Pivovar Plzeňský Prazdroj

 

 

Prazdroj je české označení piva v současné době vyráběného pod obchodním názvem Pilsner Urquell v pivovaru Plzeňský Prazdroj, a. s. Jde nejen o typický, ale i historický vzor piv plzeňského typu. Vůbec poprvé na celém světě byl tento druh piva uvařen 5. 10. 1842 v plzeňském pivovaru německým sládkem Josefem Grollem.  Pilsner Urquell byl vůbec první světlý ležák, čímž byl inspirací pro více než dvě třetiny dnes vyráběného piva na světě.

Původ receptury Prazdroje je svázán se vznikem plzeňského měšťanského pivovaru. Při první várce 5. října 1842 se sládkovi Josefu Grollovi povedlo vytvořit pivo vskutku unikátní barvy a chuti. Dlužno říci, že se mu to podařilo omylem, neboť byl původně přizván na vaření piva klasického bavorského typu. Místní měkká voda, kvalitní žatecký chmel a nová anglická metoda zpracování sladu však způsobily, že čerstvá várka po svém naražení 11. listopadu překvapila nebývalou kvalitou.  Nové pivo si rychle získalo věhlas a začalo se i vyvážet. S tím samozřejmě přišly i různé plagiáty, proti kterým plzeňský pivovar bojoval registrací různých ochranných známek, z nichž ta současná vznikla teprve na sklonku 19. století. Registrována byla v roce 1898, a to dvojjazyčně, česky jako „Plzeňský Prazdroj“ a německy jako „Pilsner Urquell“.

Historie od roku 1994:

Dne 22.6. 1994 byla dokončena privatizace a společnost Plzeňský Prazdroj, akciová společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 1.9. 1994. Firma sdružovala pivovary Plzeňský Prazdroj, Gambrinus, Karlovy Vary, Domažlice (do roku 2000) a sladovnu v Plzni (později i pivovar v Chebu) a stala se největší pivovarnickou skupinou v České republice, pokrývající v tvrdé konkurenci svými výrobky kolem 20% domácího trhu. V roce 1994 vyvezl do zahraničí pivovar Gambrinus 110 000 hl piva , Prazdroj 303 000 hl. Provoz stáčecí linky piva s kapacitou 1000 padesátilitrových sudů za hodinu zahájil na počátku května 1995 pivovar Gambrinus, který je součástí a. s. Plzeňský Prazdroj. Vrchní sládek Gambrinusu Pavel Zítek uvedl, že zařízení od německé firmy Pill stálo pivovar 70 miliónů korun. Kromě deseti a dvanáctistupňového gambrinusu se zde začaly stáčet i další druhy piva, a to Prazdroj a Primus. Vzhledem k nové technologii přestal Gambrinus pivo expedovat v klasických hliníkových sudech, které nahradil tzv. KEG nádobami z nerezového materiálu. Gambrinus v roce 1994 vyprodukoval 1 693 281 hl piva, což ho řadilo na první místo v republice. V roce 1995 vystavil Plzeňský Prazdroj, a.s. více než 3,155 miliónů hektolitrů piva, exportní dodávky směřovaly do 52 zemí celého světa. Plzeňský Prazdroj vypověděl v květnu 1995 smlouvu společnosti Pilsner Urquell International Distributing (PUID), v níž měl majoritní podíl německý pivovar Binding. PUID byla od roku 1991 exkluzívním exportérem plzeňského piva do západní části Německa, v posledním roce tam však Prazdroj ztratil část trhu. Od roku 1996 tak bude PP vyvážel pivo do Německa vlastními silami, sdělil po valné hromadě akcionářů PP na konci května 1995 novinářům šéf exportu Jan Meduna. Na domácím trhu piva dosahoval Prazdroj podílu více než 18 % a podílel se 30 % na českém pivním exportu. Dividendy za rok 1994 se vyplácely. Čistý zisk PP totiž činil vzhledem k odpisu starých rizikových pohledávek pouze 3,2 miliónu Kč. V roce 1995 se stala největším akcionářem firmy Harvardská burzovní společnost, která po nákupu dalších akcií od Spořitelní investiční společnosti vlastnila 25,1 % akcií. K 15.září 1995 vlastnily dále v Prazdroji FNM 18,9 % akcií, První investiční 11 %, Harvard Capital and Consulting 2 %, Česká pojišťovna 5,8 %, Kapitálová investiční společnost České pojišťovny 6,8 %, Investiční a poštovní banka 2,2 %, Spolek plzeňských právovárečníků 9,6 %, město 1,2 %, ostatní právnické osoby 7,4 % a fyzické osoby 10 % akcií.

