Každý větší statek či menší panství muselo mít své hospodářské
zázemí, zahrnující obvykle dvůr, ovčín, vodní mlýn a také vlastní
pivovar. Nucený odběr vrchnostenského piva poddanými přinášel majiteli
panství nezanedbatelný zisk, často byl výdělek z prodeje piva tou
nejvýnosnější podnikatelskou aktivitou. Tak tomu bylo i v roce 1713 na
panství Dolní Břežany. Vraťme se však k nejstarším písemným pramenům, ve
kterých je existence pivovaru v Břežanech zachycena. Popis tvrze z roku
1580 obsahuje rovněž zmínku o pivovaru a sladovně, kde se chmelový mok
vařil minimálně jednou týdně. Tehdy se ještě vyrábělo pivo z pšeničného
sladu. S velkou pravděpodobností byl původní pivovar umístěn přímo při
dvoře u tvrze (resp. zámku), nejpozději počátkem 19. století byl naproti
panské zeleninové zahradě postaven samostatný objekt pivovaru, který
v roce 1850 zahrnoval i byt lesního (čp. 11), na něj volně navazovalo
obydlí purkrabího (čp. 12), vinopalna (čp. 56) a flusárna na zpracování
drasla.
Kvalitu piva vždy ovlivňovala použitá voda, proto byla již na konci 16. století vedena z „živého pramene“ pomocí dubového potrubí do sladovny a pivovaru: „… vede se voda živá z pramene potrubech i do kašny, kteráž tu při tvrzi ve dvoře jest, kterážto jest dobře z lesu dubového sraubená a pod střechau vobzvláštním zavření jest a z té kašny jde voda do sladovny i pivovaru.“
V 19. a 20. století byl zdrojem vynikající pitné vody pramen Klizerda. Chmel si panství rovněž pěstovalo samo, první chmelnice založila Anna Voděradská z Hrušova v roce 1580. Chmele se pěstovalo víc, než pivovar spotřeboval, proto se také mohl prodávat. Staré mapy z počátku 19. století ukazují, že tehdy se chmel pěstoval na pozemcích okolo cihelny při cestě na Ohrobec. Důležitým artiklem bylo rovněž palivové dříví – samotnému vaření nápoje, ale i k sušení sladu. Dřevo bylo obstaráváno ze zdejších panských lesů.
Ne vždy se však pivovarnictví v Břežanech dařilo. Budova pivovaru přišla k úhoně během třicetileté války, jak si do pamětní knihy panství postěžoval jeho tehdejší správce: "Pivovar, ten podobně všeckem zkažen k ruině byl, od kvartýrování v něm a ve hvozdě sladovny soldátův, hnojův zanečištěný plný zůstal, což s velkým nákladem tesaře, bednáře, kováře, zedníka s přičiněním mnoho dní robot selských k předešlému způsobu přivedeno jest.“
Patrně nejmladší podrobný popis pivovaru před jeho demolicí v 60. letech 20. století pochází neslavného období znárodnění v roce 1948. Tehdy se v něm již pivo nevařilo, stav jednopatrové kamenné budovy se šesti místnostmi byl označen za velmi špatný. Bývalá varna sloužila jako skladiště, přízemní prostory byly tvořeny stájemi s obloukovou klenbou, skladiště píce, sýpka a dva sklepy.
Klasický český světlý ležák s obsahem alkoholu 4,8 % vařený z českého
sladu s malým podílem sladu speciálního a českých chmelů v kombinaci
aromatických a hořkých.
Má výraznější zlatavou barvu, plnou chuť a vyšší říz, které v kombinaci s vyšší aromatickou hořkostí umocňují požitek z napití.
Dolnobřežanská 10° (6.5)
Poctivá desítka zlatavé barvy s obsahem alkoholu 4,2 % vařená z českého sladu a chmelů z oblasti Žatecka. Spodně kvašené, střední hořkost.
Plnější chuť, střední říz a jemná příjemná hořkost pobízejí k dalšímu napití.
Virgil 12° (8)
Virgil je spodně kvašená dvanáctka o obsahu alkoholu 4,8 %. Vařená je klasickým dekokčním způsobem z plzeňského sladu, barvu pak ležáku dodává slad karamelový. K uvaření byly použity tři odrůdy českého chmele a na následné studené chmelení, tzv. „dry hopping“, odrůda amerického chmele Amarillo.
Své jméno získal tento ležák podle farmy Virgil Gamache z Yakima Valley ve státě Washington, na které byla odrůda Amarillo vyšlechtěna.
