma a Victoria’s Secret.

 

Holka 10°  (6)

 

 

Svrchně kvašený speciál ALE, v současné době používáme chuťově zajímavé novozélandské chmely WAKATU a KOHATU.

 

Děvenka 13°  (7.5)

 

NEIPA 13% — svrchně kvašené, 2x za studena chmelené pivo New England IPA. Jeho základ tvoří aromatický novozélandský chmel Pacific Gem a australský chmel Enigma. Výsledkem je svěží pivo, kde si každý najde svou chuť oblíbeného ovoce. 

 

Velikonoce 13°  (8)

 

Sváteční ležák 13% – pivo se vařilo poprvé dekokční metodou na tři rmuty. Základem je plzeňský a mnichovský slad. Použili jsme chmely Premiant a experimentální chmel Blues. 

!turistika!

!turistika!

 

!turistika! 

fotogalerie

Pivovar Kunratice

Historie je zamotaná a hodně barvitá.Vždycky se tady něco vyrábělo. Začalo to továrnou na marmeládu, ta vydržela i německou správu. Po válce byl majetek zkonfiskován a na místě továrny se začala barvit kůže. Za tři roky došlo opět k zabavení státem a vznikl zde závod KARA, který činil a barvil kožešiny.
Pak tu byl národní podnik Mira, údržbářský závod a sklad šicích strojů pro pletařský průmysl. Po roce 1989 byla továrna navrácena rodině Holických, která ji pronajala zámečnické a pasířské firmě Kovoateliér. V roce 1997 majitelé objekt prodali současným vlastníkům, kteří zde se společností REVYKO i nadále provozují zámečnickou a pasířskou výrobu.
První záznam o vaření piva je datován 1578, záznam panského písaře z 18. století uvádí, že se "vaří asi 30 várek po dvanácti sudech". Poslední pivo bylo ve Weidenheimově pivovaru v Kunraticích uvařeno v bývalém statku, nyní Tvrzi Kunratice, v roce 1901. Pak však pivovar zanikl.
Pivovar Kunratice stojí nedaleko tvrze, kde se pivo vařilo až do roku 1901. Tradice se oživuje v nově zrekonstruované budově na křižovatce ulic Vídeňská a Na Betáni. V pivovaru nenajdete vlastní restauraci, ale na nádvoří se občas pořádají ochutnávky piv, což je také velice příjemné. Maskot pivovaru je muflon, stádo volně žijících muflonů je kousek od nás u Kunratického lesa. Zamilovali jsme si je tak, že jsme podle nich pojmenovali naše pivo, říká obchodní zástupce pivovaru Zdeněk Urban.
Kunratické mufloní pivo se navíc čepuje nejen v restauracích v Kunraticích, ale také po celé Praze. Bez problému si ho můžete objednat i přes e-shop.
Obnova kunratického pivovarnictví Jaro 2016 přineslo do Kunratic staronovou tradici, vaření piva. Mini-pivovar Kunratice zahájil výrobu piva Muflon technologiemi spodního i svrchního kvašení. Oblíbený nápoj je dostupný nejen v Kunraticích a okolí, ale také po téměř celé Praze a přilehlém okolí. Letošní výstav by mohl dosáhnout 3000 hl a pokud se bude dařit, lze v budoucnu docílit až 10000 hl ročně, což je maximální kapacita výrobních prostor. Budova minipivovaru na Betáni č. p. 405 je všem velice dobře známa zvenku a mnohým kunratickým obyvatelům i zevnitř. Vždy se zde něco vyrábělo, a tak zde nacházelo obživu několik generací pivovarkunratických obyvatel. Nejinak tomu bude i nyní. V roce 1940 zde firma Janák zřídila továrnu na marmeládu se 120 zaměstnanci. Tu roku 1942 zabrala i s výrobním programem německá správa a přidělila mladému příslušníkovi zbraní SS Herbertu Bőrnerovi. Po ukončení 2. světové války byl německý majetek zkonfiskován. Po válce objekt zakoupil František Holický, který zde zřídil barvírnu kůže. O tři roky později byla továrna zabavena státem. Celou výrobu převzal závod KARA n.p. a od roku 1948 v továrně Trutnov činil a barvil kožešiny národní podnik (n. p.) Kotov. V období 1950-1958 zde n. p. Mira vybudoval údržbářský závod a sklad šicích strojů pro pletařský průmysl, poté n. p. Pleas vyráběl s více než 50 zaměstnanci stroje a zařízení pro pletařský a textilní průmysl. Název Mira se vžil i jako pojem místopisný a tak pokud chcete i dnes staro i novousedlíkům upřesnit nějaké místo na Betáni řekněte, že se nalézá vedle, u, blízko, naproti nebo za Mirou, a je jasno. Po roce 1989 byla továrna navrácena rodině Holických, která ji pronajala zámečnické a pasířské firmě Kovoateliér. V roce 1997 majitelé objekt prodali současným vlastníkům, kteří zde se společností REVYKO i nadále provozují zámečnickou a pasířskou výrobu.  Poslední pivo bylo ve Weidenheimově pivovaru v Kunraticích uvařeno v bývalém statku, nyní Tvrzi Kunratice, roku 1901. Nastupující velkovýroba piva koncem 19. století znamenala pro malovýrobu zánik. Po více než sto letech je tomu ale naopak. Minipivovary vznikají po desítkách a jsou oživením trhu svou rozmanitostí druhů a převážně vysokou kvalitou. Nový pivovar můžeme porovnat s tím bývalým. Roku 1873 vyrobil pivovarpodle oficiální rakousko-uherské statistiky 4800 Eimer piva (1 Eimer, jednotka zavedená na měření objemů piva od roku 1865 odpovídá 60,14 litrů) což je asi 2890 hl. Pivo odebírali šenkýři v Kunraticích, Šeberově, Chodově, dodávalo se také do Vysokého domu na Koňském trhu nebo do hostince U Tří králů na Malé straně. Dnes by tedy patřil mezi minipivovary a když si porovnáte současné záměry Muflona tak zjistíte nápadnou podobu. Neviditelná ruka trhu Adama Smithe funguje i v Kunraticích. Pivo se ale v Kunraticích vařilo i v dobách vzdálenějších. První záznam je datován 1578, záznam panského písaře z 18. století uvádí, že se „vaří asi 30 várek po dvanácti sudech“. Díky pivovarskému manuálu z roku 1817 zase víme, že ročně dostával 18 sudů kunratický farář, 2 sudy učitel, 1,5 sudu kostelník a 1 sud ponocný. Popřejme tedy spolumajiteli panu Petru Hozákovi pěkně po pivovarsku Dej Bůh štěstí a hodně spokojených zákazníků. Sobě zase co nejdříve ochutnávku rozličných Muflonů.
Pivka jsou jinak ochutnány v restauraci Na tý louce zelený a osobně doporučuji Hospůdku u Studánky vše jinak v Kunraticích.