Prazdroj vstoupil v roce 1996 po boku peruánské vlády do sporu o registraci jeho ochranné známky, který vyvolal pivovar s dominantním postavením na tamním trhu - Compania National Cervesa. Podle šéfa právně organizačního odboru Prazdroje Stanislava Franka je Jižní Amerika z hlediska ochranných známek pro společnost nejproblémovějším teritoriem, protože tam v minulosti pivo téměř nevyvážela, a ochranu si tudíž nezajišťovala. V Peru známku Pilsner Urquell zaregistroval tamní patentový úřad v roce 1995 a pivovar Compania National Cervesa nyní státní správu žalovala s tím, že označení Pils a Pilsen používá pro svá piva už od roku 1863. Navíc argumentovala, že jde o označení velmi podobné, jež nelze registrovat. Prazdroj podle Stanislava Franka do sporu vstoupil na straně peruánských úřadů. Měl totiž za to, že zaregistrovaná ochranná známka - v podstatě podoba etikety - měla dostatek znaků odlišujících ji od tamní produkce. Označení Pilsner Bier přitom pivovar používal od roku 1842, tedy ještě dříve než peruánský konkurent. Navíc by měl být chráněn díky známosti značky speciální smlouvou Trips v rámci bývalé všeobecné dohody o clech a obchodu GATT. Na jihoamerickém kontinentě Prazdroj nedávno vyhrál spor v Chile, kde jakýsi podnikatel s úspěchem použil k registraci etiketu odlepenou z láhve piva vyrobeného v Plzni včetně nápisu Made in Czechoslovakia. Na plzeňský podnik se pak obrátil s nabídkou na odprodej registrace za deset tisíc dolarů, ale Prazdroj vyvolal spor a vyhrál jej díky institutu všeobecné známosti značky, jež se prokazuje registracemi a prodeji ve světě. Dosud otevřená je otázka registrace Prazdroje ve Venezuele, kde se ukázalo, že přihlášku dříve než mateřská firma podal muž se jménem Vladimír Budějický, který měl venezuelské a holandské občanství. Podle ředitele exportu Plzeňského Prazdroje Jana Meduny vyvážela firma dosud do Jižní Ameriky zanedbatelné množství piva, péče o ochrannou známku je však prevencí pro možné příští vývozy či licenční výroby. V září 1997 oznámil poprvé bankovní dům Nomura záměr spojit Plzeňský Prazdroj a Radegast a vytvořit tak velkou fúzi podniků.Chronologie vzniku pivovarnické fúze >>> Společnost Plzeňský Prazdroj a.s. uzavřela k 31.3.1997 pivovar v Berouně, který od roku 1979 sloužil jako stáčírna plzeňského piva. Po vybudování nové velkokapacitní stáčírny v Plzni se stal berounský provoz nerentabilním. Nečekaný krok Prazdroje, který k 21. květnu 1997 razantně přecenil starší, ale stále dosti využívaný typ pivních lahví ze tří korun na pouhý desetník, způsobil pozdvižení nejen u konkurence, ale také v obchodní síti. Zákazníci i spekulanti se je snaží urychleně vracet tam, kde za ně ještě platí obvyklé tři koruny. Za rok 1997 prodal Prazdroj 4,957 mil. hl piva, z toho 498 tisíc hektolitrů v zahraničí.
Prazdroj nevyplatil za rok 1997 dividendy. Akcionáři na valné hromadě dne 24.4.1998 rozhodli o tom, že ze zisku ve výši 63,1 mil.Kč posílí rezervní fond a zbytek ponechali nerozdělený. Valná hromada se konala již pod taktovkou společnosti České pivo, která v dubnu 1998 v Prazdroji držela 84 % akcií. Tuto firmu ovládal Bankovní holding ze skupiny IPB (tedy Nomura). Do nového šestičlenného představenstva Prazdroje se tak dostal ředitel investičního bankovnictví pro střední a východní Evropu Nomury International Martin Mierswa a vedoucí kanceláře Nomura International František Sidó. České pivo v tomto orgánu zastupoaval rovněž Arnošt Dobsa. Dalšími jeho členy byli generální ředitel Prazdroje Vladimír Peřina, finanční ředitel Mario Junek a zástupce zhruba desetiprocentního akcionáře - Spolku plzeňských právovárečníků Jindřiška Eliášková. Prazdroj v roce 1998 vlastnil pivovar v Litvě a licenčně vařil pivo na Slovensku a v Rusku.
