První ověřená zmínka o výrobě piva v této obci nedaleko hlavního
města pochází z roku 1557. Ve starých kronikách stojí: „Tehdy dobré pivo
vařili i kanovníci v Úněticích.“
Pivovar zde byl postaven pravděpodobně roku 1710. Usuzuje se tak podle letopočtu, který je vytesán v základovém pilíři v prostorách sladovního humna, kde se dnes nachází Pivovarský výčep. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však po většinu času pronajímala. K největšímu rozkvětu únětického pivovarnictví došlo v druhé polovině 19. století, kdy se dlouhodobým nájemcem stal sládek Alexandr Kottler, působil zde téměř 32 roků. Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu z roku 1897, byl Únětický pivovar třetím největším v tomto regionu a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva (průměrný výstav tehdy činil pouze 7000 hl moku za rok). Za zmínku také stojí, že už v té době byl v Úněticích využíván parostrojní pohon. K místnímu pivovaru patřil historicky také rybník západně od obce, odkud provoz v zimě získával led. Ten byl pak skladován v lednici, která stála pod strání poblíž zadního vjezdu do objektu. Místnost o rozměrech 8 x 25 m byla zásobárnou ledu vždy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pro výrobu piva pivovar čerpal ze studně poblíž zmíněné lednice. Další potřeba vody, zejména užitkové, byla kryta z nedalekého rybníka, odkud do podniku vedlo dřevěné potrubí.
Únětické pivo se vařilo světlé i černé a bylo expedováno jak v sudech, tak v jednotlivých lahvích – a mělo svou kvalitu a osobitou chuť. Točilo se samozřejmě v únětických hostincích (U Landů a U Kejmarů), lahvové se prodávalo, dnes by se řeklo v bufetu, U Nykodýmů.
Rozvážku piva do okolí zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, později svým nákladním automobilem. Mezi stálými odběrateli byli například hostinští Materna ve Větrušicích, Vytasil a Steiner ve Statenicích, Petříček a Skalická ve Vodochodech, Čermák a Egermajer v Tuchoměřicích, Dědič, Kratochvíl a Vodička v Žalově, Gaisi a Kopecký na Suchdole, Horák a Petrlík v Horoměřicích, Kozel v Černém Vole, Reznerová v Holubicích nebo Klášter Kapucínů v Praze. Podle vyprávění jednoho z pamětníků pivovarské sladovny se svého času pivo z Únětic v noci vozilo i do známé restaurace „U Holubů“ na Smíchově, kde se prodávalo jako pravé plzeňské.
Sílící tlak konkurence na začátku 20. století způsobil pivovaru problémy, stagnaci umocnilo i umístění mimo průmyslové město. Z 1.světové války se podnik už nikdy nevzpamatoval (v posledním válečném roce 1916-17 uvařil jenom 2 026 hl). Poválečná a prvorepublikové léta byla sice o něco lepší, ale o staré zašlé slávě si mohl pivovar nechat jen zdát. Další rána přišla s Protektorátem a kolem roku 1942 byl pivovar zakonzervován. Po smrti nájemce J. Fiedlera (1943) podnik přebrala jeho žena Olga a dcera Marie, které po roce 1945 činnost pivovaru překvapivě rychle obnovily a technologicky jej zmodernizovaly. Rokem 1948 ovšem skončilo majetnictví Metropolitní kapituly u sv. Víta a do Únětic byla dosazena správa ze smíchovského Staropramenu. Pivovar byl sice ještě začleněn do svazku Rakovnicko-kladenských pivovarů, ale v březnu 1949 definitivně výrobu (s finálním výstavem 375 hl) ukončil. Fungoval pak ještě chvíli pod hlavičkou Smíchovského pivovaru, v roce 1951 se ale tehdejší historie únětického pivovarnictví na dlouhá léta uzavřela a objekt sloužil jako sklady.
V březnu 2010 se pod vedením manželů Tkadlecových z nedalekých Roztok
u Prahy začal připravovat projekt na „Znovuzrození Únětického
pivovaru“. V září téhož roku byla založena akciová společnost Únětický
pivovar, která v listopadu odkoupila objekt pivovaru od společnosti
Primo k.s., která zde provozovala sklad mléčných výrobků. Stavební
úpravy začaly bezprostředně poté. Budovu bylo nutné upravit tak, aby
vyhovovala dnešním legislativním a technologickým požadavkům výroby piva
a současně byl kladen důraz na zachování původní atmosféry celého
objektu. V rámci plánu rekonstrukce bylo i vybudování přípojek plynu,
vody a kanalizace. Díky podpoře přátel Únětického pivovaru a obce
Únětice mohla být 4. dubna 2011 zahájena instalace nové technologie.