adresa: Vídeňská 405, 148 00 Praha-Kunratice

 Muflon 11°  (7)

Světlý ležák - poctivé pivo vyrobené tradičním českým dvourmutovým postupem ze dvou druhů sladů a dvou druhů chmele. Pivo sytě zlaté barvy se vyznačuje výraznou chmelovou vůní, plnou chutí a pozvolně hořkým dozníváním. Díky svým jedenácti stupňům je vhodné pro každodenní uhašení žízně, ke každému jídlu, stejně jako pro dlouhé posezení s přáteli.
 obsah alkoholu 4.5%.


Muflon Chmel 12°  (6)

Světlý ležák chmelený za studena - dnes moderní studené chmelení používali staří čeští sládci již dávno. Tento postup vytěží z žateckého chmele to pravé. Vzniká tak pivní delikatesa výrazné chmelové vůně s překvapivě příjemnou hořkostí v chuti a s obsahem alkoholu 5%.

Muflon Red Ale 13°  (7)

Je představitelem piv typu ALE oblíbených zejména v anglosaských zemích. Pro zachování čistoty pivního stylu pro jeho výrobu používáme výhradně zámořské chmele, zahraniční slady a originální kvasnice. Část chmele se nepovařuje na varně jako při výrobě českých piv, ale dává se do ležáckých tanků, kde se chmelové aroma a hořkost pomalu uvolňují během dokvašování (tzv. studené chmelení). Tímto postupem se dosahuje intenzivnějšího vjemu hořkosti a chmelového aroma. V chuti zachytíte citrusové tóny, což je důsledek chmelení odrůdou Citra a tóny květinové – chmelení odrůdou Amarillo. Dalšímu zvýraznění chutí napomůžete konzumací ALE teplejší – 12-15°C .
obsah alkoholu 5.4%.