Prazdroj v roce 1998 dokončoval investiční program za 2,7 miliardy Kč, zahájený před čtyřmi lety a hrazený z úvěrů. Celkové zadlužení pivovaru, vyjádřené poměrem cizích zdrojů k vlastnímu jmění, se kvůli tomu pohybovalo v roce 1998 těsně pod padesáti procenty. Plzeňský Prazdroj v roce 1998 vytvořil rekordní konsolidovaný zisk, který podle mezinárodních účetních standardů přesáhl 273 mil.Kč. To je výrazně lepší výsledek než v roce 1997, kdy firemní hospodaření skončilo dle stejných účetních pravidel na nule. Konsolidované tržby firmy činily loni 7,074 miliardy Kč a prodej piva včetně licenční výroby dosáhl 5,3 mil. hl. V tuzemských pivovarech v Plzni a Karlových Varech společnost v roce 1998 vyrobila 5,061 milionu hl piva, zbytek připadal na licenční výrobu na Slovensku a v litevském pivovaru Ragutis Kaunas. (konsolidovaný výstav r.1998 = 5 296 tis. hektolitrů piva, toto číslo je včetně licenční výroby v pivovarech Zlatý Bažant Hurbanovo na Slovensku a Ragutis Kaunas v Litvě) Přes poměrně úspěšný výsledek roku 1998 Prazdroj nedokázal expandovat na zahraničních trzích. Jeho export totiž poklesl v roce 1998 o 15 % na 402 000 hl. Vinu nesly zostřené kvóty na dovoz českého piva na Slovensko a zhroucení ruského trhu. Ruská odbytová krize v roce 1998 Prazdroji v polovině srpna export úplně zastavila. Od té doby tam nevyvezli ani kamion. Proto ta výrazná podpora licenční výroby, od níž se dá odstoupit jednodušeji než z majetkových účastí. Právě peníze na podporu prodeje v zahraničí chtěl Prazdroj získat zvýšením základního jmění, které schválila lednová mimořádná valná hromada společnosti v roce 1999. Vedení nechce firmu dále zadlužovat, proto se rozhodli upsat nové akcie minimálně za čtyři sta milionů korun. Zvýšení základního jmění by tak mohlo dosáhnout až jedné miliardy korun. Prazdroj tím chtěl dále podporovat pokles úvěrového zatížení, které se v roce 1998 snížilo z tří a půl miliardy korun pod tři miliardy. Výsledky Prazdroje podle mezinárodních účetních pravidel ovlivnil provozní zisk, který za rok 1998 činil 567,4 mil.Kč, což v porovnání s rokem 1997 bylo o 123 milionů více. Podle českých standardů dosáhl čistý zisk 181,5 mil.Kč s meziročním nárůstem 115 milionů, přičemž tržby roku 1998 z obchodní a výrobní činnosti zaznamenaly meziroční pokles o 272 mil.Kč na 6,7 miliardy. Tento celkový pokles tržeb byl způsoben především propadem prodeje alkoholických nápojů v obchodní síti Prazdroje, jako jsou whisky, vodka nebo becherovka. Hlavním důvodem byla slabší kupní síla na domácím trhu. Dle vedení výsledky dokazují, že rozhodnutí nepřistoupit na cestu superlaciných piv byla správná. Zisk, který nebyl ve srovnání s obratem není nijak závratný, potvrzoval to, že tvorba zisku nebyla hlavní prioritou Prazdroje. Podnik byl nyní veden spíše snahou upevnit svou pozici na trhu. Plzeňský Prazdroj v roce 1999 zaměstnával okolo 2,5 tisíce osob. Plzeňský Prazdroj připravil nemilé překvapení většině milovníků piva z regionu - po zdražení piva Primus v listopadu roku 1998 (Za láhev nejlevnějšího zlatého moku z Plzně zaplatil spotřebitel o padesátník více - místo 5,40 koruny 5,90 Kč) zvýšil od 1.12.1998 v průměru o 10 % ceny dvou nejoblíbenějších plzeňských značek prémiového ležáku Pilsner Urquell i nejprodávanějšího českého piva Gambrinus. Prodejní cena půllitrové láhve plzeňského piva podražila zhruba o korunu. Jediným pivem, které pivovar nezdražil byl lahvový Pilsner Urquell, naopak hektolitr tohoto sudového piva šel nahoru o dvě stě korun na 2180 Kč. Prodejní cena půllitrové láhve desítky Gambrinus se zvýšila o sedmdesát haléřů na 8 Kč, cena dvanáctky Gambrinus poskočila o korunu a deset haléřů na 11,80 Kč. Zdražení plzeňských piv přišlo v době, kdy Prazdroj poprvé od privatizace čelil odbytové krizi a musel zhruba o čtvrtinu redukovat výrobu. Výrobní dělníci pracovali pouze tři týdny v měsíci a za volno navíc dostávají jen 60 % mzdy. Jediným důvodem ke zdražení byl dle vedení pivovaru růst nákladů a inflační tlak. Avšak inflace v roce 1998 rostla pomalu a Prazdroj již jednou na začátku roku zdražoval. Faktem je, že vzhledem k blížící se změně vlastníka potřebovala firma vytvořit slušný zisk a zdražení k tomu mělo napomoci. Prazdroj zahájil v lednu 1999 opět výrobu piva se sníženým obsahem cukru i alkoholu, původního označení Gambrinus Dia. Kvůli přísně stanoveným kritériím pro dia výrobek, která souvisela i se změnou názvu výrobku, stáhla společnost v první polovině roku 1998 tento druh piva z trhu, aby neklamala spotřebitele diabetiky. Nyní je tento výrobek hodnocen nikoli jako dia, ale jako pivo se sníženým obsahem cukrů. Dceřinou společnost založil pivovar v únoru 1999 v Polsku. Oficiálně byla zaregistrována pod názvem Pilsner Urquell Poland. Jejím úkolem bude kompletně obhospodařovat pro Prazdroj velmi perspektivní polský pivní trh. Do Polska v roce 1998 plzeňský pivovar vyvezl 21 368 hl piva, což představovalo meziroční nárůst 61,3 %. Dceřiné společnosti Prazdroje v roce 1999 působily v USA, Velké Británii, Německu, Španělsku, Slovenské republice a nyní i v Polsku.
