Minipivovar Na Statku

 

 

Tento malý rodinný minipivovar vznikl v polovině roku 2023. Vlastní jej manželé Krausovi, kteří zpustlý objekt bývalého statku vzali do svých rukou a předělali. Pan Ladislav začínal dříve jako domovarník, takže s vařením piva má bohaté zkušenosti. 

Najdete jej v obci Radíkovice kousek od Hradce Králové. Vaří se dekokčně na dva rmuty s následným spodním kvašením. Pivo je nefiltrované a nepasterované. Pivo lze ochutnat také v místní hospodě Stodola Radíkovice kousek od pivovárku.

adresa: Radíkovice 12, 503 27 Radíkovice

Děvečka 10° (8)

Jemná mírně nahořklá desítka, která se hodí hlavně k letním měsícům...

Pacholek 11° (9)

Tento pacholek je krásně nahořklé pivo u kterého je možno zůstat delší dobu...

Selka 12° (10)

 

Ležák u kterého jsem byl v ráji! Vymazlená dvanda střední hořkosti s nádhernou pitelností, to fakt chcete!!!

!turistika!

fotogalerie

Minipivovar Albert Michler

 

V roce 2016 se David Kaiserlich a Martin Přehnal rozhodli koupit zpustošenou budovu v Bukové u Javorníku. Dobře věděli, že místo v 19. století prosperovalo a Bukovou znalo celé Rakousko-Uhersko. Jistý Albert Michler tam totiž vyráběl bylinné likéry, provozoval hostinec a jako jediný z celé říše dovážel jamajský rum. Dokonce až na císařský dvůr. Jak se to stalo? To si můžete přečíst v článku, který se Albertu Michlerovi a jeho podnikání i životu podrobně věnuje.

Noví majitelé se rozhodli místu vrátit život. Jeho historie a dřívější věhlas Alberta Michlera si to totiž zaslouží. A tím vznikla myšlenka vybudovat v Bukové řemeslný parní pivovar.

Po letech chátrání byl však areál ve špatném stavu a opravy nebyly vůbec jednoduché. Minulý majitel používal objekt jen jako sklad brambor. V bytelně vyrobených sklepech, kde dříve ležely rumy i likéry, se bramborám dařilo. Ale zbytek budovy zůstal roky ladem a chátral. Proto byla potřeba kompletní rekonstrukce – od podlah přes okna až po střechu. Nová krásná fasáda byla už jen taková odměna jako hezky natočená pěna na půllitru.

Samozřejmě hodně péče potřeboval i interiér. Prázdné místnosti začaly postupně plnit pivní tanky, parní kotel a další věci nezbytné pro výrobu piva.

Díky společné práci mohl po pár letech, oficiálně v roce 2023 vzniknout nový pivovar. Pivovar s láskou k tradicím, úctě k okolní přírodě a chutí vyrábět ta nejlepší piva. 

Ochutnat u nás můžete řadu poctivých ležáků Altvater a speciálů Michler. Pojďte je zatím objevit aspoň přes obrazovku.

Jsme řemeslný parní pivovar. Na zbytečnosti nás neužije. Věříme, že krása piva je v jednoduchosti, kvalitních surovinách a dobře odvedené práci. Pivo vaříme prostě s láskou – k řemeslu i okolní přírodě.

Voda je základ. Tečka. Proto máme hned vedle pivovaru vlastní vrt. Křišťálově čistá voda z podhůří Rychlebských hor je půlka úspěchu na cestě k poctivému pivu.

Vařit pivo na takovém místě s sebou nese i odpovědnost ke svému okolí. Proto jsme se domluvili na spolupráci s místními zemědělci, kteří chovají dobytek. Budeme jim dávat mláto – vlastně zbytky z výroby piva. Mláto však slouží také jako výživná potrava pro domácí zvířata.

A kdo ví, možná z mláta časem i něco upečeme. Babičky by mohly povídat, jak skvěle takové pečivo chutná. Ale všeho do času. Teď dáváme všechen náš um a lásku do piva.