Virgil má plnou chuť, střední říz a díky studenému chmelení získal lehké ovocné aroma spolu s jemným citrusovým nádechem.
Kníže Václav 13° (7)
Spodně kvašený polotmavý speciál mnichovského typu s obsahem alkoholu 5,1 % vařený ze třech druhů ječných sladů a českého chmele.
Je charakteristický vyváženou, mírně nasládlou chutí s jemnou hořkostí, lahodící nejen chuťovým buňkám, ale svou jantarovou barvou i oku.
Gari 11° (8)
Svrchně kvašené pivo s obsahem alkoholu 4,6 %. K vaření se používá český ječný a pšeničný slad v poměru 1 : 1 a aromatický žatecký chmel. Je charakteristické zákalem pivovarskými kvasinkami, světlou zlatavou barvou a vůní a chutí po banánech a hřebíčku, silným řízem a bohatou pěnou. Pro lehce navinulou osvěžující chuť s příchutí ovoce a koření je vhodné ke konzumaci zvláště v jarním a letním teplém období.
York ale 13° (7.5)
Speciální, svrchně kvašené polotmavé pivo s obsahem alkoholu 5,1 %. K vaření se používá český slad v kombinaci se speciálními slady a kombinace českého a amerických chmelů. Je charakteristický jantarovou barvou, plnou chutí s příchutí citrusů a silnější, příjemnou hořkostí.
Metuzalém 11° (7)
Infuzí vařené pivo ze dvou druhů sladu, německého chmele a vody. Obsah alkoholu 4,1%. Svrchně, nejpomaleji kvašené pivo speciálními kvasinkami Düsseldorfského typu. Hlavní kvašení probíhá při teplotě 14 až 18 °C. Zvláštností je dokvašování při teplotě okolo 1 °C po dobu 2 měsíců. Typická je jantarově-kaštanová barva, vyšší ulpívající hořkost, střední říz a příjemné chmelové aroma, které mu dodává odrůda chmele Haas Spalter.
Kvalitu piva vždy ovlivňovala použitá voda, proto byla již na konci 16. století vedena z „živého pramene“ pomocí dubového potrubí do sladovny a pivovaru: „… vede se voda živá z pramene potrubech i do kašny, kteráž tu při tvrzi ve dvoře jest, kterážto jest dobře z lesu dubového sraubená a pod střechau vobzvláštním zavření jest a z té kašny jde voda do sladovny i pivovaru.“
V 19. a 20. století byl zdrojem vynikající pitné vody pramen Klizerda. Chmel si panství rovněž pěstovalo samo, první chmelnice založila Anna Voděradská z Hrušova v roce 1580. Chmele se pěstovalo víc, než pivovar spotřeboval, proto se také mohl prodávat. Staré mapy z počátku 19. století ukazují, že tehdy se chmel pěstoval na pozemcích okolo cihelny při cestě na Ohrobec. Důležitým artiklem bylo rovněž palivové dříví – samotnému vaření nápoje, ale i k sušení sladu. Dřevo bylo obstaráváno ze zdejších panských lesů.
Ne vždy se však pivovarnictví v Břežanech dařilo. Budova pivovaru přišla k úhoně během třicetileté války, jak si do pamětní knihy panství postěžoval jeho tehdejší správce: "Pivovar, ten podobně všeckem zkažen k ruině byl, od kvartýrování v něm a ve hvozdě sladovny soldátův, hnojův zanečištěný plný zůstal, což s velkým nákladem tesaře, bednáře, kováře, zedníka s přičiněním mnoho dní robot selských k předešlému způsobu přivedeno jest.“
Patrně nejmladší podrobný popis pivovaru před jeho demolicí v 60. letech 20. století pochází neslavného období znárodnění v roce 1948. Tehdy se v něm již pivo nevařilo, stav jednopatrové kamenné budovy se šesti místnostmi byl označen za velmi špatný. Bývalá varna sloužila jako skladiště, přízemní prostory byly tvořeny stájemi s obloukovou klenbou, skladiště píce, sýpka a dva sklepy.
Autorem textu o historii dolnobřežanského
pivovaru je Veronika Kucrová.
Od června roku 2015 jsme začali psát novodobou historii pivovarnictví v Dolních Břežanech – v těsném sousedství vědecko-výzkumného laserového centra HiLASE jsme vybudovali moderní pivovar, který bude produkovat piva tradičního českého typu, kterými jsou jedinečná Dolnobřežanská 10° a Laser beer – klasický český světlý ležák řízný tak, aby dělal čest svému jménu.