Pivovar musel od 18.8.1999 zastavit linku varny v závodě Gambrinus. Inspektoři obchodní inspekce zjistili, že varna, v níž se vyrábí jedno z nejmasověji konzumovaných piv v zemi, pracuje bez souhlasu hlavního hygienika. Při kontrole přišli na to, že linka varny Gambrinus, dovezená z Německa, nemá prohlášení o shodě a souhlas hlavního hygienika s provozem. To je podle zákona o zdraví lidu nezbytné, neboť materiál varny přichází do styku s potravinami.
Pivovar měl týden až do 17.8.1999 stanovenu lhůtu, aby chybějící doklady doložil. To se nestalo, a proto musel linku odstavit. Prohlášením o shodě se výrobce či dovozce zaručuje za bezpečnost výrobku a za soulad se všemi zákonnými normami. V případě varny byla chyba na straně pivovaru, který linku dovezl z Německa, aniž splnil předepsané náležitosti. Plzeňský Prazdroj byl verdiktem inspektorů šokován a označil ji za nesmyslnou byrokratickou záležitost. Varna v Gambrinusu byla supermoderní, špičkovou technologií, která splňovala nejpřísnější požadavky Evropské unie. Zastavení varny pro pivovar nepředstavovalo žádnou pohromu, neboť v záloze měl ještě varnu Prazdroje, kde byly volné kapacity. Ty byly na pár dní, kdy bylo předloženo požadované potvrzení, schopné nahradit výpadek v Gambrinusu. Varna určená k výrobě Gambrinusu, kterou společnost zprovoznila v květnu roku 1998, stála 300 mil.Kč. Každá z varných nádob byla schopna vyrobit za deset hodin 840 hl piva, což byl tuzemský rekord v produkci. Zbývající varné nádoby v plzeňském pivovaru byly čtyřikrát menší. Obdobný nedostatek jako u varny zjistili inspektoři také u myčky sudů. Také u ní byla nařízena odstávka. Pivovar však velmi rychle sehnal chybějící doklady a linka mohla být znovu spuštěna za tři dny. Pivovar zdražil od 13.9 1999 pro své odběratele půllitr desítky Gambrinus o čtyřicet haléřů a dvanáctistupňový Pilsner Urquell o korunu. Důvodem je snaha udržet si určitý cenový odstup od konkurence. Dobrou pozici Prazdroje potvrzovalo i jeho hospodaření za tři čtvrtletí roku 1999, kdy společnost meziročně zvýšila hrubý zisk o zhruba 435 miliónů na 785 mil:Kč. Výkony podniku za uvedené období dosáhly 4,3 miliardy Kč, tedy zhruba o 2 % více. Zatímco Prazdroj se z finančního hlediska zlepšil, jeho výstav za devět měsíců roku 1999 naopak klesl. Lídr českého trhu za 1 - 9 / 1999 vystavil 3,621 mil.hl (za 1 - 9 / 1998 to bylo 3,897 mil.hl).
Prazdroj v roce 1999 vydělal dvaapůlkrát více než v roce 1998. Čistý zisk společnosti se podle mezinárodních standardů zvýšil z 181 milionů Kč roku 1998 na 494 milionů Kč v roce 1999. Vyplývá to z roční výsledkové zprávy, kterou firma dne 28.2.2000 předložila pražské Burze cenných papírů. Zisk před zdaněním vzrostl podle údajů založených na českých účetních standardech na 647 milionů Kč z předchozích 243 milionů. Základní jmění Prazdroje, jehož hlavními akcionáři jsou s 51 % jihoafrický pivovar South African Breweries a japonské banky Nomura International, je 1,9 miliardy korun.V roce 1999 vyrobila největší tuzemská pivovarnická skupina, včetně Radegastu a Velkých Popovic, téměř 7,7 milionu hl piva. Z toho samotný Prazdroj prodal přes 4,753 milionu hl piva, tedy méně než v roce 1998, kdy vyrobil rekordních pět milionů hektolitrů. Pokles byl způsoben kvůli plánovanému útlumu prodeje osmistupňového piva Primus.
Pivovar k 30.11. 1999 ukončil výrobu piva Primus v Karlových Varech a veškerou jeho produkci přesunul do Plzně. Pivovar byl zakonzervován.
Licenční výrovu svého piva Gambrinus ve slovenském pivovaru Zlatý bažant Hurbanovo, který vlastnil druhý největší pivovar na světě - holandský Heineken, ukončil Prazdroj na konci roku 1999. Prazdroj hodlal přesunout výrobu Gambrinusu do slovenského pivovaru Velký Šariš, který ovládal nynější vlastník Prazdroje - Jihoafrické pivovary (SAB). V Šariši se již dříve prováděly laboratorní testy, které prokázaly, že by se zde dal vyrábět Gambrinus v dobré kvalitě.V Hurbanovu se ročně produkovalo 85 000 hl Gambrinusu, z toho pětinu tvořilo dvanáctistupňové pivo, zbytek desítka. Výroba českého piva na Slovensku je výhodná kvůli administrativním překážkám, které se vývozu piva k našim východním sousedům týkají. 