Piva vaříme z poctivého českého sladu a chmele. Inspiraci jsme hledali v léty prověřených recepturách mistrů sládků, kteří si zkušenosti předávali z generace na generaci. Ale nebojíme se ani experimentů. Proto jsme začali hned s pěti druhy piv ve stálé nabídce a pravidelně budeme přidávat také různé speciály. Začneme třeba limitovanou edicí Imperial Russian Stout, která zrála v sudech od rumu.

adresa: Buková 790 57, 790 57 Bernartice u Javorníka

Altvater 10° (8.5)

Pivní styl: světlé výčepní pivo

EPM: 10 %

Alkohol: 4,2 %

Hořkost: 35 IBU

Složení: voda, ječné slady, upravený chmel

Slady: plzeňský, mnichovský

Chmely: Premiant, Sládek

Legislativní označení: světlé výčepní pivo, nefiltrované, nepasterizované

Charakteristika: Někdy přijde chuť dát si lehké pivko, které nemá tolik alkoholu, přitom chutná a osvěží. Tak jsme uvařili plnou, hořčí a dobře pitelnou desinu.

Altvater 11° (8.5)

Pivní styl: Bohemian Pilsner

EPM: 11 %

Alkohol: 4,6 %

Hořkost: 35 IBU

Složení: voda, ječné slady, upravený chmel

Slady: plzeňský, mnichovský, Carapils

Chmely: Premiant, Sládek, Žatecký Poloraný Červeňák, SAAZ

Legislativní označení: Pivo světlý ležák, nefiltrované, nepasterizované.

Charakteristika: Pivo je pojmenováno podle nejvyššího vrcholu Jeseníků, který v dnešní době nazýváme česky Praděd. Ale dlouhou dobu se mu neřeklo jinak než německy Altvater. Pivo je lehce sladové chuti s příjemným chmelením, kterého jsme docílili výrazným použitím klasického českého chmelu Žatecký poloraný červeňák.

Trejl 11° (8.5)

Pivní styl: Pale Ale

EPM: 11 %

Alkohol: 4,6 %

Hořkost: 35 IBU

Složení: voda, ječný slad, pšeničný slad, upravený chmel

Slady: Pale Ale, pšeničný slad

Chmely: Agnus, Columbus, Sabro, Cashmere

Legislativní označení: Světlé, plné, svrchně kvašené pivo, nefiltrované, nepasterizované.

Charakteristika: Kopce a údolí našich Jeseníků a Rychlebských hor jsou protkané spoustou tras, stezek a trailů, které Vás nadchnou svou rozmanitostí a krásou. 11° Trejl Vás našimi horami provede jako nic. Tenhle Pale Ale dostal díky americkým chmelům Sabro a Cashmere krásné aroma a vynikající pitelnost.

Mango / Apricot 11° (8.5) 

Pivní styl: Pale Ale

EPM: 11 %

Alkohol: 4,8 %

Hořkost: 30 IBU

Složení: voda, ječné slady, pšeničné slady, koncentrovaná šťáva z meruněk a manga, upravený chmel

Slady: Plzeňský, Pale Ale, pšeničný

Chmely: Azacca, Galaxy, Cryo POP

Legislativní označení: Ochucené, světlé plné svrchně kvašené pivo, nefiltrované, nepasterizované.

Charakteristika: Lehký Pale Ale s vůní manga a meruněk. Celé to ještě podtrhuje svou šťavnatostí chmel Cryo POP, který jsme použili na studené chmelení. Vychutnejte si tuhle ovocnou harmonii!

Citra 13° (8.5)

Pivní styl: Pale Ale

EPM: 13 %

Alkohol: 5,5 %

Hořkost: 40 IBU

Složení: voda, ječný slad, upravený chmel

Slady: Plzeňský

Chmely: Citra

Legislativní označení: Světlé, silné, svrchně kvašené pivo, nefiltrované, nepasterizované.

Charakteristika: První kousek z naší Single Malt And Single Hop – tzv. SMASH řady. Jako základ uvaříme světlý ALE vždy z jednoho sladu a ten nachmelíme vždy jen jedním chmelem. Necháme tak plně vyniknout

jeho chutě a vůně. Pro tentokrát jsme si vybrali americký chmel Citra pro jeho květinové a citrusové aroma.

