Roku 1489, za Jindřicha z Kostelce, byl
Černý Kostelec povýšen na městečko s některými právy a výsadami,
mezi něž patřilo i právo várečné. Roku 1558, kdy zdejší panství
koupili Smiřičtí, již v Kostelci fungoval panský pivovar, sladovna a
v blízkosti i chmelnice. Po bitvě na Bílé hoře převzal Kostelec
Albrecht z Valdštejna a od něj roku 1623 získal městečko i s pivovarem
a sladovnou Karel z Liechtensteinu.
Třicetiletou válku přežilo městečko i pivovar téměř bez úhon, ale rozsáhlý požár roku 1657 zasáhl velkou část Kostelce i s pivovarem. Výroba byla brzy obnovena a rekonstrukce pivovaru po požáru pomohla ke jejímu dalšímu zvyšování.
Za doby Marie Terezie savojské, v letech 1712 - 1772, panství prosperovalo a došlo k přestavbě zámku. Zároveň stoupla poptávka po pivu, kterou pivovar přestával pokrývat i při plném provozu. Nepomohlo ani zřízení dalšího sladového humna v zahloubeném přízemí v sýpce pod hospodářským dvorem.
Další ničivý byl požár roku 1836, kterému podlehla velká část hospodářského dvora zároveň s pivovarem a vinopalnou. Pivovarský provoz při dvoře už nebyl obnoven v celém rozsahu a pod sýpkou se začal stavět nový pivovar, který byl kapacitou navržen jako největší v Kouřimském kraji.
V 80. letech 19. století měl pivovar v nájmu Jindřich Oesterreicher a od roku 1883 zde sládkoval Václav Budil. Za jejich éry přesahoval pivovar roční výstav 20 000 hektolitrů a ke konci 19. století dosáhl své maximální kapacity. V letech 1896 - 1898 prošel pivovar velkou rekonstrukcí. Byl instalován parní stroj a parostrojní zařízení, varna zvýšila kapacitu na 72 hektolitrů a před I. světovou válkou dosahoval výstav 25 000 hektolitrů.
Válečná léta znamenala citelné snížení výroby a nedostatek surovin. Rekonstrukcí dosažená maximální kapacita 30 000 hl byla využívána často pouze z pěti procent, ale pivo se vařit nepřestalo.
V roce 1924 prodali Lichtensteinové pivovar nově ustanovené akciové společnosti Hostinský pivovar a sladovna v Kostelci nad Černými lesy, jejímiž akcionáři byli vesměs hostinští z okolí, čímž měl pivovar zajištěn odbyt. Výstav brzy dosáhl předválečné úrovně a za provozu byl postupně modernizován. V letech 1931 / 1932 proběhla kompletní rekonstrukce varny, která pak sloužila až do ukončení provozu pivovaru.
Pivovarský areál tvořily tři bloky budov do písmene U, otevřeného do dvora k oktagonálnímu mlatu, ve kterém byl instalován horizontální žentour. V čelním průjezdném křídle byly situovány bytové jednotky a správní oddělení, část suterénních humen, které navazovaly na spilku. Na pravé straně průčelí tvořil dominantu hvozd, ke kterému přiléhalo sladovnické křídlo s humny, valečkou a půdami. V pozdější době byly k tomuto křídlu přistavěny provozy bednárny a stáčírny. Na čelní křídlo z levé strany navazoval provoz varny s kotelnou a komínem, který tvořil dominantu levé části čelního křídla. Za vanou navazoval prostor dvojice chladících štoků v podstřešním prostoru, pod nimi spilka a v suterénu ležácké sklepy. Závěr křídla tvořila rozměrná lednice, ze které byly zásobovány ledem i hostince.
Druhá světová válka způsobila nedostatkem výrobních surovin zastavení provozu v roce 1945 a po válce se akciová společnost Hostinský pivovar a sladovna dostala pod státní správu.
1. ledna 1949 byl pivovar zestátněn a o rok později z něj byl vytvořen komunální podnik Pivovar města Kostelce nad Černými lesy. Od roku 1951 pivovar patřil pod národní podnik Středočeské pivovary a o dva roky později pod národní podnik Polabské pivovary. Rokem 1958 se stal pivovar opět součástí Středočeských pivovarů, národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích.