Plzeňský Prazdroj ukončil od 1. ledna 2000 spolupráci se společností Guinnness Import Company, která proslulou českou značku od roku 1990 dovážela do Spojených států. Novým dovozcem se stala společnost Pilsner Urquell USA, Inc., dceřiná firma Plzeňského Prazdroje. Guinness rozvinul v uplynulém desetiletí prodej plzeňského piva zejména v metropolitních oblastech Spojených států, ale nárůst neodpovídal představám Prazdroje ani možnostem světoznámé značky. Zástupci Pilsner Urquell USA ke svému rozhodnutí sdělili, že velcí importéři vždy prosazují své značky na úkor značek smluvních partnerů, a proto bylo plzeňské pivo poněkud opomíjené. Loni se ve Spojených státech prodalo čtyřiašedesát tisíc hektolitrů plzeňského piva, pro letošek počítá plzeňská společnost s nárůstem na sedmdesát tisíc hektolitrů. Plzeňský Prazdroj se prodává v nejpopulárnějším košíčkovém balení po šesti třetinkových láhvích, přičemž cena balení kolísá podle prodejní oblasti od šesti do osmi dolarů, v přepočtu tedy od 210 do 280 korun.
Pokutu pouhých 80 000 Kč udělila 15.3.2000 Česká obchodní inspekce Prazdroji za to, že rok provozoval novou varnu bez souhlasu hygieniků. Kvůli tomuto prohřešku šéf České obchodní inspekce v Plzni Václav Havlík v létě 1999 na týden zastavil provoz ve varně Prazdroje. Pivovaru navíc hrozila až dvacetimilionová sankce. "Plzeňský Prazdroj sice vydal prohlášení o shodě na uvedenou varnu, ale chyběl v něm mimo jiné souhlas hlavního hygienika," řekl Havlík. "Nebylo to jediné porušení zákona. Mimo varnu byla též na pět dní uzavřena nová myčka sudů, nový výrobník odplyněné vody byl zprovozněn dokonce dva měsíce před vydáním prohlášení o shodě. Pivovar ovšem napravil administrativní chybu obdivuhodně rychle, a nebyl tedy důvod sáhnout po vyšší pokutě," komentoval správní rozhodnutí Havlík. Prazdroji se podařilo získat příslušné povolení od ministerstva zdravotnictví za jediný týden. Hygienici vydali souhlas k provozování varny ve zkrácené lhůtě, neboť ekonomové z pivovaru je upozornili, že každým týdnem prostoje varny tratí čtyřicet milionů korun. "Chybělo nám jedno úřednické razítko, což nepopíráme. Problém se ovšem netýkal toho, že by bylo ohroženo zdraví lidí nebo byla snížena kvalita piva. Technologické zařízení varny splňuje nejpřísnější normy Evropské unie," uvedl mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Připustil, že pivovar mnohem více poškodil prostoj varny, ale skutečnou ztrátu odmítl upřesnit. "Ztráta byla mnohonásobně vyšší než pokuta, kterou musíme zaplatit," řekl Pomp. Zatímco nejznámější tuzemský harcovník světových soudních síní Budvar využíval svých sporů i v reklamních kampaních, největší domácí pivovar Prazdroj se o označení svého piva soudil poněkud v ústraní. To ovšem neznamenalo, že by se právníci z Plzně nudili - za posledních sto let jich vedli stovky. "Na rozdíl od budějovického pivovaru ovšem Prazdroj měl a má mnohem víc než jednoho jediného soupeře," řekl na počátku roku 2000 právník plzeňského pivovaru Stanislav Frank. Problémy Západočechů vznikly jinak než Budvaru. O výraz "plzeňské pivo" - Pilsen, Pilsener, Pilsner či Pils - se začaly zajímat zahraniční pivovary už brzy po založení Měšťanského pivovaru v Plzni v roce 1842. "Důvod byl jednoduchý. Mok Měšťanského pivovaru oplýval stabilní kvalitou a do té doby nevídaně stálým chuťovým charakterem," vysvětlil Frank. "Tehdejší konkurenti se snažili nejen o napodobení nové plzeňské technologie spodního kvašení, ale snažili se parazitovat i na rychle získané pověsti plzeňského," uvedl. Několikrát se proti Prazdroji postavily i dějiny. Před vydáním zásadních rozsudků při sporech vedených v Německu nepřála Plzeňským mezinárodní situace. Těsně před válkou v roce 1913 šlo o název piva "Radeberger Pilsner" a v roce 1933 po získání moci německými nacionálními socialisty to bylo pivo "König Pilsener". Dodnes, pokud jakýkoliv německý pivovar přiřadí k názvu "plzeňský" údaj o skutečném místu výroby, může ho na své etiketě použít. Nyní je však Prazdroj o krok vpředu - samostatně se označení "Pilsner" či "Pilsener" nesmí ani v Německu na etiketách objevit. Ušetřeno nezůstalo plzeňské ani za mořem. "Vzhledem k nemožnosti plzeňské pivo exportovat do vzdálených teritorií Asie a Latinské Ameriky nebo do jiných, zejména nepivařských zemí, rozšířili 'slávu plzeňského' mnozí evropští přistěhovalci svérázným způsobem. Začali tak nazývat vlastní pivo vyráběné tisíce kilometrů od Plzně," řekl Frank. Mnohdy se tak výrazy "Pils" či "Pilsner" dlouhodobým používáním rozličnými pivovary vžily jako označení druhu piva - světlého silně chmeleného ležáku. "Plzeňské se leckde stalo obětí svého příliš velkého úspěchu," komentoval osud piva šéf Odboru ochranných známek a nekalé soutěže spolkového ministerstva spravedlnosti Alexander Von Mühlednahl. Příkladem toho, že spory o ochranné známky trvají desítky let, byla pro Prazdroj Itálie. Po čtrnácti letech dosáhli plzeňští právníci definitivního vítězství nad výrobcem piva "Pilsener Beer Tuborg". "Věříme, že se tím otevřela cesta k vyčištění italského pivního trhu od ostatních neplzeňských 'Pilsnerů' a 'Pilsů'," řekl Frank s tím, že dnes je nutné v každé zemi posuzovat situaci zvlášť, s ohledem na místní zákony a tradiční vžité zvyklosti. "Je značně nepřesné a zavádějící tvrdit, že "Pils" je druhovým označením, které je možno významově klást na roveň výrazu červené víno," dodal Frank. Právní spor o používání označení "pilsner" v názvu výrobků vedl na jaře 2000 Prazdroj s rusko-tureckým pivovarem Pivovarna Moskvaefez v Moskvě. Plzeňská společnost hodlala u moskevského soudu prosadit zákaz používání tohoto označení pro tamní produkt.