Dodavatelem celého vybavení je česká společnost Destila. První várka
Únětického piva byla uvařena 15. května a 11.června 2011 se slavnostně
otevřely brány Únětického pivovaru a byla zahájena novodobá historie
pivovaru.
Během relativně krátké doby se podařilo najít pro Únětické pivo odbytiště nejen v blízkém okolí, ale také v Praze. K dnešnímu dni se Únětické pivo čepuje v několika desítkách podniků. Na jaře roku 2012 byla výroba rozšířena (instalace dalších kvasných kádí na spilce a ležáckých tanků) a otevřel se i zrekonstruovaný Pivovarský výčep s teplou kuchyní a pivem přímo z tanku.
V prvním roce provozu se Únětickému pivu dostalo hned několika ocenění. V anketě Sdružení přátel piva zabodovala Únětická 12° jako Skokan roku a umístila se zároveň na 3. místě mezi dvanáctistupňovými pivy. Další cena pak putovala manželům Tkadlecovým od vydavatele časopisu Pivo, Bier and Ale jako osobnost roku v kategorii „Pivovar výstavem do 10 tis hl“. V roce 2012 obdržela od SPP Únětická 10°cenu jako nejlepší pivo ve své kategorii, v anketě zabodovala opět i Únětická 12° a i samotný Únětický pivovar. Ten byl v listopadu 2012 zařazen i mezi Českých 100 nejlepších v oboru zemědělství a potravinářství.
Na jaře v roce 2013 došlo k rozšíření kapacity spilka a ležíckého sklepa na cílovou kapacitu pivovaru 10.000hl / rok. Roční výstav pivovaru dosáhl na 9.200 hl. Koncem roku se Únětické pivo rozváželo do více jak 80 pohostinství okolo pivovaru a v Praze. Nejvzdálenější místo pravidelného závozu je 35km.
Koncem léta 2014 jsme se posunuli do další fáze obnovy původní slávy únětického pivovaru. Zahájili jsme rozsáhlou opravu fasády východního křídla pivovaru. Nový vzhled pivovaru bude odpovídat vzhledu na začátku 19. století, tedy doby plného rozkvětu pivovaru.
Na jaře 2015 jsme instalovali novou plně automatickou linku na stáčení KEG sudů o objemu 30l a 50l. Nová technologie linky nám zaručuje kvalitní umytí sudů a následné šetrné naplnění pivem. Kapacita linky je 30 sudů za hodinu.
Během roku jsme též zrekonstruovali původní prostoty lednice. Lednice nebo taky ledárna původně sloužila k uložení ledu z Únětického rybníka, kterým se chladily ležácké sklepy. Naposledy se zde ledovalo v roce 1949. Do lednice jsme instalovali 8 ležáckých tanků o objemu 100 hl. Máme tak dostatečnou kapacitu pro správné zrání piva v letní sezóně.
Na podzim v roce 2016 byla zahájena rekonstrukce pivovarského dvora, která byla úspěšně dokončena v dubnu 2017. Dvůr je rozdělen na dvě části. Západní průmyslová část slouží pro rozvoz piva a zásobování. Východní klidová část je především pro návštěvníky naší restaurace. Vysadili jsme zde i dva stromy a zřídili okrasné záhony. V letních měsících je v této části otevřena zahrádka pro příjemné posezení u našeho piva.