!turistika!

fotogalerie

Minipivovar Prachatice

 

 

Sladovnictví a pivovarnictví patří k Prachaticím odnepaměti, stejně jako Zlatá (nebo také Solná) stezka, která městem přímo procházela. Ze zdejšího skladu soli a vybírání mýta pak město bohatlo a zalidňovalo se. Slad se po polovině 14. století stal pro prachatické měšťany důležitým obchodním artiklem, který se zde připravoval a vozil až do Bavor, Podunají a Záalpí. Menší část sladu se pak používala na lokální výrobu piva. Prvními zdejšími várečníky byli měšťané.  

Přesný počátek prachatického pivovarnictví nelze doložit, ale pivo se zde s určitostí vařilo už v roce 1379, kdy je písemně doloženo, že tehdejší vyšehradský probošt a kancléř Království českého městu vracel „dvě varné pánve, jež jim protiprávně odňal“. Nerušeně se vařilo až do husitských válek. pivovar. Město bylo však roku 1420 husity přepadeno a vypáleno. Husitská doba také ukončila letitou vládu vyšehradské kapituly nad městem.  Roku 1436 byly Prachatice prohlášeny za královské město. A už v polovině 15. století je ve městě evidováno na třicet mistrů sladovnického řemesla. Přesto úroveň a význam města kolísaly, protože jeho běh ovlivňovala průchodnost nebo neprůchodnost Zlaté stezky. Město se tak často dostávalo do zástavy, což trvalo až do 17. století. Nejvíce se do historie města otiskla v této době správa rodem Rožmberků, kteří zde také v době svého stoletého panování založili okolo poloviny 16. století pivovar. Pivovar vznikl původně na Drslavickém panství, ale Prachatice se nakonec jevily jako lepší lokace, jako nejvhodnější místo byl pak zvolen tzv. Bartošův mlýn.  

V produkci piva nemělo město Prachatice v 16. století v okolí konkurenci, dodávalo i na Volarsko a do vsí a krčem samotných Rožmberků. Vznik panského pivovaru nakonec způsobil, že se různé městské pivovarské provozy sloučily pod jednu střechu, aby mu mohly lépe konkurovat. Jako místo nového měšťanského pivovaru byl pivovarzvolen patricijský dům uprostřed východní strany náměstí. Podle jednoho z dávných vlastníků nese dům dodnes označení „Rumpálovský“, nebo též „Rumpálův.“ Pivovar zde podle pramenů oficiálně vznikl roku 1569. Roku 1601 město Prachatice od posledních zástavních majitelů, Rožmberků, konečně vykupuje císař Rudolf II. Ten také za své vlády Prachaticím potvrzuje statut královského města a prachatickým měšťanům právo várečské.

Konflikt mezi českou šlechtou a Habsburky, který přerostl v 30letou válku, však rozkvět města zastavil. Město se totiž postavilo na stranu císaře, po dvojím obléhání Marradasovým a poté Buquoyovým vojskem, bylo nakonec dobyto a vydrancováno císařským vojskem a při konečném zúčtování připadlo Eggenberkům. Z hrdého královského města kleslo na úroveň města poddanského a začal jeho úpadek. Stejně se vedlo i pivovarnictví. Ve městě byly sice i nadále dva provozy, ale ten vrchnostenský (nyní eggenberský a od roku 1719 schwarzenberský) postupně získával navrch a byl neustále vylepšován. Měšťané mohli své pivo šenkovat pouze ve městě a i zde jim konkuruje pivo knížecí.