Na burze cenných papírů se od 17.3.2000 přestalo obchodovat s akciemi Prazdroje, který sám požádal o zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií. Akcie se naposledy obchodovaly za 2 720 korun.
Nejprodávanější české pivo, plzeňský Gambrinus, od 1.5.2000 podražil. O dvacet až třicet haléřů víc se začalo platit za desítku i za dvanáctku, a to u točeného piva a plechovek. Cena za gambrinus v láhvi se neměnila. Důvodem ke zdražení bylo podle mluvčího Prazdroje Jaroslava Pompa úprava cen po fúzi s Radegastem a pivovarem Velké Popovice.
Novým ředitelem PP a.s.byl dne 17.5.2000 jmenován Tony van Kralingen , který ve službách SAB pracoval 18 let, se zabýval především markentingem a personálními otázkami, ale byl například i ředitelem pivovaru v Prospectonu v Jihoafrické republice s ročním výstavem 5,3 miliónu hl. Nahradil ve funkci Vladimíra Peřinu, který bude jako doposud předsedou představenstva Prazdroje. Stal se nově předsedou představenstva společnosti Pilsner Urquell International, která se zabývá prodejem licencí plzeňských piv v zahraničí a v době, kdy Prazdroj ovládala japonská Nomura, byla její činnost utlumena. SAB naopak stojí o její rozvoj. Z vrcholného managementu zůstali na postech Otakar Binder, Stanislav Fridrich a Vít Sedláček, které doplnili Garth Saunders, Ian Penhale a Steve Crows z SAB. Neobsazena zůstala pozice personálního ředitele. Peřina bude rovněž předsedou představenstva nově vzniklé Exportní společnosti. Novou osobou v PP je i Garth Saunders, který nastoupil na místo finančního ředitele a nahradil ve funkci Mario Junka. Saunders je stejně jako Kralingen občanem Jihoafrické republiky a pro SAB pracoval v oblasti financí 15 let. Vznikala nová organizační struktura Prazdroje. "Vybírání organizačních struktur není jednoduchý proces. Myslím, že je velice obtížné pro tři společnosti, které bývaly v minulosti konkurenty, aby se staly najednou přátely. Spolupracuji s renomovanou poradenskou společností McKinsey," uvedl nový ředitel. Strategií nového vlastníka je podle něj pokračovat v procesu tvorby kombinované společnosti PP, Radegastu a Velkých Popovic v opravdu silnou českou pivovarnickou společnost. "Druhá část strategie je stavět značku Pilsner Urquell tak, aby byla globální značkou pro celý svět. Domnívám se, že PP může zvýšit podíl na trhu i ziskovost," upřesnil Kralingen. Personální změny v PP souviseli s tím, že Jihoafričané si chtěli zajistit nad Prazdrojem kontrolu. V souvislosti s novou organizační strukturou by mělo postihnout všechny tři závody propouštění související také s fúzí Prazdroje a Radegastu, která od roku 1999 postupně vstupovala v život. Oba podniky budou totiž pracovat společně v oblasti marketingu, obchodu, nákupu surovin, exportu a financí. Podle odhadu odborářů bude ještě propuštěno kolem 600 lidí, jak z Prazdroje, tak z Radegastu i Velkých Popovic. Pivo Pilsner Urquell obdrželo v červnu 2000 od prestižní americké organizace The American Tasting Institute v San Franciscu tři ocenění. "Plzeňská značka získala v kategorii světlých ležáků pro rok 2000 titul Excellence (Excelentní) a dostala i další dvě ceny: Gold Taste Award a Best of Show, které se přidělují za chuť a vzhled," konstatoval tiskový mluvčí pivovaru Jaroslav Pomp. Americký trh je podle Pompa vnímán Plzeňským Prazdrojem jako velmi perspektivní. "Nový majitel pivovaru, jihoafrická společnost SAB, hodlá export do zámoří plně podpořit," uvedl mluvčí. Pivo Pilsner Urquell se prodává ve všech padesáti státech Unie. "V roce 1999 jsme prodali v USA více než 60 tisíc hektolitrů piva, letos se očekává meziroční zvýšení prodeje o 18 procent," řekl Jaroslav Pomp. Obchodní a marketingové aktivity ve Státech jsou plně řízeny dceřinou společností Pilsner Urquell USA se sídlem v Englewood Clifs v New Jersey. Prazdroj zvýšil za leden až červen 2000 ve srovnání s prvním pololetím roku 1999 výrobu piva o téměř 10 % na 2,473 milionu hl. Výroba největší domácí skupiny včetně pivovarů Radegast a Velké Popovice, kterou vlastní jihoafrická SAB, činila 3,778 milionu hl, což je o necelých 76 tisíc hl více. Právě zvýšená výroba Prazdroje ovlivnila v prvních šesti měsících kladně i celkovou výrobu skupiny všech tří pivovarů skupiny SAB - na rozdíl od Prazdroje totiž výstav pivovarů Radegast a Velké Popovice poklesl. Díky vývoji v Prazdroji však výstav celé skupiny tří pivovarů ovládaných jihoafrickou společností meziročně vzrostl o 2 %. Z celkového výstavu všech českých pivovarů, který za pololetí roku 2000 činil 8,905 milionu hl, představoval podíl skupiny SAB 42,4 %. Oproti pololetí předchozího roku však její podíl na trhu poklesl o 1 %.