adresa: Rýznerova 19/5, 252 62 Únětice
Pivovar zde byl postaven pravděpodobně roku 1710. Usuzuje se tak podle letopočtu, který je vytesán v základovém pilíři v prostorách sladovního humna, kde se dnes nachází Pivovarský výčep. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však po většinu času pronajímala. K největšímu rozkvětu únětického pivovarnictví došlo v druhé polovině 19. století, kdy se dlouhodobým nájemcem stal sládek Alexandr Kottler, působil zde téměř 32 roků. Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu z roku 1897, byl Únětický pivovar třetím největším v tomto regionu a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva (průměrný výstav tehdy činil pouze 7000 hl moku za rok). Za zmínku také stojí, že už v té době byl v Úněticích využíván parostrojní pohon. K místnímu pivovaru patřil historicky také rybník západně od obce, odkud provoz v zimě získával led. Ten byl pak skladován v lednici, která stála pod strání poblíž zadního vjezdu do objektu. Místnost o rozměrech 8 x 25 m byla zásobárnou ledu vždy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pro výrobu piva pivovar čerpal ze studně poblíž zmíněné lednice. Další potřeba vody, zejména užitkové, byla kryta z nedalekého rybníka, odkud do podniku vedlo dřevěné potrubí.
Únětické pivo se vařilo světlé i černé a bylo expedováno jak v sudech, tak v jednotlivých lahvích – a mělo svou kvalitu a osobitou chuť. Točilo se samozřejmě v únětických hostincích (U Landů a U Kejmarů), lahvové se prodávalo, dnes by se řeklo v bufetu, U Nykodýmů.
Rozvážku piva do okolí zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, později svým nákladním automobilem. Mezi stálými odběrateli byli například hostinští Materna ve Větrušicích, Vytasil a Steiner ve Statenicích, Petříček a Skalická ve Vodochodech, Čermák a Egermajer v Tuchoměřicích, Dědič, Kratochvíl a Vodička v Žalově, Gaisi a Kopecký na Suchdole, Horák a Petrlík v Horoměřicích, Kozel v Černém Vole, Reznerová v Holubicích nebo Klášter Kapucínů v Praze. Podle vyprávění jednoho z pamětníků pivovarské sladovny se svého času pivo z Únětic v noci vozilo i do známé restaurace „U Holubů“ na Smíchově, kde se prodávalo jako pravé plzeňské.
Sílící tlak konkurence na začátku 20. století způsobil pivovaru problémy, stagnaci umocnilo i umístění mimo průmyslové město. Z 1.světové války se podnik už nikdy nevzpamatoval (v posledním válečném roce 1916-17 uvařil jenom 2 026 hl). Poválečná a prvorepublikové léta byla sice o něco lepší, ale o staré zašlé slávě si mohl pivovar nechat jen zdát. Další rána přišla s Protektorátem a kolem roku 1942 byl pivovar zakonzervován. Po smrti nájemce J. Fiedlera (1943) podnik přebrala jeho žena Olga a dcera Marie, které po roce 1945 činnost pivovaru překvapivě rychle obnovily a technologicky jej zmodernizovaly. Rokem 1948 ovšem skončilo majetnictví Metropolitní kapituly u sv. Víta a do Únětic byla dosazena správa ze smíchovského Staropramenu. Pivovar byl sice ještě začleněn do svazku Rakovnicko-kladenských pivovarů, ale v březnu 1949 definitivně výrobu (s finálním výstavem 375 hl) ukončil. Fungoval pak ještě chvíli pod hlavičkou Smíchovského pivovaru, v roce 1951 se ale tehdejší historie únětického pivovarnictví na dlouhá léta uzavřela a objekt sloužil jako sklady.
Během relativně krátké doby se podařilo najít pro Únětické pivo odbytiště nejen v blízkém okolí, ale také v Praze. K dnešnímu dni se Únětické pivo čepuje v několika desítkách podniků. Na jaře roku 2012 byla výroba rozšířena (instalace dalších kvasných kádí na spilce a ležáckých tanků) a otevřel se i zrekonstruovaný Pivovarský výčep s teplou kuchyní a pivem přímo z tanku.
V prvním roce provozu se Únětickému pivu dostalo hned několika ocenění. V anketě Sdružení přátel piva zabodovala Únětická 12° jako Skokan roku a umístila se zároveň na 3. místě mezi dvanáctistupňovými pivy. Další cena pak putovala manželům Tkadlecovým od vydavatele časopisu Pivo, Bier and Ale jako osobnost roku v kategorii „Pivovar výstavem do 10 tis hl“. V roce 2012 obdržela od SPP Únětická 10°cenu jako nejlepší pivo ve své kategorii, v anketě zabodovala opět i Únětická 12° a i samotný Únětický pivovar. Ten byl v listopadu 2012 zařazen i mezi Českých 100 nejlepších v oboru zemědělství a potravinářství.