V 19. století se situace začíná obracet. Při velkém požáru města v roce 1832 sice zčásti vyhořel také původní měšťanský pivovar, při přestavbě však došlo i k jeho rozšíření a jedna z jeho provozních částí (ležácký sklep) musela dokonce být přesunuta mimo městské jádro. Blízký schwarzenberský pivovar, který shodou okolností vyhořel už v 17. století, pivovarnavíc přestával být pro vrchnost dostatečně perspektivní, a tudíž pro měšťanský pivovar už nepředstavoval silnou konkurenci.  Měšťanský pivovar se stěhuje S technologickým pokrokem typickým pro 19. století se při vaření piva začala v měšťanském pivovaru zavádět technologie spodního kvašení, která vyžadovala více prostoru. Pivovar stísněný okolní zástavbou tak přestával vyhovovat. Nový začal vznikat na přelomu 60. a 70. let 19. století a pro jeho stavbu bylo vybráno místo v bezprostřední blízkosti města, dostupné Píseckou branou, v jehož blízkosti navíc vyvěral přírodní pramen vody. Roční produkce měšťanského pivovaru na konci 19. století byla 8-9 000 hl svařeného piva. Provoz byl ruční a pivovar i díky rostoucí konkurenci v okolí mírně stagnoval.

Na samém konci 19. století postihuje v roce 1899 Schwarzenberský pivovar další požár, v jeho historii už poslední. Prachatickou panskou tradici výroby piva už se po něm obnovit nepodařilo. Objekt knížecího pivovaru začal fungovat jako sklad a stáčírna piva a tuto funkci si zachoval vlastně až do 90. let 20. století. Měšťanský pivovar konečně vyvádějí ze stagnace pozdního 19. století sládkové Theodor Rotter a hlavně domácí Alois Salomon. Po požáru Schwarzenberského pivovaru zůstává měšťanský pivovar pivovarjediným ve městě a ještě před 1. světovou válkou zavádí konečně strojní pohon.

Prachatický pivovar pak překonává 1. světovou válku i hospodářskou krizi 30. let. V konkurenčním boji si však nevede příliš dobře. Po 2. světové válce je vysídleno zdejší německé obyvatelstvo, město se vylidňuje, ztrácí na síle a hospodářsky upadá. To se odráží i na pivovaru, který po všech historických útrapách nakonec nepřežije komunistický převrat a roku 1949 je v něm s konečnou platností ukončen provoz.

Už když se měšťanský pivovar stěhoval ve 2. polovině 19. století z centra města, dávali někteří lidé kvůli tradici a originalitě stále přednost původní klasické „malovýrobě“ a obraceli se proto tehdy ke konkurenčnímu schwarzenberskému pivovaru. V dnešní době se tento trend vrací. Česká republika zažívá doslova pivní revoluci. Touhu po nevšedních a kulinářských zážitcích v Prachaticích od srpna 2015 uspokojuje Pivovar Prachatice.

adresa:  Horní 174 383 01  Prachatice

 Prachatický ležák 11° (7.5)

 

Světlý ležák je dekokčně vařen, nefi ltrovaný a nepasterizovaný. 

Typickými rysy jsou zlatavá barva, plnost, krémová pěna a silná hořkost, kterou jí dodává trojí chmelení pouze českými chmely.  Pro výrobu byl použit plzeňský humnový slad a také slad mnichovský.  

Obsah alkoholu: 4,4 %

Kratušínský ležák 12° (7)

Pivo vařené dle vlastní odzkoušené receptury. Obecně se jedná o spodně kvašený ležák plzeňského typu, specifická chuť piva je výsledkem namíchání tří druhů sladů a jejich poměrů. Pivo si zachovává "sladinkovou" příchuť s průměrnou hořkostí.  

Obsah alkoholu: 5,15% 

Bradáček 13° (6.5)

 

Polotmavý ležák a má tmavě hnědou, chvílemi zlatavou barvu s jemně nahnědlou nadýchanou pěnou.  Po přivonění je cítit intenzivní aroma Žateckého červeňáku a slabá vůně karamelizovaného sladu, který se v chuti jemně prolíná se silnou hořkostí druhého chmelu. Třikrát chmelené, nefi ltrované, nepasterizované.  