Krajský inspektorát České zemědělské a potravinářské inspekce v Plzni dne 29.8.2000 zahájil kontrolu v Prazdroji, která by měla prověřit okolnosti otravy pražského taxikáře. Ten musel být pro zdravotní potíže, jež údajně následovaly po vypití lahve desetistupňového gambrinusu, převezen do nemocnice. Lékaři konstatovali otravu louhem. "Při výskytu tak zvaných "louhových lahví" vždy provádíme okamžitou kontrolu u daného výrobce. Technologie vymývání lahví a vyřazování znečištěných kusů jsou dnes skutečně velmi účinné, takže se jedná o zcela výjimečné případy. Může jít o jednu láhev z desetitisíců, často se nedá zpětně vůbec dohledat, jak ke kontaminaci mohlo dojít. Naši inspektoři sledují především, zda nedošlo při technologickém postupu k zanedbání vnitřní kontroly," uvedl ředitel krajského inspektorátu ČZPI Václav Krliš. Maloobchodní řetězec Ahold, v jehož jedné prodejně byla láhev zakoupena, v ihned stáhl veškerý desetistupňový gambrinus z prodeje.Podle tiskového mluvčího Prazdroje Jaroslava Pompa žádné další obchody gambrinus z prodeje nestáhly. Inkriminovaná láhev byla stočena 19. srpna. V té době na mycí lince, jejíž třístupňový detektor automaticky vyřadí každou láhev s nežádoucím obsahem, nezaznamenali žádnou poruchu.
Do historické brány Prazdroje byly dne 29.8.2000 v olověné schránce uloženy a zazděny informační materiály s řadou barevných fotografií charakterizujících novodobou historii pivovaru, pět nejčtenějších západočeských novin, turistická příručka Plzně i pivní etikety. Stalo se tak u příležitosti dokončení generální rekonstrukce tohoto vstupního objektu. Vložena byla i zcela čerstvá fotografie ze slavnostního aktu, kde generální ředitel a předseda představenstva Plzeňského Prazdroje Tony van Kralingen spolu s primátorem Jiřím Šnebergerem a členem představenstva pivovaru ing. Vladimírem Peřinou ukládají reálie do schránky a připíjejí si plzeňským. "Jsme přesvědčeni," uvedl v dopise budoucím generacím Tony van Kralingen, "že až bude tato schránka za sto let vyňata, představitelé budoucí generace plzeňských pivovarníků budou stejně vzrušeni očekáváním jako my v roce 2000. " Čerstvé reálie mapující plzeňský pivovar a Plzeň roku 2000 nahradily dobové dokumenty, které zde uložili členové správní rady právovárečného měšťanstva Měšťanského pivovaru v roce 1893 u příležitosti dostavby hlavní brány. Ta tehdy symbolizovala 50 let úspěšného rozvoje měšťanského pivovaru a dodnes patří mezi turisty nejfotografovanější objekty města. Dokumenty o pivovaru, ale i dobové noviny a další materiály, které byly předány Pivovarskému muzeu, zde ležely více než 107 let. Nalezeny byly teprve v červenci 2000. Jak dlouho zde zůstanou ty nové, není vůbec jasné. Rekonstruovaná jubilejní brána, na kterou se mj. vrátily historické lampy, by měla vydržet nejméně padesát let. Pracovníci pivovaru však předpokládají, že dokumenty zde přečkají minimálně dvojnásobnou dobu. Generální rekonstrukce brány se ujala firma Stavpran, kamenické práce měl na starosti Bartoloměj Štěrba z Kozojed.
V lahvích piva Gambrinus, kterým se měl poslední srpnový týden roku 2000 otrávit pětačtyřicetiletý pražský taxikář, podle hygieniků žádný louh nebyl. Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI) ukončila na konci září 2000 kontrolu v plzeňském pivovaru s tím, že na nové lince, z níž měla špatná lahev pocházet, nejsou žádné závady. "Senzorická a chemická analýza, provedená v laboratoři Hygienické stanice hlavního města Prahy, zcela vyloučila přítomnost louhu v lahvovém pivu Gambrinus, kterým se 27. srpna 2000 muž údajně přiotrávil," uvedl mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Podle ředitele krajského inspektorátu ČZPI v Plzni Václava Krliše nebyly objeveny žádné závady ani v provozu. "Naši lidé testovali detektor čistoty vymytých lahví, sledovali kontrolu plniče, myčku a další zařízení. Vše je v naprostém pořádku," uvedl.
Masivní reklamní kampaň na podporu prodeje piva Pilsner Urquell na americkém trhu naplánoval Prazdroj na začátek roku 2001. Marketingová podpora se zaměřila na největší americká města - New York, Washington, Philadelphii, Boston, Atlantu, Miami, Chicago, Seattle, San Francisco a Los Angeles. Zatímco ještě v roce 1999 prodával Prazdroj pivo do USA prostřednictvím distribuční sítě společnosti Guinness, v roce 2000 začal Prazdroj vytvářet vlastní silnou obchodní síť. Díky novému přístupu pivovar v roce 2000 prodal na americkém trhu zhruba 80 tisíc hl piva Pilsner Urquell, což je o deset tisíc hektolitrů více než v roce 1999. Projekt sloučení akciových společností Plzeňský Prazdroj, Pivovar Radegast a Pivovar Velké Popovice schválily dne 30.6.2000 ve Velkých Popovicích valné hromady jejich akcionářů.