V roce 1951 převzal sládkování v Kostelci František Bílek, který se ve zdejším pivovaře vyučil a za války získal praxi jako totálně nasazený v německých pivovarech. Díky jeho schopnostem a novým technologickým zařízením, jako umělé chlazení spilek a ležáckých sklepů, se kvalita černokosteleckého piva stala vyhlášenou v celém kraji. Vrůstající výstav v roce 1968 přesáhl 50 000 hektolitrovou hranici.
Ještě v roce 1968 se černokostelecký pivovar stal samostatným závodem a proběhla rozsálá investice do modernizace výroby. Došlo k výměně dřevených ležáckých sudů za ocelové tanky, byla nainstalována myčka sudů a proběhla výměna dřevěných transportních sudů za hliníkové. Přestože pivovar prošel touto modernizací a o pivo, zejména lahvové, byl velký zájem, byl provoz shledán - pravděpodobně účelově - prodělečným a jeho výroba měla být postupně utlumována. Byla zrušena stáčírna, ale pivovar vařil dál.
V polovině 70. let 20. století nestačily pivovary v českých zemích pokrývat poptávku. Černokostelecké pivo se ze sklepů převáželo do Velkých Popovic, kde se filtrovalo, stáčelo a expedovalo. I přes složitý převoz piva z Kostelce, kdy se vařilo pouze světlé osmistupňové a desetistupňové pivo, byl v roce 1977 zaznamenán nejvyšší výstav, který činil 62 650 hektolitrů. V roce 1986 z důvodů velké poruchovosti varny byl její provoz postupně odstavován. Aby bylo využito volné kapacity spilky a sklepů, byla zde dovážena velkopopovická mladina.
3. června 1987 byla v Kostelci svařena poslední várka. Spilka a sklepy sloužily pro potřeby velkopopovického pivovaru do konce roku 1992. Roku 1994 ukončila provoz i sladovna a jediným fungujícím provozem byla prodejna piva a pivovarských suvenýrů.
Pivovarské objekty se sladovnou převzalo město a objekty chátraly.
V roce 2001 dostal tradiční pivovarský pozdrav "Dej Bůh štěstí" nový význam. Přesně tak se jmenuje společnost s ručením omezeným, která se rozhodla vrátit Kostelec nad Černými lesy na mapu pivovarů České republiky. V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2. Další neméně důležitou součástí expozice je komplexní zmapování pivovarské a sladovnické výroby v České republice a rozsáhlá databáze těchto údajů. Na konci exkurze na návštěvníky čeká pivovarská restaurace ve stylu první republiky. Samotná výroba piva by se měla rozběhnout do konce roku 2016.
V prostoru staré spilky historického pivovaru v Kostelci nad Černými lesy došlo k oficiálnímu zprovoznění pokusného minipivovaru Šnajdr. První várka proběhla na Silvestra 2013, pan sládek uvařil tmavou třináctku jako tečku za právě končícím rokem. Hned po slavnostním ohňostroji byla svařena následná várka světlé čtrnáctky jako předzvěst plodného roku právě přicházejícího. Pivo z pokusného pivovaru bude prvně naraženo v sobotu 15.3. 2014 samozřejmě v zájezdním hostinci Černokosteleckého pivováru. Tento den také pivovar oslaví již 13 let, kdy
ho oficiálně zakoupila společnost Dej Bůh štěstí spol. s r.o. a začala ho rekonstruovat. Minipivovar Šnajdr nese jméno sládka, pivovarského odborníka a našeho kamaráda Ing. Jaroslava Šnajdra, Ph.D. (v pivovarském světě známého jako Jarin), který v našem pivováru působí již od samého začátku a minipivovar má na svých bedrech. Minipivovar bude sloužit technologickým pokusům, speciálním várkám a zážitkové gastronomii. Samotné Černokostelecké pivo však bude vařeno až na historické varně.
V současné době (2021) Černokostelecký minipivovar vaří stálá tři piva a to desítku, dvanáctku a tmavou třináctku.
Historická varna se snad naostro rozjede v roce 2022.
Třicetiletou válku přežilo městečko i pivovar téměř bez úhon, ale rozsáhlý požár roku 1657 zasáhl velkou část Kostelce i s pivovarem. Výroba byla brzy obnovena a rekonstrukce pivovaru po požáru pomohla ke jejímu dalšímu zvyšování.