Obsah alkoholu: 5,9 % 

Malý Pepin 15° (7)

Světlý slný hořký spodně kvašený speciál  

Gaston 10.5° (7)

 

Toto pivo je "kompromisem" mezi výčepním pivem a ležákem, jedná se o světlé pivo vařené z klasických surovin - použity tři druhy sladů. Hořkost je mírně vyšší než u Kratušínského ležáku. Pivo je pojmenováno po nejslavnějším lachtanovi Gastonovi z období povodní v roce 2002  

Obsah alkoholu: 4,3%

Jantar 11° (7)

 

Polotmavý ležák. Opět se jedná o spodně kvašený ležák, receptura minipivovaru Krajinská 27. Zabarvení je dosaženo poměrem barvicích sladů; pivo získalo 1. místo ve své kategorii na pivních slavnostech v Českých Budějovicích - ocenění Pivo roku 2016.  

Obsah alkoholu: 4,5%

Pšeničné 11° (7.5)

Fajn osvěžující pšenka (banány + hřebíček)

!turistika!

!turistika! 

fotogalerie

Knížecí pivovar Moravská Třebová

 

 

První zmínka o budově pivovaru pochází z roku 1587. Unikátem je, že na rozdíl od jiných byla stavěna opravdu za účelem provozování pivovaru. Prošla zde řada majitelů, kteří více či méně přispívali do historie vaření piva. Osud tomu chtěl a vaření piva bylo v prostorách ukončeno na počátku 20. století. Teď tu můžeme stát znova po několika letech budování a oprav. Dne 16. května 2023 byla uvařena první várka 1000 litrů současného moravskotřebovského piva. Více informací se dozvíte na našem prohlídkovém okruhu.

Ke Knížecímu pivovaru odjakživa přiléhala pivnice, dříve Bierhalle. Zde můžete ochutnat moravskotřebovské pivo, posedět s přáteli, zahrát si kulečník nebo šipky. Zároveň se zde konají zajímavé akce, přednášky a kvízy.

adresa: Zámecké nám. 183/4 571 01  Moravská Třebová

Boreš 11° (7)

Světlý ležák vařený na dva rmuty z českých sladů a chmelů. Tak jako u všech našich piv Boreš odkazuje do historie, a to k samému založení našeho města kolem roku 1257. 

Žerotín 12° (7)

Světlý ležák, vařený na dva rmuty z českých sladů a chmelů. Speciálně dochmelován za studena Mosteckým chmelem. Tak jako u všech našich piv Žerotín odkazuje do historie, a to konkrétně na nejslavnější éru města kolem roku 1600. V období tzv. Moravských Athén se zrodil i náš pivovar. 

!turistika! 

!turistika! 

fotogalerie

Minipivovar VIcHR

 

 

Ofi od února 2019 funguje tento malý řemeslný pivovar v rodinném domě v Jaroměřicích na Svitavsku. Nemá vlastní restauraci, zúčastňuje se pivních akcí a dodává do několika podniků.  Po dohodě lze balená piva zakoupit přímo na místě. Pivo plní do sudů a skleněných lahví.

Název je pojmenován dle majitelů Vinkler + Hrdina.

adresa: Jaroměřice 23, 569 44

Jařoměřická  11° (7)

 

Celkem pitelný lehčí světlý ležák střední hořkosti...

!turistika! 

fotogalerie 
 

Minipivovar Mlejn

 

Pivovar MLEJN jsme probudili k životu v roce 2022. Ptáte se, co nás odlišuje od ostatních? Je to právě voda vyvěrající z bývalé německé studny, která má nebývale kvalitní složení. Díky ní pro naše zákazníky vaříme nadstandardně kvalitní ležák plzeňského typu.

adresa: Rozstání 31, 571 01

 

Pepek 12° (6.5)

Pepek 12 stupňů, světlý ležák plzeňského typu s alkoholem cca 5 % obj. Tomuto ležáku je věnována nejvyšší pozornost při výstavu, neboť střední Evropě 12stupňový ležák vládne. Proto jej poctivě 3x chmelíme, vybíráme mezi zemědělci nejlepší slady a odezvou nám jsou ohlasy našich zákazníků. Hořkosti se rozhodně nebojíme, stará se o ni (nejen) chmel Agnus.

!turistika!

fotogalerie