 

Muflon Albín Ale 10.5°  (7)

 

PLNÉ SVRCHNĚ KVAŠENÉ PIVO
NEFILTROVÁNO, NEPASTEROVÁNO
Zákal či sediment jsou součástí výrobku. Uchovávejte v temnu a chladu (0°- 5°C).
Složení: pitná voda, dva druhy ječných sladů, dva druhy upravených chmelů, kvasnice.
 

Muflon Amore Mio 14.5°  (8.5)

 

Speciální světlé svrchně kvašené pivo
NEFILTROVÁNO • NEPASTEROVÁNO
Zákal či sediment jsou součástí výrobku. Uchovávejte v temnu a chladu (0°- 5°C).
Složení: pitná voda, ječné a pšeničný slad, 1 druh americké odrůdy chmele Amarillo, kvasnice.

Být singl je trendy. Být singl vyžaduje odvahu. Použití pouze jedno druh chmele (tzv. singl hop) pro chmelení piv typu ALE je odborníky považováno za známku odvahy. Náš sládek se nebojí ničeho a rozhodl se chmelit pouze americkou odrůdu Amarillo.

Muflon New England IPA 14°  (7.5)

 

Silné svrchně kvašené pivo
NE FILTROVÁNO • NEPASTEROVÁNO

Zákal či sediment jsou součástí výrobku.
Uchovávejte v temnu a chladu (0°- 5°C).
Složení NEW ENGLAND IPA: Pitná voda, speciální ječné slady, pšeničný slad, ovesné vločky, 5 druhů amerických chmelů:
Amarillo, Cascade, Citra, Mosaic, Simcoe, a kvasnice svrchního kvašení.

Pivo tohoto typu se stalo populárním v USA v roce 2011, kdy velmi známý pivovar z Vermontu „The Alchemist“
začal prodávat své lokální pivo „Heady Topper“, které distribuoval po USA.  Od roku 2015 je tento pivní styl vysoce hodnocen nejen na degustačních soutěžích.

MUFLON NEW ENGLAND IPA je ve vůni a v chuti opravdu ušlechtilým koktejlem tropického ovoce a svěžích citrusových tónů. Vyznačuje se také specifickým zákalem. Toho jsme dosáhli svařováním ovesných vloček
a sladů s vyšším obsahem bílkovin.

Muflon Tramvaj 22°  (8)

 

Speciální, svrchně kvašené pivo
NEFILTROVÁNO • NEPASTEROVÁNO
Zákal či sediment jsou součástí výrobku. Uchovávejte v temnu a chladu (0°- 5°C).
složení: Plzeňský slad, pražený ječmen, čokoládová pšenice, chmel Polaris. V pivu je cítit čokoládová chuť s lehkým nádechem  lesních oříšků a vůni čerstvě pražené kávy.

Pivovar Kunratice věnuje výrobě piva Muflon veškerý um a maximální péči.
Budeme rádi, když nám pomůžete a děkujeme za každý názor a informaci o našem pivu Muflon.

Muflon Gose švestkové 10°  (7.5)

 

Složení GOSE – švestkové: Pitná voda, speciální ječné slady, pšeničný slad, český upravený chmel ŽPČ, švestky, himalájská sůl, speciální kvasnice svrchního kvašení     Terka z pivního baru Pult a náš Patrik Rokytka se kamarádí už dlouho. Vypili spolu dost piva na to, aby si řekli, že spolu jedno pivo uvaří. Měsíc se s měsícem sešel a my Vám s radostí představujeme švestkové Gose s himalájskou solí. Recept vymyslela Tereza Pospíšilová, za správné technologické provedení odpovídá Rokytka Patrik .    Dokonalá barva, stabilní pevná pěna a neskutečně svěží vůně tradičního českého ovoce, mluví za vše. Lahodné Gose z čerstvých švestek s himalájskou solí vytváří hravou explozi chutí, která je zábavná i po několika napitích . Pivní styl Gose vznikl v německém městě Goslar v 18. století a dodnes se vaří hlavně v Lipsku. Jde o svrchně kvašené pivo s minimálně 50% podílem pšeničného sladu, díky mléčnému kvašení je pivo nakyslé a pro zvýraznění jeho chuti se přidává sůl a koriandr.

 

 
!turistika! 

 

!turistika! 