Pilsner Urquell se aktuálně vaří jenom v plzeňském pivovaru. V polských Tychách se vařil v letech 2002—2011 a také se vařil v letech 2004–2017 v ruské Kaluze

adresa:  U Prazdroje 7, 301 00 Plzeň 3

Pilsner Urquell 11,8° (9)

 

České pivo Roku 1842 jsme v Plzni uvařili první ležák na světě charakteristický plnou chutí a průzračnou zlatou barvou. Dodnes je vzorem pro více než 80% všech piv. Díky tradiční receptuře, kvalitě použitých surovin a jedinečnému výrobnímu postupu, za který ručí um plzeňských sládků, je však nenapodobitelný.Pilsner Urquell je plné, chuťově a aromaticky bohaté pivo, světlý ležák. Chuť piva Pilsner Urquell začíná jemnou, ale výraznou hořkostí danou použitím žateckého chmele, která se vzápětí snoubí s karamelovou sladkostí plzeňského sladu.
Samozřejmě to chce ochutnat ve kvalitních nálevnách, třeba jako na Spilce přímo v pivovaru či v jejich Pubech atd...

 Pilsner Urquell nefiltr 11,8° (9)

 

 

Nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell se vyznačuje plnou chutí, zlatavou barvou s přirozeným zákalem a příjemnou vůní žateckého chmele. Toto unikátní pivo jsme pro Vás stočili přímo z ležáckých tanků bez jakýchkoliv úprav. Vetší množství pivovarských kvasinek přináší exkluzivní pivní zážitek.   

fotogalerie