Kromě této české klasiky vaříme i řadu svrchně kvašených speciálů – polotmavý York, pšeničný Gari, černý stout Theodor a aromatický India Pale Ale.
Laser Beer 12° (8)
pivovaru je Veronika Kucrová.
Od června roku 2015 jsme začali psát novodobou historii pivovarnictví v Dolních Břežanech – v těsném sousedství vědecko-výzkumného laserového centra HiLASE jsme vybudovali moderní pivovar, který bude produkovat piva tradičního českého typu, kterými jsou jedinečná Dolnobřežanská 10° a Laser beer – klasický český světlý ležák řízný tak, aby dělal čest svému jménu.
Kromě této české klasiky vaříme i řadu svrchně kvašených speciálů – polotmavý York, pšeničný Gari, černý stout Theodor a aromatický India Pale Ale.
Laser Beer 12° (8)
Má výraznější zlatavou barvu, plnou chuť a vyšší říz, které v kombinaci s vyšší aromatickou hořkostí umocňují požitek z napití.
Dolnobřežanská 10° (6.5)
Poctivá desítka zlatavé barvy s obsahem alkoholu 4,2 % vařená z českého sladu a chmelů z oblasti Žatecka. Spodně kvašené, střední hořkost.
Plnější chuť, střední říz a jemná příjemná hořkost pobízejí k dalšímu napití.
Virgil 12° (8)
Virgil je spodně kvašená dvanáctka o obsahu alkoholu 4,8 %. Vařená je klasickým dekokčním způsobem z plzeňského sladu, barvu pak ležáku dodává slad karamelový. K uvaření byly použity tři odrůdy českého chmele a na následné studené chmelení, tzv. „dry hopping“, odrůda amerického chmele Amarillo.
Své jméno získal tento ležák podle farmy Virgil Gamache z Yakima Valley ve státě Washington, na které byla odrůda Amarillo vyšlechtěna.
Virgil má plnou chuť, střední říz a díky studenému chmelení získal lehké ovocné aroma spolu s jemným citrusovým nádechem.
Kníže Václav 13° (7)
Spodně kvašený polotmavý speciál mnichovského typu s obsahem alkoholu 5,1 % vařený ze třech druhů ječných sladů a českého chmele.
Je charakteristický vyváženou, mírně nasládlou chutí s jemnou hořkostí, lahodící nejen chuťovým buňkám, ale svou jantarovou barvou i oku.
Gari 11° (8)
Svrchně kvašené pivo s obsahem alkoholu 4,6 %. K vaření se používá český ječný a pšeničný slad v poměru 1 : 1 a aromatický žatecký chmel. Je charakteristické zákalem pivovarskými kvasinkami, světlou zlatavou barvou a vůní a chutí po banánech a hřebíčku, silným řízem a bohatou pěnou. Pro lehce navinulou osvěžující chuť s příchutí ovoce a koření je vhodné ke konzumaci zvláště v jarním a letním teplém období.
York ale 13° (7.5)
Speciální, svrchně kvašené polotmavé pivo s obsahem alkoholu 5,1 %. K vaření se používá český slad v kombinaci se speciálními slady a kombinace českého a amerických chmelů. Je charakteristický jantarovou barvou, plnou chutí s příchutí citrusů a silnější, příjemnou hořkostí.
Metuzalém 11° (7)
Infuzí vařené pivo ze dvou druhů sladu, německého chmele a vody. Obsah alkoholu 4,1%. Svrchně, nejpomaleji kvašené pivo speciálními kvasinkami Düsseldorfského typu. Hlavní kvašení probíhá při teplotě 14 až 18 °C. Zvláštností je dokvašování při teplotě okolo 1 °C po dobu 2 měsíců. Typická je jantarově-kaštanová barva, vyšší ulpívající hořkost, střední říz a příjemné chmelové aroma, které mu dodává odrůda chmele Haas Spalter.
IPA 14° (7)
Speciální svrchně kvašené polotmavé pivo s obsahem alkoholu 6,1 %. K vaření se používá speciálních sladů určených pro tento typ piva a aromatických amerických chmelů.
Je charakteristické medovou barvou, vyšší plností, intenzivní chmelovou hořkostí a vůní po citrusech a květinách.
!turistika!
!turistika!
!turistika!
fotogalerie
Žádné komentáře:
Okomentovat