 

!turistika! 

fotogalerie

Pivovar Faltus

Historie pivovarnictví v České Třebové Autor textu: Martin Šebela, květen 2012.
 V letošním roce uplyne již dlouhých jednačtyřicet let od zrušení českotřebovského pivovaru, kdysi známého kvalitou piva v širokém okolí.  Je doloženo, že již naši předkové bývali milovníky pěnivého moku a nejinak tomu bylo i v našem městě. Již od pradávna vařili měšťané pivo a domy na náměstí byly obdařeny várečným právem. Pro větší bezpečnost před požárem, jehož hrozba se neustále vznášela nad tehdy vesměs dřevěnými příbytky, se měšťané rozhodli soustředit výrobu piva do obecního pivovaru. Jejich záměr byl schválen zvláštním privilegiem z 2. února 1526 majitele panství Vojtěchem z Pernštejna, jenž právo měšťanů na vybudování obecního pivovaru opětovně potvrdil dne 12. ledna 1529. Pivovar byl zřízen v jednom z měšťanských domů na místě dnešního čp. 11 v Klácelově ulici. Pivovar byl později pronajímán a posléze i prodán do soukromých rukou, takže v městských knihách čteme, že jeho majitelem byl od roku 1570 měšťan s příznačným jménem Jan Sládek. Pro potřebu pivovaru byl pěstován chmel, jak dodnes připomíná název nepříliš vzdálené části města „Chmelnice“. Významná privilegia  Významného privilegia se dostal Třebovským 12. března 1567, kdy Vratislav z Pernštejna potvrdil právo města vařit pivo a současně slíbil, že nepovolí stavbu konkurenčního pivovaru nebo sladovny. Listina dále zakazovala dovážet do všech obcí pivo z pivovaru mimo hranice panství. Platnost privilegia v dubnu 1567 stvrdil císař Maxmilián II. a opětovně v roce 1588 i císař Rudolf II.  V pobělohorské době nový majitel panství kníže Karel z Liechtensteinu měšťanům várečné právo pod záminkou jejich neochoty přestoupit ke katolickému vyznání odňal a nutil je k odběru piva z vrchnostenského pivovaru v Lanškrouně. Požár roku 1636  V roce 1636 postihla město pohroma. Požár, který vznikl v jednom z domů vinou vrchnostenského čeledína se prudce rozšířil na okolní stavení a zachvátil celé vnitřní město. Konečná bilance ohně byla strašlivá. Jak uvádí pamětní zápis „…domův shořeno jest 57, přitom rathaus s věží a hodinami, jedním zvoncem s cimbálem, též pivovar, masný krámy, mlejn J. M. K. pod branou, item chrám Páně s věží, na níž dva zvonové zavěšeni bylo, k tomu veliká věže se dvěma zvony velikými, při tom fara, škola, špitál, vše na nic přišlo…“  Město bylo po čase opět vystavěno, avšak pivovar již nebyl z vůle vrchnosti obnoven. Tak neslavně skočila první etapa pivovarnictví v České Třebové. Obnovení výroby piva  K obnovení výroby piva v našem městě došlo po dlouholeté odmlce až ve 2. pol. 19. stol. Tehdy byl založen druhý nejstarší průmyslový podnik v České Třebové – po textilní továrně firmy Hermann Pollack´s Söhne – akciový pivovar se sladovnou, postavený za městem při cestě k Litomyšli. V době stavby objektů pivovaru tvořily jeho okolí jen lány polí a luk, v dolní části přeťaté železniční tratí. Zástavbu představoval pouze přízemní domek lékaře dr. Františka Rybičky čp. 605, vedlejší patrový dům stavitele Jana Žáka čp. 560 a několik sousedních stavení. Řada domků podél cesty začínala starou dřevěnou chalupou, bývalou pazdernou. V jejím sousedství se již tenkrát nacházel hostinec čp. 564, mnohem později v majetku Rudolfa Hampla, dosud známý pod jménem „U Lenina“, oficiálně dnes zvaný „U Pivovaru“. Taková byla tvářnost okolí pivovaru na počátku 70. let. 19. stol.  Základní kámen pivovaru byl za hojné účasti zdejšího měšťanstva položen již v roce 1871, v témže roce byly zahájeny stavební práce a o rok později byl pivovar uveden do provozu.  