Za doby Marie Terezie savojské, v letech 1712 - 1772, panství prosperovalo a došlo k přestavbě zámku. Zároveň stoupla poptávka po pivu, kterou pivovar přestával pokrývat i při plném provozu. Nepomohlo ani zřízení dalšího sladového humna v zahloubeném přízemí v sýpce pod hospodářským dvorem.
Další ničivý byl požár roku 1836, kterému podlehla velká část hospodářského dvora zároveň s pivovarem a vinopalnou. Pivovarský provoz při dvoře už nebyl obnoven v celém rozsahu a pod sýpkou se začal stavět nový pivovar, který byl kapacitou navržen jako největší v Kouřimském kraji.
V 80. letech 19. století měl pivovar v nájmu Jindřich Oesterreicher a od roku 1883 zde sládkoval Václav Budil. Za jejich éry přesahoval pivovar roční výstav 20 000 hektolitrů a ke konci 19. století dosáhl své maximální kapacity. V letech 1896 - 1898 prošel pivovar velkou rekonstrukcí. Byl instalován parní stroj a parostrojní zařízení, varna zvýšila kapacitu na 72 hektolitrů a před I. světovou válkou dosahoval výstav 25 000 hektolitrů.
Válečná léta znamenala citelné snížení výroby a nedostatek surovin. Rekonstrukcí dosažená maximální kapacita 30 000 hl byla využívána často pouze z pěti procent, ale pivo se vařit nepřestalo.
V roce 1924 prodali Lichtensteinové pivovar nově ustanovené akciové společnosti Hostinský pivovar a sladovna v Kostelci nad Černými lesy, jejímiž akcionáři byli vesměs hostinští z okolí, čímž měl pivovar zajištěn odbyt. Výstav brzy dosáhl předválečné úrovně a za provozu byl postupně modernizován. V letech 1931 / 1932 proběhla kompletní rekonstrukce varny, která pak sloužila až do ukončení provozu pivovaru.
Pivovarský areál tvořily tři bloky budov do písmene U, otevřeného do dvora k oktagonálnímu mlatu, ve kterém byl instalován horizontální žentour. V čelním průjezdném křídle byly situovány bytové jednotky a správní oddělení, část suterénních humen, které navazovaly na spilku. Na pravé straně průčelí tvořil dominantu hvozd, ke kterému přiléhalo sladovnické křídlo s humny, valečkou a půdami. V pozdější době byly k tomuto křídlu přistavěny provozy bednárny a stáčírny. Na čelní křídlo z levé strany navazoval provoz varny s kotelnou a komínem, který tvořil dominantu levé části čelního křídla. Za vanou navazoval prostor dvojice chladících štoků v podstřešním prostoru, pod nimi spilka a v suterénu ležácké sklepy. Závěr křídla tvořila rozměrná lednice, ze které byly zásobovány ledem i hostince.
Druhá světová válka způsobila nedostatkem výrobních surovin zastavení provozu v roce 1945 a po válce se akciová společnost Hostinský pivovar a sladovna dostala pod státní správu.
1. ledna 1949 byl pivovar zestátněn a o rok později z něj byl vytvořen komunální podnik Pivovar města Kostelce nad Černými lesy. Od roku 1951 pivovar patřil pod národní podnik Středočeské pivovary a o dva roky později pod národní podnik Polabské pivovary. Rokem 1958 se stal pivovar opět součástí Středočeských pivovarů, národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích.
V roce 1951 převzal sládkování v Kostelci František Bílek, který se ve zdejším pivovaře vyučil a za války získal praxi jako totálně nasazený v německých pivovarech. Díky jeho schopnostem a novým technologickým zařízením, jako umělé chlazení spilek a ležáckých sklepů, se kvalita černokosteleckého piva stala vyhlášenou v celém kraji. Vrůstající výstav v roce 1968 přesáhl 50 000 hektolitrovou hranici.
Ještě v roce 1968 se černokostelecký pivovar stal samostatným závodem a proběhla rozsálá investice do modernizace výroby. Došlo k výměně dřevených ležáckých sudů za ocelové tanky, byla nainstalována myčka sudů a proběhla výměna dřevěných transportních sudů za hliníkové. Přestože pivovar prošel touto modernizací a o pivo, zejména lahvové, byl velký zájem, byl provoz shledán - pravděpodobně účelově - prodělečným a jeho výroba měla být postupně utlumována. Byla zrušena stáčírna, ale pivovar vařil dál.