Na jaře v roce 2013 došlo k rozšíření kapacity spilka a ležíckého sklepa na cílovou kapacitu pivovaru 10.000hl / rok. Roční výstav pivovaru dosáhl na 9.200 hl. Koncem roku se Únětické pivo rozváželo do více jak 80 pohostinství okolo pivovaru a v Praze. Nejvzdálenější místo pravidelného závozu je 35km.
Koncem léta 2014 jsme se posunuli do další fáze obnovy původní slávy únětického pivovaru. Zahájili jsme rozsáhlou opravu fasády východního křídla pivovaru. Nový vzhled pivovaru bude odpovídat vzhledu na začátku 19. století, tedy doby plného rozkvětu pivovaru.
Na jaře 2015 jsme instalovali novou plně automatickou linku na stáčení KEG sudů o objemu 30l a 50l. Nová technologie linky nám zaručuje kvalitní umytí sudů a následné šetrné naplnění pivem. Kapacita linky je 30 sudů za hodinu.
Během roku jsme též zrekonstruovali původní prostoty lednice. Lednice nebo taky ledárna původně sloužila k uložení ledu z Únětického rybníka, kterým se chladily ležácké sklepy. Naposledy se zde ledovalo v roce 1949. Do lednice jsme instalovali 8 ležáckých tanků o objemu 100 hl. Máme tak dostatečnou kapacitu pro správné zrání piva v letní sezóně.
Na podzim v roce 2016 byla zahájena rekonstrukce pivovarského dvora, která byla úspěšně dokončena v dubnu 2017. Dvůr je rozdělen na dvě části. Západní průmyslová část slouží pro rozvoz piva a zásobování. Východní klidová část je především pro návštěvníky naší restaurace. Vysadili jsme zde i dva stromy a zřídili okrasné záhony. V letních měsících je v této části otevřena zahrádka pro příjemné posezení u našeho piva.
adresa: Rýznerova 19/5, 252 62 Únětice
Únětické pivo 10° (7)
Alkohol: 3,8 %vol.
Únětické pivo 12° (7.5)
Alkohol: 4,9 %vol.
Únětické Vánoční 13° (6)
Na
vánoce nám vaří sládci Únětického pivovaru vánoční speciál dle
receptury významného únětického sládka Vladimíra Černohorského. Na
výrobu jsou použity: 4 druhy ječného sladu (světlý plzeňský, mnichovský,
karamelový a barvící) a kvalitní český slad. Pivo má střední říz s
vyšší plností, dochuť je karamelová a lehce nasládlá. EPM/Alk.:13.2% / 5.2%Hořkost:29 EBC Složení:voda, ječný slad, chmel
Únětický polotmavý Májový 13° (6.5)
Únětický polotmavý Májový 13° (6.5)
Pivo s blahodárnými účinky, které Vás vrátí do pohody bez roušek.
Původní extrakt 12,9° alkohol 5,5% obj. barva 19 EBC hořkost 39 IBU
Únětické pivo 10,7° (5)
Únětické pivo výčepní světlé je filtrované, spodně kvašené a nepasterizované. Únětická desítka je charakterem lehčí pivo s nižším obsahem alkoholu i zbytkovým extraktem. Výrazná hořkost s příjemným dozráváním zaručuje dobrou pitelnost i ve větším množství. Je vhodná k celovečernímu posezení. Únětická desítka navazuje na tradici poctivé české desítky, v minulosti velmi oblíbené. Je silně chmelená dvěma druhy chmele a žateckým poloraným červeňákem. Dodavatelem základní suroviny – sladu špičkové kvality je česká sladovna humnového typu vyrábějící tzv. lopatový slad, vyznačující se velkým podílem ruční práce.
Obsah alkoholu: 4,3 %.
Únětický Svatováclavský 14° (8.5)
Tento speciál krásně hořký a pitelný vařený ze dvou sladů za použití čtyř chmelů se opravdu povedl. Vyjímečné pivo barvy podzimního listí s knížecí čepicí husté pěny, připravované na počest Dnů českého piva a svatého Václava - patrona pivovarníků.
Vévodo české země, nedej zahynouti žížní nám, ni budoucím!
!turistika!
!turistika!
!turistika!
Vévodo české země, nedej zahynouti žížní nám, ni budoucím!
!turistika!
!turistika!
!turistika!
Žádné komentáře:
Okomentovat