Na stavbu přispělo značnou měrou i městské zastupitelstvo, které dne 27. března 1872 věnovalo obnos 30 000 zlatých na pořízení pivovarských akcií a rozhodlo se poskytnou potřebné stavební dříví z městských lesů. Akcie pivovaru a sladovny byly vydány v témže roce v hodnotě po 200 zlatých. Vlastnoručními podpisy jejich platnost potvrdili předseda správní rady, kupec a tehdejší starosta města Alexandr Vrba a místopředseda kupec Jan Rybička, synovec dr. Františka Rybičky. Stavba budovy byla svěřena dalšímu členovi správní rady, staviteli Janu Žákovi. Celkový součet stavebních nákladů činil 90 029 zlatých.  Počáteční euforie nad zdárným dokončení stavby a zahájením provozu pivovaru přerostla v nedlouhé době v prozaické vystřízlivění. Další osudy pivovaru nebyly příliš radostné. Kapitál podniku nedosáhl potřebné výše, což se odráželo v jeho celkovém hospodaření, a dluhy kvapem narůstaly. Ke vší smůle se objevily závady na strojním vybavení a nádobí za 40 000 zlatých. Čas od času se stávalo, že se celá várka piva zkazila a byla vypouštěna do Farského potoka, protékajícího okolo pivovaru. Vyskytly se další objektivní potíže, čímž celková zadluženost pivovaru narostla na částku 200 000 zlatých. Ve snaze o nápravu byla roku 1885 zvolena nová správní rada v čele s dr. Františkem Rybičkou, v jehož schopnosti byla vkládána velká důvěra. Z dalších členů nové správní rady lze připomenout místopředsedu Josefa Štěpánka, učitele měšťanské školy, a Ludvíka Šauera, obchodníka kožemi. Pivovar přivítal i nového sládka s dlouholetou praxí v oboru R. Světa. Dobrý záměr se však nepodařilo dovést ke zdárnému konci, pivovar opět zápolil s dluhy, živořil z dalších půjček, které byli nuceni splácet především pánové Rybička, Štěpánek a Šauer. Situace došla tak daleko, že nešťastný dr. Rybička, když v podniku proinvestoval veškeré své peníze, byl nucen použít i úspor staré hospodyně Barušky, která si dlouholetou mzdu u svého pána ponechávala v úschově. Nevěda, kudy kam, zatrpklý a zcela bez prostředků, odešel dr. Rybička roku 1990 dobrovolně ze života. Jeho hospodyně, která rovněž přišla o všechny své úspory, dožila na zdejší faře u děkana Jana Matějky. Prodej pivovaru  Zbývalo poslední řešení – prodej pivovaru. Na základě kupní smlouvy ze dne 21. prosince 1891 se jeho novým majitelem stal sládek Matěj Brejcha. Za něho byly v pivovaru provedeny některé adaptace- byla zřízena nová lednice, postaveny ležácké sklepy a upraveny nevhodné stropy. Po smrti Matěje Brejchy dne 11. srpna 1902 přešel pivovar dědictvím do vlastnictví Růženy Brejchové, spolumajitelky domu a pivovaru v Praze, a nezletilé Johanny z Ungerů, zastoupené Karlem z Ungerů, majitelem pivovaru v Malém Rohozci.  Po krátkém čase se majiteli pivovaru stali společníci Jindřich Gassberger, dřívější sládek v Solnohradech, a Karel Kestřánek, sládek v Jihlavě. Firma byla protokolována a vedena pod obchodním názvem „K. Kestřánek & spol“. Karel Kestřánek obýval nedalekou vilu čp. 983 v Matyášově ulici, dnešní sídlo pečovatelské služby. Byl také provozovatelem hostince čp. 389 v Nádražní ulici (pozdější Dělnický dům, nyní sídlo Kulturního centra Česká Třebová).  V roce 1917 pivovar opět změnil majitele. Podniku se ujal Karel Lom s manželkou Anastázií. Tehdy začala nové éra v historii pivovaru. Postupně byla provedena nákladná rekonstrukce budovy, postaveny tři parní kotle výrobní proces byl rozšířen o další provozy (mj. umývárnu sudů). Vnější podoba pivovarských objektů z této doby se dochovala prakticky beze změny až do konce jejich existence. V přední části hlavní budovy směrem k městu byly umístěny hlavní kanceláře a původní byt majitelů. Následovala sušárna (hvozd) v nevyšší části vícepatrové budovy se zdobeným štítem naproti Hamplovu hostinci. Dále navazovaly výrobní prostory a zcela vzadu k nim přiléhala mohutná stavba lednice. Na zadní části budovy byl umístěn korečkový výtah pro dopravu ledu do pivovarských sklepů. Ve dvoře bývala kotelna s vysokým komínem, stáje a stodoly (později garáže), dále zázemí pro bednáře a další pomocné provozy. Pod celou budovou pivovaru byly krásné a prostorné sklepní prostory s vlastní studnou pitné vody.  