V polovině 70. let 20. století nestačily pivovary v českých zemích pokrývat poptávku. Černokostelecké pivo se ze sklepů převáželo do Velkých Popovic, kde se filtrovalo, stáčelo a expedovalo. I přes složitý převoz piva z Kostelce, kdy se vařilo pouze světlé osmistupňové a desetistupňové pivo, byl v roce 1977 zaznamenán nejvyšší výstav, který činil 62 650 hektolitrů. V roce 1986 z důvodů velké poruchovosti varny byl její provoz postupně odstavován. Aby bylo využito volné kapacity spilky a sklepů, byla zde dovážena velkopopovická mladina.
3. června 1987 byla v Kostelci svařena poslední várka. Spilka a sklepy sloužily pro potřeby velkopopovického pivovaru do konce roku 1992. Roku 1994 ukončila provoz i sladovna a jediným fungujícím provozem byla prodejna piva a pivovarských suvenýrů.
Pivovarské objekty se sladovnou převzalo město a objekty chátraly.
V roce 2001 dostal tradiční pivovarský pozdrav "Dej Bůh štěstí" nový význam. Přesně tak se jmenuje společnost s ručením omezeným, která se rozhodla vrátit Kostelec nad Černými lesy na mapu pivovarů České republiky. V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2. Další neméně důležitou součástí expozice je komplexní zmapování pivovarské a sladovnické výroby v České republice a rozsáhlá databáze těchto údajů. Na konci exkurze na návštěvníky čeká pivovarská restaurace ve stylu první republiky. Samotná výroba piva by se měla rozběhnout do konce roku 2016.
V prostoru staré spilky historického pivovaru v Kostelci nad Černými lesy došlo k oficiálnímu zprovoznění pokusného minipivovaru Šnajdr. První várka proběhla na Silvestra 2013, pan sládek uvařil tmavou třináctku jako tečku za právě končícím rokem. Hned po slavnostním ohňostroji byla svařena následná várka světlé čtrnáctky jako předzvěst plodného roku právě přicházejícího. Pivo z pokusného pivovaru bude prvně naraženo v sobotu 15.3. 2014 samozřejmě v zájezdním hostinci Černokosteleckého pivováru. Tento den také pivovar oslaví již 13 let, kdy
ho oficiálně zakoupila společnost Dej Bůh štěstí spol. s r.o. a začala ho rekonstruovat. Minipivovar Šnajdr nese jméno sládka, pivovarského odborníka a našeho kamaráda Ing. Jaroslava Šnajdra, Ph.D. (v pivovarském světě známého jako Jarin), který v našem pivováru působí již od samého začátku a minipivovar má na svých bedrech. Minipivovar bude sloužit technologickým pokusům, speciálním várkám a zážitkové gastronomii. Samotné Černokostelecké pivo však bude vařeno až na historické varně.
V současné době (2021) Černokostelecký minipivovar vaří stálá tři piva a to desítku, dvanáctku a tmavou třináctku.
Historická varna se snad naostro rozjede v roce 2022.
adresa: Českobrodská 17, 281 63 Kostelec nad Černými lesy
Dešťoffka 10° (8)
Pro každý pivovar je nejtěžším úkolem uvařit dobrou desítku a my jsme rozhodně na naši nebezpečně pitelnou desítku právem pyšní.
Alk.: 4,1 obj.%
Černá svině 13° (7.5)
Suché, silné, tmavé s kávovými tóny a mahagonovou pěnou uvařené dle původních prvorepublikových receptur.
Složení: voda, ječné slady, chmelové látky
Alk.: 5,8 obj.%
Vycpaná Vydra 12° (8.5)
Výrazně sladové, plné a chmelené pivo, typický představitel českého ležáku, nejslavnějšího piva na světě!
Podobně jako desítka, výborné pivečko...
Světlý ležák Nepasterovaný, nefiltrovaný světlý ležák
Složení: voda, ječné slady, chmelové látky
Alk.: 5,0 obj.%
Alk.: 5,0 obj.%
Žádné komentáře:
Okomentovat