K pivovaru náležely tři rybníčky při Litomyšlské silnici, v zimě využívané k produkci ledu pro chladírenské účely. Přírodní led také poskytovala vysoká dřevění konstrukce při zdi pivovaru podél silnice, postřikovaná v zimním období vodou. Dlouhé rampouchy byly sráženy a dopravovány do sklepů. Led zde vydržel přes celé léto a byl v malém prodávám místním řezníkům, hostinským a obchodníkům do jejich domácích lednic.  Manželé Lomovi měli čtyři syny a dvě dcery a proto byla firma vedena jako „K. Lom & synové“. Nejstarší syn, Karel ml., bydlel v přední části pivovaru. Byl sládkem a spolumajitelem pivovaru a stal se jedním z průkopníků kopané v naše, městě. Jeho bratr Zdeněk pracoval v pivovaru jako ředitel. Ve Třebové byl známý jako nadšený Sokol a pro své vlastenecké smýšlení byl jedním z prvních zatčených a vězněných občanů města v období nacistické okupace. Syn Jaromír se stal stavebním inženýrem. Čtvrtý  z  Lomových synů, Miroslav, trpěl od mládí tuberkulózou, zůstal proto svobodný a v mladém věku zemřel.  Rodina Lomova postavila ve 30. letech minulého století dvě vily, které byly ukázkami soudobé moderní architektury. Tzv. „dolní“ Lomova vila čp. 1384 stávala hned nad budovou pivovaru a byla současně s ním v dubnu 1985 rozbořena. Vilu obýval Karel Lom st. s rodinou. Tzv. „horní“ Lomova vila, obývaná ing. Jaromírem lomem a jeho rodinou, byla postavena při odbočce Farské cesty na Hory. Zbořena byla roku 1987.  Vedle desetistupňového piva býval specialitou pivovaru světlý dvanáctistupňový Březňák a černý dvanáctistupňový Semičák. Kromě sudů byla pivo dodáváno v litrových lahvích z hnědého či zeleného skla, opatřených reliéfem znaku výrobce s patentními porcelánovými uzávěry. Dnes jsou tyto lahve vyhledávaným sběratelským artiklem, stejně jako smaltované plechové tabulky s nápisem „Českotřebovské pivo“, označujících hostince v nichž se čepoval anoncovaný nápoj.  Na základě výměru ministerstva výživy z 23. dubna 1948 byla na pivovar uvalena národní správa. Tu vykonával podnik Československé pivovary Praha. Vyhláškou téhož ministerstva ze dne 20. července t. r. byl podnik znárodněn a stal se součástí n. p. Východočeské pivovary.  Uvedený stav trval až do roku 1971, kdy byla v České Třebové na základě rozhodnutí rady ONV výroba piva ukončena a objekt byl upraven na sodovkárnu. Demolice pivovaru  Na základě hospodářské smlouvy ze dne 1. března 1985 bylo rozhodnuto v rámci akce „Příprava území pro rozvoj podniku Sigma, k. p., Česká Třebová“ o úplné demolici objektu. Ta byla také ještě v témže roce provedena. Zmizela budova pivovaru i obě Lomovy vily, zasypána byla pivovarská studna, rybníčky v Křivolíku byly až na dva zavezeny zeminou a celé údolí s chráněnými rostlinnými druhy je dnes znehodnoceno nevhodnou zástavbou.  Na místě pivovaru vyrostla nová, 100 metrů dlouhá hala, která po svém dokončení již nezačala sloužit zamýšlenému účelu a jako němý vykřičník tehdejšího nekompetentního rozhodnutí několik let čekala na nové využití. Nabízí se myšlenka, že kdyby byl pivovar zůstal zachován do roku 1989, mohla snad být výroba piva obnovena a  Česká Třebové se opět mohla chlubit svým lahodným mokem, neboť – jak se proslýchalo – o zdejší provoz projevilo zájem několik věhlasných výrobců piva, mezi nimiž nescházely ani Plzeňské pivovary.  V roce 1985 se tak po 113 letech definitivně uzavřela historie zdejšího pivovaru, jehož rozlehlé objekty nám dnes připomínají jen staré pohlednice a fotografie.
Je symbolické že právě v letošním roce, kdy vzpomínáme 140. výročí zahájení výroby piva v České Třebové, dostává naše město dárek v podobě vzkříšení letité pivovarnické tradice. Zásluhou minipivovaru FALTUS máme opět své českotřebovské pivo, které nese příznačné obchodní pojmenování KOHOUT.

adresa: Moravská 207, 560 02 Česká Třebová

Kohout 11°  (7)

Pivo zlatohnědé barvy s bohatou stabilní pěnou. Je charakteristické vyváženou hořkostí a lahodnou plností. Je vařeno ze třech druhů sladů a třech druhů chmelů.
hořkost 19 IBU, chuť: chlebová, lehce sladová, kořenitá.

Kohout 13°  (6)

Pivo zlatožluté barvy s hustou stabilní pěnou. Je charakteristické plnou chlebnatou chutí a drsnou chmelovou hořkostí, která se po napití plynule vytrácí. Vařeno ze třech druhů sladů a třech druhů chmelů. V roce 2015 ocenění na jarní ceně sládků – 2.místo ve své kategorii.
hořkost 31 IBU, chuť: jemná sladová s vyšší chmelovou hořkostí.

Veronika 10°  (7)

Blond Ale - Světlé svrhcně kvašené výčepní pivo vyrobené ze dvou světlých sladů a dvou amerických chmelů.

Kendy 12°  (6)

APA - Svrchně kvašené pivo světle zlaté barvy, chuť lehce citrusovo květinová, vyšší hořkost a vůně po perníku.

Milota 11°  (7)

Anglický typ piva „ale“. Pivo je vařeno jako polotmavé s nádechem červených tónů – red ale. Vyznačuje se svoji ovocnou chutí a především vůní. Vůně a chuť je umocněna použitím speciálních aromatických odrůd chmelů při chmelení za studena. V roce 2013 ocenění za nejlepší svrchně kvašené pivo – cena časopisu PBA.
hořkost 26 IBU, chuť: ovocná chuť, středně plné karamelové tělo, lehce vyšší hořkost.

Miroslav 17°  (7)

American style – speciální pivo anglického stylu IPA. Pivo zlatavé barvy vyšší stupňovitosti a hořkosti. Pěna může být nižší. Díky použití aromatických chmelů a technologií chmelení za studena je dosažen vyššího aroma hořkosti, která je vyvážena se sladovým tělem.
hořkost 46 IBU, chuť: intenzivní chuť tropického ovoce, vyšší hořkost se sladovým tělem.

fotogalerie 

Minipivovar Veselka

Něco z historie:
V areálu pozdějšího zámku stával ve středověku premonstrátský klášter založený někdy mezi léty 1145 -1150. Když Karel IV. založil v r. 1344 v Litomyšli biskupství, věnoval této nové instituci objekty dosavadního kláštera, jehož členové se stali současně kanovníky biskupské kapituly. Konkrétní zprávu o něm (o existenci pivovaru) máme už z roku 1552 v inventáři pořízeném v souvislosti se zastavením panství Litomyšlského Jaroslavovi z Pernštejna. V roce 1629 bylo Vratislavu Eusebiovi z Pernštejna městem Litomyšl, za potvrzení svých privilegií, postoupeno právo k vaření piva. Panský pivovar v „přihrádku“ byl zřejmě malý, a proto jej Vratislav Eusebius rozšířil přístavbou na místě tří zbořených měšťanských domů. Nový díl pivovaru byl dokončen v r. 1630 (J. Křivka, Litomyšlský velkostatek za Pernštejnů, s. 33). V roce 1728 pivovar se sladovnou, úřednickými byty i sousední jízdárnou vyhořel. Podle návrhů F. M. Kaňky byly prováděny potřebné opravy. Zámek a k němu přiléhající budovy byly znovu poškozeny požárem v r. 1775, za hraběte Jiřího Kristiána. S opravami se započalo v roce 1776 a probíhaly pak až téměř do konce 18. století. Podle stavebních účtů z let 1777 - 1783 dodal návrhy na opravy a přestavby zámku i ostatních budov poškozených požárem tehdejší lichtenštejnský architekt Jan Kryštof Fabich. Když po skončení druhé světové války přebírala Národní kulturní komise Litomyšlský zámek od Národní správy velkostatku Litomyšl, zůstal zámecký pivovar zcela stranou, přestože veškeré pozdější využití zámeckého areálu bylo motivováno především okolností, že se v Litomyšli narodil Bedřich Smetana a přestože se narodil právě v zámeckém pivovaru. Podle zápisu z 29. IV. 1947 byly hospodářské objekty v zámeckém areálu, t.j. pivovar, jízdárna, konírna, chlév a kolna za konírnou předány ministerstvu zemědělství, takže se komplex dosud spravovaný jednotně, dostal do dvojí správy, která měla na jeho využití často zcela protichůdné názory. V roce 1957 byly značně liknavě zahájeny práce na opravách Smetanova bytu, které měl provádět Stavební kombinát okresu Litomyšl. 
Z kapitoly Dějiny objektu ze Stavebně-historického průzkumu zámeckého pivovaru v Litomyšli zpracovaného v září 1980 Státním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze Dr. M. Vilímkovou a Dr. M. Horynou. 
Minipivovar Veselka byl založen v říjnu roku 2013. Jedná se o jeden z nejmenších pivovarů v České republice s ročním výstavem cca 300 hl. Stabilně dodáváme pivo pouze do naší restaurace. Všechna piva vyrábíme klasickou českou technologií – varna, spilka, ležácký sklep.

adresa: T. Novákové 64, 570 01 Litomyšl

Bedřichova 11°  (6.5)

Klasická světlý ležák sice i pitelný, ovšem na mě trochu nasládlý...


Bedřichova 12°  (7)

Dvanáctka už nebyla tak dosladka a dalo by s ní vydržet si myslím déle.

Bedřichova pootmavá 11°  (7)

Polotmavé rovněž sladké, cítil jsem hlavně karamel, avšak příjemná chuť.

Bedřichova Vánoční  15°  (5)

Tento speciál mě moc nechutnal, nevalná chuť za mě průměrné pivko.

fotogalerie

Jankovna

Jankovna je nový koncept  českých pivovarů  Malý Janek, U Přeška a Vilém z Jíncu. U nás můžete ochutnat piva z tradičních surovin všech pivních stylů. Ležáky 10°, 11°, 12°, černý speciál 14°, IPA , ALE a Weizen 12°.
Jankovna je zaměrena na tradiční českou kuchyni a otevřena byla 1/8 2019.

adresa: (OC Westfield Chodov) Roztylská 2321/19, 148 00 Praha 11-Chodov


Naše 10° z Přeštic  (7)

Malý Janek filtr 11° (4.5)

Velký Janek 12° (6.5)

Blondýna z Bazénu ale 11° (8)

Schonbörn Weizen 12° (6.5)

Silnější pivo je pšeničný svrchně kvašený ležák Schönborn, který nese jméno majitele velkostatku a pivovaru Přeštice hraběte Schönborna. Rakouská hraběcí rodina Schönborn byli od roku 1811 majiteli velkostatku Přeštice. Na jejich panském dvoře se v 19. století vařilo přeštické pivo. Bohužel byla rodina posledními provozovatelem pivovaru. Rodina Schönborn vlastnila i nedaleké panství v Dolní Lukavici.

 Svatováclavská 14° z Přeštic (7)

Přeštický Strakáč 13°  (6)

Černý Janek Maurus 14°  (5.5)

Přeštický Klokan 12°  (7.5)

Svrchně kvašený Preštický klokan
EPM 12,7%
Slady: Pale Ale, žitný rye matl, pšeničný slad, mnichovský slad.
Chmele: (USA) Chinook, simcoe, mosaic.
IBU : 34 jednotek
Sládek Peter Denison a Petr Hampl

Zmrzlý Janek 11°  (6.5)

Janek z Vídně 13°  (6.5)

Spodně kvašené pivo tmavě červené, jantarové, až měděné barvy a výrazné sladové chuti, která se mísí s výraznou chmelovou hořkostí vídeňského sladu. Základní surovinou je vídeňský slad, který se nechává zrát déle než světlé slady a stojí svými vlastnostmi mezi světlým a tmavým sladem.[1]
Jako první toto pivo uvařil Anton Dreher roku 1840 ve Vídni
Sládek : Milan Žeromski
Uvařeno v pivovaru Vilém z Jinců


fotogalerie